Diskutující na senátním veřejném slyšení k testování v 5. a 9. třídách se shodli, že zavedení testů může v této situaci kvalitě vzdělávání uškodit
Veřejné slyšení, které proběhlo 20. září v Senátu Parlamentu ČR, bylo věnováno ohlášenému projektu plošného testování na základních školách. Kromě zástupců České školní inspekce se prakticky všichni přednášející shodli na tom, že na základě zahraničních zkušeností lze téměř s jistotou konstatovat, že zavedení testů nejen že našemu vzdělávání nepomůže, ale velmi pravděpodobně se dostaví v plné síle všechny negativní důsledky, které zaznamenaly země, které se touto cestou vydaly.
Vzhledem k tomu, že organizátorem veřejného slyšení byl politický oponent ministra Josefa Dobeše, senátor Marcel Chládek, nedá se považovat spektrum přednesených názorů za úplné. Obhájci a organizátoři plošných testů chyběli ve spektru diskutujích i v publiku. Přesto bylo zajímavé, jak jednoznačně se referující shodli v tom, že v tuto chvíli potřebuje český vzdělávací systém zcela jiné kroky než kontrolu pomoci on-line testů. Tyto kroky jsou:
- dokončení standardů vzdělávání,
- podporu profesních dovedností učitelů,
- podporu slabých žáků,
- získávání informací o našem školství prostřednictvím výběrových šetření.
Jednotlivá vystoupení, podrobněji vysvětlující, proč je zavedení plošných testů chybou, si mohou zájemci prohlédnout buď ve formě powerpointových prezentací nebo zvukového záznamu.
Informace o testování žáků 5. a 9. tříd, ZŠ. Olga Hofmannová a Tomáš Zatloukal (Česká školní inspekce) prezentovali informaci o online systému, který umožní jak testovat žáky, tak provádět šetření v žákovské populaci. Zvukový záznam ZDE, omlouváme se za sníženou kvalitu záznamu.
Vzdělání potřebuje podporu, ne kontrolu. Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty UK vysvětlil, proč je zavádění plošných testů v našem školství předčasné. Zvukový záznamZDE.
Jak při státní maturitě a plošném testování neopakovat staré chyby. Tomáš Feřtek, zástupce EDUin, o.p.s. shrnul očekávání, které spojujeme se státní maturitou a plošnými testy, a zhodnotil, nakolik se mohou naplnit. Zvukový záznam ZDE, prezentace ZDE.
Já očekávám ještě větší průšvih než u státní maturity. Oldřich Botlík ze společnosti Kalibro shrnul dění okolo státní maturity. Záznam vystoupení ZDE.
Možnosti a meze testování. Jana Zapletalová z Institutu pedagogicko-psychologického poradenství popsala, jaká je třeba respektovat pravidla při tvorbě plošných testů. Zvukový záznam ZDE.
Vývoj postojů mezinárodní pedagogické komunity k plošnému testování. Jana Straková z Institutu pro sociální a ekonomickou analýzu vysvětlila, proč v zahraničí ustupují od plošných testů, které se my chystáme zavést. Zvukový záznam ZDE.
Testování žáků z pohledu ředitelů škol. Prezidentka Asociace ředitelů základních škol ČR Hana Stýblová objasnila důvody, proč její organizace považuje zavádění plošných testů za chybný krok. Zvukový záznam vystoupení ZDE.
Zdeněk Slejška, výkonný ředitel EDUin, o.p.s., řekl: „Zavedení plošného tetování na základních školách je další z nesystémových kroků ministra Dobeše. Situace začíná být opravdu vážná, protože destrukce vzdělávacího systému jde do hloubky a hrozí odklonem i od těch několika pozitivních věcí, jichž se podařilo v uplynulých letech dosáhnout. Podobně jako v případě tanečků okolo sexuální výchovy jde o snahu nebrat v úvahu názory odborných složek ministerstva a rozhodovat ad hoc, nejčastěji v souladu s názory konzervativních kruhů, o něž se ministr stále častěji i politicky opírá. Ministr Dobeš neříká otevřeně, že chce odstavit na vedlejší kolej Rámcové vzdělávací programy, ale jeho pojetí zavádění plošného testování přesně k tomu povede. Říkají to nejen zahraniční zkušenosti, ale mluví o tom jednoznačně i domácí odborníci. Těm ale bohužel ministr už dávno přestal jakkoli naslouchat.“
17 komentářů:
Naše školství nepotřebuje zejména toto:
■dokončení standardů vzdělávání,
■podporu profesních dovedností učitelů,
■podporu slabých žáků,
■získávání informací o našem školství prostřednictvím výběrových šetření
Nevím, proč určití lidé tak zuřivě bojují proti stávajícímu ministru, když předchozí neumětelové (např. GeenFox a jeho inkluzívní školství a oční kontakty) jim nevadili, ba naopak je velebili. Nemohu se ubránit dojmu, že jde spíš o boj mezi pravdoláskovci a Hradem a školství je jen aréna, kde se převádí.
