Publikace Eurydice poskytuje zprávu o tom, jak se vyvíjí vliv informačních a komunikačních technologií (IKT) ve vyučování v základním a středním všeobecném vzdělávání (ISCED 1, 2 a 3) v Evropě. Přinášíme hlavní zjištění publikace ve zkrácené podobě.
Informační a komunikační technologie jsou součástí každodenního života a podporují vzdělávání dětí
IKT se staly důležitým motorem každodenního života a hospodářské
činnosti. Velká většina lidí v dnešní Evropě používá počítač k různým
účelům – zejména pro mladší generaci je používání počítače běžnou
činností. Integrace počítačů do sféry vzdělávání odráží tyto tendence.
Úspěšné využívání počítačů ve vzdělávání nezávisí jen na jejich
dostupnosti, nýbrž také na schopnosti uživatelů s nimi pracovat. Totéž
platí i pro přístup k Internetu.
Indikátory zprávy ukazují obrázek zejména žákovské populace plně zakotvené v multimediálním světě.
- Relevance HDP na hlavu jako určovatele dostupnosti počítačů v domácnostech se snižuje, počty domácností s dětmi, které mají počítač, se zvyšují. Zároveň setrvávají propastné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
- Třetina evropských zemí poskytuje specifickou veřejnou finanční podporu pro nákup vybavení IKT pro vzdělávací účely, neexistuje však přímá korelace mezi dostupností této veřejné finanční podpory a dostupností počítačů v domácnostech.
- Přístup k počítačům a k Internetu doma pro zábavu je dosti rozšířený a žáci ho denně používají, avšak každodenní využívání domácího počítače pro činnosti spojené se školou je mnohem nižší, zhruba o 30 %.
Národní koncepce pro IKT ve vzdělávání existují ve všech evropských zemích a obvykle zahrnují celý vzdělávací proces
Evropská komise přijala v roce 2010 novou digitální agendu pro Evropu (Digital Agenda for Europe), která znovu potvrdila a zpřesnila úkoly pro nadcházející léta. Cílem agendy je maximálně využít sociální a ekonomický potenciál IKT. Toho lze dosáhnout jen vytvořením vysoké úrovně kompetencí IKT, včetně digitální a mediální gramotnosti. Všechny evropské země mají národní strategie pro podporu využívání IKT v různých oblastech, včetně specifické strategie věnované vzdělávání. Tyto strategie se často snaží poskytnout nezbytné kompetence v IKT žákům (zejména v informační gramotnosti) a poskytovat školení v IKT pro učitele. Dalším určujícím rysem je poskytování moderní technologie a infrastruktury do škol. Cílovými skupinami pro tato opatření jsou ve všech zemích učitelé a činnosti se zaměřují na základní a střední školní vzdělávání.
- Výzkumné projekty a vzdělávací opatření pro rozvoj digitální a mediální gramotnosti a elektronických dovedností (e-skills) probíhají v celé Evropě. Začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion) je další relevantní oblastí, v níž je nabízeno různé specifické vzdělávání.
- Téměř ve všech zemích se centrálně monitoruje pokrok v plnění národních strategických cílů IKT.
- Rozvoj politiky a strategie spočívá hlavně na ústřední správní úrovni, zatímco realizace zapojuje daleko větší počet orgánů, včetně místních samospráv a škol.
- Téměř všechny země financují činnosti IKT z veřejných zdrojů; přibližně v polovině evropských zemí je toto financování doplněno soukromými příspěvky.
V
dostupnosti vybavení pro IKT není mezi jednotlivými školami velký
rozdíl, vyučování však stále negativně ovlivňuje nedostatek softwaru a
podpůrného personálu
Přístup k uspokojivé infrastruktuře IKT je jedním z
nejdůležitějších faktorů přispívajících k efektivnímu
využívání informačních technologií ve všech předmětech a pro všechny
žáky. Problémy s infrastrukturou však přetrvávají a brzdí integraci
nových technologií do vzdělávání. Moderní vybavení pro IKT ve školách je
primární podmínkou pro zavedení inovativních vyučovacích metod
a využívání interaktivního softwaru a onlinových materiálů.
IKT jsou nezastupitelné v tom, že pomáhají učitelům inovovat
vyučování, hrají však též významnou roli v efektivním řízení školy.
Evropská komise (2008) ve své zprávě konstatovala, že „zakotvení IKT do
vzdělávacích systémů vyžaduje další změny v technickém, organizačním a
vzdělávacím prostředí školních tříd, pracovišť a míst informačního
vzdělávání“.
