Snaha zkvalitnit výuku na základních školách v ČR vede k tomu, že v nadcházejících měsících proběhne revize Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní vzdělávání. K tomuto tématu bude od 17. října 2011 otevřena diskuze na Metodickém portálu www.rvp.cz. Jejím cílem je, aby provedené úpravy reprezentovaly skutečné názory pedagogické veřejnosti, ne jen názory několika málo odborníků.
Samotná myšlenka revidovat RVP není zcela nová. Povinnost aktualizovat RVP vychází ze zákona a v průběhu let, kdy se podle RVP vyučuje, se již objevila řada podnětů, které by bylo vhodné do nich zapracovat. Zároveň se nyní ukazuje, že bude třeba propojit RVP a aktuálně vznikající standardy.
Ve školách však nemusí mít strach, že budou muset předělávat něco, co funguje dobře. „Základním zadáním je, že úpravy RVP nesmí znamenat pro školy zbytečnou zátěž,“ říká k tomu PhDr. Stanislava Krčková, ředitelka divize VÚP z Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV). Upravovat by se tedy mělo jen tam, kde je pro změny dostatek důvodů a kde to může přinést pozitivní změny do výuky. „Jsme si dobře vědomi toho, že práce na školních vzdělávacích programech (ŠVP) byla pro mnoho učitelů velmi náročná a rozhodně nechceme, aby museli něco přepracovávat jen pro formu,“ dodává Krčková.
Nad změnami RVP budou diskutovat zástupci široké pedagogické veřejnosti. Již nyní probíhají na půdě NÚV, divize VÚP schůzky, na kterých se setkávají pracovníci vysokých škol a profesních učitelských sdružení. Jejich cílem je dospět ke shodě na úpravách, které by měly být do RVP zapracovány. „Nejde o slovíčkaření, ale nechceme opomenout žádné podstatné problémy, které se v průběhu let vyskytly,“ zdůrazňuje Krčková.
Aby byly vzaty v potaz i připomínky a podněty učitelů z praxe, proběhne na Metodickém portálu www.rvp.cz, který provozuje NÚV, otevřená diskuze k jednotlivým námětům. Tato diskuze bude zahájena 17. října 2011. „Budeme rádi, když se jí zúčastní co nejvíce zástupců učitelské veřejnosti,“ konstatuje Mgr. Tomáš Pavlas z NÚV, divize VÚP, který je do organizování diskuze zapojen. „Tak bude zajištěno, že následné úpravy RVP nebudou reflektovat jen názory úzké skupiny teoretiků, ale mnoha pedagogů, kteří se s touto problematikou setkávají denně ve školách,“ dodává.
Upravený RVP pro základní vzdělávání by měl být vydán k 1. září 2012. Školy pak budou mít jeden rok na úpravu svých ŠVP a začnou podle nich učit od 1. září 2013.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
40 komentářů:
Možná by pro začátek stačilo vrátit hodnotu slovům:
umět, znát, vědět
a hlavně slovu
učit se.
Kolego Blaho, podepisuji.
Jen jsem zvědavý, jak rozsáhlá bude rekonstrukce. Zda budu ŠVP předělávat opět zdarma celé nebo jen jeho části. Ignorant
To se dějou věci...
Dnes přišla pozvánka na jednání o revizi RVP ZV, takže didaktikové jezdí po jednotlivých oborech do Prahy. Jedou dokonce i vedoucí kateder - to se tomu tedy přikládá důležitost. Změny mají být jen ty nejprokazatelnější a minimální, taky aby přepracování nebylo příliš zásadní. Takže se moc dít nebude - no, uvidíme, zda nás vůbec pustí ke slovu :) Ale popravdě - je to poprvé, co se didaktiků fakult někdo shora ptá na názor.
"Upravený RVP ZV by měl podle stávajícího harmonogramu vstoupit v platnost 1. 9. 2012 a školy by měly podle případně upravených školních vzdělávacích programů zahájit výuku od září 2013."
Tak uvidíme.
A.S.
Dnes přišla pozvánka
Tak tam v té Matičce, paní A.S., pozdravujte. A že děkujeme, že si vrchnost vzpomněla i na lid pedagogický a sluchu mu dopřávati ráčí. To bude slávy v Karmelitské.
