Jen málokterý aspekt vzniku informační společnosti je pro pedagogické působení tak markantní, jako je rozvoj nové kultury na internetu. To, co bylo dříve vnímáno jako lidová tvorba či psaní do šuplíku, získalo s nástupem internetu zcela jiný rozměr a pedagog by toho měl umět dobře využít.
Jestliže bychom se podívali do historie literatury,
možná bychom mohli rozeznat dva významné momenty, pokud jde o nárůst
počtu publikujících. První vlnu je možné zahlédnout v renesanci, během
které se psaní stalo společenskou módou a kdy začal psát téměř každý
lépe postavený obyvatel moderního světa. Druhou vlnu je pak možné
vysledovat s nástupem internetu, kterým jednak padly hranice finančních
nákladů na vydání a pak také přibyla intenzivní interakce mezi autorem a
čtenářem.
V posledních letech se proto stále více dostávají do
módy servery, které umožňují publikování děl ať již výtvarného,
literárního nebo třeba filmového druhu, a jejich hodnocení dalšími členy
komunity. Vznikají tak sociální skupiny autorů, kteří nejen své umění
tvoří, ale také se aktivně zapojují do hodnocení děl druhých.
Výsledkem tohoto procesu je vytváření zcela nového
druhu kulturního prostředí, které má oproti běžné formě velké množství
specifik. Již jsme naznačili rozměr interakce čtenáře s autorem, což je
něco, co klasicky pojaté umění má jen ve velmi omezené míře. Zatímco u
klasických forem jsou primárními hodnotiteli odborníci (recenzenti,
kurátoři, ...), zde jsou to běžní čtenáři či diváci spolu s dalšími
umělci. Jak dále ukážeme, tato intenzivní zpětná vazba má pro
pedagogickou činnost významnou úlohu.
Dalším důležitým specifikem je změna lidového umění
či psaní „do šuplíku“ na možnost aktivní publikace. Umění přestává být v
kyberprostoru lokálním, ale zasahuje celou společnost, pro kterou je
kulturně (například jazykově) přístupné. Tím, že je umělecká tvorba
takto distribuována, je možné ji lépe poznávat, srovnávat a také
hodnotit, což bude mít nesporný vliv na její kvalitu.
Signifikantní také je masovost těchto aktivit.
Umělcem se může stát každý a to v nejrůznějších oblastech – od
literatury po digitální fotografii. Umění se stává stále populárnějším –
ač se často právě slovo umění z kontextu děl vytrácí – a tím dochází ke
kultivaci společnosti. Osobně se domnívám, že jde o jeden z klíčových
rysů nové informační společnosti.
Pokud dnes slyšíme, že mladá generace není kulturní,
pak jde o zásadní omyl. Došlo jen k posunu kulturního prostředí, které
je v mnohém náročnější. Kulturní člověk v něm není jen pouhým
konzumentem, ale musí se na tvorbě umění přiměřeně podílet, musí o něm
umět diskutovat, analyzovat jej. A právě to je činnost, kterou velké
množství mladých lidí dělá. Úkolem pedagogů pak je vytvářet pro tuto
jejich činnost dobré zázemí a vhodné intelektuální klima, ze kterého by
mohli žáci čerpat.
Role pedagogů
Jak již bylo naznačeno, můžeme mluvit o vzniku
samostatné „nové“ kultury, která se od té klasické, původní v mnohém
odlišuje. Proto je zcela na místě si položit otázku, jak a proč by měl
pedagog k podobným projektům přistupovat a co by o nich měl žáky naučit.
Zatímco pedagog často není odborníkem v oblasti celé moderní kultury,
mohou jeho roli do určité míry sehrát právě komunity na umělecky
orientovaných webech.
Tvorba umění a žití v kulturním prostředí je něco, co
by mělo být ze strany pedagogů jednoznačně podporováno. Dochází nejen
ke kreativnímu rozvoji žáků, ale také k jejich celkové kultivaci a
rozvoji jejich intelektu. K tomu, aby mohl tuto podporu poskytovat, musí
mít alespoň základní představu o tom, jak který projekt funguje a jakým
způsobem může být pro konkrétního žáka zajímavým.
