Kulatý stůl se konal dne 28. 6. 2011 od 13.30 na MŠMT v zasedací místnosti C081.
Prezentace jednotlivých projektových záměrů:
- IPn OP VK Gramotnosti Prezentace Gramotnosti.ppt
- IPn OP VK Podpora pedagogů mateřských škol Prezentace - IPn MŠ.PPT
- IPn OP VK Výchova k občanství Prezentace VkO.ppt
- IPn OP VK Profesní podpora učitele Profesní podpora učitele.ppt
Anotace k představeným projektům:
- Anotace projektu - Výchova k občanství.pdf
- Anotace projektu - Profesní podpora učitele.pdf
- Anotace projektu - Gramotnosti.pdf
- Anotace projektu - Podpora pedagogů mateřských škol.pdf
Zápis odborné diskuse (ke stažení ve formátu DOC)
Zápis z odborné diskuse k IPn
Podpora pedagogů mateřských škol
Profesní podpora učitele
Gramotnosti
Výchova k občanství
Odbornou diskusi zahájila Ing. Hana Krýzová z odb. 22, MŠMT.
Úvodní slovo pronesla ředitelka odb. 22, PaedDr. Jiřina
Tichá, která seznámila přítomné s tím, že gremiální poradě bylo dáno
k dispozici několik projektů, které byly sloučeny do čtyř velkých projektů
(všechny v prioritní ose 4.1 - Systémový rámec celoživotního učení OP
VK).
Porada vedení schválila 24. května 2011 první projektový
záměr IPn Podpora pedagogů v mateřských školách s celkovou finanční
alokací 58 mil. Kč. Dne 7. června 2011 byly poradou vedení schváleny další tři
IPn – Profesní podpora učitele (130 mil. Kč), Gramotnosti (84 mil. Kč) a Výchova k občanství (65 mil. Kč).
Cílovými skupinami jsou vedoucí pracovníci a pedagogové škol
a školských zařízení.
Partnery projektů jsou Národní institut pro další vzdělávání
(dále jen NIDV) v projektu Profesní podpora učitele také Výzkumný ústav
pedagogický (dále jen VÚP) - v budoucnu Národní ústav vzdělávání.
Cíle:
-
zvýšení kvality ve vzdělávání
-
vytvoření podmínek pro kolegiální podporu ve školách v návaznosti
na kariérní řád[1]
-
nové formy a metody práce v matematické, čtenářské a
finanční gramotnosti
-
zlepšení klimatu školy pomocí implementace etické výchovy
-
vytvoření elektronické učebnice moderních dějin
Garanti projektových záměrů IPn z MŠMT:
Podpora pedagogů mateřských škol – Ing. Hana Krýzová
Profesní podpora učitele – Ing. Hana Krýzová a Mgr.
Miroslava Hájková
Gramotnosti – matematická: Mgr. Svatopluk Pohořelý
čtenářská: PaedDr. Marie Rauchová
finanční: Ing. Hana Krýzová
Výchova k občanství – PaedDr. Marie Rauchová (Etická
výchova – Mgr. Lenka Schwarzová)
IPn Podpora pedagogů mateřských škol
Projektový záměr představila Mgr. Marie Vránová, metodik pro vzdělávání (krajské pracoviště NIDV v Jihlavě).
Projekt spadá do prioritní osy 4a – Systémový rámec
celoživotního učení operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Délka projektu je plánována na 27 měsíců, a to v období od října 2011 do
prosince 2013.
Cílovou skupinou jsou pedagogičtí pracovníci mateřských
škol a cílem projektu je zvýšit kvalitu počátečního vzdělávání v souladu
s probíhající kurikulární reformou prostřednictvím podpory pedagogů
v oblastech, které jsou vnímány jako problematické, tj.:
-
implementace standardů předškolního vzdělávání do praxe,
-
vzdělávání řečových preventistů,
-
rozvoj předčtenářské a předmatematické gramotnosti dětí,
-
rozvoj jazykové a metodické úrovně pedagogů v anglickém
jazyce a ICT,
-
realizace a inovace ŠVP PV v praxi.
Dílčími cíli jsou:
-
podpora implementace standardů PV do praxe,
-
tvorba metodických příruček na pomoc pedagogům s rozvojem
předčtenářské a předmatematické gramotnosti u dětí (ve spolupráci
s odborníky i učiteli z MŠ),
-
tvorba sjednocujícího standardu vzdělávání pro řečové
preventisty, dále standardu vzdělávacího programu pro základní úroveň znalostí
a dovedností pedagogů v anglickém jazyce a v ICT,
-
tvorba příručky pro aktuální realizaci a inovaci ŠVP PV.
V rámci zdůvodnění potřebnosti upozornila M. Vránová
zejména na absenci systematické a sjednocené podpory pedagogů v již
zmiňovaných oblastech a dále na výsledky mezinárodních šetření TIMSS a
PISA, nedostatky pedagogů MŠ uvedené ve Výroční zprávě ČŠI za školní rok
2009/10 a také vyzdvihla potřebnost projektu z důvodu zavádění standardů,
které jsou chápány jako důležitý a nový prvek doplňující průběh reformy
vzdělávání v ČR.
Všechny aktivity projektu jsou prioritně určeny pedagogům a
vedoucím pracovníkům MŠ, kteří budou podpořeni přímo účastí na vzdělávacích
programech a poradenských službách a nepřímou formou prostřednictvím příruček
pro rozvoj předčtenářské a předmatematické gramotnosti a příručky pro realizaci
a inovaci ŠVP PV.
M. Vránová dále představila klíčové aktivity projektu, na
něž jsou vypočítány náklady v hodnotě necelých 58 mil. korun:
KA1 – Implementace standardů předškolního vzdělávání do
praxe mateřských škol
Cílem této klíčové aktivity je podpořit proces implementace
standardů PV do praxe mateřských škol a je úzce provázaná s klíčovou
aktivitou 6 (Konzultační centrum pro podporu kurikulární reformy MŠ), která je
zaměřena na poradenství a inovace ŠVP PV.
Výstupem KA1 bude vzdělávací program pro implementaci
standardů, v rámci kterého bude proškoleno 2000 pedagogů z MŠ a cca
28 lektorů.
KA2 – Rozvoj předčtenářské a předmatematické gramotnosti
dětí v MŠ
Cílem je vytvořit stejnojmennou metodickou příručku ve formě
CD a DVD a vzdělávací program, který bude vodítkem pro pedagogickou práci
s dětmi.
Výstupem budou dva akreditované vzdělávací programy
s plánovaným počtem 560 proškolených pedagogů a cca 28 lektorů.
KA3 – Řečový preventista v MŠ
Cílem aktivity je vytvořit standard pro vzdělávání řečových
preventistů v oblasti logopedické péče o děti předškolního věku. Výstupem
bude vzdělávací program pro řečové preventisty, v němž by mělo být
proškoleno 625 pedagogů a cca 23 proškolených lektorů.
KA4 – Jazykové a metodické vzdělávání pedagogů v MŠ
v AJ
Cílem je vytvořit základ pro vzdělávání pedagogů
v jazykové a metodické úrovni znalostí a dovedností AJ, které jsou
potřebné pro práci s dětmi v angličtině. Výstupem je vzdělávací
program pro pedagogy v anglickém jazyce. Plánuje se proškolit 345 pedagogů
a cca 28 lektorů.
