SKAV: Kam směřuje české školství?

Zástupci SKAV pociťují znepokojení nad současným vývojem vzdělávací politiky v naší zemi. Za tímto účelem bylo rozhodnuto, že se příští kulatý stůl (20. 10., ZŠ Vodičkova, Praha 1) bude věnovat otázce Kam směřuje české školství. Pro potřeby diskuze panelistů i dalších účastníků jsme zpracovali podkladový materiál, s jehož zněním se můžete seznámit níže. Budeme rádi, když se do diskuze připojíte aktivní účastí na kulatém stole nebo prostřednictvím webináře. Pozvánka na kulatý stůl bude vyvěšena na těchto webových stránkách v pátek 14. 10.


Kam spěje české školství?

Následující text má sloužit jako podklad k debatě v rámci říjnového Kulatého stolu SKAV a EDUin. Chceme diskutovat o obavách z vývoje českého vzdělávacího systému. Proto předkládáme základní teze k diskusi a chceme se bavit o tom, nakolik odpovídají realitě a možnému vývoji.

Současná situace našeho vzdělávacího systému je charakterizována těmito jevy:

• Chybí soustavná profesionálně vedená debata o tom, jaké by měly být cíle vzdělávání pro jednotlivé úrovně a obory vzdělání.
• Neexistuje Národní program vzdělávání, tedy koncepční „ústava“, která by říkala, co, kdy, jak a v jakých vztazích je v našem vzdělávacím systému třeba nastavit. A to přesto, že existence NPV je zakotvena v zákoně. Naopak se objevují iniciativy, které by chtěly nutnost existence „vzdělávací ústavy“ ze zákona vyškrtnout.
• Nová opatření vzdělávací politiky jsou zaváděna v překotném režimu, který neumožňuje jejich smysluplné využití (např. způsob zavádění standardů pro základní vzdělávání).
• Koncepční kroky jsou často nahrazovány ad hoc opatřeními (zavádění nových předmětů – například etické výchovy), často v rozporu s už přijatými koncepčními materiály (rámcové a školní vzdělávací programy). To vede rozkolísání systému a k znejišťování a frustraci učitelů.
• Zavedení státní maturity v podobě, jež přinesla velmi málo nových informací o vzdělávacím systému a pro kvalitnější školy fakticky znamenala snížení úrovně maturitní zkoušky.
• Plánované zavedení plošného testování po 5. a 9. ročníku bez návrhů, jak předejít negativním důsledkům takových opatření, které se projevily ve většině zemí, jež takové testování zavedly.
• Preferování elitního vzdělávání a elitních škol, rezignace na systémová inkluzivní opatření a metodickou podporu pedagogů pracujících se „slabší“ polovinou žákovské a studentské populace.
• Nesystémové reorganizování a rušení odborných ústavů ministerstva, obsazování vedoucích pozic v nově vzniklých organizacích pracovníky bez odpovídajícího odborného zázemí.

Domníváme se, že zaváděná opatření mají, případně mohou mít tyto důsledky:

• Obrácení směru vývoje zpět k preferování encyklopedických znalostí místo rozvoje kompetencí (zcela v rozporu se světovými trendy).
• Silové kroky ministerstva povedou k faktickému vytvoření „stínového“ kurikula. Rámcové vzdělávací programy a kompetenční učení budou odstaveny na vedlejší kolej a nahrazeny „kurikulem“ odvozeným od plošných testů.
• Zavedení plošných testů a státní maturity povede k další polarizaci žákovské populace a zvýšení selektivity systému. Zvláště pokud současný ministr opravdu realizuje svůj nápad platit školám podle výsledků plošného testování.
• Pokud nezavedeme metodickou podporu učitelů pro co nejvčasnější řešení různých typů obtíží žáků, dále zesílí výchovné a vzdělávací problémy na všech typech škol, zejména však na učilištích a některých odborných školách.
• Důsledky ad hoc opatření se projeví až po letech, kdy ale bude obtížné některá z nich vzít zpátky. Máme na mysli například zavádění výchovy k národnímu sebevědomí, zrušení Národního programu vzdělávání v zákoně, platby školám podle výsledků testů, řízení vzdělávacího systému bez dostatečných informací atd. Těch realizovaných a hrozících opatření je tolik, že opravdu mohou ve svém souhrnu způsobit nevratné narušení systému.
• Silové změny a narušení systému povedou k demotivaci pedagogů i studentů, k výcviku žáků místo jejich rozvoje, výchově „poslušných“ a naopak posilování skupiny agresivně neposlušných žáků. Obáváme se, že tato opatření mohou vést k dalšímu zhoršování znalostí a dovedností našich žáků, ke snížení naší konkurenceschopnosti a v konečném důsledku i k ohrožení demokracie v České republice.

Proto považujeme za důležité:

• Omezit silová řešení, nekoncepční kroky a překotné zavádění nových opatření.
• Vrátit se ke koncepční podobě reformy, vypracovat Národní program vzdělávání, revidovat a aktualizovat rámcové a od nich odvozené školní vzdělávací programy, snažit se získat co nejvíce dat o našem vzdělávacím systému, a to především daleko efektivnějšími výběrovými šetřeními namísto plošného testování.
• Znovu posoudit potřebnost a rizika zaváděného testování v 5. a 9. třídách.
• Přimět politiky i odborné složky ministerstva věnovat soustředěnou pozornost žákům, kteří nedosahují dobrých výsledků. Právě snaha posunout tyto studenty co neblíže průměru může zlepšit naši pozici v mezinárodních šetřeních i ekonomické soutěži.

Text ke stažení ve formátu PDF