Tento článek se zabývá využitím virtuálních hudebních nástrojů a DAW aplikací nejen při výuce hudební výchovy na základní nebo střední škole, ale také při další práci učitelů hudební výchovy, jako je příprava hudebního materiálu či doprovodu k písním, různým kulturním vystoupením (školní sbor, dramatický kroužek, hudební soutěže a vystoupení, besídky apod.) a jiným příležitostem.
Úvod:
V současné
době se začíná výuka hudební výchovy potýkat s tím, že nedrží krok
s aktuálními moderními trendy, a stává se tak pro žáky méně atraktivní a oblíbenou,
než tomu bylo v dřívější době. Velký vliv na tuto skutečnost má
bezesporu obrovský rozvoj internetu a mobilních multimediálních
zařízení, ať v podobě mobilního telefonu nebo audio- či videopřehrávače,
která nabízejí jednoduchý a rychlý přístup k hudbě, filmům, videoklipům
a dalším médiím. Důsledkem tohoto masového rozvoje je skutečnost, že
lidé postupně ztrácejí mít potřebu sami provozovat hudbu,
hrát na hudební nástroje či zpívat své oblíbené písně, když si je mohou
během několika vteřin přehrát pomocí mobilu. Hudba bohužel velmi často
přestává být vnímána jako umění mající určitou hodnotu, ale působí pouze
jako zvuková kulisa při různých činnostech.
Úkolem hudební výchovy je v budoucích letech znovu získat popularitu u žáků a především vytvořit a posílit jejich vztah k hudbě. Obrovské možnosti a potenciál, které skýtají právě mobilní telefony, hudební přehrávače a počítače, je nutné využít ve prospěch hudební výchovy a pomocí těchto prostředků obnovit kladný přístup žáků k hudbě a posílit u nich vnímání hudby, jejího kouzla a hodnot.
Úkolem hudební výchovy je v budoucích letech znovu získat popularitu u žáků a především vytvořit a posílit jejich vztah k hudbě. Obrovské možnosti a potenciál, které skýtají právě mobilní telefony, hudební přehrávače a počítače, je nutné využít ve prospěch hudební výchovy a pomocí těchto prostředků obnovit kladný přístup žáků k hudbě a posílit u nich vnímání hudby, jejího kouzla a hodnot.
Text článku:
1 Využití virtuálních hudebních nástrojů a softwaru ve výuceMožností využití hudebního softwaru a virtuálních hudebních nástrojů přímo v hodinách hudební výchovy je několik. Záleží především na kreativitě učitele, jakým způsobem a k jakému účelu software při výuce využije. Výsledek uplatnění hudebního softwaru závisí také na konkrétní třídě. Cvičení, která mohou být v jedné třídě užitečná a efektivní, se v jiné třídě mohou ukázat jako nevhodná a nevyhovující.
1.1 Procvičení základních hudebních dovedností
Základními hudebními dovednostmi rozumíme „schopnost udržet rytmus, správně intonovat, zpěv a jiné“. Tyto dovednosti se nejlépe procvičují a zdokonalují cvičením, resp. praktickými cvičeními a úlohami k tomu určenými.
1.1.1 Rytmus, rytmická cvičení
Jednou z možností jak procvičit rytmus a jeho udržení je využití virtuálního efektového nástroje nejčastěji označovaného jako looper. Jedná se o efekt, který je schopen nahrávat a následně přehrávat krátké hudební smyčky (opakující se krátké hudební sekvence v určitém zvoleném tempu). Pomocí looperu tak můžeme navrstvit libovolné množství smyček na sebe. Jednoduché rytmické cvičení využívající tento efekt může vypadat takto.
Žáci mají za úkol vytvořit jednoduchou skladbu bez hudebních nástrojů. Použít mohou pouze tleskání, pískání, zpěv, jinými slovy libovolné zvuky, které jsou schopni vytvořit prostřednictvím hlasu a svého vlastního těla. Základní rytmus zadá učitel tak, že zatleská základní čtyři doby, které pomocí připraveného mikrofonu připojeného k počítači a k looperu nahraje. Tento základní rytmus se pomocí looperu stále opakuje, takže udává tempo celé skladby. Úkolem žáků je přidat k základnímu rytmu další smyčky a vytvořit originální jednoduchou rytmickou skladbu.