- Školské úřady používají k měření dostupnosti hardwaru a softwaru IKT ve školách různé indikátory. Nejobvyklejší metodou shromažďování informací o vybavení IKT jsou periodická hlášení škol. Dostupnost IKT hodnotí také inspektoráty s použitím standardních seznamů kritérií odpovídajících národním cílům nebo indikátorům pro rozvoj IKT ve školách.
- V roce 2009 studovalo přinejmenším 75 % žáků ve školách, kde jeden počítač připadal až na čtyři žáky. Během posledních 10 let se rozdíly mezi školami stíraly a ve většině evropských zemí připadají ve školách na jeden počítač dva až čtyři žáci.
- Za modernizaci počítačového vybavení a pořizování vzdělávacího softwaru odpovídají školy. V mnoha případech však ústřední nebo místní školské úřady doplňují prostředky škol určené pro IKT.
- Nedostatek prostředků na IKT stále ovlivňuje vyučování asi jedné třetiny žáků. V matematice a přírodních vědách byl nedostatek počítačového softwaru považován za větší problém než nedostatek hardwaru.
- Integrované informační systémy pro monitorování pokroku žáků, řízení lidských zdrojů/informace o učitelích a finanční management jsou rozvíjeny školskou správou jako součást modernizačního procesu.
Nové transverzální digitální kompetence jsou zahrnovány do národních kurikul
Vytváření rámců kvalifikací a hodnocení založených na kompetencích
je pevně spojeno se současnými požadavky globalizace, modernizace a
znalostní společnosti. Klíčové dovednosti nebo kompetence pomáhají žákům
vstoupit do pracovních sil a jsou též považovány za základ
pro „soudržnost společenství založeného na demokracii,
vzájemném porozumění, respektu k rozmanitosti a na aktivním občanství“ i
pro „osobní naplnění a spokojenost“. (Evropská komise, 2010)
Základní dovednosti nebo kompetence jsou vždy definovány jako
výsledky vzdělávacího procesu a tvoří součást koncepčního posunu od
„metody vstupu založeného na obsahu k metodě výstupu založeného na
kompetencích“.
Transformováním vzdělávání přispívají IKT k získávání základních či
klíčových kompetencí. Žáci si musí osvojit „digitální obratnost“ (ICT
Cluster, 2010) [1].
To platí jak pro základní kompetence předmětově specifické, tak pro
základní kompetence, které jdou napříč kurikulem (transverzální
kompetence) a žáci si je osvojují v průběhu celého vzdělávacího procesu.
Klíčové
kompetence EU a (doporučené) využívání IKT v centrálních řídicích
dokumentech pro základní a všeobecné sekundární vzdělávání (ISCED 1, 2 a
3), školní rok 2009/10
 |
- Téměř všechny země zahrnují klíčové kompetence EU do svých řídicích dokumentů a často doporučují používání IKT při vyučování těchto kompetencí. Tam, kde se doporučuje hodnotit klíčové kompetence, je hodnocení užíváno jen u části z nich. Pouze šest zemí doporučuje hodnotit všechny klíčové kompetence.
- Většina ústředních řídicích dokumentů obsahuje dovednosti jdoucí napříč kurikulem (transverzální dovednosti) jako žádoucí výsledky vzdělávacího procesu, jen málo zemí však tento proces evaluuje. Dovednost učit se a inovovat, včetně tvořivosti, řešení problémů a komunikace, jsou zmiňovány v analyzovaných řídicích dokumentech a využívání IKT je zpravidla využíváno jako metoda rozvíjení těchto dovedností.
- Všeobecné vzdělávací cíle pro IKT jsou začleněny v kurikulech, zejména na sekundárním stupni. Specifické znalosti, např. „sociální média“ nebo „jak používat mobilní přístroj“, stále ještě nejsou ve většině zemí všeobecně zavedeny.
- IKT zůstávají v jedné skupině zemí odděleným předmětem převážně na sekundárním stupni, avšak obsah IKT je zakotvován v kurikulu jako prostředek rozvíjení všeobecných nebo specifických dovedností v jiných předmětech.
- Bezpečné onlinové chování a jiný obsah onlinové bezpečnosti jsou obvykle začleňovány do vzdělávacích programů. Otázky „stahování a autorského práva“ a „kybernetického šikanování“ jsou nejdůležitějšími tématy v této oblasti.
