Co se očekává od testování žáků 5. a 9. tříd základních škol - přepis vystoupení na veřejném slyšení v Senátu 1.

Veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se konalo dne 20. září 2011. V první části naleznete úvodní vystoupení senátora Marcela Chládka, Olgy Hofmannové, ústřední školní inspektorky a Tomáše Zatloukala, náměstka ústřední školní inspektorky.


Senátor Marcel Chládek, místopředseda výboru:

Dovolte mi, abych vás přivítal na půdě Senátu Parlamentu České republiky, kde pevně věřím, že ještě si můžeme říkat to, co si opravdu myslíme. A je to na téma: Co se očekává od testování žáků 5. a 9. tříd základní školy.    

S tímto nápadem na výborem jsem přišel již na jaře tohoto roku. Ještě jsem netušil, jaký to bude mít vývoj i se státními maturitami, a přišel jsem právě proto, aby se nestalo to, co se stalo se státními maturitami, abychom to opravdu prodiskutovali; prodiskutovali to s odbornou veřejností, abychom řekli výhody, zároveň ale, abychom upozornili i na úskalí.

Dlouze jsem přemýšlel o tom, jaké otázky dnes asi padnou. Jedna z otázek, která mě napadá: je opravdu nutné plošné testování? To je jedna z otázek, na kterou si musíme odpovědět, protože i pan docent Münich, zástupce NERVu, není moc přívržencem plošného testování. Říká, že je zavádějící, že naopak spíš by se mělo dělat vzorkově a že zároveň může i dojít ke zkreslení výsledků jednotlivých škol. Zároveň upozorňuje na to, že ČR za současné ekonomické situace bude muset dát další výrazné finanční prostředky a jestli opravdu budou vynaloženy efektivně. A to je druhá otázka, kterou si myslím, že bychom měli dnes prodiskutovat a měli na ni znát odpověď od zástupců Ministerstva školství. Bude to opravdu efektivní? Dozvíme se to, co chceme vědět? A poslední, třetí otázka: nebude to zneužíváno? A pokud ano, jakým způsobem? Pan ministr hovoří o tom, že nebude dělat na základě výsledků testování žebříčky škol. Ale zároveň na druhou stranu hovoří o tom, že podle výsledků budeme financovat školy. Nejde to náhodou proti sobě, tyto dva názory? A můžeme věřit panu ministrovi, který také říkal o státních maturitách, že nebudou sloužit k žebříčkům, a první, kdo dal nějaký žebříček, ještě zavádějící, byl pan ministr.

Mimochodem kromě jiného já jsem také náměstkem hejtmana Středočeského kraje a na základě toho zkresleného žebříčku – mně tedy přijde zvláštní, že v červenci jsme dostali nějaké výsledky a pak na základě mé kritiky pana ministra měsíc na to přišly výsledky úplně jiné, ale kdyby to tak opravdu bylo, že Středočeský kraj je nějaký čtvrtý od konce, tak my jsme se vůbec nedozvěděli, kde je chyba. Nedá se to rozklíčovat, protože samozřejmě nemáme podrobné výsledky jednotlivých škol. A teď neustále je tlak novinářů na nás, co s tím budeme dělat. A já se ptám: Má vůbec zřizovatel nějaký nástroj, jak zlepšit kvalitu školy jako takové? Takže to jsou otázky, které možná dnes padnou několikrát. Možná by bylo dobré se také podívat do zahraničí, protože máme zkušenost s plošným testováním v zahraničí. Ale máme také zkušenost s tím, že pokud byl dělán tlak a žebříček a bylo to zjednodušováno pouze na základě některých výsledků testů, tak docházelo k čemu? Docházelo k tomu, že byl vyvinut obrovský tlak vyvinutý na ředitele škol, aby byli ve výsledcích lepší. A to samozřejmě řešili například ve Spojených státech takovým způsobem, že se potom začali zbavovat žáků, kteří nějakým způsobem neuspěli v testu. Mimochodem tady asi před necelým měsícem byla mezinárodní konference na téma talenty ve školství. A když pominu to, že se hovořilo o tom, že ČR ne zcela dokáže včas rozklíčovat talent, tak se tam také hovořilo o té záležitosti, že talentovaný žák je mnohdy považován za autistu, jindy za hyperaktivního, zlobivého žáka, nepřizpůsobivého a že hranice je velmi tenká.