Co naše školství potřebuje skutečně, tak to nejsou různá samozvaná "občanská" sdružení typu EDUIN nebo přemoudřelí fanatičtí reformátoři typu pana Hausenblase, ale peníze, jenom peníze.
Nevidím nic špatného na tom, když si stát celoplošně otestuje co za své (rozuměj naše) peníze žáci na základních školách převádějí. Mám dojem, že čím více školství reformujeme, tím je horší.
Každý máte kousek pravdy, možná někdo větší a někdo menší.
Bez peněz to opravdu nejde.
To, že na našem školství není co měnit, je hluboký a nesmírně nebezpečný omyl, kterého se může dopustit jen někdo, kdo ještě žádné lepší školství neviděl.
Inkluzivní školství, přestože je drahé, je to jediné, co nás dlouhodobě uchrání před občanskou válkou.
Občanské sdružení obecně není nic špatného. Jestli nějaká dělají něco špatného, například druhé nepřiměřeně omezují nebo si na nich něco vynucují, je to problém zákona a zákonodárců, které jsme si zvolili.
Bez "přemoudřelých fanatických reformátorů" bychom patrně dodnes lezli po stromech.
Je naprosto legitimní ostatní občany přesvědčovat, že vyhazování našich (veřejných) peněz za plošné testování je zbytečné a snažit se mu v mezích demokratických mechanismů zabránit.
Nevím, zda je školství bitevním polem ani nevím mezi kým a je mi to jedno.
S klidným svědomím mohu prohlásit, že jsem se vždy vyslovoval především proti kravinám a jiným blbostem a bylo mi vcelku jedno, zda je hlásal představitel v tričku barvy modré, oranžové, či fialové se žlutými puntíky.
Jednoznačně souhlasím s názorem, že školství potřebuje především peníze.
Dodávám jen - pokud možno smysluplně investované.
Takže si třeba myslím, že jedna zaplacená exkurze do technického muzea má větší význam pro výuku, nežli deset předražených interaktivních tabulí, které pak stejně nikdo neumí používat.
Pokud se testů týče, mám dvě základní, bohužel protichůdné teze:
1. Systém, který neměřím, neřídím.
V současnosti je školství řízeno na všech úrovních na základě "dojmologie" a utkvělých představ jednotlivců.
Jestli má někdo realistický vhled do situace, pak jsou to spíše kantoři v první linii, nežli úředníci zřizovatelů či přímo na MŠMT.
To je ale příliš málo.
2. Nevzpomínám si, kdy naposledy dokázali politici vzít nějaká "tvrdá" data a rozumně s nimi naložit. Většinou je spíše překroutili a dezinterpretovali podle svého, tedy naprosto hloupým a pitomým způsobem, aby vzápětí na základě "analýzy dat" přijali naprosto praštěná, nesystémová, ale hlavně hodně drahá opatření, která v důsledku situaci ještě zhoršila.
Vážně nevím, co je lepší.
Zda "sladká nevědomost" a řízení školství podle toho, s jakou náladou se ministr vzbudí anebo zda poskytnout nepřesná data získaná z deformovaného systému tomu, kdo je neumí pochopit, interpretovat ani používat, zato je skvěle umí překrucovat.
Nevím z jakého titulu se společnost eduin staví do role toho, kdo by měl rozhodovat o tom, co je pro naše školství prospěšné. Protože má přístup do médií, tak se její názory staví jako jediné správné řešení. Na společnost, která existuje asi tak rok, je to opravdu podivuhodné!
