MŠMT nabízí ředitelům škol s ročníky pouze 1. stupně návrhy jednotlivých postupů (kroků) vedoucích k vytvoření fungujícího autoevaluačního systému v podmínkách jejich škol. V materiálu se zabýváme plánováním autoevaluačních činností, sběrem dat, jejich vyhodnocováním a přijetím vhodných opatření k dalšímu rozvoji školy.
Dokument ke stažení
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Knihu jsem nečetl a netroufám si ji ani hodnotit.
Snad mi dámy a citlivější povahy prominou prázdninový výstřelek, ale vždy když čtu a slyším slovo AUTOEVALUACE, napadají mne další, z latiny pocházející výrazy, vesměs související s autoerotikou.
;-)
Vysvětluji si to tak, že jde o jednu z dalších forem sebeukájení.
Mohl by mi třeba někdo z ideologů reforem vysvětlit, co bylo špatného na českém slově SEBEHODNOCENÍ?
(Kromě toho, že se dá snadno vyslovit, aniž by si člověk "vykloubil" jazyk a nepůsobí dostatečně "odborně" a vznešeně.)
Ve vztahu k autoovulaci už padlo nemálo štěpných příhod a vtipů.
Slovo sebehodnocení ve mně vyvolává asociaci spíše významovou, a to sebepoškození až sebetrýznění.
Považuji jej za jedno z hodně velkých zvěrstvech páchaných na školních dětech a mládeži.
Vymyslelo jej učitelské pako, které při nějaké příležitosti vůbec netušilo, podle čeho a jak žáka hodnotit, a ten, jehož jmého se nesmí vyslovit, mu nakukal spásnou otázku: Tak co by sis dal?
A šup, a reformátoři z toho udělali cestu k pozvednutí vzdělanosti národa.
Když se dítě pochválí, tak řeknu: vskutku? a zpucuju jej tak, že půjde ze školy až po setmění a raději zadem.
Když si dítě sebekriticky nasype na hlavu popel, jak na uličním výboru, tak jej dorazím tím, že bych mu býval dal lepší známku, ale když si o to sám řekl, že?
Ředitelé škol ať se autoevaluují po libosti od rána do večera. Ale hlavně ať výsledek zveřejní na webu školy. Život je poměrně neradostný a škoda každé promarněné příležitosti pro zasmání.
Moc se nezasmějete, protože zvežejněné autoevaluace mají, podobně jako měly ŠVP, jen několik pramenů, ze kterých je ostatní úspěšně opisují. Stejně je tomu tak u minimálních prebventivních programů a podobných školních administrativních hovadin.
Ve školském zákoně ani ve vyhláškách se kupodivu pojem autoevaluace neobjevuje. Najdete zde jen lidský pojem "vlastní hodnocení školy" :-) Proč ho autoři RVP, které ze zákona vycházejí, nepoužili, je mi záhadou...
Základ vzdělávání je ve výchově.
Doporučuju:
http://www.novinky.cz/domaci/241723-s-malymi-vytrzniky-je-kriz-i-na-ceskych-skolach.html?ref=boxE
Okomentovat