Informační a komunikační technologie jsou batoletem mezi obory, které se vyučují na našich školách.
Babička Matematika své první znalosti získala ve starém Řecku, Číně i
Mezopotámii někdy před dvěma tisíci let a doplňovala si je Egyptě, ve
středověku se doučila rovnice a do konce 19. Století už věděla všechno,
co se dnes učí na střední škole.
Dědeček Český jazyk byl mladý někdy v prvním tisíciletí našeho
letopočtu, ale tehdy ještě neuměl moc psát, naučil se to až někdy okolo
roku 1400, kdy mu Jan Hus pomohl s používáním diakritiky. Učil se a
vyvíjel dalších pár století. V roce 1993 se rozhodl pro radikálnější
změnu pravopisu a od té doby tj. skoro 20 let už ví, jak vypadá a jen tu
a tam se maličko kosmeticky upraví.
Stejně jsou na tom i jeho bratranci Anglický, Německý, Ruský a Španělský. Oni všichni přesně vědí, co mají vědět středoškoláci.
Ostatní členové rodiny jsou na tom podobně. Strýček Zeměpis se čas o
času dozví o vzniku nového státu, ale jeho znalosti třeba o podnebných
pásech, vodstvu nebo světadílech jsou prastaré. Hodné tety Chemie a
Fyzika se spoustu novot dozvěděly někdy před sto lety, ale s tím, co se
dozvídají v posledních letech příliš neobtěžují náhodné kolemjdoucí.
Chemie si potrpí na svou Periodickou tabulku a Fyzika má ráda klasická
témata jako je Mechanika, Optika a Elektrické jevy a nějaká 40 let stará
Teorie chasu jí v rámci střední školy příliš neovlivňuje.
Jenže co s tím batoletem IKT? Všichni příbuzní se radovali, když
řeklo první slabiku, všichni žasnou, když se dokáže poprvé postavit na
vlastní nohy, sice zatím velmi vratce, ale přece jen. Když pronese první
slovo, žádá si to rodinnou oslavu. Je mu rok (z hlediska ostatních
příbuzných) a všichni jsou z něj nadšení – vždyť je tak roztomilé!
Všichni se teď budeme učit tomu, co naše děťátko umí. Budeme
slabikovat a lézt po čtyřech a to budou ty dovednosti, které k životu
budeme nutně potřebovat.
Jenže jako všechny malé děti se vyvíjí velmi rychle. Učí se nové
věci, zvládá to, to bylo před pár týdny velký problém. Dnes řeklo první
větu, jenže my budeme učit studenty slabikovat. Než je to naučíme, bude
naše malé IKT umět jezdit na trojkolce. Nejlepší by bylo učit se to, co
bude umět za pět, deset let, jenže my zatím nevíme, co to bude.
Přesně před dvěma měsíci jsem v jedné diskusi o čtečce uvedla:
„Dovedu si snadno představit, že tam jsou nahrané učební
materiály, že tam lze doplňovat poznámky a dělat cvičení, ale pak to
nebude čtečka, ale spíš bych to viděla na nějaký tablet. Prostě
víceúčelové zařízení, kde budu on-line, budu tam mít mapu, vyřídím si
maily a cestou v tramvaji nastuduji další přednášku z e-learningu a
opoznámkuji si to,pak si otevřu školní Moodle a opravím pár odevzdaných
prací – protože jezdím poměrně dlouho . Myslím, že by to mohlo i přehrávat muziku,fotografovat a telefonovat , když už! Já osobně tedy ještě doufám, že to bude ohebné, abych to snadno narvala do tašky vedle bochníku chleba.“
Před pár dny jsem zjistila, že ohebný displej je už vyrobený: http://notebooky.idnes.cz/notebook-fujitsu-ma-ohebny-displej-a-intel-nejtenci-model-sveta-psu-/tech-a-trendy-nb.aspx?c=A070530_144754_tech-a-trendy-nb_jza
Proč je to důležité? Právě proto, že oblast IKT se rozvijí tak
rychle, že prostě nestíháme. Proto je třeba stále řešit a zvažovat, co
vlastně učit.
Státní maturita má testovat znalosti studentů z oblasti IKT.
Mechanismus a harmonogram vyžaduje sestavit katalog požadavků o pár let
dřív, než dojde k testování. Pak vyučující zahrnou oblasti do RVP a
svých tematických plánů, naučí studenty, co je potřeba a pak se
maturuje.
Jenže to je právě ten zádrhel. Než celý proces proběhne, je už pozdě. Dnes jen malou ukázku.
První příklad didaktického testu v nižší verzi zní:
Kterou z webových stránek na následujících smyšlených adresách webový prohlížeč zcela jistě nezobrazí? Vyberte jednu z následujících možností A–D.
