Co se očekává od testování žáků 5. a 9. tříd základních škol - přepis vystoupení na veřejném slyšení v Senátu 2.

Veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se konalo dne 20. září 2011. V druhé části naleznete vystoupení Tomáše Feřteka z EDUin, o. p. s.

Tomáš Feřtek, EDUin, o. p. s.: 

Dobrý den, dámy a pánové, to, co vidíte napsáno na prezentaci, tak to je titulek, který jsme s kolegy poslali do Kanceláře Senátu, když nás oslovili ohledně téhle konference. A když se na něj dneska dívám, tak ani nevím, co jsme to vlastně chtěli původně říct. Nicméně po zkušenostech se státní maturitou, protože já zastupuji společnost EDUin, která zabývá komunikací mezi odbornou veřejností a médii, když jsme uvažovali o tom, čím bychom chtěli dnešní vystoupení naplnit, tak jsme přišli na vlastně docela jednoduchou otázku: Jak se při státní maturitě a plošném testování vyhnout chybám, které jsme už udělali my anebo je udělal někdo jiný. Já bych se ve svém vystoupení chtěl velmi krátce zaměřit na to, co jsme si slibovali od státní maturity a co se naplnilo a co si slibujeme od plošného testování po 5. a 9. třídách, nebo co si slibuje možná Ministerstvo školství, přesněji, a co můžeme čekat za výsledky. Protože předpokládám, že jste celý problém okolo státní maturity sledovali poměrně podrobně, tak první část vezmu velmi rychle. My jsme si slibovali, že nová státní maturita zvýší objektivitu maturitní zkoušky.

Když dneska mluvíte s řediteli, tak skoro bez výjimky říkají, subjektivita hodnocení zůstala v zásadě stejná, snad kromě didaktického testu, který je hodnocen mimo školu. Domnívali jsme se, že zvýší kvalitu a respekt maturit. Na to zase existují velmi rozporné názory a opět mezi řediteli převládá názor, že kvalita – zvláště pro gymnázia – se snížila, a tím pádem se snížil i respekt k tomu, co znamená dneska maturita. Domnívali jsme se, že to umožní srovnávat kvalitu středních škol. Dneska i ministerstvo a CERMAT říká, že tomu tak není, že srovnáváme nesrovnatelné, to znamená, že žebříčky by neměly být výstupem státní maturity a že tedy k tomuto účelu nemůže státní maturita sloužit. Řekli jsme si, že nám zajistí vyřazení podprůměrných maturantů. V této věci, i když i to je věc k debatě, tady můžeme říct, že možná testy tak, jak byly připraveny CERMATEM, by k něčemu podobnému možná sloužit mohly. Jakýmsi celkovým cílem bylo zvýšení kvality středoškolského vzdělávání.

Tady je samozřejmě problém v tom, co říkal před chvilkou pan Hausenblas, že samotné ověřování tu kvalitu zvýšit nemůže. A zase ty hlasy znějí spíš tak, že pokud by státní maturita byla aplikována v dnešní podobě dlouhodobě, tak kvalitu středoškolského vzdělání spíše sníží. A potom jsme si slibovali, že bude vstupenkou na vysoké školy. To se zatím nenaplnilo. Uvidíme, jak tomu bude v příštích letech.  Zajímavé je, že když se i dnes bavíte s řediteli, a já jsem absolvoval několik seminářů s řediteli různých krajů po prvním jarním kole státních maturit, tak vlastně všichni říkají: Státní maturita je dobrý projekt, my s ním souhlasíme, ale měl vypadat úplně jinak. A teď začnou říkat, jak by měl vypadat jinak. A já se ptám. Je to realistické v tom, jak víme, jak funguje CERMAT, jak ministerstvo prosadilo ukotvení této podoby maturit, jak se brání jakýmkoliv změnám, protože i pan ředitel CERMATu Zelený říká, že všechny debaty už proběhly a že nemá smysl na systému něco měnit. A teď si vezměme projekt, který nás čerstvě čeká. My si od plošného testování slibujeme, že zkvalitní vzdělávání na základních školách. Platí totéž o maturitě a platí to, co říkal před chvilkou pan Hausenblas. Samo ověřování opravdu nemůže zvýšit kvalitu vzdělávání. Sjednotíme roztříštěné školní vzdělávací programy, aspoň v 5. a 9. třídě. Já si osobně myslím, nevím, jaká je vaše zkušenost, ale já tedy považuji roztříštěnost školních vzdělávacích programů trochu za mýtus, protože pokud vím, tak naprostá většina škol připravovala svoje vzdělávací programy podle starých osnov, a to ještě ty, které si připravila, tak většinou vložila do poličky a učí v zásadě úplně stejně jako dřív. To znamená, já se domnívám, že tohle je cíl, který není ani potřeba naplňovat. Umožní nám odhalit slabé školy a žáky.