A samozřejmě učitel, který má ve třídě například 30 žáků, má velmi malý prostor se individuálně věnovat jak těm, kteří nějakým způsobem zaostávají, tak těm, kteří jsou v něčem nadaní. Takže to je otázka samozřejmě, která před námi stojí, a myslím si, že bychom měli dost jednoznačně říci, co můžeme očekávat i do budoucna, aby se nám nestalo to, co se stalo v zahraničí, aby se nestal paradox, že místo zlepšení dojde ke zhoršení školství. A já si pracovně testy 5. a 9. tříd nazývám, že by to mohl být dobrý sluha, ale velmi, velmi zlý pán. A po zkušenostech se státní maturitou si dovolím říct ještě jednu svoji myšlenku, že pan ministr, když hovořil o tom, že školství je nemocné – s tím se dá asi souhlasit – tak ale já si nemyslím, že to vyřešíme tím, že budeme měřit každý den tomu nemocnému teplotu. Pokud nezjistíme příčiny, a já vám můžu říct, že ze státní maturity zatím nevíme jedinou příčinu u kterékoliv školy, proč se tak stalo a jestli vůbec testujeme správně, protože tady když bylo veřejné slyšení na téma státních maturit, tak tady jednoznačně bylo odborníky rozebráno, že otázky jsou postaveny nevhodně, některé víceznačně a na základě toho teď máme na krajích rušit školy, které neuspěly. Zajímavá myšlenka také je, a to už jdeme do důsledků, co nás čeká. Pořád se oháníme výsledky PISA. Nejlépe v těchto výsledcích dopadla víceletá gymnázia a my chceme zlepšit úroveň školství hromadným rušením víceletých gymnázií. Ona pravda je vždycky někde uprostřed. Ono není dobře, když je toho hodně, na druhou stranu není dobré, ani když se to všechno zruší. Já si vzpomínám, když se takhle hromadně rušila předškolní zařízení, tak to mělo ten efekt, že dnes rodiče v některých lokalitách nemají kam dávat děti. Takže otázka, jestli vůbec zavádět, a pokud ano, jakým způsobem. To by měla být taková základní otázka a poselství, které bychom se dnes měli dozvědět.

Pevně doufám, že tak, jako tady v Senátu je zvykem, že se budeme zabývat hlavně tímto odborným tématem, určitě jsou vítány diskusní příspěvky i třeba kontroverzní, protože jenom kýváním nikam podle mě školství nedostaneme. Já si dokonce myslím, že směřujeme k takové stádovosti, protože takovéhle testování – a je jedno, jestli na úrovni státní maturity, nebo 5. 9. ročníků – ke stádovosti vede. My neřešíme mimořádně nadané, neřešíme ty, kteří to neudělali a proč to neudělali, ale chceme, aby pokud možno všichni odpovídali tak plus minus stejně. Například: nehodnoťte originalitu práce studenta při státní maturitě. Takže doufejme, že dnes budeme moudřejší, že se dozvíme v dalším příspěvku paní Mgr. Hofmannové, ústřední školní inspektorky, více a já pevně věřím, že testování žáků 5. a 9. tříd bude lépe nastaveno než státní maturita, že to nebude stát tolik finančních prostředků, že to bude dobrý sluha, ale ne zlý pán. A vám všem přeji pohodu při dnešním jednání. Určitě se přihlaste po příspěvcích do diskuse a poté kolem půl dvanácté bychom udělali přestávku a budeme pokračovat, předpokládám, do jedné hodiny. Pokud možno dělnou atmosféru, jak se říkalo dříve, a mikrofon už je paní ústřední školní inspektorky.

Mgr. Olga Ofmannová, ústřední školní inspektorka: 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane senátore, dovolte mi úvodem poděkovat za uspořádání této akce a možnost prezentace projektu zavedení testovací metody v českém vzdělávacím systému prostřednictvím České školní inspekce. Já vás všechny zdravím zároveň jménem pana ministra, který přenesl vývoj a zasazení testovací metody do českého vzdělávacího systému v povinné školní docházce právě na Českou školní inspekci. Dovolte mi úvodem několik obecných definic, popřípadě obecných pojmů, kterými se transformace českého inspekčního systému řídí.