A) https://online.banka.cz/
B) www.skolaprozaky.cz
C) www://upinkasu.cz/restaurace
D) http://123.hnutisvobody.cz/kuba
Zkusila jsem to. Můj prohlížeč Google Chrome zobrazí toto:
Česky řečeno, jedině ta chybná odpověď vrací rozumný výsledek.
Není to tím, že by test autoři navrhli špatně, jen je to znalost zbytečná, před pár lety, kdy to konstruovali, prostě Google Chrome nebyl.
A navíc, řekněte mi, kolikrát jste nějakou adresu stránky opisovali. V devadesáti devíti případech vám jí někdo pošle a vy kliknete.
Autoři testu chtěli, aby studenti znali správnou syntaxi při psaní adresy webové stránky, což je sice chvályhodné, ale při použití moderního prohlížeče jaksi zbytečné.
Jenže pak ta otázka prakticky ztrácí smysl.
A tak je to skoro se vším .
Převzato z blogy.rvp.cz
7 komentářů:
Nic proti testům. Část znalostí se jimi dá vcelku dobře ověřit.
Ale redukovat maturitu z ICT jen na křížkování "správných" odpovědí se mi nezdá jako právě štastné.
Což takhle pojmout maturitu z ICT jako praktickou?
Žák ráno přijde, vylosuje si jedno z N zadání a ve stanoveném čase vypracuje příslušný úkol. - Napíše text obchodní objednávky, vytvoří jednoduchou fakturu, spočítá hodnoty a z nich vytvoří koláčový graf, ...
Přece cílem výuky ICT je dosažení funkční gramotnosti a ne odrecitování definic významných pojmů.
I šestileté dítko, které v životě neslyšelo o ARPANETu, používá internet vcelku běžně.
Tak k čemu je maturantovi znalost tohoto pojmu z počítačového pravěku? Kromě jisté "úrovně všeobecných znalostí"?
Přece ani v maturitní písemce z CJL neověřuje češtinář žákovu schopnost napsat U s kroužkem, ale mimo jiné znalost gramatických pravidel pro umístění kroužkovaného u, a především schopnost vytvořit smysluplný text ve stanoveném slohovém útvaru.
(Mimochodem proto považuji současnou podobu maturitních "písemek" za krok špatným směrem.)
Informační a komunikační technologie jsou tady už hodně let. Nevěřím, že spolu lidé před tisíci lety nekomunikovali. Nevěřím, že po vynálezu knihtisku nebylo potřeba katalogizovat knihy, prohledávat text aj.
Plyne mi z toho jediné - pojmout pro testování (když už nic jiného nikdo nebere jako bernou minci) IVT šířeji, ne jen znalosti HTML a velikosti flash disků.
Mou oblíbenou úlohou je, jak najít čínské slovo v čínském slovníku.
Prostě informatika není jen o počítačích.
jak najít čínské slovo v čínském slovníku
Promiňte, pane Puďo, ale není tohle už patologická deviace?
Doposud jsem si myslel, že vrcholem týrání žáka je převod čísla z desítkové do hexadecimální soustavy popřípadě analýza počtu řešení rozhodování pomocí funkce if na třech mezích podle pořadí.
Věcně: JAKO UČITEL INF (aprobovaný) bych převzal současný standard a metodiku ECDL a podle nich na zš a sou-soš připravoval žáky. Na gymnáziu lze (snad) jít i výše....
Tak tedy věcně:
Pominu otázku, lze-li jít na gymnáziu výše. Občas to zkusím a nemohu se zbavit intenzivního pocitu, že na četnost žákovských peticí, i v celostátním rozsahu, jednoznačně vedu.
Otázka, kterou bych se zaobral, je, proč by se výše jít mělo nebo dokonce muselo.
Věcně:
Standardem gymnázií je cca 4 hodiny ICT za čtyřleté studium.
Standardem např. na naší SOŠ je za tutéž dobu 8 - 12 hodin ICT podle oboru. Nepočítaje v to CAD, CAM a Průmyslový design.
Existují maturitní obory s cca 3 hodinami ICT. Méně již de facto nelze, protože by nebyla naplněna hodinová dotace, aby ICT jaksi vůbec mohlo být maturitním předmětem.
Ostatní předměty povinné části SM jsou na tom s hodinovou dotací poněkud lépe.
Takže bychom měli asi spíše vycházet z předpokládatelného minimálního rozsahu cca 3 hodin.
A teď mi kolegové řekněte, co se v tomto čase reálně dá žáky naučit, aby se maturita nezvrhla v trapnou frašku.
Ona stejně nakonec státní část z informatiky vůbec nebude, když jsous tím takové problémy. A pro maturitu z IVT v profilové části mají být min. 4 hodiny dotace - to už by šlo? ;-)
Okomentovat