Vlastní zkušenosti z výuky hudební výchovy na základní škole mi ukázaly, že toto cvičení je velmi užitečné. Udržení rytmu v daném tempu i přidávání dalších smyček je složitější, než se může zdát. Toto cvičení žáky velmi baví a svůj účel splní výborně.
Dalším způsobem, jímž je možné procvičit rytmus, je cvičení, které je méně náročné na přípravu a potřebné technické vybavení (mikrofon, kabely, zvuková karta s možností připojení mikrofonu) než první výše uvedené cvičení. Jako příklad je uvedeno jednoduché cvičení, jehož cílem je procvičit především rytmus, ale i další schopnosti – improvizaci a frázování textu.
Většina teenagerů ráda poslouchá nebo alespoň zná specifický hudební žánr hip-hop (do hrajícího rytmického hudebního doprovodu je rytmicky recitován text). Pomocí virtuálních hudebních nástrojů můžeme nahrát několik verzí hudebních podkladů ve stylu hip-hopu. Příprava hudebního materiálu může být usnadněna tím, že z internetu stáhneme hotové smyčky ve stylu hip-hopu a vytvoříme doprovodnou skladbu z nich (na internetu je obrovské množství hudebních smyček, které jsou volně ke stažení, je možné je využívat ke komerčním účelům a nepodléhají autorským právům). Úkolem žáků je vytvořit krátký text a ten potom „zarapovat”, tzn. rytmicky přednést, do připravené hudby.
V praxi se ukázalo, že oproti prvnímu cvičení je toto cvičení pro žáky jednodušší a pravděpodobně díky hip-hopovému hudebnímu doprovodu i atraktivnější. Porovnáme-li kvalitativně obě cvičení, je první využívající looperu efektivnější, protože se žáci musí více koncentrovat na rytmus a tempo.
Výhodou těchto praktických cvičení je to, že motivuje k práci v hodinách hudební výchovy i žáky, kteří nemají hudební sluch a díky tomu jsou při spoustě hudebních činností znevýhodněni a často mají tendence se neprojevovat nebo být pasivní.
1.1.2 Zpěv
Velká část hudební výchovy je věnována zpěvu. Některé písně z populární hudby se velmi těžko doprovázejí klasickými hudebními nástroji, jako jsou klavír nebo kytara. DAW software a virtuální nástroje mohou být vhodnou pomůckou, která učiteli usnadní doprovodit některé písně, a to velmi efektivně a ve vysoké kvalitě.
Hudební doprovod můžeme připravit tak, že si jednotlivé písně nahrajeme pomocí MIDI klaviatury, DAW softwaru a virtuálních nástrojů do počítače sami. Snadnější a rychlejší variantou může být stažení hudebního souboru ve formě mid (tento typ souboru obsahuje nahrané party jednotlivých hudebních nástrojů určité písně ve formě MIDI not) zdarma z internetu, který následně otevřeme v některé z DAW aplikací, a jednotlivým partům přiřadíme konkrétní zvuky hudebních nástrojů. Výsledkem je hotová píseň věrná originálu bez zpěvové linky, kterou můžeme použít libovolným způsobem.
Pro zvýšení motivace žáků může učitel vymyslet nějakou hru, například, že jeden nebo více žáků budou zpívat a přitom napodobovat koncertní vystoupení některého známého interpreta nebo známou kapelu a ostatní žáci budou mít za úkol vytvořit správnou koncertní atmosféru. Celá hra může být také pojata jako soutěž.
1.1.3 Intonace, sluchová analýza
K výuce intonace a procvičování hudebního sluchu existují přímo zaměřené výukové programy, jež jsou zřejmě k tomuto účelu nejvhodnější. V případě, že vyučující nemá takový druh softwaru k dispozici, může využít i virtuálních nástrojů, viz níže uvedený příklad.
K procvičení intonace můžeme využít virtuálního nástroje, který bývá označován jako ladička (nejčastěji slouží k naladění hudebních nástrojů jako kytara, basa, housle apod.). Propojíme-li počítač s mikrofonem a do vstupu, v němž je zapojen mikrofon, přidáme ladičku, bude nám po zazpívání libovolného tónu ukazovat jeho výšku a jméno.
Jak již bylo uvedeno výše, pro intonaci a sluchovou analýzu je určen konkrétní software zaměřený přímo na tuto hudební oblast, který je vhodné upřednostnit před použitím ladičky.
