Ministerstvo školství tento typ vzdělání podporuje, odborníci ale varují, že pro ně nebude uplatnění. Za několik let se totiž požadavky trhu změní.
Z článku Kateřiny Perknerové v Denik.cz vybíráme:
Nedávno SCIO představilo výsledky studie, která zkoumala současnou i budoucí zaměstnatelnost učňů, požadavky na trhu práce a efektivitu vynaložených nákladů na vzdělání. „Podíl vyučených v dospělé populaci ČR patří k nejvyšším v Evropě, jeho zvýšení nemůže ekonomice prospět. Požadavky na kvalifikaci pracovníků totiž neustále stoupají. Řada pozic určených dříve pro vyučené dnes požaduje minimálně vzdělání s maturitou,“ uvádí Šteffl na základě dat z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Českého statistického úřadu a Národního ústavu odborného vzdělávání. Z nich například plyne, že více než polovina učňů nepracuje v oboru, který vystudovala.
V roce 2020 by lidé s nízkou kvalifikací měli tvořit zhruba jen 15 procent zaměstnaných v EU. Jak konstatuje Šteffl, tato prognóza odpovídá unijní politice, která dává přednost všeobecnému vzdělání jako základu, na nějž se pak nabalují další odborné vrstvy odrážející požadavky trhu.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
28 komentářů:
Kteří odborníci že varují? Snad to nejsou ti, kteří mají k fyzické práci bytostný odpor, soudě podle jejich proklamací - a hlavně myslí na své podnikatelské záměry - tedy slavné SCIO?
A jaká je současná i budoucí zaměstnatelnost těch, kteří skončili se základním vzděláním, protože nejsou schopni vystudovat SŠ a ukončit vzdělání maturitou?
Z článku:
řemeslo má zlaté dno. Pokud se budou učni snažit, nebudou líní a budou alespoň průměrně šikovní, tak se o svou budoucnost rozhodně nemusejí bát. Vydělají si velmi slušně. Profese, jako zámečník, instalatér nebo mechanik, budou potřeba vždycky. Každý přeci nemusí mít vysokou školu. Navíc ani ta třeba absolventům humanitních oborů jistotu uplatnění nedává.---
Naprosto souhlasím, nic není třeba dodávat.
Pro 11:31
Vy asi nebudete zámečník nebo instalatér, tím méně ten, kdo je zaměstnává. Jinak byste věděl, že to, co dělá dnešní (například) instalatér, a co musí umět, a jak často se musí překvalifikovávat na nové věci, se od stavu před dvaceti lety naprosto, nejen kvantitativně, ale i kvalitativně odlišuje.
A bude "hůř" a bude to ještě rychlejší a náročnější.
Školství, vedené podle vzoru vojáků, kteří se také s oblibou připravují na minulé války, budoucnost nás všech nikterak nezlepší.
Mimochodem, ti nezaměstnatelní humanitní vysokoškoláci určitě svědčí jen o nízké kvalitě humanitního vzdělávání, nikoli nutně o tom, že by se mělo humanitně vzdělávat méně lidí.
Pro 16:06
Opravdu, nejsem instalatér. Citován je prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel pro Deník.
Asi by bylo vhodné rozlišovat.
1. Pravdu má pan Šteffl a jiní v tom, že nikdo dnes neví, které činnosti a profese budeme potřebovat za dvacet let.
Kolik bylo třeba před nedávnem opravářů praček, televizí, či obuvi?
A kolik opraven je v provozu dnes?
Ale víme, že tomu tak bude i nadále?
(Příklad:
Kdo mi dnes chce zaručit, že po vyčerpání zásob ropy nebude najednou zase nutno omezit fungování trhu založené na principu "kup - použij - vyhoď"?
Ale možná do té doby budeme mít náhradní zdroj. Takže jak tedy?
Čestné je říci: "Nevím.")
2. Jsou ale také profese, které nejspíš potřebovat budeme.
Pochybuji třeba, že se za 20 let přestane zboží prodávat a nebudou třeba prodavačky.
Pochybuji, že se přestanou stavět domy a v nich topit, takže nebudou třeba zedníci či kominíci.
Pochybuji, že budou k mání robotičtí kadeřníci, kosmetičky, kuchař, číšníci, instalatéři...