Myslím, že projektová výuka založená na myšlence „a
teď všichni napíšeme báseň a dáme ji na Písmák“ je nereálná a vedla by
jen ke křeči a kýči. Je třeba, aby pedagog dobře rozpoznával, který žák
je jakým způsobem umělecky zaměřený, a podle toho mu nabídl cestu k
seberealizaci. Někdo bude psát divadelní hry, jiný fotografovat a pro
třetího bude přirozeným způsobem sebevyjádření složená skladba či
natočené video.
Domnívám se, že právě rozvoj pozitivního vztahu k
umění a umělecké tvorbě bude jedním ze základních pilířů, na kterých
bude informační společnost v budoucnu stát a ze kterého bude také moci
významným způsobem těžit.
Role pedagogů v tomto kontextu bude trojí. Předně by
měli získat žáky pro umění a krásu jako takovou. Ukázat, že tvorba je
součástí rozvoje kreativního myšlení a vnímání světa, což je dnes
považováno za základní intelektuální dovednost. Škola musí učit
kreativitě. Druhou složkou by pak mělo být vytváření dostatečně bohatého
a podnětného prostředí, ze kterého může umění vycházet. Posledním
důležitým prvkem pak bude nasměrování žáka do vhodné umělecké komunity.
Umělecky orientované weby dokáží dát žákům nejlepší
možnou zpětnou vazbu a jsou asi tím nejsilnějším stimulem pro další
tvorbu. Zaznívají zde často jak rady technického směru („fotografie je
přepálená“ atp.), tak i tematického („báseň je o ničem“) charakteru.
Pokud žáci překonají počáteční kritiku (a v tom by jim měl být pedagog
nápomocen), mohou se vhodným způsobem velice rychle zlepšovat.
Mimo to se sami postupně zapojují do komunity jako
hodnotitelé a diskutující. A i zde by měl citlivě pedagog ukazovat, jak s
těmito věcmi nakládat, jak poznat umění a kýč. Tímto způsobem se z nich
mohou stát relativně kulturní osobnosti s názorem i přehledem, což je
jistě pozitivní výstup.
Umělecké komunitní weby
V následující části článku se pokusíme upozornit na vybrané projekty, které mohou žáci ke své umělecké činnosti využívat.
Písmák
Zřejmě nejznámějším a největším českým projektem, který se věnuje amatérské literární tvorbě, je Písmák.
Autor po zaregistrování může vkládat svá literární díla, jejich
omezenou část (měsíční limit) je možné doporučit čtenářům přednostně.
Pokryty jsou téměř všechny literární žánry a směry, nicméně je pravdou,
že aktivní je především komunita okolo poezie, kde jsou díla hojně čtena
i komentována.
Uživatel může vstupovat do různých myšlenkových
skupin, komunikovat s dalšími autory nebo o sobě sdělit nějaké další
informace. Díla je možné organizovat do sbírek, což jistě ocení
především vytrvalejší přispěvatelé. Pokud mohu hodnotit, jsou komentáře
věcné a kvalitní a žákům mohou rozhodně pomoci posunout se dál.
 |
Web je velice aktivní, takže je neustále co číst či komentovat. Mimo tuto řádnou činnost jsou organizovány různé srazy, autorská čtení nebo vychází internetový časopis Kafe.
Pište-Povídky.cz
Na prózu je pak zaměřený projekt Pište-Povídky.cz,
který může být pro žáky zajímavý také tím, že se na něm poměrně aktivně
soutěží. Při pravidelné činnosti je tak možné si také něco odnést.
Osobně si myslím, že účast v soutěžích je pro žáky dobrá také proto, že
se naučí psát na nějaké téma či ve vybrané formě. Jde tedy o zábavné
cvičení.
Uživatelé mohou psát fejetony, romány, úvahy, povídky
či básně, které jsou ale spíše okrajové. Projekt vznikl v roce 2007 a
dnes má již více než osm tisíc členů. Články je možné komentovat a
nechybí ani možnosti komunikace s dalšími autory, možnost stát se
fanouškem některého autora atp.
