Článek se věnuje hodinové dotaci informatiky na středních školách s ohledem na požadované klíčové kompetence a volitelnou státní maturitu. Je zohledňován i RVP pro základní vzdělávání.
Minimálně v
souvislosti s blížící se možností maturovat z informatiky v rámci
společné části maturitní zkoušky v roce 2012/2012 vyvstává otázka
velikosti hodinové dotace informatiky (IKT) v rámci RVP a potažmo ŠVP.
Otázkou je, zda a jak bude tato maturitní zkouška
probíhat, nicméně nutnost rozvíjení informační (počítačové) gramotnosti
je neoddiskutovatelná.
S jistým zjednodušením se dá říci, že minimální hodinová dotace IKT (Informatika a informační a komunikační technologie [2], Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích [3]) je čtyři hodiny. Je tato hodinová dotace dostatečná? Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět. Velmi záleží, co si stanovíme jako hodnoticí kritérium. Státní maturitu? Předmět a naplnění cílových kompetencí? Celkový rozvoj informační a počítačové gramotnosti?
Začněme pohledem na předmět (ať se jmenuje jakkoli). Pokud se podíváme na výsledky vzdělávání tak, jak je definuje RVP, jsou čtyři hodiny jistě dostatečné. Můžeme dumat nad konkrétní náplní, rozsahem, zaměřením, ale domnívám se, že k žádným propastným rozdílům ve srovnání s jinými předměty nedochází. Bavím se čistě o středoškolském vzdělávání, obrovským problémem je role a rozsah informatiky v základním vzdělávání [1], o čemž bude řeč níže.
Pokud se podívám na informatiku na střední škole pohledem státní maturity [4], ani zde nevidím velký problém. Samozřejmě pokud budu vycházet ze státní maturity ověřující výsledky vzdělávání definovaného RVP. A tedy zkoušky, jejíž obsah je průnikem požadavků středoškolských RVP. Informatika má hodinovou dotaci obdobnou dalším volitelným zkouškám (s výjimkou matematiky, jejíž zařazení do volitelné zkoušky je čistě politický problém, bez návaznosti na celospolečenské požadavky).
Obě výše uvedené tvrzení přehlížejí jeden obrovský problém, a to je trestuhodná hodinová dotace informatiky (Informační a komunikační technologie [1]) na základní škole. Optikou státní maturity – na občanský či přírodovědný základ jsou žáci ZŠ připravování minimálně desítkou hodin, na informatiku hodinou jedinou. (Nevěnuji se prvnímu stupni, tímto by se popsaný problém pouze znásobil.) Spoléhat se zde na mezipředmětové vazby nemá smysl. Pokud nejsou kvalitní, nejsou k ničemu. Pokud jsou kvalitní, podporují všechny uvedené oblasti.
Optikou výuky IKT – v jiných předmětech učitel na SŠ opakuje, rozšiřuje, doplňuje, propojuje znalosti a dovednosti nabyté na ZŠ. V informatice učitel dostane naprosto nesouměrný vzorek žáků (disponibilní hodiny vytvoří obrovské rozdíly mezi školami). Středoškolský učitel tedy spíše doplňuje, než by opakoval a rozšiřoval. A daleko více opravuje: nedostatky, špatné návyky, které si žáci přinesli ze základní školy. A neházejme zde vinu na učitele základních škol. Pokud chtějí při směšné hodinové dotaci naplnit očekávané výstupy, musí se dopustit obrovských zjednodušení. Pokud se budou opravdu věnovat práci s informacemi, autorským právem, typografickými pravidly, kde najdou čas na ovládání tabulkového, textového a prezentačního SW? Nenajdou, žáci jej využívají živelně a osvojují si špatné návyky. Lepší situace není ani ve školách, kde se zaměří na ovládání SW – žáci jsou schopni efektivně tvořit formálně nesprávné výstupy.
Očekávané výstupy v RVP pro základní vzdělávání považuji za výborné. Jako středoškolského učitele by mne velmi potěšilo, kdyby přicházeli žáci, kteří je naplňují. Realita však pokulhává, při dané hodinové dotaci nelze jinak. Domnívám se, že toto jsou důvody, proč mají středoškolští pedagogové (minimálně já určitě) problém s hodinovou dotací ve světle středoškolských výstupů a státní maturity.
