Publikace Eurydice poskytuje zprávu o tom, jak se vyvíjí vliv informačních a komunikačních technologií (IKT) ve vyučování v základním a středním všeobecném vzdělávání (ISCED 1, 2 a 3) v Evropě. Přinášíme hlavní zjištění publikace ve zkrácené podobě.
Informační a komunikační technologie jsou součástí každodenního života a podporují vzdělávání dětí
- Relevance HDP na hlavu jako určovatele dostupnosti počítačů v domácnostech se snižuje, počty domácností s dětmi, které mají počítač, se zvyšují. Zároveň setrvávají propastné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
- Třetina evropských zemí poskytuje specifickou veřejnou finanční podporu pro nákup vybavení IKT pro vzdělávací účely, neexistuje však přímá korelace mezi dostupností této veřejné finanční podpory a dostupností počítačů v domácnostech.
- Přístup k počítačům a k Internetu doma pro zábavu je dosti rozšířený a žáci ho denně používají, avšak každodenní využívání domácího počítače pro činnosti spojené se školou je mnohem nižší, zhruba o 30 %.
Evropská komise přijala v roce 2010 novou digitální agendu pro Evropu (Digital Agenda for Europe), která znovu potvrdila a zpřesnila úkoly pro nadcházející léta. Cílem agendy je maximálně využít sociální a ekonomický potenciál IKT. Toho lze dosáhnout jen vytvořením vysoké úrovně kompetencí IKT, včetně digitální a mediální gramotnosti. Všechny evropské země mají národní strategie pro podporu využívání IKT v různých oblastech, včetně specifické strategie věnované vzdělávání. Tyto strategie se často snaží poskytnout nezbytné kompetence v IKT žákům (zejména v informační gramotnosti) a poskytovat školení v IKT pro učitele. Dalším určujícím rysem je poskytování moderní technologie a infrastruktury do škol. Cílovými skupinami pro tato opatření jsou ve všech zemích učitelé a činnosti se zaměřují na základní a střední školní vzdělávání.
- Výzkumné projekty a vzdělávací opatření pro rozvoj digitální a mediální gramotnosti a elektronických dovedností (e-skills) probíhají v celé Evropě. Začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion) je další relevantní oblastí, v níž je nabízeno různé specifické vzdělávání.
- Téměř ve všech zemích se centrálně monitoruje pokrok v plnění národních strategických cílů IKT.
- Rozvoj politiky a strategie spočívá hlavně na ústřední správní úrovni, zatímco realizace zapojuje daleko větší počet orgánů, včetně místních samospráv a škol.
- Téměř všechny země financují činnosti IKT z veřejných zdrojů; přibližně v polovině evropských zemí je toto financování doplněno soukromými příspěvky.
- Školské úřady používají k měření dostupnosti hardwaru a softwaru IKT ve školách různé indikátory. Nejobvyklejší metodou shromažďování informací o vybavení IKT jsou periodická hlášení škol. Dostupnost IKT hodnotí také inspektoráty s použitím standardních seznamů kritérií odpovídajících národním cílům nebo indikátorům pro rozvoj IKT ve školách.
- V roce 2009 studovalo přinejmenším 75 % žáků ve školách, kde jeden počítač připadal až na čtyři žáky. Během posledních 10 let se rozdíly mezi školami stíraly a ve většině evropských zemí připadají ve školách na jeden počítač dva až čtyři žáci.
- Za modernizaci počítačového vybavení a pořizování vzdělávacího softwaru odpovídají školy. V mnoha případech však ústřední nebo místní školské úřady doplňují prostředky škol určené pro IKT.
- Nedostatek prostředků na IKT stále ovlivňuje vyučování asi jedné třetiny žáků. V matematice a přírodních vědách byl nedostatek počítačového softwaru považován za větší problém než nedostatek hardwaru.
- Integrované informační systémy pro monitorování pokroku žáků, řízení lidských zdrojů/informace o učitelích a finanční management jsou rozvíjeny školskou správou jako součást modernizačního procesu.
- Téměř všechny země zahrnují klíčové kompetence EU do svých řídicích dokumentů a často doporučují používání IKT při vyučování těchto kompetencí. Tam, kde se doporučuje hodnotit klíčové kompetence, je hodnocení užíváno jen u části z nich. Pouze šest zemí doporučuje hodnotit všechny klíčové kompetence.
- Většina ústředních řídicích dokumentů obsahuje dovednosti jdoucí napříč kurikulem (transverzální dovednosti) jako žádoucí výsledky vzdělávacího procesu, jen málo zemí však tento proces evaluuje. Dovednost učit se a inovovat, včetně tvořivosti, řešení problémů a komunikace, jsou zmiňovány v analyzovaných řídicích dokumentech a využívání IKT je zpravidla využíváno jako metoda rozvíjení těchto dovedností.
- Všeobecné vzdělávací cíle pro IKT jsou začleněny v kurikulech, zejména na sekundárním stupni. Specifické znalosti, např. „sociální média“ nebo „jak používat mobilní přístroj“, stále ještě nejsou ve většině zemí všeobecně zavedeny.