1.1.4 Tvorba vlastních skladeb pomocí DAW softwaru
Hudební software může být také vhodným prostředkem k rozvíjení hudebního cítění, kreativity a improvizace. Existují aplikace, např. Garageband od firmy Apple, Ableton Live firmy Ableton nebo Sequel firmy Steinberg, které jsou zaměřeny na práci s hudebními smyčkami. Tyto programy většinou obsahují velkou knihovnu hudebních smyček tříděnou do kategorií podle hudebních žánrů. Tento druh softwaru se přímo nabízí pro využití ve výuce. Ovládání programu je velmi jednoduché a intuitivní s přehledným grafickým rozhraním, v němž se žáci velmi rychle zorientují.
Žáci si mohou vyzkoušet jeden ze způsobů, jímž je možné vytvořit píseň pomocí počítače a hotového hudebního materiálu ve formě smyček. Při skládání si uvědomí, jak důležité jsou jednotlivé nástroje a jejich funkce ve skladbě. Tento způsob využití softwaru při výuce umožňuje zadat žákům úkoly a nechat je samostatně pracovat na projektech, ať už jednotlivě nebo ve skupinách, při nichž se rozvíjí jejich tvořivost, fantazie, hudební myšlení a cit, ale také vztah k hudbě a umění.
1.2 Využití při výuce hudební teorie
Hudební software může být užitečný nejen při procvičování praktických hudebních dovedností, ale také při objasňování některých pojmů z hudební teorie.
1.2.1 Nauka o hudebních formách
Nauka o hudebních formách se zabývá skladbami z hlediska jejich kompozice, stavby a struktury. Každou skladbu je možné rozdělit na několik částí, které můžeme znázornit pomocí určitého schématu. Například většině lidových písní odpovídá dvojdílná nebo trojdílná malá písňová forma mající určité schéma. V případě dvojdílné formy je to a, b (sloka, refrén), v případě formy trojdílné schéma a, b, a (sloka, refrén, sloka). Podobným způsobem lze vytvořit schéma libovolné hudební skladby.
Většina DAW aplikací dokáže libovolnou skladbu rozdělit na jednotlivé části, s nimiž je možné dále pracovat. Můžeme tak například ze skladby mající hudební formu, jež se dá vyjádřit schématem a, b, a, c, vytvořit několik různých hudebních forem majících různá schémata, např. a, b, c, a nebo a, b, a, c, a nebo a, b, c, b, a atd.
K objasnění hudebních forem jsou v hudební výchově využívány ukázkové skladby, vybrané většinou z různých hudebních děl autorů klasické hudby. Velké části žáků, zejména žákům druhého stupně základních škol, činí nemalé problémy poznat, o kterou hudební formu se jedná, případně rozdělit skladbu na jednotlivé části. Využití hudebního softwaru nabízí nejen tu výhodu, že učitel může vytvořit z částí jediné skladby téměř libovolnou hudební formu, ale také tu, že jednotlivé části skladby, tvořící schéma hudební formy, je možné sledovat graficky vyznačené přímo na monitoru nebo na plátně prostřednictvím projektoru, zatímco hraje daná skladba.
1.2.2 Rozbor skladeb, nástrojové obsazení
V každé skladbě jsou obsaženy různé hudební nástroje, které tvoří celkový zvuk, rytmus a výraz skladby. Hudební doprovod každé skladby nebo písně se dá rozdělit na dvě sekce hudebních nástrojů – rytmické a melodické nástroje. Nástrojové obsazení úzce souvisí s hudebním žánrem dané skladby. Jiné hudební nástroje budou obsaženy ve skladbách vážné hudby, jazzu, big bandu, blues nebo populární hudby. Samozřejmě neexistují žádná pravidla, jimiž by se řídil výběr a obsazení nástrojů určité skladby nebo hudebního žánru.
Základní funkcí každého DAW softwaru je možnost záznamu skladby po jednotlivých stopách. Nezáleží na tom, zdali zaznamenáváme všechny stopy najednou nebo postupně každou zvlášť. Jedna stopa obsahuje zpravidla jeden hudební nástroj nebo zpěv, tzn., že skladba, která obsahuje pět hudebních nástrojů, bude mít v DAW aplikaci pět stop. S každou stopou můžeme nezávisle pracovat – měnit její hlasitost, utlumit ji (funkce mute), přehrát pouze samotnou stopu (funkce solo), přidat efekty, měnit nástrojové obsazení (v případě MIDI stopy) a další.