Především vám představuji novou vizi České školní inspekce, která ve svém tradičním pojetí už opustila buřinky a deštníky, jak znáte z filmu Škola hrou, popř. Do hlubin študákovy duše, a stává se z ní moderní evaluační nástroj pro zjišťování kvality vzdělávání na několika úrovních. Především chci říct, že si uvědomujeme, že Česká školní inspekce je jistým způsobem omezena. Je omezena principem legality, tj. dodržováním zákonnosti, to znamená také od nás můžete vždy předvídat do budoucna, co bude inspekce chtít i v rámci testování. Dále je to ochrana žáků. Někdy je mi vyčítáno, že dáváme ochranu žáků až na druhé místo, ale v našem případě se jedná skutečně o odlišení inspekčního hodnocení od systémů hodnocení ostatních, například zřizovatelských. Samozřejmě jedním z hlavních poslání a úkolů je také nějakým způsobem nastolit systémy kvality ve výchově a vzdělávání, kdy se orientujeme na identifikaci úspěšných škol, podporu rozvoje osobností dětí a žáků, tak jak nám zákon přímo přikazuje, a zabýváme se také výsledky skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami případně žáků nadaných.

Pro nás je z hlediska hodnocení na úrovni systému i školy velmi důležitá celková úspěšnost dětí a žáků ve vzdělávání. Zabýváme se také cíli vzdělávání. Připomínám, že nový školský zákon obsahuje jednu velmi moderní novinku, která ve světě ještě zdaleka tak dávno vydefinována není, a sice přímo vymezuje cíle a zásady vzdělávání. To je velká pomoc, protože každý z vás, kdo tuto normu studoval, ví, že vlastně má charakter malé ústavy školského práva. Dále také cíle vzdělávání – opíráme se o rámcové vzdělávací programy, které u nás byly naloženy velmi volně a zabývají se především hlavními cíli rozvoje osobnosti. A tam je věru těžko testovat. Připomínám také, že vždy se orientujeme na cíle inovační nebo inovaci ve vzdělávacím systému. Pro nás ze zákona je velmi důležitý dlouhodobý záměr. Připomínám, že v současné době stále platí dlouhodobý záměr z roku 2007. Nový návrh v současné době se projednává ve vládě, která si dala podmínku především financování a změny financování. O rozpočtovém určení daní, které hrozí našemu financování, se zmiňuji jenom letmo.

Česká školní inspekce se snaží orientovat svou činnost a veškerou činnost především tak, aby napomáhala zvyšování kvality práce školy, je ve svém prvním plánu zaměřena především na institucionální hodnocení. Pro nás je také velkou novinkou – ona už to není až taková novinka, protože pětiletý vývoj ukazuje, že to bylo správné zakotvení ve školském zákoně, a tj. partnerské vlastní hodnocení. Mohu říci, že podle našich zjištění více než 80 % škol už jakési testování ve svém vlastním hodnocení využívá.  Vy slýcháte, že státními prioritami ve vzdělávacím systému jsou především podpora učiteli – v pojetí České školní inspekce tedy především podpora školám a učitelům nepřímo, pak heslo kvalita a efektivita. Dovolte mi, abych se pozastavila nad systémem inspekčního hodnocení tak, jak je doposud v transformaci koncipován, a sice inspekce se zajímá o čtyři základní roviny hodnocení. První rovina je hodnocení efektivity vzdělávací soustavy, tak jak nám bylo zákonem nakázáno nebo vymezeno. Inspekce takovéto hodnocení má navrhovat. V uplynulé pětileté etapě se ukazuje, že se velmi liší především teoretické názory na to, co si pod těmito pojmy vlastně vůbec představit.