Jen aby ty změny nebyly značné. Co já už dětí zkompetentnil a teď aby všechno v niveč padlo.
No právě, pane Blaho. Já si na Vaše slova vzpomenu, až tam budu řečnit... víte, co by to ale dalo spravování a předělávání, kdyby se tam všude nastrkalo to
umět, znát, vědět
a hlavně slovo
učit se ?!
Nebude to v Karmelitské, odbudou nás nějakou Prahou 9. Ježíš, já jsem už dnes z toho tak nervózní, že určitě omarodím...
Možná by bylo dobré RVP ZV zjednodušit... To by se na něj ale muselo nahlížet jako na celek, ne zvát na schůzky separátně didaktiky jednotlivých předmětů. (Radek Sárközi)
Pokud se nezmění zákon, tak RVP ZV musí být. Jeho revize po cca 10 letech je potřebná. K tomu už padlo vhodné slovo - upgrade. Má-li RVP v inovované podobě bránit úpadku vzdělávání, neznamená to, že musí být obsáhlejší, než současná verze. To má pan Sarközi svatou pravdu. Stačilo by 50 - 60 stránek. Záleží i na tom, jak bude vypadat Standard ZV. Odborníků schopných psát desítky stránek máme dost. Umí někdo zestručňovat?
Revize či "upgrade" RVP ZV je dozajista nutná.
Že by přitom měl být pojímán jako komplexní celek a nikoliv jako upgrade jednotlivých předmětů, to je také důležité.
Za sebe bych uvítal možnost volby a "návratu" k bývalým programům.
Ale je mi jasné, že to je nejspíš sci-fi.
Jen jsem skeptický ve dvou bodech:
1. "Snaha zkvalitnit výuku na základních školách v ČR vede k tomu, že v nadcházejících měsících proběhne revize Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní vzdělávání."
Bylo by asi dobré uvědomit si, ke zkvalitnění výuky žádná revize RVP nepomůže. Kdo učil dobře, učil tak i před RVP, i před jeho revizí. (A často i RVP navzdory.)
A kdo učil špatně, tomu ani deset "upgradů" RVP nepomůže.
Kvalita výuky vzniká jinde, nežli v metodických materiálech.
2. „Základním zadáním je, že úpravy RVP nesmí znamenat pro školy zbytečnou zátěž,“
Tak tomu snad nemůže po předchozích zkušenostech věřit nikdo.
Už se těším, až v příštích letech vyhlásí ČŠI kontrolní akce zaměřené na aktualizace ŠVP v kontextu "upgradovaného RVP".
Kdo nebude mít alespoň 15 % textu odlišného od původní verze, se zlou se potáže. :-)
Skoro bych si na to vsadil.
Nechci se vnucovat (nakonec na to nikdo nemusí klikat, že?), ale myslím, že tohole je k tématu:
http://www.stolzova.cz/stolzova/view.php?cisloclanku=2011090501
Petr Kukal
Domnívám se, že RVP ZV je už mrtvý dokument - dle něho se už skoro nikdo neřídí. Proč, - Je to celá řada faktorů.
Ale jedním z nich bylo - že autoři jentlivých oblastí spolu nekomunikovali. Mám obavu, že tomu bude i tak dál
Jen malá poznámka k té "schopnosti nadhledu".
Ve fázi příprav RVP před léty jsme byli přítomni mnoha seminářům o principech reformy, jak dokument chápat a později i jak zpracovávat ŠVP. Úplně nejhorší bylo, když se jednalo ve velkém fóru, na zcela obecné úrovni. Zřejmě nikdo z oborových pracovníků si neuměl udělat představu, co to obnáší pro jeho předmět. Semináře jsme považovali za nepřínosné, neboť ani po skončení a v diskusi nebyli přítomní školitelé schopni zodpovědět konkrétní dotazy, týkající se jednotlivých oborů.
Teď už přece jen máme zkušenosti, co autoři zamýšleli, co lze v praxi plnit, co méně, co vůbec. Doufám, že tyhle zkušenosti pomohou vidět věci jak z hlediska oborů a oblastí, tak i v celkovém kontextu.