Tady narážím opět na to, jestli plošný test je ten správný a opravdu funkční nástroj, který nám umožní školy a žáky odhalit, a jestli nám hlavně řekne něco nového. Já jsem minulý týden absolvoval kulatý stůl, kde byli ředitelé středních škol, a ptali jsme se jich na jejich zkušenosti se zpětnou vazbou, kterou jim dává CERMAT. A oni říkali, že buď jim to bylo úplně k ničemu, anebo že jim to prostě nepřineslo nic nového. To, které děti u nich jsou slabé a nejsou slabé, to prostě věděli už předtím. A když se podíváme na pomyslný žebříček, který samozřejmě bychom si museli z výsledků, které CERMAT publikoval, tak trochu dovodit, tak alespoň já mám pocit, že jsme se nedozvěděli nic zásadně nového. Ano, gymnázia dopadla výrazně lépe než střední školy a nejhůře dopadly nástavby a učiliště. Zvýší motivaci dětí k učení. Ta představa je, že dítě když bude vědět, že bude zkoušeno centrálně přes počítač, tak že se nějak bude učit raději. Ale zatím všechny zkušenosti říkají, že je tomu právě naopak a že právě u té části populace, se kterou máme jakoby největší problém, protože s ní neumíme zacházet, neumíme ji motivovat k učení, tak právě plošné testování je to, co tyhle děti radikálně demotivuje. Bude zpětnou vazbou pro školy a rodiče.

V tomto směru může plošné testování nějak zafungovat, ale velmi bude záležet na tom, jak bude přesně vypadat. Já jsem z prezentace, kterou tady ukazoval pan náměstek, pochopil, že se chystají různé stupně testování a ověřování, ale vzhledem k tomu, že ta prezentace byla poměrně komplikovaná, tak se neodvážím posuzovat, jestli bude v tomhle směru fungovat, nebo ne. Ale pořád si musíme i uvědomit, že plošné testování, i kdyby bylo zpětnou vazbou, tak prostě bude zpětnou vazbou jenom v omezeném oboru znalostí, které umíme tímto způsobem testovat. Pomůže nám zastavit propad v mezinárodních šetřeních. To byl konec konců impuls, který vůbec k zahájení programu testování po 5. a 9. třídách vedl. Nebo mluvilo se o něm déle, ale pan ministr tohle uvádí jako jeden z důvodů. Nicméně zase zahraniční zkušenosti říkají, že je daleko pravděpodobnější, že budou vznikat zbytkové třídy nebo zbytkové školy, a ty nás v mezinárodním šetření zcela spolehlivě stáhnou dolů, protože problém, právě když se díváme na třeba výsledky Pisy, není v tom, jak dopadají gymnazisté, nebo není to tak velký problém zrovna v tomhle, ale Pisa testuje všechny patnáctileté bez ohledu na to, jestli jim přiznáme nárok na vzdělání, nebo nepřiznáme. Prostě oni otestují všechny a dopadneme špatně. A dopadáme špatně prostě proto, že na ty slabé kašleme!