KA5 – Vzdělávací program na podporu ICT
Cílem klíčové aktivity je zvýšit ICT úroveň pedagogů
v MŠ prostřednictvím nově vytvořeného vzdělávacího programu, sjednotit
požadavky kladené na znalosti pedagogů, vytvořit základní platformu pro míru
znalostí a dovedností v ICT. Výstupem bude vzdělávací program pro pedagogy,
v němž by mělo být proškoleno 330 pedagogů a cca 28 lektorů.
KA6 – Konzultační centrum pro podporu kurikulární reformy MŠ
Cílem této klíčové aktivity je pomoci mateřským školám
nalézat možnosti dalšího rozvoje a inovace ŠVP PV prostřednictvím poradenské
podpory a vytvořit příručku shrnující požadavky a příklady dobré praxe
v oblasti inovace a realizace ŠVP PV. Výstupem bude poradenská podpora,
která by se měla realizovat pro 300 mateřských škol v České republice a
bude proškoleno cca 23 poradců.
M. Vránová se dále vyjádřila k udržitelnosti projektu.
Zvýší se odbornost cílové skupiny (cca 4160 proškolených pedagogů MŠ), budou
podpořeny podmínky pro sdílení zkušeností a soustavné zkvalitňování práce, bude
proškolena skupina lektorů, poradců a pedagogů MŠ, kteří budou moci dál působit
ve vzdělávacích programech. Nastaven bude také systém přímé poradenské činnosti
prostřednictvím konzultačního centra NIDV k realizaci a inovaci ŠVP PV a
budou dostupné metodické materiály pro všechny MŠ.
Na závěr shrnula M. Vránová význam tohoto projektu, který
spočívá v jeho zaměření na oblasti, které jsou samotnými mateřskými
školami vnímány jako problematické. Rovněž upozornila, že výstupy takového
charakteru a rozsahu nebyly v České republice pro mateřské školy dosud
realizovány.
Diskuse
PhDr. Michaela Kaslová, PedF UK
Mám několik dotazů. Tenhle projekt je úžasný, jen mi tam
malinko chybí propojení spolupráce mateřské a základní školy, aby mohly být
semináře dalšího vzdělávání pro obě skupiny dohromady.
Druhá otázka, která mě zajímá, je další vzdělávání
učitelů/učitelek MŠ v anglickém jazyce (vč. didaktik). Kdo bude
garantovat, jak se bude zkoumat samotná metodika práce? Protože angličtina se
týká dvou oblastí. Jednak hovořit s dětmi, komunikovat nad hrou a druhá
věc, kterou je pojmotvorný proces – jestli bude pojmotvorný proces nejprve
iniciován v anglickém jazyce, a pak se to bude dotahovat v češtině,
nebo jenom v angličtině, nebo jestli už se uvažuje o tom, že angličtina
bude navazovat na něco, co se bude nejdřív startovat v anglickém jazyce.
To už se musí implementovat do metodiky. Konkrétně mohu uvést jeden problém,
např. pojem „číslo“. Když předchází v cizím jazyce, ne vždycky je to úplně
žádoucí. A druhým klíčovým místem je otázka užívání záporu v angličtině.
Pokud si jej dítě osvojí dříve v angličtině, pak má problém
s pochopením a užíváním záporu v češtině, což významně zasahuje do
výuky matematiky. Děkuji.
Mgr. Marie Vránová, NIDV
S podmínkou propojenosti mateřských a základních škol
určitě počítáme. Především v aktivitě číslo jedna, kde jsou standardy,
které jsou takovým předstupem pro základní školu. Tam je to úplně evidentní.
Samozřejmě také v klíčové aktivitě dvě, Rozvoj předčtenářské a předmatematické
gramotnosti. Tam se to bude ještě upřesňovat.
M. Kaslová, PedF UK
Jestli mohu, já jsem neměla na mysli propojenost, ale
možnost pořádat další vzdělávání pro obě dvě složky. Možnosti společného
vzdělávání pro obě skupiny.
M. Vránová, NIDV
O tom můžeme uvažovat, je to správná poznámka. Tyto formy se
dělají v různých vzdělávacích programech NIDV. Myslím, že do těchto
programů by to také šlo zakomponovat, můžete s tím počítat. Ohledně druhé
otázky předám slovo kolegyni Mgr. Monice Kubů.
Mgr. Monika Kubů, NIDV
Děkuji za otázku. Vy jste tady zmínila některé velmi
konkrétní problémy spojené s výukou anglického jazyka v mateřských
školách. Jsou to příliš velké konkrétnosti, než na které bychom vám byli
schopni v tuto chvíli odpovědět, ale budeme se snažit sestavit tým lidí,
kteří této problematice skutečně rozumí. Ti budou vědět, co mají dělat, co se
týče metodiky výuky anglického jazyka v mateřských školách.
David Hawiger, Jednota školských informatiků
Moje otázka směřuje do oblasti informatiky. Proč není v projektu
řešena před-ICT gramotnost? V této souvislosti bych doporučil věnovat
pozornost projektu, který se údajně řeší na Slovensku, v němž se
soustřeďují na problematiku gramotnosti tohoto typu v mateřských školách.
M. Vránová, NIDV
Jako prvořadé jsme si v tomto projektu stanovili
proškolení samotných pedagogů, protože myslím, že je důležitější, aby oni sami
nejprve získali k tomuto kompetence, a pak následně je možné o tom
v dalších projektech uvažovat. Děkuji za připomínku.
Janek Wagner, Česká škola
Já jsem se taky chtěl zeptat na klíčovou aktivitu číslo 5
Vzdělávací program na podporu ICT. Má NIDV dostatečnou kapacitu na tým, který
to bude připravovat? Jaký způsobem se bude tvořit to zadání? To je totiž
oblast, která je ve vývoji a nevím, že by v České republice vůbec
existovali odborníci, kteří se na tohle zaměřují.
M. Vránová, NIDV
Tady jde o základní dovednosti, takže myslím, že takové
odborníky tady u nás v České republice a mezi lektory máme.
Marie Těrhalová, Nakladatelství Portál
Mluvili jste o implementaci standardů předškolního
vzdělávání. Ráda bych se zeptala, v jaké fázi standardy pro předškolní
vzdělávání jsou, jestli už je jasná jejich podoba, protože učitele to zajímá.
Děkuji.
Ing. Hana Krýzová, MŠMT
Ke standardům pro předškolní vzdělávání proběhla na portálu
rvp.cz diskuze, z níž se nyní dělá závěrečné shrnutí. Na standardech se
bude dále pracovat ve složení pracovní skupiny, která bude ustanovena a
v září by měly být připomínkovány. Nejzazší termín, do kterého počítáme, že
by standardy měly být hotovy, je 31. 10. 2011.
M. Vránová, NIDV
Jestli k tomu můžu doplnit, zahájení implementace je
plánováno od ledna 2012.
PaedDr. Jiřina Tichá, MŠMT
Mám k tomu ještě jednu poznámku. My jsme velmi stáli o
to, aby byly vytvořeny také šablony pro mateřské školy, stejně jako jsou pro
základní a střední školy.