IKT jsou podporovány centrálními úřady jako vzdělávací nástroj, avšak v realizaci zůstávají velké mezery
Evropský rámec pro klíčové kompetence pro celoživotní vzdělávání
identifikuje a definuje klíčové schopnosti a znalosti, které lidé
potřebují k tomu, aby našli zaměstnání, dosáhli osobního naplnění,
sociálního začlenění a aktivního občanství v dnešním rychle se měnícím
světě.
Školy mohou pomoci žákům rozvíjet tyto kompetence tím, že je budou
učit od útlého věku kriticky přemýšlet o svém učení a řídit ho, pracovat
samostatně a spolupracovat, vyhledávat informace a případně podporu a
využívat příležitosti poskytované novými technologiemi.
Využívání IKT učiteli může přinášet různý prospěch, který lze ještě
zvýšit, mohou-li i žáci používat IKT ve vzdělávacím procesu. Výzkumy
ukazují, že využívání IKT může zvýšit motivaci žáků učit se tím, že jim
poskytne větší kontrolu nad praktickou stránkou učení. Využívání IKT
může také usnadňovat personalizované a individualizované učení. Jsou-li
IKT využívány k podpoře předmětově specifického učení, mohou mít i
pozitivní vliv na výsledek.
- Na primárním i sekundárním stupni doporučuje většina zemí řadu inovativních vyučovacích metod, které jsou založeny na aktivním a experimentálním učení, a tím se snaží zvýšit angažovanost žáků a zlepšit výsledky.
- Učitelé jsou povzbuzováni k tomu, aby ve třídě používali rozmanitý hardware a software IKT, a téměř ve všech zemích to platí pro všechny základní předměty kurikula.
- Výsledky mezinárodních šetření ukazují, že v EU učitelé zhruba polovinu žáků nepovzbuzují k využívání IKT při činnostech v hodinách matematiky nebo přírodních věd či při vyučování cizích jazyků.
- Důležité je zvážit, kam vybavení IKT ve školách umístit. V některých zemích nejsou počítače stále ještě žákům snadno dostupné ve třídě, jsou umístěny v počítačové laboratoři, kde mohou být používány jen pod dohledem učitele v určených hodinách.
- Ve většině evropských zemí se centrálně doporučuje využívání IKT jako podpora znevýhodněných žáků ve vzdělávání.
IKT jsou často doporučovány pro hodnocení kompetencí, řídicí dokumenty však zřídka uvádějí, jak mají být použity
Má-li se uplatnit veškerý potenciál IKT, je třeba je používat nejen
jako učební nástroj, ale i jako prostředek hodnocení. K tomu je nutné
změnit rámce hodnocení tak, aby reflektovaly vývoj, ke kterému v
důsledku využívání IKT ve vzdělávání došlo. Například sebehodnocení lze
dosáhnout tím, že se testy integrují do e-learningového softwaru, a žáci
tak mohou sledovat své zlepšení v průběhu kurzu. IKT jsou považovány za
katalyzátor nového paradigmatu vzdělávání zaměřujícího se na průběžné
hodnocení založené na výsledcích učení.
Uvažovalo se o třech metodách hodnocení žáků, které vycházejí z IKT
nebo jsou na nich postaveny: sebehodnocení má prospěch z IKT, protože
žáci dostanou bezprostřední zpětnou vazbu o svém výkonu a tyto informace
mohou být sdíleny; hodnocení výsledků učení, které může zahrnovat
digitální gramotnost, učitelem (nebo jinými žáky); e-Portfolio, které
je opravdovým mechanismem hodnocení založeným na IKT a usnadňuje
shromažďování důkazů o výsledcích dosažených žáky.
- Několik zemí již e-Portfolia jako metodu hodnocení zavedlo, další země plánují jejich využití nebo jsou v pilotní fázi.
- Velmi málo zemí centrálně doporučuje využití IKT při hodnocení žáků v povinném vzdělávání, pokud to však dělají, doporučují testování na obrazovce a/nebo interaktivní celkové testování žáků.
- Dovednosti v IKT jsou obvykle v Evropě hodnoceny. Jsou přitom často využívány praktické i teoretické testy. Hodnocení je rozšířenější na sekundárním stupni.
- V některých zemích jsou k hodnocení dovedností žáků v IKT používána kritéria založená na Evropském řidičském průkazu na počítače (European Computer Driving Licence – ECDL) [2]. Národní doporučení o využití ECDL se však liší podobně jako formy certifikátů udílené žákům.
