Co se očekává od testování žáků 5. a 9. tříd základních škol - přepis vystoupení na veřejném slyšení v Senátu 3.

Veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se konalo dne 20. září 2011. V třetí části naleznete vystoupení Ondřeje Šteffla ze společnosti SCIO.


Dr. Ondřej Šteffl: 

Dámy a pánové, já děkuji, panu předsedovi zejména, že jsem dostal slovo. Děkuji, že si mě vyslechnete už předem. Já budu mluvit na trošku jiné téma, než mluvili kolegové přede mnou. Já samozřejmě sdílím všechno, co tady říkal kolega Hausenblas i kolega Feřtek. To, co se chystá, se mně také nezdá, že by bylo to pravé, co by se chystat mělo. Já jsem nicméně tady připravil prezentaci z trošku jiného pohledu. Nakonec mi nahrál kolega Feřtek svojí poslední odrážkou, že by měly existovat nějaké jiné evaluační nástroje, které slouží učitelům k tomu, aby mohli sledovat pokrok žáka.

SCIO je taková skromná společnost. My ty věci vlastně už máme, akorát se o nich neví. A já bych na příkladu chtěl ukázat, že i uvažování o tom, jak se uvažuje vůbec – mně se vůbec nelíbí, jak to říkal kolega Feřtek, že se o tom uvažuje, jak se budou testovat 5. a 9. třídy, ale chtěl bych ukázat, že i způsob uvažování o tom je vlastně strašně zastaralý. Proto jsem to nazval Trabant nebo Octavie? Už tři roky realizujeme projekt Eskalátor. Běží ve Středočeském kraji, probíhá, je pro čtvrtou až devátou třídu. Probíhá na 170 školách. Prošlo jím 10 tisíc žáků a je to plně on-line projekt. Pokud to někoho zajímá, tak se na něj může podívat na těchto stránkách.

A já jsem tam zvolil přirovnání Trabant nebo Octavie? Mně se zdá, že to, co tady chystá Česká školní inspekce, je spíš Trabant, a to, co my máme hotové, je spíš Octavie. Já to nebudu probírat podrobně, nakonec vaše čtenářská gramotnost je, jistě si to sami přečtete. Zastavím se jenom u některých bodů. Jak se budou vytvářet testy. Slyšeli jsme tady o tom, že budeme mít za 130 milionů nějakou infrastrukturu, budeme mít takové stránky, onaké stránky, ale já jsem se tedy nedozvěděl, kdo bude vytvářet ty testy. Naopak tedy pan náměstek říkal, že to bude stát provozní náklady 2 miliony ročně, a to já tedy fakt nevím, kdo udělá ty testy. To myslíte jenom elektrický proud, co do toho půjde. Naše provozní náklady v tomto smyslu jsou asi 2000 korun, protože víc elektrický proud a připojení k síti nestojí.

Druhá věc, o které bych se zmínil, je zpracování a u toho se pak zastavím. Tady se pořád předpokládá, že testy budou zpracovány a vyhodnoceny tzv. klasickou metodou. A existuje od 90. let, já se k tomu pak dostanu, tzv. IRT, jak je tady napsáno „aj ár tý“, item response theory. Já tady udělám takovou minutovou osvětu potom, až skončím. Pojďme dál. Item response theory. Myslím si, že by bylo dobře, kdyby široká veřejnost, odborníci, Ministerstvo školství, Česká školní inspekce, všichni věděli, že něco takového existuje. Item response theory je způsob statického zpracování testů, které se prosadilo během 90. let. My jsme si nějak během tohoto projektu osvojili, naučili jsme se to od společnosti Acer, která vyhodnocuje Pisu. Jezdíme s tím na konference, byli jsme v Exeteru, kde pozornost vzbudilo, že testujeme nějaké ohromné soubory, což nikdo jiný nedělá. Ale tento způsob zpracování, to je spíš matematika a matematiků tady asi nebude mnoho a ne všechny to zajímá, ale podstatné na tom je, že to umožňuje srovnávat výsledky žáků, i když prošli jiným testem. Všimněte si, že v Pise se neustále hovoří, že porovnáváme rok 2006, 2003, 2009 a přitom ty testy byly jiné. To není snadné jinak zajistit než přes item response theory. A item response theory dokonce umožňuje říct: jeden žák má úplně jiný test než ten druhý a přesto říct, že jeden má 60 bodů a druhý má 70 bodů. To zejména, když se připravuje počítačové zpracování nebo on-line testování, tak tato skutečnost například umožňuje, že žáky nemusíte testovat najednou. Každý žák přijde k počítači, kdy se mu to hodí, tam je otestován nějakým testem a získá nějaký výsledek. Za dvě hodiny přijde jiný žák a ten první mu nemůže říct, co bylo v testu, protože ten jiný dostane třeba úplně jiný test, je znova otestován a zase dostane výsledek. Takže ve všech počítačových systémech je snaha uplatňovat tohle, protože to šetří náklady na infrastrukturu.