- IKT zůstávají v jedné skupině zemí odděleným předmětem převážně na sekundárním stupni, avšak obsah IKT je zakotvován v kurikulu jako prostředek rozvíjení všeobecných nebo specifických dovedností v jiných předmětech.
- Bezpečné onlinové chování a jiný obsah onlinové bezpečnosti jsou obvykle začleňovány do vzdělávacích programů. Otázky „stahování a autorského práva“ a „kybernetického šikanování“ jsou nejdůležitějšími tématy v této oblasti.
- Na primárním i sekundárním stupni doporučuje většina zemí řadu inovativních vyučovacích metod, které jsou založeny na aktivním a experimentálním učení, a tím se snaží zvýšit angažovanost žáků a zlepšit výsledky.
- Učitelé jsou povzbuzováni k tomu, aby ve třídě používali rozmanitý hardware a software IKT, a téměř ve všech zemích to platí pro všechny základní předměty kurikula.
- Výsledky mezinárodních šetření ukazují, že v EU učitelé zhruba polovinu žáků nepovzbuzují k využívání IKT při činnostech v hodinách matematiky nebo přírodních věd či při vyučování cizích jazyků.
- Důležité je zvážit, kam vybavení IKT ve školách umístit. V některých zemích nejsou počítače stále ještě žákům snadno dostupné ve třídě, jsou umístěny v počítačové laboratoři, kde mohou být používány jen pod dohledem učitele v určených hodinách.
- Ve většině evropských zemí se centrálně doporučuje využívání IKT jako podpora znevýhodněných žáků ve vzdělávání.
IKT jsou často doporučovány pro hodnocení kompetencí, řídicí dokumenty však zřídka uvádějí, jak mají být použity
- Několik zemí již e-Portfolia jako metodu hodnocení zavedlo, další země plánují jejich využití nebo jsou v pilotní fázi.
- Velmi málo zemí centrálně doporučuje využití IKT při hodnocení žáků v povinném vzdělávání, pokud to však dělají, doporučují testování na obrazovce a/nebo interaktivní celkové testování žáků.
- Dovednosti v IKT jsou obvykle v Evropě hodnoceny. Jsou přitom často využívány praktické i teoretické testy. Hodnocení je rozšířenější na sekundárním stupni.
- V některých zemích jsou k hodnocení dovedností žáků v IKT používána kritéria založená na Evropském řidičském průkazu na počítače (European Computer Driving Licence – ECDL) [2]. Národní doporučení o využití ECDL se však liší podobně jako formy certifikátů udílené žákům.
Učitelé obvykle získávají způsobilosti k vyučování IKT v počátečním pedagogickém vzdělávání – další vzdělávání učitelů je méně obvyklé
- Digitální gramotnost vyučují hlavně učitelé specializovaní na IKT na sekundárním stupni, přibližně v polovině zemí však také učitelé s jiným zaměřením, například učitelé matematiky nebo přírodních věd.
- Přibližně třetina žáků v Evropě navštěvuje školy, jejichž ředitelé mají problémy se získáním učitelů s aprobací pro IKT.
- Navzdory tomu, že jsou IKT zahrnuty ve směrnicích o vzdělávání učitelů, zřídkakdy jsou praktické pedagogické dovednosti vztahující se k IKT zmiňovány na centrální úrovni.
- Míry účasti učitelů na odborném rozvoji zaměřeném na integraci IKT do vyučovacího procesu jsou pro matematiku vyšší než pro přírodní vědy, na základním stupni jsou však zvláště nízké u obou předmětů.
- Téměř ve všech zemích existují centrálně propagované onlinové zdroje podporující učitele ve využívání IKT tak, aby mohli poskytovat inovativní vyučování ve třídě. Většinou je v Evropě k dispozici pedagogická podpora, která má učitelům pomoci s praktickou realizací IKT ve třídě.
Informační technologie hrají ústřední roli ve spolupráci mezi školami a obcí a v zapojení rodičů do vzdělávacího procesu
Fórum škola–podnik podporované Evropskou komisí v roce 2010 konstatovalo, že silné partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou může školám pomoci zlepšit vzdělávací proces. Spolupráce škola–podnik může pomoci žákům v rozvíjení kompetencí jdoucích napříč kurikulem (transverzálních kompetencí), zvýšit jejich motivaci k učení a k vytvoření svých vlastních učebních plánů.
- Partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou při využívání IKT má hlavně zlepšit dostupnost vybavení a školení pro žáky a učitele.
- Spolupráce s externími partnery ve vývoji kurikula a rozvíjení nových forem nebo způsobů hodnocení je již ustavena ve třetině zemí.
- Využívání elektronických registrů nebo diářů má rostoucí tendenci.
- Školy využívají webové stránky hlavně ke sdělování všeobecných informací o škole. Činnosti probíhající mimo vyučování jsou propagovány s použitím informačních technologií.
0 komentářů:
Okomentovat