Bylo by skvělé, kdyby propagátoři testování konečně vysvětlili, proč si myslí, že to, co testy ověřují, je základ kvalitního vzdělání.
Před zahájením školního roku jsme měli dvě porady. První - úvodní, a hned nato druhou o státních maturitách, kde jsme vymýšleli strategie na udržení a zlepšení maturitních výsledků. Ze dne na den, navzdory tříletému evaluačnímu cyklu (což je další kapitola sama pro sebe), se zcela změnily priority. Zcela se změnily i mně, učiteli matematiky se čtvrtstoletím pedagogické praxe. Úplně otočím metody výuky - místo výkladu (snad) s porozuměním, počítáním modelových příkladů a následným zkoušením vytáhnu všechny dosud dostupné maturitní testy, všechny je s žáky budu řešit, rozebírat, upozorňovat na úskalí, a vymýšlet velmi podobná zadání. Prohlašuji zcela jednoznačně, že testování zcela změní způsob a metody mé práce. Samozřejmě - čekám vaší otázku, jestli to vlastně není dobře? Rovnou odpovídám: není. Dovolte jen jednoduchý příklad ZŠ: Vynásob 54 x 27. a) 1226, b) 1458 c) 1546. každý žák bude vědět že b), protože 4 x 7 je 28, a přitom ani jeden nebude umět násobit dvojciferná čísla.
To s tím násobením je super tip, jak co nejrychleji odpovědět správně na co nejvíce otázek - rychle sem s dalšími tipy ;-)
testování zcela změní způsob a metody mé práce
Nechci chytat za slovo a velmi se omlouvám, ale způsob a metody svojí práce si každý mění sám.
Nedovedu si dost dobře představit sílu, která by mne ve výuce přinutila dělat něco proti svému přesvědčení.
Pane Blaho, ani ředitelský befel?
Nemáte-li co ztratit, jste až nezřízeně svobodný.
Jupíííííí
Nechápu proč se tolik bojuje proti testování. Mám podezření, že liberálové ve školství, teoretici nových forem a metod mají obavy, aby se konkrétněji neukázal stav vzdělání v posledních 15-20 letech, tedy v období, když se vše začalo "!reformovat" Při troše dohledu, by testování nemuselo být ani drahé!Testy se prováděly i před 20 lety, sám jsem se jich jako zadávající na několika CIZÍCH školách zúčastnil. Byly tajné.Otvírala se zapečetěná obálka před samotnými žáky.Žádná škola, pokud vím, nebyla kvůli špatným výsledkům pezekvována, ba ani neznám případ, aby ji OŠI navštěvovala častěji. A to byly rozdíly mezi školami poměrně malé. Vědělo se, co se má naučit a kontrolovalo se to.
Já coby starý kantor se domnívám, že řízení, zejména základního školství z jednoho centra, má svůj význam.
Myslím si, že ani terapie současné nemoci školství není příliš neznámá: posílit prestiž a motivaci ke vzdělání formou snížení počtu středo a vysokoškoláků možná i zavedením školného. Vím, že je to nepopulární jak pro rodiče studentů i pro nás učitele.Přiznejme si však, každá populace má určitý intelektuální potenciál,přibližně stejné procento IQ nadprůmerných. Proč vyrábět obory neperspetivní. Posílit učňovské školství na úkor různých managerských, sociálně právních, politologických a nevím ještě jakých.
Pokud by se testování škol provádělo způsobem, který jste v hrubých rysech popsal, domnívám se, že by proti němu nenamítal ani dnes téměř nikdo.
Pokud se ale týče Vaší zmínky o zavedení školného, které by mělo zvýšit prestiž a motivaci ke vzdělání, pak hrubě nesouhlasím.
Pokud jste opravdu "starý kantor", jak píšete, pak přece musíte vědět, že před rokem 89 školné také nebylo, ale přesto motivace žáků ke studiu byla značná a být vysokoškolákem, či absolventem VŠ mělo svou prestiž i bez dalších poplatků.