My se od začátku opíráme především o výběr indikátorů podle OECD sestav. Pro ČR jsou sice cíle vymezeny ve školském zákoně a v rámcových vzdělávacích programech, ale indikátorová národní soustava doposud nevznikla, stále se o ní diskutuje a můžeme se orientovat na programové dokumenty, jako je například operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, nebo školské politiky jak na úrovni státu, tak na úrovni kraje. Druhá úroveň, která je především zájmem našeho inspekčního šetření, je hodnocení na úrovni školy, kdy se vážeme především na zásady vzdělávání ve školském zákoně. Tady nám přímo zákon přikazuje multikriteriální hodnocení a my využíváme logického uspořádání kritérií v rámci. Většina ředitelů už se za těch šest let s naším kriteriálním hodnocením seznámila a pro nás je velmi přínosné, že ve spolupráci se školami je už druhý rok tento kriteriální rámec stabilizován a daří se nám ho metodicky rozpracovávat do větších podrobností. Třetí úrovní je hodnocení na úrovni vzdělávacího programu, kdy Česká školní inspekce má přímo zákonem přikázáno něco jako pseudoakreditační procesy, kdy Česká školní inspekce rozhoduje o tom, zda je nejenom dokument správně nastaven, ale zda je také správně naplňován. To znamená, jsou to zejména techniky zjišťování a hodnocení jeho naplňování. A tady už se velmi silně dotýkáme našeho tématu, protože Česká školní inspekce má prozatím velmi málo nástrojů, jak zjistit výsledky – především v oblasti výsledků vzdělávání podle těchto školních vzdělávacích programů. Prozatím využíváme standardy tak, jak jsou jaksi formulované v rámcích, popř. přímo ve školském zákoně, ale proces standardizace vlastně teprve následuje poté, co byly školní vzdělávací programy zavedeny, a naše první hodnocení s tím, že Česká školní inspekce už přečetla a vyhodnotila všechny školní vzdělávací programy mateřských škol a základních škol, je prozatím řekněme z hlediska výsledků rozpačité. A poslední rovina, která nás velmi zajímá, je také hodnocení na úrovni učitele a žáka, kdy Česká školní inspekce zasahuje přímo do vlastního hodnocení škol.

Dovolte mi představit některé ze základních pojmů tak, jak jsme je v inspekčním hodnocení uchopili. Nejprve jsou to ta proslulá tři E, která se přenáší z ideje, že je potřeba nejenom školní vzdělávací programy tvořit a mít k dispozici, ale také mít finanční prostředky, jak zajistit jejich naplnění. Velmi často se tyto pojmy používají v různých termínech nebo v různých pojetích a poměrně to dělá pak docela velký zmatek, jestliže se bavíme o kvalitě jako takové. Takže nejprve pravidlo EEE. Je to efektivita, tzv. tvrdé efekty, které lze vyjádřit číselnou hodnotou a transformovat do finančního efektu za hodnocené období. To je v podstatě ten problém, že řada testovacích systémů, která zavedla pak některé školské systémy našich sousedů přímo do pekel, právě byla svým způsobem motivována pouze těmito tvrdými efekty. Zcela jistě existují techniky, jak vyjádřit číselnou hodnotu výsledků vzdělávání a transformovat je do finančního efektu třeba alespoň pro rozpočtové období, ale je to velmi obtížné. Pro nás efektivita znamená dělat správné věci ve smyslu volby způsobu, kterou škola má podle platných norem. Druhé E – hospodárnost, ekonomika. V podstatě tady snad i trošku odpovím panu senátorovi, že v případě zavádění testovací metody vyžadujeme tvrdě produkci maxima na výstupu při použití minima zdrojů v České školní inspekci především, tak jako jsou k tomu školy násilně nuceny stavem státního rozpočtu a prostředků, které se jim dostávají. Tady jsou hodnotící otázky, které používáme při hodnocení hospodárnosti, a ty využíváme také na naše systémy. Poslední z E pravidel je účelnost. A tady jsou pomocné otázky, které si samozřejmě můžeme pak transformovat také na testovací metodu obecně. Určitě například diskuse, zda je testování vhodné pro všechny žáky, které skupiny žáků a jak mají být při testování zvýhodněny, už se řešila u maturit a věru se domnívám, že tato otázka je stále otevřena a je potřeba o ní diskutovat.