A.S.
poste.restante, 8. září 23:33
Souhlasím ve všech bodech.
K závěru - nevsázejte se! Doufám ve vítězství rozumu, konečně.
Petr Kukal, 9. září 8:19
Dobrý článek. Také doufám, že půjde o posun ke standardům. Jde o to, aby se děti naučily, co se mají naučit.
Zmiňovaná oblast Umění a kultura: ano, v současné podobě je to jen obecný balast. Děti neumějí zazpívat jedinou písničku. Kdyby tak šlo dát po staru: osvojí si každý rok minimálně 20 písní, z toho 10 lidových (a za bolševika to bývalo dvakrát tolik i více, a s radostí...:) )
A.S.
Článek, na který dal p. Kukal odkaz, stojí za přečtení. Obsahuje však zásadní omyl, cituji: "To jediné a podstatné je, CO se děti učí". Samozřejmě, přehled učiva musíme mít (v RVP je). Podle mě však je zásadní, co žáci pochopí, vstřebají, co jsou schopni dál uplatnit (nejen při nějakém přezkoušení). Já bych kompetence jako základ požadavků nezatracoval.
Panu Kukalovi také tleskám a tímto děkuji za odkaz. Jednu chvíli jsem měl obavy, že jeho web skončí a to by byla vážně škoda.
Vl. Václavík
Možná je finta v tom, co si pan Kukal a s ním i mnozí jiní, včetně mne, představují pod tím CO.
To, že znalosti je nutné v první řadě umět uplatnit, použít v kontextu situace, to je pro nás ze "staré školy" natolik naprostá samozřejmost, že vlastně většinou vůbec nechápeme, v čem že ta novátorskost kurikulární reformy spočívala. ;-)
Znalosti buďto umím využívat, anebo mi nejsou k ničemu a jako bych je ani neměl.
Já přece nehodnotím a neznámkuji znalost vzorečku pro výpočet kvadratické rovnice, ale schopnost rovnici správně vyřešit. Přičemž znalost vzorečku je nedílnou součástí řešení.
Teoreticky, pokud by například nějaký autista kořeny rovnice uměl "uhodnout", pak v duchu reformy by si zasloužil z matematiky výbornou, ne?
Pro mne je v tomto smyslu slovo "kompetence" vlastně naprosto zbytečné a navíc spíše matoucí, skutečný smysl a obsah zastírající.
(Protože slova jako "kompetentnost" či "nekompetentní" už v češtině svůj význam měla ještě před příchodem "reformátorů" i s jejich "kompetencemi".)
Kdyby alespoň tvůrci reformy byli natolik kompetentní, aby používali místo "kompetencí" docela obyčejné a česky znějící "žák je způsobilý".
:-)
Ad poste.restante:
Znalosti je nutné umět uplatnit - to je pro učitele samozřejmost? Ne pro všechny. Dominik Dvořák publikoval 3. září v Lidových novinách zajímavý esej "Školní ruleta", kde na základě poznatků z aktuálního výzkumu uvádí: "Žáci mají vytvořenou představu o vzdělávání. Oni nebo jejich rodiče si vědomě nebo nevědomě vynucují, aby se výuka zaměřovala na učivo, které se dá pamětně naučit, tedy na fakta". Ptám se: To je dobře? Kurikulární reforma přesunuje pozornost k vyšší úrovní poznání a dovedností a proto se začalo používat slovo kompetence, podobně jako v angličtině, němčině francouzštině aj. Pokud je někdo alergický na toto slovo nově používané v naší pedagogice, tak nevím, co poradit. Snad sehnat několik set lidí, kteří by požadovali v RVP náhradu kompetencí způsobilostmi(to si nedělám legraci). Mimochodem - školský zákon kompetence nezná, používá v § 2 způsobilosti.
Vl. Václavík
Znalosti je nutné umět uplatnit - to je pro učitele samozřejmost? Ne pro všechny.
Samozřejmě, že máte pravdu. :-)
Vždy existovali učitelé, kterým stačil "odrecitovaný telefonní seznam".
Před pár dny šel v televizi starý film "Učíme se za školou". Nádherně popsaný rozpor mezi učitelem-teoretikem z obchodní akademie a reálnou praxí v obchodě.