DAW software tedy umožňuje prostřednictvím stop se skladbou dále pracovat – přehrát pouze část nástrojového obsazení, měnit zvuky jednotlivých hudebních nástrojů, atd. Skladba se pak mnohem lépe analyzuje než běžná nahrávka. Žáci si vytvoří podrobnou představu o elementárních složkách hudební skladby na základě reálného příkladu. Učitel tak má např. možnost jim jednoduchým způsobem přehrát stejnou skladbu v různém nástrojovém obsazení a ukázat jim, jak se změní charakter celé skladby, nebo popsat vzájemnou spolupráci nástrojů v rytmické sekci tak, že přehraje pouze konkrétní stopy, v nichž jsou zaznamenány party daných nástrojů.
1.2.3 Organologie
Organologie je rozsáhlá vědní disciplína, která „se zabývá hudebními nástroji, jejich historií, vývojem, kategorizací, ale také jejich konstrukcí, technickým a zvukovým vývojem“.
Virtuální hudební nástroje mají široké editační možnosti. U některých může být například manuálně nastavena úroveň opotřebení nástroje, takže je kupříkladu možné žákům velmi věrně předvést, jak zní varhany, když jsou nové, mírně opotřebované nebo v dezolátním stavu.
Zvukové knihovny většiny moderních samplerů obsahují banky s etnickými hudebními nástroji, které velmi reálně simulují i typické vlastnosti daných nástrojů. Pro pedagoga potom není problém pomocí MIDI klaviatury zahrát a předvést, jak zní určitý hudební nástroj včetně jeho mikroladění, orientálních stupnic, ohýbání tónů či rezonancí strun. Jednotlivé zvuky jsou většinou ve virtuálních nástrojích přehledně tříděny do kategorií podle oblasti (nástroje japonské, čínské, arabské atd.) nebo typu nástroje (nástroje strunné, dechové, smyčcové atd.), takže je možné se v nich velmi rychle zorientovat.
1.2.4 Objasnění některých pojmů z hudební teorie
Převážnou většinu hudebních pojmů, jako je dynamika, výška tónu, délka tónu, souzvuk, akord a další, lze vysvětlit bez sebemenších problémů pomocí klasických hudebních nástrojů, z nichž je zřejmě nejvhodnější klavír. Existují ovšem i takové pojmy v hudební výchově, např. barva zvuku nebo průběh tónu, které si žáci těžko představí a jejichž vysvětlení bývá často velmi obtížné.
K objasnění pojmu barva zvuku můžeme využít libovolný virtuální sampler nebo syntezátor, jehož zvuk může být modulován filtrem (resp. dolní propustí), což jsou téměř všechny. Nejlépe se k tomuto účelu hodí použít nejprve zvuk nějakého klasického nástroje (klavír, housle, varhany) a poté zvuku vytvořeného syntezátorem. Budeme-li měnit v nastavení filtru hodnotu parametru cutoff, změní se výsledná barva zvuku daného nástroje. Pokud budeme hodnotu cutoff snižovat směrem k nule, bude zvuk jemnější, kulatější a tupý. Naopak budeme-li hodnotu parametru cutoff zvyšovat směrem k maximálním hodnotám, zvuk bude ostřejší a bohatší o vyšší frekvence. Tento postup předvedeme na jednotlivých zvucích klasických nástrojů a následně na syntetických zvucích syntezátoru.
Podobným způsobem můžeme objasnit i další výše uvedený pojem průběh tónu. Změníme-li hodnoty parametrů obálky průběhu tónu, můžeme například z původního průběhu klavírního tónu, v němž lze na počátku slyšet úder kladívka a následně postupné doznívání strun, dostat tón, který se po zmáčknutí klávesy postupně zesiluje z úplného ticha, až se ustálí na konstantní hlasitosti a ta přetrvává až po uvolnění klávesy na klávesnici. Můžeme tedy znatelně změnit průběh tónu u nástroje, který tuto možnost ve své reálné podobě neumožňuje a objasnit tak názorně uvedený pojem.