IPn Gramotnosti
Projektový záměr takto odborné veřejnosti představil jeho
hlavní koordinátor - Mgr. Miloslav Vyskočil, vedoucí krajského střediska NIDV
v Jihlavě.
Projekt by se měl nazývat 3 gramotnosti – čtenářská,
matematická a finanční gramotnost (ČG, MG, FG). Proč projekt vznikl a
k čemu má sloužit? Gramotnosti jsou i jeho cíli. Projekt má poskytnout
prostor pro rozvinutí těchto gramotností a rozvinutí profesních kompetencí
učitelů
Projekt je tvořen 4 hlavními klíčovými aktivitami:
-
KA 01 Gramotné čtení (Mgr. Šárka Dostalová, NIDV Brno)
-
KA 02 Inspirativní e-čtenářství (Mgr. Jiří Nekola, NIDV Liberec –
omluven ze zdrav. důvodů)
-
KA 03 Tvořivá matematika (PhDr. Ivana Shánilová, NIDV Praha a střední
Čechy)
-
KA 04 Finanční abeceda (Ing. Dušan Drabina, Křesťanská akademie mladých,
o.s.).
V závorce jsou uvedeni zástupci realizačního týmu
zaštiťující přípravnou fázi projektu.
Dílčí cíle kopírují 4 klíčové aktivity:
1) KA
01 má za úkol vytvořit novou modulární strategii pro rozvoj ČG a ověřit ji
v praxi ve spolupráci s VŠ, univerzitami a dostat ji do praxe.
2) KA
02 má ověřit systém elektronického media pro šíření a zlepšování čtenářských
dovedností zavedením pro děti přijatelného a žádaného nástroje. ČG má
v našem projektu jakoby trošku víc otevřená vrátka.
3) KA
03 má za cíl zavést efektivní postupy pro matematiku a její výuku a metody a
podpořit změny ve způsobu výuky matematiky.
4) KA
04 má poskytnout strukturovanou tvorbu základní metodicko-didaktické podpory
pro zavedení FG do vzdělávací soustavy.
Vycházeli jsme z řady východisek, dokumentů, různých
šetření, která podporují naše záměry o jsou pro ně východiskem. Jsme si vědomi,
že absentuje systém rané ČG a MG a finanční dovednosti u žáků, což je zásadní
faktor, který determinuje výsledky jejich budoucího akademického a profesního
života, tedy začlenění jedince do praktického života. Můžeme zmínit výsledky
šetření TIMMS, PISA a další a analýzu, kterou vloni zadalo MŠMT a která se
jmenuje Metodická podpora učitele, kde se nalézá spousta styčných bodů, a
chystaný Dlouhodobý záměr MŠMT, který též ukazuje prioritu zvyšování
profesionality pedagogického pracovníka.
Cílovou skupinou jsou podobně jako u ostatních dnes
zmiňovaných projektů vedoucí pracovníci škol a školských zařízení a pedagogičtí
pracovníci škol a školských zařízení.
Pro cílovou skupinu bude vydefinována řada přínosů,
benefitů.
Hodnota a inovativnost projektu – v návaznosti na
hlavní a vedlejší cíle vytvoříme nový ucelený systém podpory 3G. V souvislosti
s tím budou prováděny expertízy, vytvořeny metodiky, osnovy. Budou
připravováni lektoři, hodnotitelé, pilotní učitelé a učitelé v praxi a
ověření pro využívání přímo ve vyučování. Dále bude vytvořen ověřený model
profesního rozvoje učitele v těchto gramotnostech. (Na jiné gramotnosti
již nestačily finanční prostředky).
Rozpočet projektu – celkem 84 milionů, z toho na:
-
KA 01 – 20 mil.
-
KA 02 – 10 mil.
-
KA 03 – 35 mil.
-
KA 04 – 19 mil.
Podrobné představení jednotlivých klíčových aktivit a jejich
garantů z NIDV:
KA 01 – Gramotné čtení – garant Mgr. Šárka Dostalová
Tuto hlavní klíčovou aktivitu tvoří 4 dílčí aktivity:
- Tvorba 3 modulů nové metody ČG od 1. do 9. třídy
- Vzdělávání lektorů a hodnotitelů
- Vlastní vzdělávání pedagogických pracovníků
- Ověření nové metody pomocí pilotáže
Výstupy:
-
nový modulární výukový program
-
vzdělávací program pro aktivaci gramotného čtení
-
metodika, soubor indikátorů, soubory nástrojů pro hodnocení
KA 02 – Inspirativní e-čtenářství – garant Mgr. Jiří Nekola
(nepřítomen ze zdravotních důvodů)
K nápadu této aktivity – využití čteček - se vyjádřil
Milan Fridrich – ředitel Nových médií ČT, který napsal krásné povídání (bohužel
není k dispozici), jako o velmi inspirativním pro mladou generaci. Ne číst
z voňavé knihy, ale z elektronického média. Ke čtení se budou vybírat
texty a autoři těchto textů. Nebudou převzaty již hotové materiály, ale budou
vznikat cíleně nové materiály. Dále vzniknou nové metodické materiály,
zajištění digitálních literárních děl a bude vytvořen výpůjční systém.
K výstupům:
-
16 lektorů
-
150 proškolených učitelů
-
realizace na 250 školách (minimálně 2 učitelé na každé škole)
-
500 metodických listů
-
100 digitalizovaných literárních děl.
KA 03 – Tvořivá matematika – garant PhDr. Ivana Shánilová
Cílem je zvýšit efektivitu výuky matematiky změnou přístupu
učitele k formě výuky. Tato klíčová aktivita má 4 dílčí klíčové aktivity.
K výstupům: metodiky, vzdělávací materiály, vzdělávací
programy, nová metoda výuky matematiky, nástroje na hodnocení změn postojů
žáků.
Následuje praktická aplikace a odpilotování, 448
proškolených učitelů, proškolení lektoři didaktici a hodnotitelé, vše se bude
odehrávat na 42 pilotních školách.
KA 04 – Finanční abeceda – garant Ing. Dušan Drabina
Cílem je vytvořit základní systémovou didaktickou podporu
pro zavedení výuky FG do vzdělávací soustavy.
Tato KA má 4 dílčí klíčové aktivity – obdobně jako předchozí
KA.
K výstupům: kromě osnov, metodik budou vznikat
dvouminutové pořady (15), dále 13 10-minutových audio-vizuálních pořadů určených
pro školy (učitelům, žákům), proškolení lektoři a 130 pedagogů.
Všechny výstupy v projektu jsou udržitelné – materiály
budou ve školách používány i po ukončení projektu. Cílová skupina bude
obohacena o určité části své odbornosti, budou používány efektivní postupy ve
výuce. Budou vytvořeny podmínky pro sdílení zkušeností. Vyškolení lektoři budou
navázáni na NIDV, ale i na MŠMT.
Na závěr: přidanou hodnotou bude jasně definované zjištění,
že je nezbytné systematicky a dlouhodobě podporovat ranou ČG a MG a finanční
dovednosti žáků základního vzdělávání, jelikož jsou jedním
z determinujících výsledků vzdělávací cesty i budoucího profesního života
každého jedince. Na projektu se nepodílí jen NIDV, ale též se spolupracuje
v expertní části s PF UK a počítáme s její účastí na modelování
v KA. Jmenuji se Miloslav Vyskočil a byl jsem pověřen, abych se stal tím,
kdo dá dohromady v podstatě 4 projektové záměry a spojí je v jeden.