Obávám se ale, že v tomto bodě nám ani reforma nepomůže.
Slova sice nesou obsah, ale pokud si nejsme obsahu vědomi, nemáme jej neustále na paměti, pak samotná změna nálepky nestačí.
Mně ani snad nevadí samotné slovo "kompetence", jakkoliv jej v tomto použitém kontextu považuji za nevhodné, jako spíš fakt, že je součástí celého balíku balastních, matoucích a rádobyodborných pojmů.
"Autoevaluace", "projektová výuka", "kompetence", ...
A naproti tomu zákaz umět, znát, chápat, vědět...
Kolik zrcadel bude třeba nastavit, abychom pochopili, že křivé není zrcadlo, ale tvář reality, která se v něm odráží.
Autoevaluace, projektová výuka ani kompetence nejsou balastní slova, ale vyjadřují velmi konkrétní postupy, které by měli odborníci na vzdělávání (tedy učitelé) znát!
to anonymni: Buďte od té dobroty a napište nějaký ten konkrétní postup. Moc rád bych věděl, co to jsou ty kompetence a kterak jim vyučovati. Děkuji pěkně.
Ad poste.restante: To je věc tvůrců různých dokumentů (např. z VÚP), jaká slova do dokumentů vloží. Když je v RVP určeno, že ŠVP musí obsahovat kapitolu "Hodnocení žáků a autoevaluace školy", máme hned nový pojem ve školské terminologii. I když ... jedná se o pojem ve světě používaný. Já osobně vždy dávám přednost "hodnocení" před "evaluací" a v zákoně o vzdělávání je "vlastní hodnocení školy", takže by se tento pojem měl používat. Máme dobrý podnět k inovaci RVP.
Naprosto však nesouhlasím se zařazením projektové výuky mezi matoucí a balastní pojmy. To je pojem z didaktiky, projektová metoda má svá filosofická východiska a také tradici ve školách ve světě i u nás - připomínám např. Pokusnou měšťanskou školu ve Zlíně, Václava Příhodu, Stanislava Vránu aj.
I když Vám to tak asi nepřipadá, my dva se díváme naprosto stejným směrem.
Mně přece nevadí projektová výuka jako taková. Naopak.
Když je venku zatmění slunce, nebudu přece probírat skloňování zájmen a akustiku, ale bafnu třídu a půjdeme se podívat, jak to zatmění probíhá, jak reagují zvířata, atd...
"Balastní" není příslušný pojem, natožpak konkrétní aplikace příslušné metody.
Ale nadužíváním, maskováním pseudoaktivit pod vznosné názvy, přelakováváním činností podle směru právě vanoucích "odborných pedagogických větrů", tím jsou naše školy přesycené a očekávaný vzestup znalostí a výsledků se nějak nedostavuje.
Takže je asi něco špatně.
Já si myslím, že školám poskytnutá možnost vytvořit si svůj vlastní ŠVP byl krok správným směrem. Špatné může být, že si učitelé nedovedou poradit s touto nabídkou rozhodovat částečně o obsahu a více o metodách. Ale to se zlepšuje. O výsledcích vzdělávacího systému rozhodují do značné míry vyučující. Jen aby byly pro vzdělávací a výchovnou činnost dobré podmínky, ty vytváří mimo jiné i ministerstvo.
Já si myslím, že školám poskytnutá možnost vytvořit si svůj vlastní ŠVP byl krok správným směrem.
Může být.
Ale proč k tomu byly přinuceny i ty školy, které o tuto "svobodu" nestály?
Špatné může být, že si učitelé nedovedou poradit s touto nabídkou rozhodovat částečně o obsahu a více o metodách.
No, on je tomu také nikdy nikdo neučil. Systém zavádění ŠVP odpovídal spíše nápadu naházet všechny do vody a pak teprve zjišťovat, kdo umí plavat.
rozhodovat částečně o obsahu a více o metodách
Možná žiju v jiném světě nebo ten společný jinak vnímám, ale částečně o obsahu a více o metodách jsem si rozhodoval vždycky. Na to jsem rvp, potažmo švp vůbec nepotřeboval.