Velmi často se pak testování výsledků vztahuje k základním pojmům, jako je užitečnost, prospěšnost, reálný potenciál zlepšení ve vzdělávání, které jsou považovány za tzv. měkké efekty, kdy sledujeme žádoucí zlepšení, jehož finanční vyjádření je obtížné. A to je právě v oblasti výsledků vzdělávání, které má ještě navíc velmi dlouhou setrvačnost v provádění a naplňování školních vzdělávacích programů, opravdu obtížné. Bez toho ale, že bychom takovéto měkké efekty nějakým způsobem pochytili, nemůžeme zcela komplexně vypovídat o kvalitě vzdělávání. Co je důležité, obě metody, které zjišťují jak tvrdé efekty, tak měkké efekty, musí být harmonicky vyvážené právě proto, aby se systém buďto příliš nerozběhl až do naprosté anarchie, anebo naopak nebyl příliš svazován. Pokud se díváme na hodnocení účinnosti podpory žáka ve vzdělávání, s čímž testování souvisí, opíráme se o základní kritérium školského zákona, tj. o účinnost, kterou chápeme ve smyslu správného způsobu, to znamená dělat věci správně. Zatímco tedy efektivita, připomínám, je pro nás dělat správné věci, tak dělat věci správně je právě chápáno jako účinnost. Hlavní oblasti hodnocení škol, tak jak se v systému inspekčním jimi zabýváme, vyhodnocujeme pak ve velkém ratingu jednotlivých segmentů, nikoliv vůči škole, na panelu výsledků a panelu předpokladů. Pro vaši informaci, jedna z velmi důležitých oblastí jsou právě školní celkové, skupinové a individuální výsledky vzdělávání, a jak už jsem řekla, testování právě považujeme za jeden z nástrojů, který nám pomáhá tyto výsledky vyhodnotit. Jako další příklad hodnocení účinnosti ve vzdělávání pro vaši orientaci, že to nejsou pouze testy, uvádím například hodnocení účinnosti školních systémů prevence. Můžeme si pod tím představit například i prevenci školní neúspěšnosti, kterou hodnotíme nepřímo podle známých rizik. Jak se školám daří tato rizika minimalizovat, případně zda se znovu opakují a v jakém rozsahu. Důležitá je asi poslední odrážka, kdy vždy rozlišujeme, za co může a nemůže škola, co může sama a nemůže ovlivnit. Někdy je i snaha o udržení stejné míry rizika samozřejmě velmi dobrým výsledkem. Pro vaši představu pak používáme ještě další nástroje, například hodnotící schémata pro hodnocení účinné podpory třeba u funkčních gramotností, protože testování v těch třech předmětech, tak jak byly doposud vybrány, považujeme jako indikátory hodnocení účinné podpory funkční gramotnosti nebo jako indikační nástroje.

Pro potřebu inspekčního hodnocení vždy vyžadujeme nalézt na všech úrovních, jak jsem o všech čtyřech hovořila, sedm znaků účinné podpory. Dovolte jenom stručně, abych vám je představila. Nejprve musí být vždy jasná volba účelné vzdělávací strategie a možnost její modifikace, v našem případě jsou to například dlouhodobé záměry. Ale jak víte, dlouhodobý záměr doposud nějaký výrazný a jasný postoj k testovací metodě nezaujal. Pak je to správnost informací. Všichni a všechny zúčastněné skupiny musí mít informace skutečně správné a jasné. Shoda s platnými pravidly. To vychází z principu legality. Dosahování plánovaných cílů stanovených ve školních vzdělávacích programech. My také sledujeme, jakým způsobem je obsah vzdělávání inovován, sledujeme výskyt nových metod a forem a sledujeme, jak se přizpůsobují struktury ve školách tomu, co se děje nového, tj. kurikulární reformě. Rozhodně sledujeme míru individualizace a ochrany osob se speciálními vzdělávacími potřebami a také prevenci, především pro děti a žáky s riziky školní neúspěšnosti.   Testovaná metoda by měla být nastavena tak, aby dokázala také podpořit a identifikovat talentované žáky a samozřejmě, to znovu zdůrazňuji, pro nás je to též účinné využívání všech zdrojů.