3. Existují obory, kde přirozeně dochází k přesunu z původně nematuritních oborů k maturitním.
Například soustružník je dnes spíše obsluha CNC stroje, atd.
4. Je třeba systémově řešit potřebu doplňování kvalifikací a rekvalifikací i u učebních oborů, právě proto, že obory se vyvíjejí spíše směrem růstu náročnosti.
Kominík před třiceti lety a dnes je velký rozdíl.
V této souvislosti by mne zajímalo, jak dlouho bude stát platit soukromým vzdělávacím agenturám napojeným na penězovod z úřadů práce "rekvalifikace" z řezníka na správce sítě.
Obzvláště pokud současně provádí "optimalizaci" středního odborného školství, protože vlivem populačního propadu jsou mnohé školy pod hranicí financovatelnosti.
Nebylo by logičtější využít k rekvalifikacím uvolněné kapacity středních škol, jejichž provoz tak jako tak stát musí platit?
5. Nejsem si jist, zda problém neuplatnitelnosti absolventů humanitních oborů je jen problémem kvality jejich přípravy.
Kolik pracovních míst je reálně pro všehny politology a kulturology k dispozici?
A jaká je predikce vývoje?
Co uděláte vy, když fakta nesouhlasí s vašimi názory?
Kdo nechce jen tak popisovat své pocity, měl by si naši studii přečíst. Je tady: http://www.scio.cz/1_download/studie_ucni.pdf
Dále si mnozí pletou řemeslník a dělníka. Obojí jsou zpravidla vyučení, ale řemeslníků je mnohem méně - nejmasovější obory jsou strojní, elektro (a číšník). Řemeslníky netřeba řešit.
Svaz průmyslu a dopravy potřebuje dělníky. Ale co budou dělat dnešní strojaři, elektromontéři, energetici za 20 let je nezajímá. Ale ti lidé budou chtít práci ještě v roce 2065.
A to se situace může změnit i během jednoho roku - na dramatický pokles poptávky po automobilech stačí válka v Saudské Arábii. A víte, kdy se bude Škoda MB stěhovat do Číny? Myslíte, že zde bude do roku 2065? Tomu nevěří ani ve Škodovce.
Když prezident Hospodářské komory ČR řekne:"podniky prakticky ze všech regionů nám hlásí, že nemohou sehnat kvalifikované odborníky, zejména v technických oborech, jako jsou např. zámečníci, nástrojaři, klempíři. Brzdí to rozvoj firem a přináší zvýšené náklady na hledání a případnou výchovu kvalifikovaných pracovních sil."
Odpovídám, co je mi potom? Asi jim málo platíte. Je tu snad školství proto, aby vám zajišťovalo pracovní sílu? Každý má podle ústavy právo na vzdělání. O tom, že by podniky měly právo na pracovníky podle svých představ, jsem nikdy neslyšel.
Nejhorší je, že takovým nesmyslům se už ani nikdo nediví. Podporuje je ministr školství, vláda atd. ČEZká republika na postupu.
Jsme nejprůmyslovější rozvinutá země na světě. Podíl lidí v průmyslu rychle klesá. Krásné grafy zde.
Průmyslníci sice mohou doufat v zázrak, a někteří se ho možná dočkají. V souhrnu však zpracovatelský průmysl dopadne stejně jako obuvnický. A nepochybuji, že ještě v roce 1990 se dělal nábor na vyučené obuvníky.
Přeji hezký den, pane Šteffle.
1. Není náhodou problém posuzování potřebnosti a směřování učňovského vzdělávání způsoben také různým náhledem?
Řekl bych, že mnozí z kritiků trendu směřujících k větší všeobecnosti učňovského vzdělávání vidí pořád učně takové, jakými byli v dobách jejich mládí.
Realita je ale dost odlišná.
Málokdo třeba ví, že kosmetička je dnes maturitní obor, atd.
2. Není problém také v tom, že dnes de facto nemáme jasno a vydiskutováno, co že je vlastně tím všeobecným základem, kterým by měl každý středoškolák projít a na kterém by pak měla být stavěna oborová kvalifikace a případná rekvalifikace?
Tudíž každý používá spíše vlastní představy a projekce o tom, jak by to mělo být a co je potřeba.
Myslím, že koncept RVP-ŠVP jen prohloubil chaos a státní maturita k řešení nijak nepřispěla.