Pro mne tato vcelku povedená taškařice v podstatě symbolizuje jediné, a to vítězství obalu nad obsahem. Snad ne konečné.
Ve školách však nemusí mít strach, že budou muset předělávat něco, co funguje dobře.
1. Věřme, že školy vědí, že jim to funguje dobře.
2. Věřme, že školám, kterým to teď dobře nefunguje, to po revizi fungovat začne.
3. Věřme, že revize probíhá proto, že je jí třeba, a ne proto, že je předepsána zákonem.
4. Věřme, že současně proběhne i hodnocení dosavadního reformního vývoje.
5. Věřme.
Kterej výr to tehdy nasadil Buzkové ten nápad s reformou do hlavy?! Tuším za tím Šteffla a spol, včetně GreenFoxe.
Ad poste.restante:
Ale proč k tomu byly přinuceny i ty školy, které o tuto "svobodu" nestály?
Tak mě napadlo - proč k tomu, co se zde před dvaadvaceti lety stalo, byli přinuceni i ti, kteří o změny nestáli? Ale zpět ke školství. Po studentské revoltě v roce 1968 došlo ve vyspělých zemích k mnoha změnám ve školství. To se nás tehdy bohužel netýkalo a tak šance něco změnit přišla až po roce 1989. Vymýšlet nějaké programy transformace v období socialismu bylo vlastně trestné a není se čemu divit, že u nás reforma tvořená "na zelené louce" vypadala všelijak. Nepodceňuji učitelstvo, lidé se učí se svobodou nakládat a deset let pro uskutečnění změn není žádná dlouhá doba. Hodnotit teď dopady reformy je těžké. To, že je mládež čím dál horší, jsem se dočetl ve spisu z roku 1829.
šance něco změnit přišla až po roce 1989
- tak s tím p. Václavíku nemohu souhlasit. Vím nejméně o třech vyučovacích předmětech na ZŠ, kde byl velký metodický rozvoj už dříve.
V 2. pol. 60. let se otevřely dveře do Evropy, mohlo se vyjíždět, a kdo byl iniciativní, přivezl odtud domů mnoho dobrého. V mém předmětu to byla přímo modernizační revoluce nadšených praktiků a teoretiků, která byla i výborně teoreticky rozpracována a vytvořila novou koncepci předmětu, která byla dětem přímo šitá na tělo a u dobrých učitelů skvěle fungovala, měli jsme i velké mezinárodní uznání. Tato koncepce se realizovala v nových učebních osnovách pro 1. - 8. ročník ZŠ, které vstoupily v platnost ve šk. roce 1976/77, spolu s celkovou přestavbou tehdejší školy.
Tato koncepce předmětu je dodnes ve svých principech zcela platná a z hlediska vývoje dítěte optimální. Akcentuje tvořivost a aktivitu dítěte, dosud nebyla překonána jinou lepší koncepcí. Naším problémem je, že je poměrně náročná na žáka i učitele - tento problém v dnešní době narůstá na obou stranách. Celý RVP situaci spíše znepřehlednil a zkomplikoval.
Takže my konstatujeme spíše postupující úpadek kvality školní práce v předmětu po r. 1990.
Otázka zní - zda je návrat možný. Obávám se, že nikoliv.
A.S.
Ad anonym A.S.: Je škoda, že jste nenapsal, o jaký předmět se jedná. Dokument "Další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy konkretizoval program politiky KSČ vytýčený XV. sjezdem. Jedná se o dobře promyšlenou a propracovanou vzdělávací koncepci. Vlastní projekt a důvodová zpráva měla 63 stran textu A5. Vše bylo jasně stanoveno s cílem dalšího zvyšování vzdělanostní úrovně lidu. Ta jednoduchost, jednoznačnost a jednotnost může dnes (ve srovnání s probíhající reformou) vypadat přitažlivě. Ale byla to slepá ulička, jako celý reálný socialismus.
Pokud má někdo dojem, že kvalita školní práce v jeho předmětu upadá, tak ať se snaží s tím něco dělat (především ve vlastní škole). Je dost příkladů, jak se školní práce naopak zkvalitňuje.
Pokud má někdo dojem, že kvalita školní práce v jeho předmětu upadá, tak ať se snaží s tím něco dělat (především ve vlastní škole).