Konkrétní kritéria, která v našem rámci pak obsahují a potřebují právě doplnění testovací metodou, jsou dvě. Je to systematické hodnocení individuálních a skupinových výsledků žáků ve vlastních hodnotících systémech, kdy se právě zajímáme i o to, jakým způsobem a jakými nástroji škola zjišťuje a jak soustavně, popř. periodicky porovnává své výsledky s více zdroji. Jedním z takových zdrojů by se pak mělo stát systémové hodnocení celkových výsledků vzdělávání školy, kam právě inspekce chce přispět také testovací metodou. Česká školní inspekce zpracovala ambiciózní projekt na otázku testování a jeho zasazení v českém vzdělávacím systému. Projekt a zkratka NIQES, s tou se budete teď častěji v našich materiálech. Obsahuje celkem čtyři pilíře rozvoje a chci vás ubezpečit, že testování je pouze jeden z těchto pilířů. Budeme rozvíjet více nástrojů tak, aby byly testované výsledky a jejich interpretace vždy podložena také některými dalšími nástroji a postupy hodnocení. Rozvoj metodologie pro identifikaci úspěšně fungujících škol je druhý pilíř našeho projektu a podpora a rozvoj školních vzdělávacích programů v praxi škol je další pilíř. Vývoj a ověřování národních šetření pro zjišťování výsledků vzdělávání v 5. a 9. třídách vám velmi podrobně a pro přiblížení systému tak, jak je doposud vyvíjen, představí můj náměstek Mgr. T. Zatloukal. Poprosím ho, aby mě vystřídal.

Mgr. Tomáš Zatloukal, náměstek ústřední školní inspektorky: 


Dobrý den, vážené paní kolegyně, páni kolegové, dámy a pánové. Dovolil bych si velmi stručně navázat na prezentaci paní ústřední školní inspektorky a seznámit vás s projektem, který má velmi úzkou provazbu na testování 5. a 9. tříd, nicméně je to jedna část celé této aktivity. A je důležité také ji vyprezentovat proto, že velmi často se finanční náklady spojené s tímto projektem zaměňují s testováním žáků 5. a 9. tříd. Tento náš projekt má vlastně tuto cílovou skupinu: primárně jsou to žáci, učitelé, sekundárně pochopitelně jejich rodiče. V rámci institucí jsou to všechny školy a školská zařízení. Cílem našeho projektu je vytvořit nový multifunkční nástroj pro institucionální hodnocení škol. Je to návaznost a provazba na vizi, kterou v rámci svého transformačního procesu Česká školní inspekce v těchto letech absolvuje a jejíž cíle byly v předchozí prezentaci definovány. Projekt má čtyři základní aktivity. První aktivita se týká vytvoření nových metod, postupů a nástrojů inspekční činnosti pro institucionální hodnocení a pro podporu hodnocení úrovně jednotlivých gramotností. Těch je šest. Jsou to: přírodovědná, sociální gramotnost, matematická, čtenářská, ICT a jazyků. Cíl je samozřejmě vytvořit přesnou metodologii, která také umožní efektivní posuzování podmínek průběhu a výsledků vzdělávání ve školách. Druhá aktivita je inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů, o kterých bylo již hovořeno. Cílem je vytvořit podpůrný nástroj, který jednak umožní školám efektivní tvorbu školních vzdělávacích programů, umožní i zachovat a respektovat jejich strukturu, stanovit v té logické struktuře indikátory, které nám jako České školní inspekci umožní sledovat vývoj a parametry školních vzdělávacích programů, aniž bychom museli školy zatěžovat svým vstupem do nich. Čili nám budou indikovat rizika v jednotlivých skupinách a my je budeme moci identifikovat a potom následně tedy provádět až inspekční hodnocení. Třetí aktivita je vzdělávání, které souvisí se všemi třemi aktivitami, protože s nástroji, metodami a postupy se budou muset velmi efektivně naučit pracovat naši inspektoři, budou muset být s nimi seznámeni ředitelé a učitelé, kterých se bude přímo dotýkat. S národním šetřením výsledků počátečního vzdělávání, což je testování, ten testovací nástroj, o kterém budu za chvíli trošku podrobněji hovořit, s ním se také musí naučit pracovat jak inspekce, tak ti, kteří ho budou moci využívat. Čtvrtá aktivita je právě národní šetření výsledků žáků počátečního vzdělávání, jehož součástí je testování žáků 5. a 9. tříd. V každém případě tento nástroj budeme samozřejmě využívat pro inspekční činnost v rámci jak institucionálních hodnocení, tak i tématických šetření tím, že budeme moci naše hodnocení ve školách právě doplňovat tímto nástrojem, který nám zcela jednoznačně doposud chyběl. Toto je již technické řešení testování nebo modulu národního šetření. Tento koncept je postaven samozřejmě na elektronickém testování, elektronickém sběru dat, který bude probíhat jednak v rámci certifikovaného testování, ale také v rámci školního testování nebo využití širokou veřejností. Základní principy jsou: spolehlivost, maximální využití stávající infrastruktury bez nutnosti dofinancování škol hardwarovým vybavením. Je to živá platforma, která nebude využívána pouze jednou za rok při testování 5. a 9. tříd, ale bude využívána nebo bude možnost být využívána učiteli, žáky i rodiči v průběhu celého roku. 