Diskuse:
Otázka: Vlastimil Ott, Liberix, o.p.s.
Jaké rozhodnutí, případně argumenty vedly k tomu, že se
na pozici HW počítá se čtečkami? Uvažovalo se o použití tabletů?
Odpověď: Mgr.Petra Cirusová, NIDV (zastupuje Mgr. J.
Nekolu):
Uvažovali jsme i o tabletech, ale zvolili jsme čtečky, což
je lepší na čtení díky nové technologii..
Otázka: Vlastimil Ott, Liberix, o.p.s.:
Tato technologie je aktuální dnes, v době realizace
projektu už tomu tak nemusí být, vývoj se může posunout velmi rychle a
technologie tohoto zobrazování se může ocitnout v zařízení typu tabletu.
Já narážím na to, že pokud pod slovem čtečka chápeme zkráceně značku jako je
KINDL, tak bych chtěl upozornit na to, že KINDL je proprietární zařízení, které
je připravené pro americký trh. Je provozováno jednou společností a obsah do
něj nedostanete příliš jednoduše. Nemluvě o tom, že by bylo nevhodné spojovat
to se vzděláním na ZŠ, protože to je velmi uzavřená a velmi těžce použitelná
technologie v Evropě. A není v této oblasti moc na výběr. A
z toho vlastně vyplývá i účel tohoto zařízení. Čtečka je jednoúčelové
zařízení – „kus železa“, když to řeknu hovorově, kdežto tablet je kreativnější
nástroj, který může sloužit i v hodině matematiky, fyziky, samozřejmě
v hodinách literatury, jazycích apod.
Odpověď: Petra Cirusová, Mgr., NIDV:
Děkuji za připomínku, budeme o ní určitě uvažovat. Ještě
zvážíme, na co bude vypsáno výběrové řízení.
Dotaz: Janek Wagner, Česká škola:
Kolega Ott mi vzal dotaz, ale měl bych 3 připomínky.
Vzhledem k tomu, že běží projekt EU peníze školám, tak jak otázka
e-čtenářství tak FG je passé, protože školy se již tímto nebudou vybavovat, ale
budou se vybavovat právě teď něčím jiným. Ještě k tomu e-čtenářství, já
tam nerozumím jedné věci, jestli máte podklad o využití těch čteček ve
školství. Já pokud vím, tak ve Spojených státech jsou takové výzkumy, že na 1.
stupni čtečky určitě ne, a na 2. stupni se také nedají prakticky využít. Pouze
pro SŠ v současné době – jen na rok, na dva. Čili je to projekt naprosto
nanic a bude prosazovat něco, co už je dávno „odpískané“. To je jedna věc a
ještě k té FG. Tam mám pocit, že je v českém školství ve FG inflace,
protože v EU peníze školám je FG nabízena a v EU peníze středním
školám taky, takže mám pocit, že to je paralelní projekt a že je to to samé. A
chtěl bych vědět, jestli jste vycházeli z nějakých statistik EU peníze
školám, kde o FG není zájem?
Odpověď: Mgr. Miloslav Vyskočil, NIDV:
Jsme si vědomi, že NIDV je nositelem informací pro ZŠ
v tomto projektu, takže my úzce vnímáme vše kolem projektu. Když jsme
zjišťovali zájem kolem „šablon“, tak u ČG jsou to individualizace a inovace a
vzdělávání v této oblasti se týká 3 – 6%, což ze 100, jak chápete, je
velmi málo. Proto jsme se rozhodli, že se nemusíme obávat do této oblasti jít.
Co se týká čteček, je mně líto, že tu není Mgr. Nekola. Má tuto myšlenku
prodiskutovanou s panem ministrem a s nějakým náměstkem, kteří byli
nadšeni touto myšlenkou. Možná je teď bezpředmětné mluvit za něj, když on tu
není. Jestli kolegyně má nějakou konkrétnější informaci. My tuto záležitost
samozřejmě zaznamenáme, prodiskutujeme s kolegou. Co se týká té FG, to je
téměř stejná odpověď jako ta první. V projektu EU peníze školám ten zájem
o FG není, ale náš projekt, pane Drabino nebo paní kolegyně?
Odpověď – PaedDr. Jarmila Blažková:
Podílela jsem se částečně na přípravě projektu FG a rovněž
pracuji ve spojitosti se „šablonami“ EU peníze školám. Skutečně zájem o tyto
„šablony“ je velmi malý. Jsou tam aktivity jednak v rámci inovace, potom
v rámci DVPP. Zatím jsou v rámci inovace, školy mají problém
s tím, že se sami pedagogové nějak neodlišují od celé populace ČR, kde se
zjišťuje mnoha výzkumy, že jejich FG nás jako občanů je skutečně hodně nízká,
nebojím se to říct. A pedagogové na tom nejsou o nic lépe. Učitelé nemají
dostatek aktivity v oblasti vytváření učebních materiálů, protože jim
chybí metodika a chybí jim jednotná podpora materiálů, která by jim
v tomto pomohla. Proto aspoň dle vyjádření mnoha zástupců, kteří
k nám chodí na školení, nebo s nimiž se bavíme, s nimiž to
prodiskutováváme, toto uvádějí jako důvod, proč „šablony“ pro FG jsou brány ve
dvojkové aktivitě – v inovaci. Co se týká DVPP, jedná se o nabídku
školení, seminářů, která je taková, řekla bych, neucelená. To znamená, že
učitelé naopak mají zájem o rozvoj FG, ale chybí jim ta metodická podpora, chybí
jim didaktika, prostě ucelené zázemí, které by měli k dispozici, což by
mohli využívat.
Dotaz : Vlastimil Ott, Liberix, o.p.s.:
Ptám se, jestli a jak budou využity pro ČG existující i
volně dostupné materiály, kterými disponuje jak firma Google, tak třeba Národní
knihovna? Existuje národní program Bergham a mnohé další, čili počítá se se
zapojením již existujících materiálů?
Dotaz: Mgr. Šárka Dostalová, NIDV:
Týká se to materiálů, které budou přenesený do čteček?
Dotaz: Vlastimil Ott, Liberix, o.p.s.:
Pan Wagner má možná více informací?
Dotaz: Janek Wagner, Česká škola
Tam v tom projektu je pořízených 100 knih, ale
v současné době podepsala firma Google s Národní knihovnou smlouvu o
tom, že pořídí 250 000 digitalizovaných knih, takže, já nevím, jestli těch
100 knih, jakým způsobem je budete vybírat? A jestli to vůbec má smysl něco
takového dělat, protože to třeba dělá Městská knihovna v Praze, dělá to
rozhlas, dělají to desítky, možná stovky subjektů. Takže nechápu, proč
pořizovat 100 knih, když jich tady mám statisíce?
Odpověď: Mgr. Zuzana Hálová, MŠMT
My chceme současné žijící autory, kteří vlastně „na míru“
napíší povídky, krátký článek. Chceme to vlastně propojit se sociální sítí, kde
by vlastně šlo o to, kde by žáci, studenti mohli diskutovat a následně potom se
propojit s tím autorem. Využít k tomu vlastně všechny dostupné
sociální sítě, a rozhodně těch 100 děl by bylo od autorů, které bychom
oslovili.
