Ideálem kolektivistů je unifikace - šedivá a zaměnitelná stejnost. Platí to takřka u jakéhokoliv jejich pohledu na libovolnou otázku lidského života. Stejnosti v ekonomice se snaží kolektivisté dosáhnout pomocí antimonopolní legislativy, státní standardizace, regulace produktu, antidiskriminačními zákony. Stejnost osobních hodnot a idejí vynucují kolektivisté prostřednictvím hodnotového relativismu, multikulturalismu a multinacionalismu - požadují smazání nekompatibilních odlišností a konečné smíchání kultur v jednu neidentifikovatelnou masu, v níž si nikdo nebude vědom jakékoliv kulturní nebo národní identity. Lidem zbaveným kulturní identity se totiž snáze vnutí hodnoty jiné, pohodlněji se jim vládne.
Z článku Luboše Záloma v NeviditelnýPes.cz vybíráme:
Snaha začleňovat děti ze zvláštních škol do základek je často obhajována argumentem, že nadanější děti mohou ty slabé a zaostalejší pozitivně motivovat, táhnout je a dát jim dobrý příklad. I kdyby to nakrásně byla pravda, je nehorázné, jestliže se někdo takto snaží obětovat kvalitu vzdělání nadanějších dětí ve prospěch těch zaostalejších. Účelem školy je vzdělání, nikoliv dobročinnost a solidarita bystřejších žáků s těmi zaostalejšími.
Celé to bezvadně zapadá do kolektivistického myšlenkového rámce, jehož hlavním motivem je likvidace toho, co pozitivně vyčnívá z průměru. Nejnovější pokus obětovat kvalitu výuky na základních školách ve prospěch subnormálních dětí je jen zatím nejhanebnějším příkladem egalitářství a unifikace ve státním školství. Další na sebe jistě nenechají čekat. Už teď pronikla na veřejnost zpráva, že žáky základních škol čeká v budoucnu, namísto kontroverzní sexuální výchovy, výchova k charitě. Ministerstvo školství to však prozatím odmítlo jako pouhou smyšlenku médií.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Je to, pane Zálomo, jako vždycky o penězích.
Inkluzivní školství může fungovat (a fungovat znamená dobře sloužit i těm nejnadanějším dětem), ale je to drahé.
Chápu, že už jste si zvykl na Českou republiku jako na stát, v jehož rozpočtu je školství tou poslední Popelkou, na stát, který dává na školství skoro nejméně procent HDP z celé EU a na základní školství podle stejného měřítka úplně nejméně + navíc klidně postaví do jeho čela pazdráta naprosto neznalého věci a navíc neschopného cokoli řídit.
Ale věřte, jde to i jinak. Zkuste vystrčit hlavu ze smrádku naší kotliny a rozhlédnout se trochu po světě.
rozhlédnout se trochu po světě
Také jsem takový pecivál. A když už paty vytáhnu, jsem radši, jdu-li na jistotu. Víte někdo, kde se v tom širém světě školství zlepšuje? Zkusím si našetřit na studijní cestu.
V souvislosti s přemýšlením o přímé úměře mezi rozpočtovou kapitolou školství a kvalitou vzdělávání, mne poslední dobou stále častěji atakuje otázka: Stojí vůbec někdo o kvalitní školství? Namátkou zřizovatelé škol, rodiče a především sami žáci? A stojí-li, jak se tato tužba projevuje navenek?
Naposledy prý byly na území bývalého Československa zaznamenány rozzářené oči žákovy 12. dubna 1925 v obci Rakošino. To je na Zakarpatské Rusi. A to v okamžiku, kdy učitel o přestávce vyňal z torny pecen chleba a velkou ředkev.
Ne, ze by autor nemel v leccems pravdu.
Jenze - uz prvni odstavec ho diskvalifikuje pro jakoukoli rozumnou diskuzi coby "modreho svazaka"*) a dal se to jen horsi.
*) Pro neznale: "modry svazak" je oznaceni pro jedince, ktery by v padesatych letech s planoucim pohledem pel castusky a odsuzoval vrahy z Wall Streetu, jen ta barva je jina, takova spravne "pravicova". Proste namisto "Ctyri nohy dobre, dve spatne" je "Volny trh dobry, vse ostatni spatne". A bez vyjimky!
S těmi posledními dvěma odstavci souhlasím. Otázka však zní : dělá to všechno vláda, která je dozajista hodně napravo. Že by ti Nečasové, Dobešové, ... byli soudruhy ? Tak kdo tedy inkluzi prosazuje ? Ignorant
"Účelem školy je vzdělání, nikoliv dobročinnost a solidarita bystřejších žáků s těmi zaostalejšími."
Podle autora je tedy účelem školy výchova k netoleranci, neohleduplnosti, nespolupráci... No, to se mají naše děti na co těšit. To bude ve společnosti ještě horší, než je to teď.
kde se v tom širém světě školství zlepšuje?
Už si tu připadám, jako ve výuce. Jakákoli mnou položená otázka je automaticky považována za řečnickou.
Tak odpoví mi někdo ?!?!?
Ve Finsku? V Hongkongu?? V Singapůru???
A když mi nakonec někdo odpoví, tak otázkou.
L. Blaha:
kde se v tom širém světě školství zlepšuje?
Nikde, všude jede z kopce. Akorát že někde rychleji než jinde.
Okomentovat