Výše uvedené souvisí i s celkovým rozvojem informační (počítačové) gramotnosti žáků na střední škole. Pokud by ze ZŠ přicházeli žáci splňující výstupy na úrovni „klasických“ předmětů (zeměpis, přírodopis, občanská nauka), je dotace IKT na „běžné střední škole“ zbytečně velká. Pokud by žáci ovládali základní kancelářský SW, dokázali vyhledávat a zpracovávat informace (a to vše v souladu s normami a zákony), je možno (troufnu si říci i záhodno) většinu učiva integrovat do jiných předmětů. A informatiku zařadit mezi „klasické“ předměty zabývající se zvyšováním kompetencí v informačních a komunikačních technologiích, a ne předmětem postaveným na dovednosti ovládání konkrétních (v dané době na škole existujících, ale po odchodu do praxe zastaralých) aplikací.
Velká část z kompetencí požadovaných v rámci IKT výstupů by se dala smysluplně integrovat do matematiky, češtiny, společenských věd, odborných předmětů, … Vždy jsem si přál, aby se estetické zásady publikování učily ve výtvarném oboru, matematické funkce v tabulkovém editoru v matematice a podobně. Momentálně je učitel informatiky v postavení Brouka Pytlíka – učení všeho druhu. Samozřejmě zde narážíme na přípravu budoucích učitelů na VŠ. Kde by byla potřebná větší reakce na soudobé trendy, zvláště v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi.
Shrnutí? Dotace IKT na středních školách je (bez ohledu na kontext) v pořádku. Celkové pojetí výuky však určitě ne. Pokud se zaměříme jen na střední školu, tak je jistě řešením zvýšení hodinové dotace a předmět opravující, integrující. Za daleko rozumnější považuji výraznou úpravu hodinové dotace na základních školách, aby se efektivně daly naplnit očekávané výstupy. Věnovat větší péči kvalitním základům, než řešit, jak opravovat, přeučovat. Na střední škole pak v daleko větší míře integrovat informační technologie do výuky dalších předmětů. A ano vyvolá to pravděpodobně tlak na lepší materiálně-technické vybavení školy, „běžných“ tříd, zázemí, výsledkem však bude větší efektivita. A hlavně žáci, kteří nebudou středoškolskou informatiku vnímat jako předmět, na který se jednou týdně naučí, ale jako jednu z dalších gramotností. A možná potom zjistíme, že práce s počítačem jako předmět je na střední škole zbytečná. A v předmětu se žáci budou věnovat významu SaaS a ne významu tabulátoru.
| Citace: |
|
|---|
8 komentářů:
"lepší materiálně-technické vybavení školy" - nereálné.
Nicméně 4 hodiny dotace k maturitě na netechnických SŠ je žalostně málo. Bez seminářů ICT k maturitě ve 4. a snad částečně i 3. ročním to asi nepůjde. Na druhou stranu budu možná radši, že budu učit "detaily a podrobnosti" jen ty, kteří budou mít aspoň elementární vůli a chuť, a ne mít zcela otrávené publikum žáků, kteří přišli na školu také proto, aby měli od matiky a techniky větší klid.
Přesně tak Libore,
maturitou z informatiky chceme zdánlivě "hasit" poptávku po ICT gramotném středoškolákovi, ale hlavní požár hoří někde jinde - na základce.
A místo toho, abychom se ho snažili hasit, tak do něj přiléváme ještě olej. Viz "EU peníze základním školám" a "metodický list pro tvorbu vzdělávacích materiálů". Zdánlivě snaha o trochu vody k uhašení, ale ve skutečnosti stará "propan-butanová bomba" ;-).
Podstatná otázka zní poněkud jinak:
Jsou (nebo mají být) jednotlivé volitelné státní maturitní zkoušky svým rozsahem požadavků srovnatelné?
Teprve pak má smysl se zabývat otázkou dostatečnosti hodinové dotace.
Diskuse o informačních a počítačových gramotnostech či kompetencích je vždy zajímavá. Především proto, že se neví přesně, co to vlastně je.
Kladivo je už zase na hlavičce hřebíku, kolego Blaho.
Srovnatelné mají být maturity na stejných typech škol, potažmo stejných (srovnatelných) oborech.
A stát by to měl garantovat.
Ale srovnávat maturitu z učiliště a gymnázia prostě nelze ani v českém či jiném jazku, ani v IKT.
Kompetence nekompetence, gramotnost negramotnost.
