Veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se konalo dne 20. září 2011. Ve čtvrté části naleznete vystoupení Oldřicha Botlíka ze společnosti Kalibro.
RNDr. Oldřich Botlík, CSc., KALIBRO:
Dobrý den, vážení přítomní. Vy jste mně, pane senátore, teď udělal takovou reklamu, že nevím, jestli dokážu splnit očekávání. Tady vlastně přes celou přestávku visí obrázek, který jsem našel na stránkách jedné školy pod záložkou „pedagogický sbor“. Ale všichni vidí, že jsou to kuchařky. Mně jsou ty kuchařky velmi sympatické. Na chmelové brigádě jsme žádali kuchařky, aby jídlo více solily a kořenily. Nejdříve nás zkoušely přesvědčit, že sůl a koření škodí zdraví. Namítli jsme, že ve školní jídelně vaří podle stejných receptur a jídlo je tam slané a kořeněné dostatečně. Kuchařky odpověděly, že víc solit a kořenit už jednou zkusily a zjistily, že to nejde: co brigádníci vrátili, to pak prasata nechtěla žrát.
Od té doby, kdykoli slyším, že něco prospěje žákům či vzdělanosti, kladu si otázky: Co jsou v dané situaci zbytky? Koho jimi vykrmují? Kdo dostane zabijačku? Kdo tedy dostal zabijačku ze státní maturity? Pan Feřtek z EDUin zde konstatoval, že se nesplnilo prakticky žádné očekávání se státní maturitou spojované. Domnívám se, že šlo o zcela chladný kalkul ministra školství získat hlasy nepříliš osvícených voličů. Takhle politici jednají – na tom není nic mimořádného. Jenom je třeba mít na paměti, že si ty hlasy kupuje za naše peníze. Pokládám však za eticky nepřijatelné, že tomuto cíli cynicky obětoval korektní zacházení s jedním ročníkem maturantů. Ministr školství nejprve rozhodl, že maturitní testy nebudou zveřejněny (ilustrace jiného postupu: KALIBRO od začátku vrací vyplněné formuláře, aby učitelé mohli s testy dále pracovat – stojí nás to hodně peněz i práce). CERMAT podal trestní oznámení na provozovatele serveru EDUin.cz, který znění testů zveřejnil. Ministr nakonec pod tlakem veřejnosti rozhodl o zveřejnění testů, ale tak, aby s nimi maturanti nemohli pracovat při podávání žádosti o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky. Evidentním cílem těchto opatření bylo znemožnit maturantům kvalifikované posouzení testů, kterým se museli podrobit, a odradit je od zpochybňování výsledků zkoušky.
Žádosti maturantů zpochybňující autorizované „správné“ odpovědi v testu „lehčí čeština“ Ministerstvo paušálně zamítlo v době, kdy už bylo zřejmé, že závadnost dvou úloh tohoto testu uznávají i ti odborníci, kteří zbývající sporné úlohy hájí. V zamítavém rozhodnutí MŠMT ČR (dále Rozhodnutí) podepsaném Ing. Bc. Petrem Bannertem, ředitelem odboru středního vzdělávání, se mj. konstatuje: „V procesu tvorby zadání, zpracování dokumentů a výpočtu výsledků nebyly shledány žádné chyby. V návaznosti na vyhodnocení testů proběhla validace všech zadání vycházející z podrobné položkové analýzy a komisionálního přezkoumání zadání. PŘEDMĚTNÝ DIDAKTICKÝ TEST BYL SHLEDÁN JAKO PLNĚ A BEZVÝHRADNĚ ZPŮSOBILÝ.“ Tento test psalo cca 90 tis. žáků – ti všichni mají své maturitní vysvědčení špatně. Osm maturantů se rozhodlo podat správní žalobu na ČR – MŠMT s cílem zasadit se do budoucna o správné nastavení procedur spojených se státní maturitou. Plné znění této žaloby je k dispozici na stránkách EDUin pod datem 5. září 2011. V žalobě se mj. uvádí: „Žalobce byl zkrácen na svých právech jak přímo samotným Rozhodnutím, tak i nezákonným postupem Ministerstva. Napadené Rozhodnutí je nutno považovat za vadné a nezákonné, neboť:
(i) Ministerstvo ignorovalo žádost žalobce o poskytnutí materiálů týkajících se jeho osoby a významných pro rozhodnutí o výsledku maturitní zkoušky, na jejichž poskytnutí měl zákonný nárok, a porušilo tak právo žalobce garantované ustanovením §82 odst. 4 školského zákona
(Pozn. OB: Žalobce v žádosti o přezkoumání svého výsledku v didaktickém testu požádal MŠMT, ať mu ještě před vydáním rozhodnutí poskytne příslušný test, aby mohl svou žádost kvalifikovaně doplnit – na to Ministerstvo nijak nereagovalo.);