Otázka: Vlastimil Ott, Liberix, o.p.s.
Proč by to měli dělat studenti až s vaším projektem? To
přece mohou dělat studenti a dělají to bez toho projektu. V čem bude ta
inovace? Existují projekty typu „Čte si rád“ nebo aktivity studentů
knihovnických oborů. Tady to všechno probíhá s využitím sociálních sítí,
čili, kde bude ta invence? Jaký bude dopad pro to školské prostředí?
Odpověď: Mgr. Zuzana Hálová, MŠMT
Projekt se čtečkami tu ještě nebyl, takže hlavně naučit ty
děti „skrz“ čtečky se připojit k internetu a mohou s tou čtečkou
nejen číst, ale ona má i jiné možnosti technické, takže vlastně propojit to
s tím …
Otázka: Vlastimil Ott, Liberix, o.p.s.
Musím oponovat, čtečka nemá mnoho technických možností,
čtečka prostě zobrazuje text a obsahuje velmi omezený webový prohlížeč. To
nejsou rozšířené možnosti. Jak už jsme tady zdůrazňovali, tyto možnosti mají
tablety.
Odpověď: Mgr. Zuzana Hálová, MŠMT
Náš projekt je zaměřen na čtečky a hotovo.
Poznámka: Janek Wagner, Česká škola
Není pravda, že takový projekty nejsou. Dělají je knihovny,
krajské knihovny, Moravská zemská knihovna a další.
Poznámka: Dr. Jiřina Tichá, MŠMT
Pokud budou další dotazy ke čtečkám, prosím písemně na
adresu hana.kryzova@msmt.cz.
Úplně zapadla 1. aktivita ČG nebo 3. aktivita. ČG jsme
připravovali ve spolupráci s NIDV a PF UK s pí doc. Wildovou a já
bych ji požádala, aby se o ní krátce zmínila, aby byla krátce představena.
Poznámka: doc. PaedDr. Radka Wildová, CSc.
Jsem rozpačitá z diskuze, ale není mým úkolem ji
komentovat. PF přislíbila, že by byla partnerem, má o to opravdu veliký zájem. Byla
v určitých krocích v přípravě tohoto projektu, zakomponování 3
gramotností. Ale tu garanci samozřejmě bude mít NIDV, takže pokud bych tady
měla já představovat ČG z hlediska výstupu aktivit, zapojení a finančních
rozvah, tak to v žádném případě nebudu a bude to dělat ten, kdo to garantuje
v rámci NIDV, protože my jsme opravdu experti konzultační a nejsme ti,
kteří to tvořili od A do Z. Právě v tomto případě ČG to samozřejmě
dotvořím, povysvětlím, PF je samozřejmě připravena spolupracovat, má na to
kapacitu, má tým lidí i mimo fakultu. Z hlediska férovosti, ty aktivity
vlastně nepsala, tak by je měl představit z NIDV ten, kdo je opravdu
garantuje. Myslím, že bych se měla chovat maximálně fér. Na téma čtečky se
v žádném případě vyjadřovat nebudu ani jako didaktik čtení.
Poznámka: Mgr. Šárka Dostalová, NIDV
Oblast ČG jsem zpracovávala já. Ke čtečkám se také nebudu
vyjadřovat. Já si vážím, že můžeme spolupracovat s UK. Nejvíc si považuji
toho, že vzniknou nové evaluační a diagnostické materiály, nástroje, které
pomůžou učitelům, které pomůžou žákům i v neposlední řadě ČŠI.
V češtině se těžko definuje, co to ta ČG je. Většina populace ji chápe
jako dovednost čtení, maximálně čtení s porozuměním. Při přípravě tohoto
projektu jsme dospěli k příjemnému závěru, že ČG, MG a FG jsou úzce
propojeny a že počítáme s tím, že v závěru realizace budeme tyto
jednotlivé aktivity propojovat, že jsou v návaznosti. Proč tento projekt
vlastně vznikl, má jednoznačně podat informaci o tom, co můžeme požadovat od
pojmu ČG, jakými metodami, formami a obsahy můžeme tady tento pojem vyplnit.
Počítáme s tím, že kromě teoretických předpokladů, teoretických požadavků
budeme tyto předpoklady ověřovat v praxi, tzn. budou nám v projektu
nápomocny pilotní školy, pilotní učitelé. Myslím si, že tato problematika není
vytvářena tzv. na „zelené louce“, že v českém školství je určitá dobrá
tradice v oblasti literární výchovy. Tato dobrá tradice se promítá i do
ŠVP, ale je potřeba termíny, obsah aktualizovat, takže v rámci tohoto
projektu se aktualizuje forma ŠVP, aktualizují se RVP, čili podpoří se
jednotlivé výstupy i hodnoty standardu. Myslím si, že tento projekt docela
dobře podpoří to, co potřebujeme v současné době v těchto
jednotlivých modulech, v jednotlivých uskupeních ročníků, abychom takovou
jistou živelnost a osvětovou činnost, která doposud ve školách v mnohých
směrech panuje, pomohli narovnat do určitých kriterií, která jsou potom
souměřitelná i v mezinárodních měřítcích.
Poznámka: doc. PaedDr. Radka Wildová, CSc.
Paní Dostalová projekt dobře představila. Dalo jí velkou
práci projekt s týmem NIDV připravit – byla vykonána spousta práce.
Neustále se mluví o projektech na ČG. Tento projekt by se měl pokusit o syntézu
těch kroků, analýzu, efektivitu těch kroků, které byly již vykonány. Já si
vážím té aktivity, která se týká dalšího vzdělávání učitelů. A druhá věc,
myslím, že tady nezaznělo nahlas, že ten tým se pokusí vytvořit evaluační
kriteria po vzoru zahraničí. Nechci konkrétně jmenovat model v zahraničí,
kde tento model existuje a nechceme také nic kopírovat, nicméně to je systém
postupné evaluace a vytyčení cílů v průběhu povinné školní docházky
z hlediska výstupů a tedy dosažených kompetencí z hlediska ČG. Myslím
si, že to je hodnotné, nejde o to stanovit nějaké testy, normy, jde o to
zabývat se tím, co ta ČG je a jaké kompetence se v jaké věkové úrovni
vzdělání předpokládají pro to, aby ta čtenářská kompetence byla využitelná pro
celoživotní vzdělávání jedinců. Znovu říkám, jako fakulta jsme připraveni,
velmi rádi vstoupíme, velmi rádi budeme spolupracovat, ale proč jsem to tady
odmítla prezentovat? Protože to psala paní kolegyně Dostalová, a to já opravdu
nedělám.
Poznámka: PaedDr. Jiřina Tichá, MŠMT
Dobře, že to tady zaznělo, to jsem tady opravdu potřebovala
slyšet, co je vlastně tím naším záměrem.
IPn Profesní podpora učitele
Odbornou diskuzi zahájila PhDr. Ladislava Šlajchová, Ph.D.,
metodik pro vzdělávání NIDV.