MŠMT zveřejnilo katalog požadavků.
Když dokáže nějaká škola své žáky podle nich připravit ke státní maturitě z IKT za dvě hodiny na čtyři roky, jejich bonus.
Komu to nestačí, nechť přidá.
Kámen úrazu výuky IKT je opravdu v rozdílné úrovni přípravy na základních školách.
A jsme zase u peněz.
Známý teď pro jednu základku opravuje 5 počítačů vyřazených z banky. Jsou sice 3 roky staré, ale pro tu školu je to fantazie. Jejich nejmladší PC má totiž 6 let.
Většina strojů v učebně je ještě z dob Indoše.
Tohle je třeba řešit systémově a ne spoléhat na šablony a ESF.
Dobrý den,
přiznám se, že jako problém vidím, že nemáme/není ujasněno - co to je státní maturita. K čemu slouží, co ověřuje. Holt je to politikum, které se ohne dle potřeby.
Podle mne by státní maturita měla měla definovat minimální standard.
A ano tento nadefinuje katalog a je "problém" ředitele jak zajistí naučení.
Že na gymnáziu odmaturuje z češtiny 100% žáků - to je snad samozřejmé, na špatném to bude 95%.
Že na učilišti odmaturuje 50% "zedníku" - no to už může být úspěch.
Pokud je budeme "přizpůsobovat" školám, nikam se nedostaneme.
Samozřejmě je problém, že se některým hodí dělat žebříčky na pořadí v cíli - a zamlčuje se odkud kdo vyběhl.
Jen bych upozornil na větu z webu Nová maturita Zároveň platí, že škola s lepšími výsledky u nové maturity nemusí být kvalitnější školou než škola, která dosáhne výsledků průměrných. To by byla scestná a kontraproduktivní interpretace.
srovnávat maturitu z učiliště a gymnázia prostě nelze
Pominu otázku, má-li být výuka v učilišti zakončena maturitou a recipročně tu nebudu mávat výučním listem například zdravotnickým nebo všeobecného vzdělání.
Jedná-li se o jednotnou maturitní zkoušku, pak má být jednotná na celém území České republiky bez výjimek.
Nebudu srovnávat časové dotace českého a cizích jazyků v součtu základní a střední školy.
Pokud se nic nezměnilo (nestuduji ministerský web každý den), pak by si maturant mohl vybrat mezi matematikou, společenskými vědami a informačními technologiemi. Tyto zkoušky by tedy měly být srovnatélné jak rozsahem požadavků, tak i podmínkami k přípravě.
O časové dotaci matematiky snad nemá ani cenu přemýtat. Společenské vědy mají v souhrnu nějaké dvě tři hodiny v každém ročníku plus třetí a čtvrtý volitelné semináře. Informatika po dvou hodinách dva ročníky a volitelné semináře poté taky tak.
Rozložit informatické maturitní požadavky rovnoměrněji do všech čtyř let dost dobře nejde. Rodiče humanitní dětiček se s vámi srovnají raz dva a zastání se vám nedostane ani omylem. A za dva volitelné roky se to dost dobře stihnout nedá. Nebo lépe, já to nejspíš nedokážu, jakkoli to nemám ověřeno.
Na závěr: Dovedete si představit situaci, kdy žák vyrukuje v zsv s tvrzením, že na to společenské myšlení tak nějak není a bude po učiteli požadovat, aby to zohlednil?
Podstata věci tu zazněla již někde výše - žáci ze ZŠ přicházejí na SŠ v oblasti ICT na značně rozdílných úrovních. Na naší škole (se zaměřením na ICT) mají žáci celkovou dotaci 9 hodin IVT a 3 hodiny počítačové grafiky. Přestože zdaleka ne všichni odcházejí na specializované techniky, většina z nich bez problémů získá již v 9. ročníku mezinárodní certifikát ECDL a většina běžných SŠ již jim nemá co nabídnout ... Jsme ale extrém, na druhou stranu je ale spousta ZŠ, ze kterých mají žáci jen velmi povrchní dovednosti ICT.
Přesně tak - můj oblíbeny (pravdivý) příklad - děti informační technologie vůbec neměli. Respektivě měli v šestce na střídačku s pozemkama a vařením - tedy co tři týdny a sem tam něco odpadlo.
V souvislosti s RVP ZŠ jim počet hodin informatiky naroste 3x, ale stejně neočekávám velký přínos.
Okomentovat