Mezi odborníky je to docela ohraná historka, ale rozhodně neuškodí, když vejde v obecnou známost. Když v roce 2002 startovala za prezidenta Bushe v USA reforma školství založená na plošných testech, jmenovala se No Child Left Behind (Žádné dítě nesmí zůstat pozadu). Po deseti letech se jí posměšně přezdívá No Child Left Behind Alone (Žádné dítě nesmí zůstat pozadu samo) a nová administrativa hledá cestu, jak z toho průšvihu vybruslit. Kupodivu u nás se chystá velmi podobný projekt a jeho tvůrci se tváří, jako by neznali jeho rizika ani tenhle už trochu ošoupaný vtip.
Z článku Tomáše Feřteka v blog.respekt.cz vybíráme:
V čem nastal problém? Učitelé nevnímají testy jako diagnostickou pomůcku, ale jako represivní nástroj. Školy jsou totiž lépe nebo hůře placeny podle výsledků jejich žáků v testech. Učitelé se proto na testované předměty soustřeďují a omezují výuku netestovatelných dovedností, protože ty najednou nejsou tak důležité.
Je to dokonalý paradox – protože se testuje hlavně matematika a čtení, ale netestují se věcné znalosti, školy je prostě přestávají učit. Z hlediska českého školství, které je založené především na věcných znalostech, se to může zdát docela dobré, ale jen to dokazuje, jak každý plošný test deformuje systém, který je vždy komplexnější než to, co umí a chtějí testy otestovat.
Vzdělávací osnovy mohou být osvícené, ale je to jedno, protože školní praxe se postupně přizpůsobuje testům, které navíc učí děti myslet uniformě. Jinak by totiž při testování neodpovídaly „správně“. Aby správně odpověděly, tráví se v hodinách spousta času právě nácvikem strategií, jak rychle a s co nejmenšími ztrátami testy vyplnit. Všechno ostatní je méně důležité. Rodiče ze stejného důvodu přihlašují děti do soukromých a placených doučovacích center, ti bohatší ale raději dávají děti rovnou do soukromých škol, jichž se testování netýká. Program, který měl ve Spojených státech nerovnosti ve vzdělání odstraňovat, je výrazně zvyšuje.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
A co na to Scio, které sem plošné testování zavedlo ve velkém...?
Jana
Scio testuje jen dobrovolníky a zdaleka ne plošně. Pokud by plošné ministerské testy byly dobrovolné, proč ne...
Ono to Scio testování až tak úplně dobrovolné není - když jmenovaná firma ovládla trh s přijímacími zkouškami na VŠ, tak většině nezbývá nic jiného, než se nechat "dobrovolně" testovat,a to raději hned několikrát a také se na testování připravovat - nejlépe v placených kurzech různých agentur, nebo si koupit další materiály u firmy Scio...
Ti, co se poctivě připravovali celé čtyři roky a mají IQ kompatibilní s VŠ studiem, můžou se na materiály agentur vykašlat.
Tesování Scio je stejně dobrovolné jako každá jiná přijímací zkouška na vyskou školu. Komu se nelíbí, může se hlásit jinam.
"Program, který měl ve Spojených státech nerovnosti ve vzdělání odstraňovat, je výrazně zvyšuje."
To je vskutku vrchol meziušního úsilí tmářského pseudointelektuála Feřteka. Podstatou testu je testovat skutečnost, nikoliv zavést rovnostářství. Já chápu, že některým jednotlivcům rovnostářství vyhovuje. V zásadě je to zcela logické, že každý, kdo je podprůměrný, horuje pro rovnostářství. Otázkou ovšem je, kam toto rovnostářství vede. Z historie víme, že končívá situací, kterou až na pár šílenců, pár blbců a pár vychytralců, kteří se díky tomu dobře zavedli, nikdo nechce. Nechám na posouzení každého, do které skupiny patří Feřtek, do které Šteffl a do které Hausenblas. Pro lepší orientaci uozorňuji, že uvedené tři množiny nemusejí být nutně disjunktní.
Okomentovat