Projekt je podáván jako IPn v rámci OP VK, v prioritní
ose 4a – Systémový rámec celoživotního učení. Žadatelem je MŠMT, zastoupené
odbory 22 (řed. Paedr. Jiřina Tichá) a 25 (Mgr. Michal Trunda), partnery
projektu jsou Výzkumný ústav pedagogický (VÚP – později NÚV) a Národní institut
pro další vzdělávání (NIDV).
L. Šlajchová představila hlavní myšlenku projektu. Téma
profesní rozvoj pedagogických pracovníků je založeno na čtyřech znacích: na individuálních
potřebách učitele a jejich identifikaci, dále na cílech školy, potřebách a výkonech
žáků a na různorodosti forem podpor pro učitele. Záleží na tom, jaké děti pedagogové
učí, v jaké škole učí a v jaké fázi profesní dráhy se učitelé nacházejí.
Upozornila na fakt, že od učitelů je očekáván individuální přístup
k žákům, ale že podporovatelé sami individuální přístup nerespektují.
Na základě této myšlenky byl vytvořen cíl projektu, jímž je
vyvinout a ověřit systém profesního rozvoje pedagogických pracovníků. Zejména
by mělo dojít k proměně současného DVPP v ucelený profesní rozvoj,
k rozdílnosti forem podpory, k aktivní účasti pedagogů na vlastním
profesním rozvoji. Školám by měla být nabídnuta odborná pomoc při procesu
tvorby plánu profesního rozvoje a jeho vyhodnocování. Mělo by to celé vyústit
v soubor návrhů pro harmonizaci obsahu relevantních právních norem
s potřebami profesního rozvoje pedagogických pracovníků (ve vazbě na
kariérní systém).
L. Šlajchová uvedla několik výzkumů, analýz a strategických
dokumentů, z nichž předkládaný projekt vychází a zdůraznila zejména
některá zjištění, o něž se projekt opírá. Jedním z nich byla náročnost
identifikace vzdělávacích a rozvojových potřeb pedagogů uvnitř škol a plánování
jejich rozvoje, které školy stojí hodně času, odbornosti a financí. Dále také,
že školení, jako forma dalšího vzdělávání, v současnosti převládá
v profesním rozvoji a bylo by dobré ji změnit.
Upozornila dále na strukturální nedostatky – tj. určitou
izolovanost škol způsobenou reformou státní správy a samosprávy, kurikulární
reformou (právní subjektivita, ŠVP, ale zrušení metodických sdružení, možnost
použít finance ze státního rozpočtu pouze na akreditované programy, atd.).
Po představení řízení změny v profesním rozvoji učitele
byly dále prezentovány klíčové aktivity projektu. Hlavní klíčovou aktivitou je
rozvoj pedagogických pracovníků, k němuž se řadí tři základní prvky: model
uvnitř školy (jako organizační prvek), mentor (jako forma podpory profesního
rozvoje) a Profil21 (jako jedna z oblastí profesního rozvoje).
KA 1 - Profesní rozvoj
Cílem klíčové aktivity je identifikovat hlavní problémy
v oblasti vzdělávání a profesního rozvoje pedagogických pracovníků
v ČR a formulovat doporučení pro implementaci systému PRPP na základě
ověřených výstupů projektu.
Výstupy budou zahrnovat komparativní analýzu zkušeností PRPP
v ČR a zahraničí, přehled aktuálně dostupných forem podpory v ČR a
jejich využitelnosti, databázi zahraničních a domácích zdrojů k profesnímu
rozvoji uvnitř školy, výzkumnou zprávu popisující současný stav organizace a
způsobu realizace DVPP (resp. PRPP) a podklady pro návrh legislativních změn a
finančních opatření.
KA2 - Model uvnitř školy
Cílem aktivity je vytvořit a ověřit model profesního rozvoje
pedagogických pracovníků uvnitř školy. Výstupem bude metodika Model PRPP uvnitř
školy, tým konzultantů profesního rozvoje a aktivně zapojené školy.
KA3 - Mentor
Cílem je vytvořit a ověřit systém kolegiální podpory –
mentoring - jako jednu z moderních a efektivních forem profesního rozvoje
učitele. Výstupy budou praktická příručka pro uplatnění kolegiální podpory,
metodika pro vedení škol, a týmy externích a interních mentorů.
KA4 - Profil21
Cílem aktivity je vytvořit a ověřit systém, který tvoří
nástroj pro strategické řízení rozvoje školy a nástroj pro sledování vlastního
profesního rozvoje učitele v oblasti ICT.
Mezi výstupy budou metodické materiály pro učitele se
sborníky digitálních učebních materiálů, online aplikace Profil Učitel21,
videoprůvodci a videoukázky využití moderních technologií ve výuce a online
databáze námětů a příkladů dobré praxe.
Klíčová aktivita je garantována Výzkumným ústavem
pedagogickým v Praze.
KA5 – Profil 21
Název stejný jako u předchozí aktivity, ale jejím cílem je
připravit a pilotně ověřit systém vzdělávání učitelů a vedoucích pedagogických
pracovníků základních škol v oblasti začlenění ICT jako významné podpory
v jejich profesním rozvoji.
V rámci aktivity budou pilotně ověřeny a akreditovány
vzdělávací programy, a to v prezenční i e-learningové formě. Bude také
proškolen tým tutorů a lektorů.
L. Šlajchová dále představila rozpočet projektu, který je
vyčíslen na 130 mil. korun a uvedla náklady na jednotlivé klíčové aktivity,
které kopírují náročnost individuálního přístupu.
Po stručném seznámení s monitorovacími indikátory byl
prezentován přínos projektu pro jednotlivé aktéry v osobní i
institucionální rovině. V osobní rovině má projekt pro učitele význam ve
zpracování individuálního plánu rozvoje, v získání praktické osobní
podpory v reálném prostředí školy a třídy, získání zkušenosti s netradičními
formami podpory a příležitosti využít odborné pomoci profesionála. Pro ředitele
spočívá přínos projektu ve zvýšení kompetencí v oblasti personálního
řízení a řízení změny, v metodické podpoře a odborné pomoci profesionála,
které se mu dostane.
V institucionální rovině má projekt přínos pro školu
v příležitosti funkčně propojit rozvoj žáka, učitele a školy, bude pro něj
představovat personální, časovou a finanční úsporu a umožní mu využít
klientského servisu.
Poskytovateli podpory dá projekt informace o tom, jaké formy
podpory, s jakým cílem a za jakých podmínek by bylo vhodné začít
poskytovat a dostane příležitost k vlastnímu rozvoji.
Ministerstvo školství tímto projektem získá ověřený systém
profesního rozvoje pedagogických pracovníků, podklady pro novelizaci relevantních
právních norem a základ podpůrného poradenského systému.
Projekt reaguje na všechny podporované aktivity z výzvy
a má vazbu na další projekty IPn: Cesta ke kvalitě, Kompetence III, Kariérní
systém učitele, Komplexní školský portál, Systém monitoringu a hodnocení
kvality vzdělávání aj.
V přípravném týmu je za Výzkumný ústav pedagogický
(později NÚV) PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D., Mgr. Daniela Růžičková a za Národní
institut pro další vzdělávání PhDr. Ladislava Šlajchová, Ph.D., Mgr. Lucie
Holacká, Mgr. Jozef Kubáň, Ing. Bc. Milan Bareš a Mgr. Pavel Pecník.