Centrální aplikace je v podstatě aplikace, která se sestává z několika modulů. Těmi moduly jsou moduly testových úkolů, modul pro identifikaci uživatelů, modul pro statistiky, a to jak pro měkké statistické údaje, tak i pro komplexní, které bude možné z této aplikace získat, bude to modul pro vyhodnocování testů, ale samozřejmě také pro e-learning, protože se jedná o velmi širokou cílovou skupinu žáků, pedagogů, ředitelů, takže jakým způsobem s touto aplikací je možné pracovat, se tyto skupiny dozví prostřednictvím tohoto nástroje, který by měl velmi efektivně, rychle, jednoduše je s touto aplikací seznámit. Čili bude určena pro všechny cílové skupiny. Tady máme modul certifikovaného testování, který právě bude využíván pro testování 5. a 9. tříd. Cílem této aplikace je minimální zátěž pro všechny aktéry, to znamená, ředitelé škol vyberou skupinu žáků, kteří budou testováni, jim budou přiděleny v centrální aplikaci automaticky identifikační kódy, to znamená bezvýznamové identifikátory, které nám potom umožní zpracování dat. V jednotlivých počítačích, ať jsou jakékoliv, ať jsou třeba 10 nebo 15 let staré, bude nainstalován modul testování, který samozřejmě bude nainstalován prostřednictvím připojení, které také může být od optických sítí, až po ADSL, což tato aplikace umožňuje. Čili bude to tzv. tlustý klient, dálkově nainstalovaný modul a zašifrované otázky, které potom žáci vyplní a nebudou on-line zavěšeni na síti, což samozřejmě by bylo náročné pro infrastrukturu, ale budou potom dávkovaně odeslány. Tento systém umožňuje v jednom okamžiku připojení 130 tisíc klientů, což samozřejmě nikdy nenastane, protože žádná škola nemá počítačovou učebnu pro celé ročníky. Má ji buď pro skupinovou výuku, anebo některé školy, zejména malé, mají několik málo terminálů. Takže i desktopy umožní využití tohoto testovacího modulu. Školní a domácí testování. Každý učitel bude moci tento modul využívat v rámci své práce, samozřejmě jako jeden z nástrojů sledování výsledků žáků, nikoliv jako dominantní. Žáci budou moci využívat – nejen žáci, ale i veřejnost – budou moci využívat tento modul průběžně i mimo školu. Jejich vstup do systému bude naprosto jednoduchý a byl dole popsán. Toto je struktura portálu, který bude sloužit pro testování. Samozřejmě graficky bude ve svém výsledku vypadat určitě trošku jinak, ale jednotlivé role, to znamená cílové skupiny budou zachovány, to znamená, žáci, rodiče, učitelé, ředitelé. Tento systém má jednotný, centrální přístup do celé aplikace, jejímž prostřednictvím budou samozřejmě sdělovány základní informace jak o certifikovaném testování, tak i o testování školním a domácím. Toto je fiktivní obrazovka učitele, který zde má uvedeny jak svoje předměty, tak třídy, které učí. Má tam uvedeny testy, které buď připravuje, nebo žákům již zadal. Jsou tam moduly pro to, aby tam umísťoval výukové materiály, pokud uzná za vhodné, a samozřejmě je tam i možnost komunikace s žáky. To, co do této aplikace pedagog umístí, je jeho rozhodnutí. Záleží vyloženě na něm, i jakou formou bude komunikovat s žáky nebo zdali tuto formu bude využívat. Toto je obrazovka žáka, kde žák se může informovat nebo sledovat to, jaké testy jsou zadány nebo jaké bude v jednotlivých předmětech absolvovat, jaké absolvoval, jaké je jejich hodnocení, jakému jeho učitel z konkrétního předmětu zadal úkoly nebo mu zadal odkazy na domácí studium. Toto je obrazovka pro ředitele, který samozřejmě také učitelem. Toto je vstup, kde má přehled o třídách, a zde má nastaveny parametry pro certifikované testování pro úkony, které musí provést. Pokud je to trošku čitelné, tak je zjevné, že žádné dramatické úkoly a úkony v souvislosti s certifikovaným testováním ho nečekají. Ty, které provede, jsou zelenou barvou. Ty, které má ještě provést, to jsou ty níže. 