Všimněte si, že hlavní argument je, že se říká: Moc dětí chodí na střední školu, moc dětí má maturitu. Měly by jít na učiliště. No dobře, a co tam budou dělat? Tam neexistuje vzdělání? Tam nemusí umět cizí jazyk? Tam nemají umět základní matematické věci? Vypadá to, jakoby to tak bylo! My se na ně vykašleme a takhle na to doplatíme. Já se tedy ptám. Jaksi necítím se v této věci odborníkem, já tady budu dneska odborníky poslouchat, nicméně to, co vnímám z veřejné diskuse, tak se ptám, jsou naše očekávání tentokrát realistická? Ta předtím se ukázala jako zcela nerealistická. Ze šesti bodů se jakžtakž splnil jeden. My si myslíme s kolegy v EDUinu, že ne. A na základě tohoto alespoň za sebe navrhujeme několik základních bodů. Myslím si, že je dobře, že odborné složky ministerstva pracují na tvorbě standardů, byť momentální práce působí často nekoordinovaně, chaoticky atd., nicméně bez standardů základního vzdělávání se rozhodně neobejdeme, nicméně je třeba je provázat s revidovanými RVP. Systém revizí rámcových vzdělávacích programů zatím nebyl nastaven. Způsob, jakým momentálně probíhá, a to je tedy čerstvá informace z posledního týdne, kterou jistě znáte z médií, to je prostě otřesné! Zrušit odborné složky a domnívat se, že to vyřeší nějaký sezónní okruh kamarádů, to je opravdu banánová republika!

Čili potřebujeme nastavit nějaký systém revizí RVP a standardy, které budou vznikat, s nimi provázat, protože dneska jsou to, aspoň pokud já vím, věci, které běží hodně mimo. Prostě nejsou provázané, a to je chyba. K získávání informací o našem vzdělávacím systému, které nám opravdu chybí, proto se všichni odvoláváme na Pisu i se všemi jinými omezeními a nedostatky, je to, že nemáme výběrová šetření. Já jsem opět z prezentace pana náměstka pochopil, že cosi takového se chystá. Nevím, v jaké podobě, ale samozřejmě výběrová šetření, která nám přinesou informace o tom, jak vzdělávací systém vypadá, kam směřuje, to je správně. Důvod je hlavně v tom, že přináší kvalitnější informace, je tam možné ověřovat více věcí a vyhneme se nežádoucím důsledkům, které u plošného testování velmi často nastávají. V souvislosti s tím, co o tom zatím víme, bychom navrhovali na základních školách plošné testování v tuhle chvíli nezavádět. Prostě je to nástroj příliš tvrdý na to, v jakém stavu systém je, a jestliže se chceme vyhnout následkům, tak musíme tento nástroj nastavit až ve chvíli, kdy na to systém bude zralý. A zároveň navrhujeme vytvořit evaluační nástroje, které budou k dispozici učitelům, to znamená, nebude to plošný nástroj, ale bude – pravděpodobně samozřejmě vznikne někde v centru, v nějakých odborných složkách, ale který umožní učitelům posoudit, jak jejich děti na tom opravdu jsou, protože oni základní informaci, kterou jim poskytne nejspíš plošný test, že nějaké dítě je lepší a nějaké horší, to oni vědí! Ale oni potřebují detailnější nástroje na to, aby byli schopni posoudit, v čem je problém u toho a u toho dítěte v čtenářské gramotnosti nebo v jiných složkách vzdělání. A především tyto nástroje by měly sloužit k ověřování i těch věcí, které jsou netestovatelné, které nám zatím jakoby z ověřování výsledků vzdělávání naprosto vypadávají, byť v rámcových vzdělávacích programech jsou, ale zatím nemáme nástroje, jak je ověřit. To je za EDUin všechno. Děkuji vám za vstřícnou pozornost. Informace a aktuality ze vzdělávání najdete na našich stránkách. Děkuji. Na shledanou. (Potlesk.)