Pominu fakt, že nevím zcela přesně, jak by šlo se svým předmětem dělat něco ve škole cizí.
K vlastnímu obsahu sdělení snad ani nelze nic dodat. S ohledem na upřímnou sounáležitost s davy pedagogických sisyfů si budou tuto větu sebemrskačsky každý večer před ulehnutím k spánku za trest opakovaně přeříkávat.
Pane Blaho, udělejte mi tu laskavost a dejte to ve sborovně na nástěnku :-).
Teď vážně: Ze seznamu publikací členů učitelských sborů zlínských škol ve 30. létech minulého století (jen názvy). Děti, čítanka pro školy obecné. Naše zkušenosti s globální metodou. Početnice pro školy obecné. Němčina pro školy obecné. Učebné metody. Rýsování na škole měšťanské. Země, na které žijeme. Obecná přírodověda. Němčina pro dospělé. Služba vlasti (básně).
atd., cca 50 položek. A všechno nejprve pěkně rukou, pak na psacím stroji, ve školní tiskárně (rotaprint) a některé texty převzala velká nakladatelství.
Vl. Václavík
Citujete správně, leč zbytečně.
Kolik takových škol, jako ta zlínská, bylo v celé republice?
A podle jakých not hrály školy ostatní?
Má utkvělá představa je, že učitel základní školy má veškerou svou energii soustředit na to aby učil a vychovával. Na vypracovávání koncepčních materiálů má mít servis v podobě ministerstvem zřizovaných ústavů.
Iniciativě se má vycházet vstříc, to ano. Proto léta tvrdím, že ŠVP měl (a má) existovat jako volitelná alternativa k existujícím programům.
Ale spočítejte prosím čas, který bylo nutno vynaložit na tvorbu všech ŠVP a odpovězte mi na otázku:
"Kdyby tento čas učitelé věnovali přípravě na výuku anebo přímo dětem, nepomohlo by to kvalitě našeho školství více?"
Ad poste.restante: Jsou asi dva póly - učit podle centrálně připravených dokumentů (to byla idea socialistické školy) nebo mít k dispozici obecný rámec (proto RVP) a vytvořit si své vlastní kurikulum. Týká se školy jako celku i jednotlivce. Nevím, po kolika letech praxe je člověk schopen si své kurikulum vytvořit sám, aby nemusel přejímat cosi sepsané třeba v Praze. Na položenou otázku by bylo lepší se zeptat ředitelů úspěšných škol. Já osobně si myslím, že časově náročná a pracná práce na ŠVP je v podstatě přípravou na výuku. Vím, že některé učitelky a někteří učitelé při přípravě ŠVP odborně velmi vyrostli. Už jsem tady někde napsal - reforma je běh na dlouhou vzdálenost. Někomu třeba teď teprve dochází, o co jde.
Vl. Václavík
Já osobně si myslím, že časově náročná a pracná práce na ŠVP je v podstatě přípravou na výuku.
Děláte si legraci?
Desítky hodin jsem sepisoval obecně blábolivé texty, abych je vzápětí přepisoval pomocí "povolených výrazů" s cílem výroby dokumentu, který zajímá jen inspektory. (Další přepisování textu.)
Za stejnou dobu jsem mohl vyrobit několik prezentací, které by mou výuku oživily a žákům k něčemu byly.
Nad obsahem výuky jsme strávili mnoho hodin diskusemi i bez ŠVP. Děláme to pořád. ŠVP nám v tom jenom překáží.
Vím, že některé učitelky a někteří učitelé při přípravě ŠVP odborně velmi vyrostli.
Pokud za odbornost považujete tvorbu textů, pak dozajista ano.
:-)
Vyhnul jste se odpovědi již na druhou otázku.
Přidám tedy třetí, kterou často opakuji.
Když je koncept RVP-ŠVP tak skvělý, tak proč jsou žáci, kteří jím prošli, stále horší, nežli žáci z dob "zastaralých a překonaných osnov"?
reforma je běh na dlouhou vzdálenost
Takže další otázky.
Kdy už uvidíme tu vzrůstající kvalitu absolventů ŠVP?