(ii) Ministerstvo tak žalobci znemožnilo kvalifikovaným způsobem zdůvodnit Žádost o přezkoumání výsledků maturitní zkoušky, což mohlo mít vliv na zákonnost Rozhodnutí;
(iii) Ministerstvo porušilo právo žalobce na spravedlivý proces garantované Listinou základních práv a svobod, neboť napadené Rozhodnutí nedostatečným způsobem odůvodnilo, a Rozhodnutí je tak třeba považovat za nepřezkoumatelné;
(iv) Ministerstvo svým postupem porušilo několik základních principů, jež jsou správní orgány povinny při rozhodování o právech a povinnostech účastníků jednoznačně respektovat a dodržovat. Jde zejména o principy otevřenosti, transparentnosti, nestrannosti, participace a právní jistoty a legitimních očekávání;
(v) Ministerstvo dále porušilo při vydání napadeného Rozhodnutí princip materiální rovnosti a předvídatelnosti veřejné správy, když ve skutkově obdobném případě rozhodlo jinak –žádosti o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky vyhovělo (Pozn.: OB: V klíči správných odpovědí v testu z fyziky byla chyba – Ministerstvo pak opravilo výsledky v testu všem žákům, kteří test psali).
Žalobce proto navrhuje, aby správní soud zrušil Rozhodnutí MŠMT a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Žalobce opakovaně zdůraznil závažnost a důsledky napadeného rozhodnutí Ministerstva pro jeho osobu a jeho dopad do jeho osobní sféry. Poukázal na nebezpečí vyvolané nerespektováním vytvořených požadavků na maturitní testy, na narušení hodnověrnosti maturitních zkoušek v důsledku projevené libovůle Ministerstva, a na pravděpodobné ovlivnění velkého množství dalších osob skládajících maturitní zkoušky, ztížení či znemožnění jejich profesního postupu a možnosti dalšího studia či uplatnění v zaměstnání.
Žalobce se domnívá, že zákonná norma, která je oporou pro proces státní maturitní zkoušky (školský zákon), je v §§77 až 82 protiústavní, neboť nedostatečným způsobem zajišťuje účinnou ochranu principů spravedlivého procesu a tím i práva na vzdělání. To zejména z toho důvodu, že školský zákon v důsledku absence příslušných norem nezajišťuje (i) ochranu před libovůlí správních orgánů, (ii) nestrannost přezkumu výsledků maturitní zkoušky, (iii) dostatečnou kontrolu tvorby maturitních zkoušek a jejich souladu se základními požadavky na ně stanovenými.
Žalobce proto žádá soud o zvážení výše uvedených otázek ústavnosti současné zákonné úpravy státní maturitní zkoušky (tj. §§ 77 až 82 školského zákona) a případně o následné předání věci k posouzení Ústavnímu soudu.“
Proč tedy v souvislosti s plošných testováním pátých a devátých ročníků očekávám ještě větší průšvih než při premiéře státní maturity? Většinu důvodů zde uvedli či nejspíš ještě uvedou další diskutující, a tak se omezím na následující čtyři:
- testování Čj, M a Aj odsune ostatní předměty směrem k bezvýznamnosti
- základní vzdělávání je (na rozdíl od vzdělávání středního) díky své „homogenitě“ zranitelnější (ve středním vzdělávání je kvůli jeho rozmanitosti mnohem obtížnější zavést jednotné plošné testy přijatelné pro všechny)
- je třeba zastavit zjištěný trend (PISA), málokdo však chápe, že takhle se to nemůže povést: promarníme tedy několik let (i kdyby šlo jenom o zlepšení v žebříčcích PISA, o což nejde, je už dnes jasné, že pojetí standardů základního vzdělávání, které v souvislosti s chystaným testováním vznikají, má ze zaměřením PISA velmi málo společného)
- vypadá to, jako by šlo o snahu zastavit kurikulární reformu, což by definitivně odradilo učitele od dalšího vzdělávání (vznikající standardy mají málo společného i s RVP ZV: například podle autorů standardu Český jazyk jsou elektronicky testovatelné nanejvýš cca 2/3 (pátý ročník), resp. cca 3/4 (devátý ročník) očekávaných výstupů; pokud se omezíme na očekávané výstupy testovatelné uzavřenými úlohami, bude redukce testovatelných výstupů vzdělávání ještě výraznější).
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
0 komentářů:
Okomentovat