Učitelé obvykle získávají způsobilosti k vyučování IKT v počátečním pedagogickém vzdělávání – další vzdělávání učitelů je méně obvyklé
Učitelé jsou hlavními aktéry v pěstování nového
digitálního prostředí ve školách. Začlenění IKT do vzdělávání vede k
novým paradigmatům vzdělávání, které je více než dosud soustředěno na
žáka.
Členské státy EU uznávají význam vzdělávání učitelů v tomto
kontextu. Zavázaly se rozvíjet způsobilosti v IKT v počátečním
vzdělávání učitelů a pokračovat podporou na začátku kariéry a v dalším
odborném rozvoji. Tato podpora umožňuje učitelům využívat IKT při
vyučování, při řízení třídy i v osobním odborném rozvoji (Evropská rada,
2007).
Ačkoliv lze pozorovat pozitivní trendy v používání počítačů ve
třídě, celková motivace učitelů k používání IKT zůstává problémem.
Vzdělávací systémy je třeba přizpůsobit tak, aby pomáhaly napravit tuto
situaci. Technika se neustále mění, a proto učitelé potřebují
pravidelnou podporu prostřednictvím programů odborného rozvoje.
- Digitální gramotnost vyučují hlavně učitelé specializovaní na IKT na sekundárním stupni, přibližně v polovině zemí však také učitelé s jiným zaměřením, například učitelé matematiky nebo přírodních věd.
- Přibližně třetina žáků v Evropě navštěvuje školy, jejichž ředitelé mají problémy se získáním učitelů s aprobací pro IKT.
- Navzdory tomu, že jsou IKT zahrnuty ve směrnicích o vzdělávání učitelů, zřídkakdy jsou praktické pedagogické dovednosti vztahující se k IKT zmiňovány na centrální úrovni.
- Míry účasti učitelů na odborném rozvoji zaměřeném na integraci IKT do vyučovacího procesu jsou pro matematiku vyšší než pro přírodní vědy, na základním stupni jsou však zvláště nízké u obou předmětů.
- Téměř ve všech zemích existují centrálně propagované onlinové zdroje podporující učitele ve využívání IKT tak, aby mohli poskytovat inovativní vyučování ve třídě. Většinou je v Evropě k dispozici pedagogická podpora, která má učitelům pomoci s praktickou realizací IKT ve třídě.
Informační technologie hrají ústřední roli ve spolupráci mezi školami a obcí a v zapojení rodičů do vzdělávacího procesu
Fórum škola–podnik podporované Evropskou komisí v roce 2010 konstatovalo, že silné partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou může školám pomoci zlepšit vzdělávací proces. Spolupráce škola–podnik může pomoci žákům v rozvíjení kompetencí jdoucích napříč kurikulem (transverzálních kompetencí), zvýšit jejich motivaci k učení a k vytvoření svých vlastních učebních plánů.
Nové metody komunikace mezi školami a rodiči jsou důležitým prvkem
každodenního řízení školy. Mnohé školy vydávají elektronický zpravodaj,
který si rodiče mohou objednat, nebo se dokonce na jeho vydávání
podílet. Administrativní informace, např. ministerské oběžníky nebo
oznámení jsou také k dispozici online.
V mnohých školách se IKT využívají nejen ke sdělování každodenních
informací, ale i k posilování angažovanosti rodin žáků a k podpoře
mimoškolního vzdělávání.
- Partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou při využívání IKT má hlavně zlepšit dostupnost vybavení a školení pro žáky a učitele.
- Spolupráce s externími partnery ve vývoji kurikula a rozvíjení nových forem nebo způsobů hodnocení je již ustavena ve třetině zemí.
- Využívání elektronických registrů nebo diářů má rostoucí tendenci.
- Školy využívají webové stránky hlavně ke sdělování všeobecných informací o škole. Činnosti probíhající mimo vyučování jsou propagovány s použitím informačních technologií.
[1]
Learning, Innovation and ICT : Lessons learned by the ICT cluster.
Education & Training 2010 programme. European Commission, 2010. 55
p.
Pramen: Key Data on Learning and Innovation through ICT at school
in Europe. Brussels : Eurydice, 2011. 118 s. ISBN 978-92-9201-184-0.
Tento článek byl převzat z periodika Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí. Roč. 22, č. 9 (2011), s. 5–8.
0 komentářů:
Okomentovat