A kolik ročníků žáků "obětujeme", jak dlouho musíme běžet, abychom zjistili, že běžíme špatným směrem?
A jak zjistíme, že běžíme špatně (anebo správně), když už přímo v úvodu "reformy" nikdo nestanovil, podle jakých kritérií budeme hodnotit úspěšnost projektu?
Pokud propadnete pocitu, že všechno je čím dál horší, tak vzrůstající kvalitu "absolventů ŠVP" neuvidíte nikdy. Když Vám principiálně vadí současná koncepce dvoustupňového kurikula, tak Vás samozřejmě nepřesvědčím o jeho výhodách. Zakopaný pes je asi v tom, že ministerstvo není schopno zpracovat Národní program vzdělávání (uloženo zákonem před 6 lety!), kde bychom jistě našli odpovědi na řadu otázek.
Nevím, jak to chodí u vás, ale jsou školy, které (bez ohledu na nějaké pokyny shora) svůj ŠVP inovují. Tím je umožněna poměrně rychlá reakce na "požadavky doby", výhodně podle místních podmínek.
Mezi ŠVP jsou velké rozdíly. Říkáte, že "desítky hodin jste sepisoval obecně blábolivé texty". Viděl jsem pětisetstránkový ŠVP - hrůza. Kdo řekl, jaký má mít ŠVP rozsah? V zásadách pro zpracování ŠVP je struktura s pěti body. Nejvíc stránek zaberou učební osnovy ale každý kantor snad ví, co se má vyučovat. V nejhorším případě si mohl nalistovat program "Základní škola".
Základním dokumentem pro reformu je nepochybně Bílá kniha (stará už více než 10 let). Tam je věcí, které se zatím nepodařilo dotáhnout! Teď to například vypadá, že zavádění standardů ZV je reakce na špatný výsledek v sondě PISA nebo na pocit všeobecného úpadku vzdělanosti. Omyl. Už v roce 1999 ministerstvo vyhlásilo: "Pro rámcové vzdělávací programy je nutné vytvářet odpovídající evaluační standardy (např. v podobě katalogu cílových požadavků)".
Problém reformy je v tom, že někdo nepracuje tak, jak by měl.
Problém reformy je v tom, že někdo nepracuje tak, jak by měl.
To je problém celého školství a nakonec i společnosti.
Třeba vyšlo najevo, že žáci nebyli rozděleni v dělené výuce do dvou skupin proto, že se po dvou letech jejich školní docházky nevědělo, kolik jich je ve třídě. Taková prkotina.
Problém reformy je v tom, že někdo nepracuje tak, jak by měl.
Ano, učitelé sepisují projekty a "reformují" své školy, místo aby v nich učili.
Ředitelé vymýšlejí jak sehnat peníze na provoz a opravy, a čí kliku vyleštit, aby je neodvolali z funkce, místo aby se starali o to, jak učitelé učí.
Zřizovatelé místo zajištění provozu zřizovaných škol vymýšelejí, jak školy "zoptimalizovat" tak, aby z prodeje budov něco káplo a jak zajistit, aby ve vedení byl "náš" ředitel.
Ministr vymýšlí jak dementovat včerejší prohlášení a jak zdůvodnit další nesmyslný krok, který dementoval a odmítnul předevčírem. Třeba jak odůvodnit výdaje na činnosti, které před nedávnem se slávou zrušil.
Ministerští úředníci vymýšlejí jak přežít do příchodu dalšího ministra a vzpomínají, co psali do mailů před rokem a jestli to nebylo proti někomu, kdo má právě moc a vliv.
Reformátoři vymýšlejí reformy reforem.
Metodici místo metod zkvalitnění výuky vymýšlejí metody kontroly reformních učitelů a hlavně reformních dokumentů.
Inspektoři místo kvality výuky posuzují kvalitu papíru, na kterém je ŠVP vytištěn.
A žáci?
Je skoro s podivem, že za této situace umí vůbec něco.
Pracoval jsem v jedné větší firmě v době, kdy vedení společnosti rozhodlo o zásadní změně v organizaci výroby.
Šlo o poměrně rozsáhlý projekt na několik let, který se skládal z několika dílčích projektů.