Mezi další české významné projekty patří Poeta
s více než dvěma tisíci autory a téměř desetitisíci díly, který je
poměrně jednoduchý a zvláště pro školní využití může být poměrně vhodný.
Sáhnout je pak možné také po Liter, který patří k nejstarším a čeká na zásadnější redesign.
DevianArt
Je jedním z nejznámějších a největších světových
uměleckých webů, za kterým stojí práce Scotta Jarkoffa, Matthewa
Stephense a Angela Sotiry, kteří jej v roce 2000 uvedli do chodu.
Aktuálně má přibližně 13 miliónů registrovaných členů, denně je nahráno
na sto tisíc děl, která si prohlíží 35 miliónů návštěvníků za měsíc. Je
tedy zřejmé, že se jedná o projekt poměrně masový a rozsáhlý. Tím, že je
globální, je možné získávat kontakty a ohlasy z celého světa a
překračovat tak hranice tuzemského kulturního prostoru.
 |
Web má poměrně široký záběr, nicméně lze rozlišit tři privilegované oblasti. Jednak jde o výtvarné umění, pak o užitý design v softwaru (skiny pro přehrávače hudby atp.) a pak počítačová grafika a ilustrace. Je zde možné najít také řadu návodů či kulturně orientovaného textu. Jestliže vaši žáci mají ambice výtvarného charakteru, DevianArt je svojí velikostí a rozsahem jistě uspokojí.
HumanArt
Částečným českým klonem DevianArt je HumanArt,
který se mimo výtvarné aktivity zabývá také prezentováním hudby,
fotografií, literárních děl či počítačové grafiky v nejrůznějších
variantách. Komunita je poněkud menší než v případě globálního projektu,
ale příjemný je přesah do dalších uměleckých kategorií a je poměrně
čilá.
Jde o místo pro hudebně aktivní žáky nebo kreativní
grafiky a fotografy. Jistým omezením může být možnost zřízení účtu až od
16 let.
YouTube
Pro ty žáky, kteří se chtějí zabývat videem, je možné doporučit YouTube.
Jistě se nejedná o klasický umělecký web, ale komunita je poměrně živá a
film je dnes vnímán jako součást kultury, která může být blízká všem.
Výhodou je velice jednoduché ovládání, nedostatkem pak absence umělecky
zapáleného prostředí. Případnou náhradou může být kupříkladu Vimeo.
 |
Závěrem
Nabídka webů, které nabízejí komunitní uměleckou
spolupráci a interakci mezi tvůrci a čtenáři, je mnohem více. Pro
fotografie je možné použít například galerii Digiareny, kde funguje poměrně odborně silná skupina hodnotitelů i fotografů. Z literárních projektů je možné zmínit ještě například Epiku či BlueWord.
Na otázku, co soudí o perspektivách krásné literatury
na internetu, Petr Bílek (předseda Nadačního fondu Obce spisovatelů) na
konferenci Mezinárodního výzkumného střediska elektronického
publikování odpověděl: „Je zajímavé sledovat i nový typ beletrie, psané
primárně pro hypertextové prostředí, anebo adaptace klasických textů do
tohoto prostředí. A o dostupnosti odborné literatury už ani
nemluvě.“ Pokračuje slovy: „Nová média prostě asi povedou k novému typu
senzitivity, ale jestli to bude horší nebo lepší, to se teprve uvidí“
(Zdroj: Lupa).
Umění na internetu nabízí řadu různých specifik a
nových forem. Mimo tyto charakteristické rysy nového umění je možné
sledovat projekty, jako jsou open-source filmy, různé romány na
pokračování nebo interaktivní a multimediální formy literární tvorby. V
oblasti fotografie je pak zřejmé, jakou revoluci znamenalo užívání
počítačových úprav snímků při nástupu digitálních fotoaparátů a rychlá
jejich publikace.
Stojíme před novými možnostmi využití sítě k podpoře
kreativity a kulturnosti žáků a jistě by byla škoda, kdyby ji nedokázal
edukační proces s výhodou využít.
1 komentářů:
Blábol.
Okomentovat