2 Využití hudebního softwaru při další hudebně-pedagogické činnosti
Učitelé hudební výchovy mohou výhody, které software nabízí, uplatnit nejen při výuce, ale také v dalších oblastech své pedagogické činnosti, jako jsou volitelné předměty, zájmové kroužky, kulturní akce školy, hudební soutěže apod. Aktivit, při nichž je možné využít hudebního softwaru, je opravdu mnoho, vše opět záleží na kreativitě a nápaditosti učitele. Předmětem této části není podrobný popis jednotlivých možností využití hudebních programů, ale pouze jejich stručné nastínění.
Zmínit můžeme například aplikaci hudebního softwaru při práci ve školním sboru. Notační software učiteli výborně pomůže při tvorbě partitur a notových podkladů pro písně, které bude chtít se sborem nazkoušet a následně prezentovat. Virtuální hudební nástroje a DAW software mohou posloužit k mnoha účelům – náhrada hudebního nástroje při koncertních vystoupeních, příprava hudebních podkladů a doprovodů k písním, pořízení audiozáznamu z koncertu či zkoušky, jeho následná editace a vypálení na CD a mnoho dalších.
Podobným způsobem, jako u výše uvedeného příkladu, může být aplikován hudební software v libovolné oblasti, jako například divadelní nebo dramatický kroužek, koncertní vystoupení apod.
3 Využití hudebního softwaru při práci s nadanými žáky
V současné době se do popředí zájmu pedagogických pracovníků dostávají nadaní žáci. Ačkoliv povinné rámcové vzdělávací programy pro základní školy upravují práci s nadanými žáky, tradiční školy jsou stále kritizovány, že s nadanými žáky pracují nedostatečně podnětně. V rámci předmětu hudební výchova je právě využití virtuálních nástrojů možnou formou práce s takovými žáky. Hudebně zdatnější žáci mohou pomocí hudebního softwaru komponovat a provádět své skladby i ve velkých orchestrálních rozměrech. Vzhledem k tomu, že v klasických školách bez rozšířené výuky hudební výchovy je dotace hudební výchovy 2 vyučovací hodiny týdně, není samozřejmě možné s hudebním softwarem pracovat každou hodinu. Vhodnou formou pro rozvíjení této práce by pak mohly být nepovinné zájmové předměty či kroužky, ve kterých by se žáci mohli věnovat hudební práci na počítači.
Po dobu svého pedagogického působení jsem bohužel neměl možnost hudební software využít při práci s nadanými žáky. V této oblasti by hudební software mohl být zcela jistě velmi užitečný a nápomocný.
4 Využití hudebního softwaru při práci s méně zdatnými žáky
V hodinách hudební výchovy jsou vzděláváni nejen žáci hudebně zdatní (tzn. ti, kteří umí hrát na hudební nástroj, mají více rozvinuté hudební cítění a sluch, atd.), ale také žáci, jejichž schopnosti pracovat s klasickými hudebními nástroji jsou podstatně nižší nebo téměř žádné. Hudební software může, jako jeden z mnoha prostředků, sloužit k rozvoji hudebního vyjadřování, vnímání, myšlení a představivosti žáků. Velmi dobře může pomoci nejen žákům nadaným k dalšímu rozvíjení jejich schopností a dovedností, jak již bylo popsáno výše, ale také žákům, kteří nejsou hudebně nadáni a byli by tak omezeni nebo zcela vyřazeni z hudebního projevu v rámci hodin hudební výchovy.
Počítač a software, který je v dnešní době přístupný všem žákům bez ohledu na hudební nadání, by mohl být motivačním prvkem i pro ty hudebně méně zdatné, umožnit jim experimentovat s hudbou, získávat si k ní pozitivní vztah, vytvořit si vlastní jednoduché skladby a přiblížit se tak žákům s větším hudebním nadáním.
Závěr
Hudební software, především virtuální hudební nástroje a DAW aplikace, je primárně určen k jiným účelům než je výuka hudební výchovy. Jeho vhodná aplikace do výuky však může přinést mnoho pozitivních výsledků. Práce s počítačem a hudebním softwarem je pro žáky velmi atraktivní, ale především názorná, ať už graficky nebo zvukově, čímž pomáhá vytvořit přesnou představu o daném problému z konkrétní hudební oblasti.
Hudební software spolu s počítačem a dalšími zařízeními je nutné vnímat jako jeden z mnoha prostředků, které je možné při výuce hudební výchovy uplatnit.
| Citace: |
|
|---|
0 komentářů:
Okomentovat