Vida.
Já píšu otázku a vy již částečně odpovídáte.
:-)
Poste.restante píše: "Kolik pracovních míst je reálně pro všehny politology a kulturology k dispozici?"
Zřejmě ČEZkým PR dobře šířený mýtus. Ve skutečnosti mají absolventi technických a přírodovědných oborů větší a rychleji rostoucí nezaměstnanost než u oborů humantitních. Nejspíš je to tím, že vystudovaný kulturolog půjde spíš dělat dealera nebo do personálky než úžeji zaměřený strojní inženýr.
viz
http://download.strediskovzdelavacipolitiky.info/Absolventi_VS_2010.pdf
nebo http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/svp/
Poste.Restante píše:
2. Jsou ale také profese, které nejspíš potřebovat budeme. Pochybuji třeba, že se za 20 let přestane zboží prodávat a nebudou třeba prodavačky?
A viděl jste samobslužné pokladny v Tesku? Nakupujte přes internet? Slyšel jste o čipování všeho zboží? Podle mého je prodavači velmi neperspektivní.
Pochybuji, že se přestanou stavět domy a v nich topit, takže nebudou třeba zedníci či kominíci.?
A kolik jich bylo třeba před 20 lety a kolik dnes, když se staví Ytongu? A mechanizace a typizace bude pokračovat. Ano kominíky teď vyřešil zákon, ale kdo ví, třeba zákon zase změní. Jinak komínů ubývá...
Pochybuji, že budou k mání robotičtí kadeřníci: souhlas!,
kosmetičky: souhlas!
kuchař: nevím, nevím. Ve standardní hospodě bude přibývat továrně připravených jídel (kolik hospod dnes vaří knedlíky?) a vedle toho budou „umělečtí“ kuchaři, za ty si připlatíte. Ale ty budou mít spíš vysokou školu nebo 5 let vzdělávání v cizině. Bez cizího jazyka a maturity stěží.
číšníci: souhlas
instalatéři: mírný úbytek
Ale co je tutovka, to jsou pečovatelé o (nás) stařečky.
A podle mého porostou také vzdělávací služby, ne učitelé, ale různí poradci, konzultanti, správci webů, organizátoři. Dnes všichni chtějí titul, ale přijde doba, že budou chtít vzdělání :-)
Nejspíš je to tím, že vystudovaný kulturolog půjde spíš dělat dealera nebo do personálky než úžeji zaměřený strojní inženýr.
Souhlas.
Otázka pak sice je, zda neměl příslušný student jít studovat spíše personalistiku či andragogiku a pod. :-)
Ale o to nejde.
Stát tady není od toho, aby předepisoval, co kdo má studovat.
Na druhou stranu by asi neměl zcela rezignovat na svou roli regulátora.
Třeba prostřednictvím stipendií, školného, pravidel pro maturitní a závěrečné zkoušky, akreditací oborů VŠ, pravidel pro firemní a nadační stipendia atd.
Ad 2. viděl jste samobslužné pokladny v Tesku? Nakupujte ...
Viděl a slyšel. :-)
O trendech nediskutuji, ty jsou víceméně zřejmé. Ale pro upřesnění:
a) Jednak píšu o čase (jen) za 20 let, kdy opravdu pochybuji, že profese prodavačky nebude existovat.
b) Nikde nepíšu o počtech zaměstnanců v těchto profesích...
;-)
tutovka, to jsou pečovatelé
Hlasitý souhlas.
Pokud ovšem budeme na jejich služby po důchodové reformě vůbec mít.
Ale to je jiná debata. :-)
Vzdělávací služby, permanentní rekvalifikace, servis ICT - tak nějak doufám, že jako počítačník a pedagog snad do důchodu dožiju.