Diskuse
Mgr. Jana Ostrýtová, projekt Cesta ke kvalitě, NÚOV
Poukázala na mimořádnou významnost projektu a vyjádřila
spokojenost s vysokou mírou individualizace. V reakci na výzvu se
podělila o své zkušenostmi s formami podpor, které se osvědčily
v práci s učiteli v rámci projektu Cesta ke kvalitě. Největší úspěch
byl zaznamenán u poradenství a vzájemného učení (výměna zkušeností mezi týmy
škol). V oblasti poradenství byl zaznamenán dokonce mnohonásobný převis
zájmu škol.
J. Ostrýtová okomentovala také délku projektu, přičemž
plánovaných 27 měsíců zhodnotila jako kritickou délku a přiklonila se spíše
k tříletému trvání projektu, a to zejména s ohledem na plánované
analýzy a vyhlašované tendry. Vznesla proto dotaz, zda existuje možnost
prodloužení projektu.
Odpověď: L. Šlajchová, NIDV
Doba 27 měsíců je zatím dána výzvou s tím, že projekty
by bylo pravděpodobně možné zahájit už 1. října (pokud nedojde k dalšímu
externímu auditu či jiné formě auditu ze strany MŠMT).
Je zajímavé, že např. kraje vyhlašují výzvy a tam mají
možnost realizovat projekty až do konce roku 2014. A u národních projektů,
které by měly být systémové a nastavovat opravdu systém v celé republice,
jsme tou dobou omezeni o jeden celý rok. Já osobně bych velmi bojovala za to,
aby se nám to povedlo prodloužit, protože asi všichni, kdo jsme dělali
projekty, víme, kolik nás to stojí času na začátku a na konci projektů. Ano,
tento čas můžete dobrým naplánováním zkrátit co nejvíc, ale přesto tam tyto
práce musí začít a musí být ukončovány.
Je vidět vaše zkušenost s veřejnými zakázkami. Ani my
se při takto velkém finančním objemu nevyhneme veřejným zakázkám. Jak asi
všichni víte, musíme slučovat veřejné zakázky na jednu službu nebo na jednu
dodávku dohromady, a pak se dostáváme do režimu třeba půlročních veřejných
zakázek.
Já velmi děkuji za tu poznámku a doufám, že by se nám to
spolu s ministerstvem školství podařilo. Ale paní ředitelka už tady
říkala, že ne, tak uvidíme.
Odpověď – J. Tichá, MŠMT, odb. 22
Já jsem také vázána výzvou, takže i když jsme měli
připomínky, musíme termíny respektovat. Možná jestli se chce vyjádřit pan Ing.
Hrabánek z odboru 29, který má na starosti národní projekty…
Odpověď – Hrabánek, MŠMT odb. 29
My jsme dávali připomínku na prodloužení do poloviny roku
2014, ale nebyla akceptována. Ve výzvě je uvedena možnost výjimky, takže
v případě, že by se ten projekt z nějakého důvodu zpozdil, bylo by
možné zažádat o prodloužení. V tuto chvíli s tím však nelze nic
dělat.
RNDr. Kamil Ubr, Krajský úřad kraje Vysočina
Pomůže projekt nějak učitelům v našem kraji? Můžeme
s ním počítat při koncepci nebo při konstruování dlouhodobého krajského
záměru? Musím říct, že při prvním čtení mi to připadalo velmi nekonkrétní a obecné.
Některé věci se tu už trošku vyjasnily, ale zeptal bych se, pomůže projekt
nějak konkrétnímu řediteli poznat, jak na tom je konkrétní učitel, zda se
vyvíjí žádoucím směrem a jak to změří? Jak budete měřit, že metoda mentoringu
je efektivní a pomáhá učiteli se rozvíjet žádoucím směrem? A s tím
souvisí, jestli projekt koresponduje se standardem práce učitele, který zatím
teda není.
Odpověď – L. Šlajchová, NIDV
V rámci klíčové aktivity Model uvnitř školy bychom
chtěli vytvořit evaluační nástroje, které by sloužily k identifikaci
potřeb učitele, tzn. vzdělávacích a rozvojových potřeb. Jsme rádi, že Kariérní
systém nás pravděpodobně předběhne, tzn. že k tomu můžeme využít i
standard učitele, kde ale dopředu říkám, že v současné době standard
učitele bude tvořen pro všechny kategorie učitelů. Tzn. že si ho budeme muset
určitým způsobem modifikovat na ten který stupeň nebo typ školy. Myslím si, že
pro nás může být výborným vodítkem nástroj, který je teď tvořen v rámci
projektu IPn Cesta ke kvalitě. Nevím, jestli mám úplně správnou informaci, ale
měl by se jmenovat Rámec profesních kvalit učitele a měl by být vyvinut zhruba
v srpnu tohoto roku. My bychom tedy chtěli vytvřit tři takovéto nástroje.
S těmito nástroji se pracuje v zahraničí a jsou postaveny na tom,
jaké výstupy, výsledky má žák, tzn. jakými vzdělávacími strategiemi by
s ním měl učitel pracovat, na to navazuje, jaké znalosti, dovednosti by
učitel měl mít a na to potom navazuje, která forma podpory by pro něj byla
nejlepší.
My, jako NIDV, v současné době realizujeme projekt,
který se jmenuje Projektový manažer 250+ a tam jsme např. vytvořili kompetenční
profil projektového manažera a tam si také manažeři mohou sami vyzkoušet, jakou
úroveň kompetencí mají a podle toho jsou mu poskytovány či plánovány formy
podpory. U neznalosti je to klasicky vzdělávání, ale u získávání dovedností je
to už nějaký výcvik, stáž, mentor.
Tak teď nevím, jestli jsem vám úplně na všechno odpověděla.
K. Ubr, Krajský úřad kraje Vysočina
Ještě to měření. Tady jsem pochopil, že ještě nemáte úplně
konkrétní představu, tak jak to vyplývá z té fiche, ale že teda budete
něco postupně vyvíjet, včetně těch forem podpory, kterých má být patnáct. Takže
se potvrzuje ta má obava, že není úplně jasno, jestli uděláte nějakou analýzu
za těch prvních pět milionů, a pak za to budete za těch dalších 21 milionů
kouzlit ty další nástroje a formy podpory. Ale dobře, budiž, něco je potřebné
udělat, tak se to udělá, ale ta moje otázka je, jak budete měřit ten efekt. Jak
se bude měřit pokrok učitele? Protože vy jste tam navrhla několik kritérií, a
když jsem se na ně podíval, tak jsem si u každého z nich položil otázku,
jak tohle změříte.
L. Šlajchová, NIDV
Máte pravdu, obzvláště v rozsahu, harmonogramu
projektu půjdou odzkoušet jen některé prvky toho hodnocení. Protože pokud
bychom měli cyklus hodnocení absolvovat celý, tak by se to mělo projevit právě
na výsledcích žáků, a to je dlouhodobý proces. Takže to měření je klasické, tak
jako v každé oblasti vzdělávání na základě indikátorů a úrovně indikátorů,
které dosahuje. Tak jak s nimi pracuje třeba standard žáků, standard
učitele aj. Ale máte pravdu v tom, že nedokážeme v rámci projektu jít
úplně od A do Z, ale můžeme to aspoň teoreticky nastavit v metodikách, aby
ředitel školy měl jak vstup A, tak výstup B. Navíc v aktivitě Model uvnitř
školy ještě plánujeme dvoufázové šetření, kdy by formou veřejné zakázky
vstoupil subjekt, který zvítězí, do škol, kde budeme pilotovat tento systém.