My můžeme centrálně a budeme provádět audit sledování úkonů pro certifikované testování, aby v případě, že některá škola bude mít jakýkoliv problém, abychom mohli před certifikovaným testováním zasáhnout a to mohlo proběhnout bez jakýchkoliv technických problémů. Správa dat je nesmírně citlivá záležitost. Zde je znázorněno, že veškerá osobní data, údaje žáků, budou umístěna na ústředí České školní inspekce. Režim s jejich manipulací bude samozřejmě odpovídat zákonu o ochraně informací a bude v tom nejpřísnějším režimu. Nikdo, ani v případě outsourcingu některých služeb, nebude mít možnost spojit tato data, čili výsledky spojit s jednotlivými žáky. Ti budou vždy vystupovat s bezvýznamovými identifikátory. Aplikace samozřejmě umožňuje zadání řady forem otázek. Ne samozřejmě všechny budou využívány v jednom okamžiku nebo v průběhu, ale aplikace je musí nabízet. Takže typy úloh, které bude moci zadávat: tady je ta nejjednodušší s jednou správnou odpovědí, potom samozřejmě s vícero správnými odpověďmi. Bude možné doplňovat do textu varianty odpovědí, propojovat jednotlivou nabídku otázek, to znamená jako v jazyce propojovat synonyma nebo antonyma nebo jakékoliv jiné varianty. 


Samozřejmě, že nabízí tato aplikace i modul otevřených otázek, včetně modulu pro jejich vyhodnocení, doplňování grafických zadání, dokreslování dalších z variantních možností otázky (?) a pro zachování jakýchsi srovnatelných parametrů a podmínek pro testování bude modul umožňovat zpřístupnění kalkulátoru, tabulek, slovníků apod. tak, aby žáci nemuseli využívat v průběhu testování žádné jiné pomůcky. Na závěr bych si jenom dovolil zmínit úlohu tohoto testování nebo tohoto modulu, který je možné využívat a bude možné využívat jednak k monitorování vzdělávacích standardů, poskytování zpětné vazby žákům, rodičům a učitelů. Bude samozřejmě možné ho využívat k rozvoji vzdělávacích programů, ale bude také zpětnou vazbou pro tvůrce vzdělávací politiky. 


Tak jak pan senátor tady uvedl tři otázky: Je nutné plošné testování žáků? Odpověď samozřejmě závisí na tom, co je cílem toho testování. Pokud chceme monitorovat efektivitu vzdělávací soustavy, tak nám stačí vzorkové testování a, jak jsem zmínil v úvodu, my ho budeme zcela jednoznačně využívat v rámci naší inspekční činnosti v hodnocení škol, to znamená v institucionálním hodnocení a v rámci tématických šetření. V případě plošného testování se samozřejmě jedná o to, zdali výsledek bude ovlivňovat další vzdělávací dráhu žáku, nebo bude využíván pro stanovení nějakých specifických vzdělávacích potřeb. Takže to jsou jakoby dvě filozofické otázky, které rozhodují o tom, který model – zdali plošného, nebo vzorkového – testování využít. Zdali to bude efektivní. 


V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na národní šetření, kde je již teď zřejmé, že žádná z nabídek nebude vyšší jak 100 mil. korun. Provozní náklady na toto národní šetření budou 2 mil. ročně, včetně všech služeb s tím spojených při využití 7 dní v týdnu a 24 hodin, takže nejenom pro testování certifikované, ale pro využití pro školní a domácí testování. Jestli budou výsledky zneužívány, to samozřejmě záleží na tom, jak se s nimi bude pracovat, a to jsou nejen národní, ale i evropské diskuse o tom, jak využít výsledky testů. Pro testování 5. a 9. tříd je nepřijatelné a nemožné vytvářet z těchto testů jakékoliv žebříčky. Cílem je sledovat a vyhodnotit školy, jejichž žáci buď dosahují míry standardu vzdělání, nebo které ho nedosahují, a pak jak vytvořit systém účinné podpory pro jejich zlepšení. To je cílem testování 5. a 9. tříd. Děkuji vám za pozornost.