Já tam mám poznámku počítačová maturita. Nevím, jestli jste to postřehli. Pan Zelený říká, že na to, aby státní maturita byla on-line, bude potřebovat 6 mld. korun na počítačové vybavení. Šest miliard korun bude potřebovat v případě, že použije klasickou metodu zpracování. Kdyby se to zpracovávalo IRT, tak nepotřebuje nic! To jde realizovat na stávající infrastruktuře. Takže chtěl jsem se dostat k této možnosti a jdeme dál.

A teď to podstatné. Na začátku byl Trabant ještě celý. Tím jsem naznačil, jak si myslím, že asi dopadne výsledek, který chystá Česká školní inspekce. A teď bych řekl nejpodstatnější rozdíly od toho, co realizujeme my a co tedy se chystá realizovat Česká školní inspekce. Cíl – zase opakuji, co už tady bylo mnohokrát řečeno – cíl toho, co chystá Česká školní inspekce, je změřit výsledky, ale to je cíl, Tomáš tady o tom hovořil velmi rozsáhle, to je nesmyslný cíl! My přece chceme zlepšit výsledky! Hodnocení sumativní, formativní. Nebudu opakovat. Motivace žáků při testování 5. a 9. tříd. Odpusťte mi tu poznámku, už jenom to, že to bylo svěřeno České školní inspekci, která je v českém školství vnímána jako kontrolní a svým způsobem represivní orgán. Tak to samo o sobě, i kdyby Česká školní inspekce měla sebelepší úmysly a sebevíc se snažila, tak to školská veřejnost bude vnímat jako represi! To znamená, motivace k tomu uspět je strach! Ale strach není dobrá motivace k učení. Dobrá motivace k učení je pokrok a úspěch! Nástroje pokroku. Neslyšeli jsme, že by se plánovalo – Česká školní inspekce sice mluví o tom, že tam bude nějaký e-learning, ale kdo ho bude plnit? Kdo poskytne školám nějaké nástroje k tomu, aby se žáci zlepšovali?

Nejde přece o výsledek. Jde o to, aby se žák zlepšil v průběhu své docházky do školy. Součástí celého projektu Eskalátor je průběžný e-learning. Studenti jsou testováni jednou každý rok a sleduje se jejich pokrok. Ten je vyhodnocován a například v letošním roce tisíc žáků, kteří dosáhli nejvyššího pokroku, dostali nějaký diplom. Je to sice jenom formální, má to jaksi jenom čistě vnější motivační roli, ale funguje to. Žáci se zlepšují! A co bude na konci? Na konci projektu testování 5. a 9. tříd podle mého soudu bude, že žáci budou umět vyplňovat testy. V tom se trošku zlepší a výsledky se možná posunou, zatímco v projektu Eskalátor je naprosto evidentní a je to změřeno, ti žáci, kteří se projektu účastnili, se zlepšili v angličtině a čtenářské gramotnosti. To jsem neřekl na začátku nebo to tam bylo napsáno. Nevím, jestli jste to postřehli. Tento projekt pokrývá čtenářskou gramotnost a angličtinu od 4. do 9. třídy. 


Tady jsem vám chtěl poděkovat za pozornost, ale chtěl jsem udělat ještě jednu věc. Společnost Cisco připravila dokument, který se jmenuje Učící se společnost. Když si to napíšete do Googlu, tak ho jistě najdete. Tento dokument, řekl bych, překračuje mnohé, co jsem dosud viděl, a mnohé nebo snad všechno, co je dostupné v ČR. My jsme ho přeložili, na našich stránkách ho dokonce najdete v češtině a všem, kteří se chtějí nějak zamýšlet nad tím, jak by mělo české vzdělávání nebo vzdělávání vůbec se vyvíjet, tak ho prosím doporučuji k pozornosti. A teď už vám opravdu děkuji za pozornost. Díky!