Před samotným spuštěním celé akce proběhlo seznámení a zaškolení VŠECH lidí ve firmě (cca 1200 lidí) se záměry, cíli a prostředky této "reformy".
Srovnejte, prosím, s reformami ve školství, které ovlivňují naši budoucnost.
P.S.:
Já nepropadám pocitům.
Jen si schovávám staré písemky.
:-)
Jo a odpovědím na otázky jste se zase vyhnul.
Nechcete se angažovat politicky?
Nejprve k zavádění reformy: V roce 1999 vyhlásilo MŠMT veřejnou diskusi k reformě nazvanou "Výzva pro deset milionů". Potřebné informace bylo možné získat. Pokud se pamatuji, diskuse s veřejností a učitelstvem proběhla v poklidu. Jinak máte úplně pravdu v tom, že seznámení s reformami bylo zcela nedostatečné. Těch několik konferencí, seminářů a Učitelský sjezd bylo na tak zásadní věc žalostně málo. Jsem zvědav, jak bude probíhat diskuse k inovaci RVP.
Nevyhýbám se odpovědím na otázky - mám pocit, že jsem psal k věci. Ale raději mi ty otázku zopakujte, hned odpovím.
Vl. Václavík
1. Ale proč k tomu (zavádění ŠVP) byly přinuceny i ty školy, které o tuto "svobodu" nestály?
Odpověd: Tak mě napadlo - proč k tomu, co se zde před dvaadvaceti lety stalo, byli přinuceni i ti, kteří o změny nestáli?
2. Kolik takových škol, jako ta zlínská, bylo v celé republice?
(A podle jakých not hrály školy ostatní?)
3. Když je koncept RVP-ŠVP tak skvělý, tak proč jsou žáci, kteří jím prošli, stále horší, nežli žáci z dob "zastaralých a překonaných osnov"?
4. Kdy už uvidíme tu vzrůstající kvalitu absolventů ŠVP?
5. A kolik ročníků žáků "obětujeme", jak dlouho musíme běžet, abychom zjistili, že běžíme špatným směrem?
Odpověď: Pokud propadnete pocitu, že všechno je čím dál horší, tak vzrůstající kvalitu "absolventů ŠVP" neuvidíte nikdy.
považuji za vyhýbavou.
6. A jak zjistíme, že běžíme špatně (anebo správně), když už přímo v úvodu "reformy" nikdo nestanovil, podle jakých kritérií budeme hodnotit úspěšnost projektu?
Obzvláště odpovědi na otázky 5. a 6. považuji za důležité. Mám za sebou zkušenost oběti "množinové reformy."
Ad poste.restante:
Ad 1) V dubnu 1999 se vláda ČR usnesla, že bude připraven Národní program rozvoje vzdělávání. Bílá kniha je projekt vývoje vzdělávací soustavy. Navazující zákon zavedl dvoustupňové kurikulum. ŠVP je dán zákonem.
Ad 2) Zlínská škola patřila k několika reformním školám (uvádí se 5 škol, reformní pokusy však byly četnější). Návrhy Václava Příhody se nepodařilo více prosadit - do zániku ČR zbývalo málo času. Jinak pro školy platil zákon z roku 1869 novelizovaný tzv. malým školským zákonem v roce 1922. První republika reformu vzdělávání neprovedla. Nový zákon byl až v roce 1948.
Ad 3) Nemáme ještě žáky, kteří by prošli školní docházku od 1. třídy podle RVP/ŠVP. Pro zjišťování výsledků se teprve nyní vytvářejí předpoklady (standardy, testování). Je také třeba vzít v úvahu, že se jednalo o zásadní změnu (od konce 18. století) a ta vyžaduje určitou dobu, aby se zaběhla. Ne všechny ŠVP jsou dobré.
Ad 4) Až budeme mít nějaká objektivní kritéria. To se právě teď tvoří.
Ad 5) Pokud vycházím z Bílé knihy, směr je správný.
Ad 6) Je to v Bílé knize, část II kapitola 2 "Zvyšování kvality vzdělávání". Za pozornost stojí i kapitola 2.5 z části I: "Otevřené otázky a rizika při realizaci změn".
P.S. Množinovou reformu v matematice znám. Kurikulární reforma je něco úplně jiného.
Okomentovat