:-)
Tak pánové, to, co zde předvádíte v této diskuzi, je sice pěkné, ale tak trochu mimo mísu. Zkusil jste se někdo z vás (především kolega Šteffl) podívat na realitu základníc a střerdních škol z pozice nás vyučujících. Realita je, že minimálně 20% žáků ZŠ prostě nemá na složení maturitní zkoušky předpoklady. Další realitou je, že střední školy neustále na studijní obory přijímají i tyto slabé studenty jen proto, aby přežily. A stejně tak je realitou očividné, ale zřejmé snižování nároků na žáky jen proto, aby jich co nejvíce prošlo jakýmisi pofidérními testy. A tato choroba stejným způsobem postupuje na školy vysiké, které nabízejí řadu zcestných a v praxi nepoužitelných oborů plných notně nestudijních studentů (mimochodem, už jste se někdy někdo setkal s pracujícím filosofem?) Takže učňovské školství je dle mého nutnost, jen se asi budou muset vhodně uzpůsobóvat obory. Proč by vlastně obsluha CNC stroje musela mít nutně maturitu?
A už jste se někdo zamyslel nad tím, zdali i v maturitních oborech vzděláváme žáky tomu, co budou v praxi opravdu potřebovat? Není proto tolik neúspěšných žáků a studentů, protože mají pocit, že je neučíme věcem potřebným pro reálný život?
Neměl by se posunout obsah předávaných vědomostí a dovedností někam dopředu?
Já to nekonstatuji, ale ptám se, neboť čím dál tím více pochybuji o smysluplnosti své práce.
Nakonec absolventi, se kterými se člověk po letech setkává, dokazují, že si své místo v životě nacházejí, přestože na počátku v ně člověk velkou důvěru neměl.
Nejsme příliš zkostnatělí?
BP
Tedy nic ve zlém pánové, ale vaše futuristické prognózy smysluplných profesí na mne působí asi jako na nízkých vrekvencích hučíce kvadrantem delta na warpu sedm letící a svými okny do mezihvězdného prostoru blikající Star Trek Voyager.
Proč by vlastně obsluha CNC stroje musela mít nutně maturitu?
Pokud obsluhou myslíte toho člověka, který na vozíku odváží výrobky do skladu, pak ta pochopitelně mít maturitu nemusí.
Pokud myslíte člověka, který CNC stroj programuje, pak ten se neobejde bez znalostí CAM, CAD tedy potažmo deskriptivní geometrie, technického kreslení, mechaniky, materiálů, strojních součástí, algoritmizace, ...
Zkusil jste se někdo z vás (především kolega Šteffl) podívat na realitu základníc a střerdních škol z pozice nás vyučujících.
Zkusil.
Na dvou středních školách učím.
Mimo jiné právě ty "strojaře".
A už jste se někdo zamyslel nad tím, ... co budou v praxi opravdu potřebovat?
Nad tím tady špekulujeme prakticky nepřetržitě. A mnozí o tom píší i knížky, viz Robert Fulghum "Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce".
Poslední dobou si však kladu otázku v opačném směru: Co se stane, když děti něco nenaučím. Postupně spěji k závěru, že nic. Nic, nic, nic. Podstatné je, aby z toho děti měly na vysvědčení jedničku.
Zásadní otázkou pak zůstává, čím děti ve škole, při jejich čekání na odpolední volnočasové aktivity zaměstnat, aby se vzájemně nezranily.
Neměl by se posunout obsah předávaných vědomostí a dovedností někam dopředu?
Měl.
Otázka je jak a kam.
Právě o tom je tato i jiné podobné diskuse.
Problém ale je spíš v tom, že takto tady diskutujeme my, místo aby podobná diskuse proběhla v gesci MŠMT a posléze vedla k ustavení nějaké národní koncepce vzdělávání.
Jak můžeme optimalizovat střední školy, když v podstatě vlastně nevíme, kolik chceme mít žáků vzdělávaných prioritně všeobecně a kolik odborně?
Na jaké kapacity chceme připravit veřejné vysoké školy?
Podotýkám, že mi nejde o návrat ke směrným číslům.
Spíše o politickou shodu, která nasměřuje systém vzdělávání určitým směrem a který se pak nebude měnit po každých volbách. Ono to totiž trvá nějakých 12 - 20 let, nežli je "produkt" vzdělávání připraven k použití.
poste.restante
"když v podstatě vlastně nevíme, kolik chceme mít žáků vzdělávaných prioritně všeobecně a kolik odborně?"
S tím nesouhlasím, ani jako s otázkou. Střední školství se má řídit především poptávkou. A jestli např. lidé chtějí všeobecné vzdělání, ale nestačí na nároky současných gymnázií, máme vymyslet a zřídit méně náročnou střední všeobecně vzdělávací školu.