Osobně se domnívám, že garantem a koordinátorem řízení systému škol má být stát. Ten má také vytvářet síť oborů a zaměření i podle svých vlastních potřeb. Pokud například dnes víme, že se za pár let nebude dostávat techniků či praktických lékařů, je třeba problém řešit v předstihu, dříve nežli vznikne.
Nelze nikomu nařizovat, jaký obor smí studovat. Je to jeho svobodná volba.
Ale lze nastavit kritéria přijímacích zkoušek a další pravidla tak, aby studovat šli opravdu jen ti, kteří jsou toho schopni a především ti, kteří mají o studium skutečný zájem.
Připojuji se s názorem.
...před rokem 89 školné také nebylo, ale přesto motivace žáků ke studiu byla značná...
Přece nemůžete srovnávat motivaci žáků ke studiu tehdy a nyní. Tehdy byly děti naprosto jinak vychovávané - nesměly být drzé, lhát, chovat se neslušně, flákat školu, nadávat komukoli a tisíc dalších věcí, které dnes zcela bez zábran dělají. Bohužel motivace ke studiu dnešních mladých je většinou jen formální, "papírová", jen dostat glejt. Je třeba tuto motivaci zvednout - jednak systémem vzdělávání /nedat jim maturitu zadarmo/, tak třeba i finanční spoluúčastí a spoluodpovědností za výsledky studia. Nevidím jinou cestu, než rozumné školné, s dostatečnou pomocí státu. Pár procent lidí, kteří si jen chtějí prodloužit bezpracný život na státní útraty, by si vstup na VŠ rozmyslelo.
Je třeba tuto motivaci zvednout - jednak systémem vzdělávání /nedat jim maturitu zadarmo/,
Souhlasím. Státní maturita je cesta správným směrem. I když ta současná verze se poněkud nepovedla.
Nevidím jinou cestu, než rozumné školné, s dostatečnou pomocí státu.
Zvláštní. Já vídím spoustu jiných cest.
Uvědomte si, že každé školné prostě jen zhorší dostupnost studia pro sociálně slabé.
Přitom kvalitu studia nijak nezaručuje. Bohatý hlupák si prostě dál titul na soukromé VŠ koupí.
Problém vidím i v "pomoci státu".
Dnes nejsou pomalu peníze ani na zachování základních funkcí.
Všechny dosavadní návrhy školného byly paskvilem. Bez sociálních, firemních či nadačních zdrojů.
Prostě, rodiči zaplať a doufej.
Bůh nás chraň před plošným tetováním na základních školách! Já tedy o tetování svých dětí rozhodně neuvažuji a děkuji vřele spolku EDUin, že se tak ožehavým tématem zabývá a upozorňuje na něj. Nevím, co si ještě MŠMT vymyslí za kravinu.
to Anonymní 27. září 2011 9:00:
Ujišťuji Vás, že na vině toho, co popisujete, nejsou maturitní testy, ale ten, kdo vás k podobnému nesmyslu nutí. Kvalitní testy totiž dokáží odhalit jak znalost vlastností dělitelnosti, tak schopnost násobit dvojciferná čísla. Pokud budete učit tak, jak vás teď někdo nutí, aby tím dosáhl lepších výsledků v maturitních testech příští rok, zjistí záhy, že to nefunguje.
Vždy je lepší testovat alespoň něco, než vůbec nic s odkazem na to, že to, co umíme testovat, není základem kvalitního vzdělání. Jednotné testování je naprosto nezbytnou součástí každého vzdělávacího procesu. Místo abychom se bavili o tom, jak vytvořit kvalitní testy, budeme tady ztrácet čas zbytečnými diskusemi nad tím, zda testování prověřuje skutečný základ kvalitního vzdělání. Přitom nikdo netuší, co to to kvalitní vzdělání vlastně je, maximálně tak je každý přesvědčen o tom, že ho má, nebo o tom, že jde hlavně o dávání věcí do souvislostí, což je klišé non plus ultra, jenž se stalo mantrou všech blbečků.
Přitom je zřejmé, že všichni ti, kteří v testech nebudou dosahovat ani průměrných výsledků se budou do nekonečna dovolávat toho, že testy neměří podstatné. Důvod je zřejmý. Tito lidé prostě neunesou, že mohou být v něčem podprůměrní.
Okomentovat