EDUin: Hlavní zpráva z maturit: je třeba vyřešit, co se slabými žáky

Odesláním maturitních propadlíků do dělnických profesí a připlácením úspěšným školám problémy našeho vzdělávacího systému nevyřešíme.



Ministr školství Josef Dobeš při čtvrtečním hodnocení podzimního kola státních maturit vyjádřil potěšení nad tím, že nastavení přísnější laťky odešle větší část populačního ročníku na učiliště a v Lidových novinách se zmínil, že hodlá připlácet školám podle úspěchu ve státních maturitách. Obojí bohužel svědčí o tom, že ministr má o fungování moderních vzdělávacích systémů zcela zmatené představy.

Z mediálních sdělení ministra Dobeše vyplývá, že je potěšen potenciálním zvýšením počtu dětí na učilištích, aniž se ale jen slovem zmínil, co se tam děti naučí. Je sice hezké, že se nám podaří uchránit maturitu před těmi, kteří jí nejsou hodni, ale měli bychom začít řešit také to, jak slabé žáky na maturitních i nematuritních oborech vytáhnout co nejblíže průměru. Asi není velké neštěstí, pokud nebudou mít maturitu, ale je zásadní problém, pokud nebudou znát ani základy cizího jazyka či praktickou matematiku. Státní maturita ukazuje, že takové znalosti neumějí učiliště a některé další odborné školy dodat ani žákům v maturitních, natož ve tříletých nematuritních oborech.

Je třeba si uvědomit, že úspěšné vzdělávací systémy v Evropě šly všechny cestou posilování metodické podpory a všeobecného vzdělávání především u slabých žáků. Nám zatím stačí, když nám nekazí maturitu, a přijde nám v pořádku, že po právu „skončí na učňáku“. Co se tam naučí, jako by nás nezajímalo.
Už dnes ale patříme k zemím, kde odchází na učiliště nejvíce dětí z populačního ročníku a naopak máme velmi málo studentů v oborech se všeobecným vzděláváním. Nedává tedy smysl, abychom počty vyučených dále zvyšovali.

Zmínku ministra Dobeše v Lidových novinách o tom, že školy, které uspěly ve státních maturitách, dostanou více peněz, považujeme prozatím za neověřenou a doufáme, že jde o omyl. Takový nápad jde jednak proti slibům ministra a proti všem pozitivním zkušenostem evropských vzdělávacích systémů. Tímto způsobem by se jen zvýšila už tak vysoká selektivnost systému. Školy, které si stihnou vybrat chytřejší a motivovanější část dětí, by se měly stále lépe, ti ostatní stále hůře. To je cesta do pekel vedoucí k nevzdělané a frustrované společnosti.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, o. p. s., řekl: „Radovat se z toho, že více dětí půjde na současná učiliště, je zcela nesmyslné. Ta zatím nejsou schopná studentům poskytnout konkurenceschopné vzdělání. Kromě jiného proto, že pro učitele je velmi obtížné vzdělávat demotivované děti s mnoha výchovnými problémy. V tom bychom jim měli pomoci a ne jim odeslat jen další dávku ,nevzdělavatelných´.“