Anebo se budeme vracet do komunistických směrných čísel? Každý především zodpovídá za sebe.
Ač se to nezdá, rodiče a uchazeči v souhrnu často vidí dál než celá vláda. Oni totiž skutečně přemýšlejí v dlouhodobém horizontu. A to nikdo jiný nedělá.
Aha, vy to nakonec píše taky:
"Stát tady není od toho, aby předepisoval, co kdo má studovat."
Nějak jsme to přehlédl
vymyslet a zřídit méně náročnou střední všeobecně vzdělávací školu
Touto myšlenkou se, pane Šteffle, zabývám už delší dobu. Naší výhodou je fakt, že nemusíme žádné méně náročné střední všeobecně vzdělávací školy vymýšlet. Máme gymnázia.
Popravdě řečeno mým vzorem je Sovětský Svaz. Od sedmi let desetiletá povinná školní docházka a pak šup - odbornost. Na školu vyšší nebo přímo vysokou, popřípadě se vyučit řemeslu.
U nás by to znamenalo dotáhnout ke stu procentům odklady u předškoláků, k základkám přidat rok, zrušit všechny střední školy a ponechat jen jejich vošky. Skoro každá třetí ji má. Učiliště zeštíhlet na dvouleté obory.
Vyřešil by se tím palčivý problém optimalizace středních škol, a to naprosto, a jako bonus by se ušetřilo za maturity! Vy byste testovali děcka v páté a desáté třídě. Po-ho-da.
přemýšlejí v dlouhodobém horizontu
Jak dlouhou dobost máte, pane Šteffle, na mysli? Jakkoli jsem neprováděl nějaký systematický průzkum, z rozhovorů vyplývá, že nezanedbatelné procento budoucích maturantů nemá ještě začátkem prodsince jasno v tom, co by asi tak v životě mohli dělat. Podává se tak pět šest přihlášek na vš nebo voš. Tak dvě mají jako naprostou tutovku, pak následuje poměrně široké spektrum odborností a vše je završeno nějakou atraktivitou, co frčí, typu diplomacie nebo vězeňská psychologie, která pak je zmiňována v diskusích o budoucím povolání.
Střední školství se má řídit především poptávkou. A jestli např. lidé chtějí všeobecné vzdělání, ale nestačí na nároky současných gymnázií, máme vymyslet a zřídit méně náročnou střední všeobecně vzdělávací školu.
Prosím, moc prosím, že si jen děláte legraci.
Anebo se budeme vracet do komunistických směrných čísel? Každý především zodpovídá za sebe.
Jistě, ale pak ať nechce, aby ho stát (tedy mi všichni ostatní) živil jako nezaměstnaného. Kromě toho jsou tady školy soukromé, a některé jsou nenáročné až moc.
Ač se to nezdá, rodiče a uchazeči v souhrnu často vidí dál než celá vláda. Oni totiž skutečně přemýšlejí v dlouhodobém horizontu. A to nikdo jiný nedělá.
Ze své dosavadní praxe vidím jediné, jdou cestou nejmenšího odporu. O nějakém dlouhodobém horizontu se mluvit nedá, často se jen plácají od známky ke známce. Jen mít maturitu, a to teplé místečko už nějaký strejda nebo známý na úřadu taky sežene. Když si ho takto mohou zařídit stovky současných úředníků, policistů, politiků atd. "studiem" pofiderních VŠ, proč ne taky ti ostatní.
Charlie řekl(a)...13. října 2011 8:12
Prosím, moc prosím, že si jen děláte legraci.
Nedělám.
Jistě, ale pak ať nechce, aby ho stát (tedy mi všichni ostatní) živil jako nezaměstnaného. Kromě toho jsou tady školy soukromé, a některé jsou nenáročné až moc.
A s tímhle jako s principem zcela souhlasím. (jistě budou oprávněné výjimky)
Ze své dosavadní praxe vidím jediné, jdou cestou nejmenšího odporu.
Praxe jednotlivce nemůže být úplná. U uchazečů o VŠ studium volí cestu nejmenšího odporu zhruba 20 % uchazečů, naopak 30 % chce skutečně kvalitní náročné vzdělávání.
teplé místečko už nějaký strejda nebo známý na úřadu taky sežene. Když si ho takto mohou zařídit stovky současných úředníků, policistů, politiků atd. "studiem" pofiderních VŠ, proč ne taky ti ostatní.?
Ano, nejspíš to tak je, což sice opravdu není žádoucí, ale nijak to nevyvrací myšlenku, že vědí, co dělají. Nezaměstnaní nejsou. Zcela jednoduše platí vztah: čím vyšší zájem o nějaký obor, tím nižší nezaměstnanost.
Do školství dnes, jakož i v minulosti, mluví téměř každý – všichni jsme přeci kdysi chodili do školy…
V názorech na školství jsme ale poněkud zmateni a rozpolceni:
- svorně tvrdíme, že míst na středních školách je přebytek, když ale kraje školy slučují a omezují počet míst, nelíbí se nám to;
- žehráme na to, že dnes maturitu "dostane" téměř každý. Když ale maturitní zkoušku nesloží 14 % žáků, jsme tím pobouřeni.
Základním problémem dnešního školství je totální absence zdravého rozumu a poctivého, férového přístupu.
Cílem "kapitánů" školství (a nemyslím tím jen MŠMT)dnes není vytváření dlouhodobých koncepcí rozvoje českého školství. Dnes jde o usměrňování toků peněz plynoucích z evropské unie a protékajících státním rozpočtem do kapes majitelů soukromých firem.
Bavíme-li se dnes o testování žáků, neřešíme KOHO, KDY a JAK budeme testovat, nýbrž KDO testování provede – tedy kdo shrábne s tím spojený balík peněz.
Za poměrně poučný považuji článek Bořivoje Brdičky Daty řízené školství v praxi, zejména pasáž o úloze a angažmá Ruperta Murdocha v konceptu daty řízeného školsví.
Svět se dnes nebývale zmenšil a co je dnes za mořem je zítra tady.
Když uvážím, že do 18. stol. se člověk přepravoval stejně jako za antického Říma a že teprve pak přes páru a dnes přes procesor nabral vývoj exponenciální akceleraci a to takovou, že lidstvo znásobuje své znalosti během několika málo desítek let, neodvažuji se vyslovit sebenepatrnější predikci. Stále více je však zřejmé, že vzhledem k výše uvedenému není problémem ani tak maximálně rychlý technický pokrok, jako morální stav lidstva. To je jádro pudla, kterému politici světa čelí tím, že dokazují, že je ještě stále možné klesnout hlouběji, že korupce, lež a krádež je doma na celém světě, snad jenom ten západní je jakýsi učesanější. Touto dobou již, dle plánů Bruselu, Evropa měla předehnat USA. Místo toho se rozevírají nůžky mezi uvedenými ekonomikami. Celý svět žije na dluh a problém řeší tiskem nových bankovek, což je vnímáno jakoby dobré.
Za mých mladých časů, kdo neměl studijní předpoklady šel na řemeslo. V době „panelákových dětí“, kteří neumí vzít kladívko do ruky natož něco ukutit, manuální zručnost atakuje nulu. Z tohoto pohledu jsou manuálními analfabety jak ti, kteří mají studijní předpoklady tak i ti, kteří je nemají. Šikovných lidí nikdy nebude dost, ale na učňovských oborech současnosti jsou zpravidla nevzdělávatelné děti. Jenom promile z nich bude šikovných a je ještě otázkou na co.
Naši nejlepší spoléhají na gastarbeitry, díky nimž roste „naše“ populace. Vidíme, že sympaťák Gros myslel fakt své náhlé obohacení upřímně. Je zřejmé, že námi zvolení politici myslí skutečně na blaho své a dovedou pro tento nezištný cíl až nepatřičně zatížit daněmi své milé voliče. Dokáží si tak lhát, že si až uvěří. Vždyť vědí, že je zase zvolíme, vědí, že masáži sdělovacích prostředků málokdo odolá. Co takhle zkusit tomu odolat!
VM
Jedinou možností je přidat rukodělných hodin na ZŠ tak, aby ti, kteří nejsou studijní typy (ale i oni) uměli vzít do ruky sekyrku, kladívko, opracovat různé materiály, naplánovat si práci, vydržet u ní až do konce a poučit se ze svých chyb. Minimum jsou dvě hodiny týdně, ale myslím, že by se snesly i tři.
Okomentovat