Tzn., že by ověřili kompetence učitele předtím, než získají podporu a poté, co
ji budou realizovat.
K. Ubr, Krajský úřad kraje Vysočina
Když už mám slovo, tak bych dokončil dvě věci. Zdá se, že to
máte ještě nějak dál rozmyšlené, ale když jsem si počítal náklady na jednu
školu na ten mentoring, z toho projektu to vychází půl milionu.
Přepokládám, že máte nějaký odhad, jak by v době udržitelnosti po skončení
projektu vycházely náklady na školu na systém mentorování. No a jeden dovětek –
těch 27 měsíců si myslím, že je opravdu strašně krátká doba, abyste něco
rozumného dokázali ověřit a změřit. Já vím, že za to nemůžete.
L. Holacká, NIDV
Co se týká mentoringu, v přípravném týmu na klíčovou
aktivitu Mentor jsem byla já, tak bych ráda odpověděla na otázku. Nevím, jak
jste došel k nákladu půl milionu na jednu školu.
K. Ubr, Krajský úřad kraje Vysočina
Vysvětlím. 51 milionů děleno 90.
L. Holacká, NIDV
To je tradiční přístup ke všem projektům, které se tady
realizují v České republice, já bych chtěla k tomu…
K. Ubr, Krajský úřad kraje Vysočina
Otázka byla, že předpokládám, že máte nějak rozmyšlené, jaké
náklady budou po skončení projektu.
L. Holacká, NIDV
Co se týká těch nákladů na klíčovou aktivitu Mentor, když se
podíváte na výcvik externích mentorů, tak tam uvidíte, že je v rozsahu 184
hodin, což samozřejmě nějaké peníze stojí, s tím, že tito mentoři budou
rozděleni do různých skupin, zase se nám navyšují náklady na lektory. Další
náklady se týkají příruček, které budou vyvíjeny. Když se podíváte na vývoj
jakéhokoliv nového modelu třeba auta, tak víte dobře, že to stojí velké peníze.
I tady to tak může vypadat.
Co se týká počtu zapojených učitelů, tak v rámci této
aktivity tam máme 90 škol, což už říkala kolegyně, a počet interních mentorů,
kteří vstupují do této aktivity je celkem 160. Každý tento interní mentor
získává nejdříve podporu v rozsahu deseti osobních setkání s externím
mentorem a poté na té škole sami působí za odměnu, která je přesně
v rozpočtu vyčíslena. To jejich působení je zhruba půlroční, předpokládáme
deset setkání se svými kolegy na té určité škole.
Možná, že jsem neodpověděla na tu poslední otázku. Můžete mi
ji, prosím, zopakovat?
K. Ubr, Krajský úřad kraje Vysočina
Ta otázka byla právě kolik to mentorování bude stát školy,
až ten projekt skončí. Nebo-li tak, jak jste to rozebírala, to jsem si tam něco
přečetl z toho, pochopil, ale jde mi o to, co předpokládáte, že to bude
stát po tom skončení, když si nějaká škola bude chtít najmout mentora nebo
vůbec ten systém uvnitř školy nějakým způsobem rozběhnout.
L. Holacká, NIDV
Tady už je na tom dobré to, že škola už bude mít vyvinuté
nástroje a metody, které už si nemusí hradit. Takže tam bude příručka
kolegiální podpory, bude k dispozici i příručka pro vedení školy, aby
věděla, jak má naplánovat a řídit kolegiální podporu na škole. Dále tam bude
vyškolený tým externích mentorů. Už jen to, že jsou vyškoleni v nákladném
studiu, v nákladném výcviku, tak tenhleten náklad nebude započítáván do
nákladů školy. Je pravdou, že aby mentorská podpora byla účinná, je nutné, aby
si škola mentora objednala víckrát než dvakrát, třikrát. Je spočítáno, že aby
měla nějaký smysl, je nutné, aby mentor navštívil školu minimálně desetkrát.
Těch deset návštěv si musí škola zaplatit. Když to teď obrátím směrem
k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, které poskytujeme jako
NIDV, tak akce na zakázku stojí v naší režii od 4 500,- do maxima
7 000,- Kč, takže si myslím, že to pro školy bude přijatelné. Pokud
v tom samozřejmě uvidí přínos.
L. Šlajchová, NIDV
Já možná jenom doplním, že bychom byli rádi, aby se mentor
nebo aspoň prvky mentorství dostaly do kariérního systému učitele. Ale zatím je
to pořád také projektový záměr, takže aby se s tím v rámci projektu
Kariérní systém učitele s tímto mentorem počítalo a samozřejmě aby tam
byla co nejužší spolupráce, aby ten standard na tom stupni učitele se podobal
tomu, jaký budeme vytvářet my zde, nebo opačně, aby my jsme se podobali tomu,
co bude vytvářeno v rámci kariérního systému. A ještě se vrátím k té
myšlence, kdy jsem říkala, že jsou tady strukturální nedostatky. My bychom také
velmi rádi do finálního výstupu, který se má týkat úpravy právních norem,
zařadili to, že škola může čerpat státní rozpočet i na jiné formy podpory než
v současné době používá. Myslíme si, že když škola může použít peníze
pouze na vzdělávací program akreditovaný ministerstvem školství, že to je málo.
Že bychom měli být schopni zakotvit kvalitu dalších forem podpory do právních
norem a umožnit školám, aby mohli využívat i jiné formy podpory, např.
mentorství. Znám školu, která dnes dá za supervize všechny peníze a tu školu to
tak, a promiňte mi to slovo, vyhodilo nahoru během dvou let, stalo se to jejich
prioritou, zvolili jiné formy podpory, už nepouští 50 učitelů, že si jedou po
svých vlastních potřebách, které nejsou provázány se strategií školy. Takže
bychom velmi uvítali, kdyby se do právních norem dostala i tahleta klauzule.
PhDr. Michaela Kaslová, PedF UK
Dobrý den, mě by zajímalo, na základě čeho jsou osoby
vybírány do pozice mentora. To je první otázka a druhá, zda případně, pokud to
prochází nějakým výběrovým řízením, zda procházejí psychotesty. Děkuji.
L. Šlajchová, NIDV
Tak já si dovolím odpovědět, i když tady by asi pan kolega
zodpověděl. Výběr externích mentorů, kteří budou vstupovat na začátku té
klíčové aktivity, bude přes assesment centrum. Na základě veřejné zakázky
vybereme firmu, která toto uskuteční a oni opravdu projdou náročným výběrem
včetně toho, co říkáte. To bude pouze 20 osob a 20 expertů, a ti posléze budou
připravovat interní mentory škol. Interním mentorům se, jen pro zajímavost,
dostane 164 hodin přímé podpory než začnou po krůčkách poskytovat mentorskou
podporu svým dalším kolegům. Takže na to jsme kladli velký důraz, ale bohužel
to opět zatížilo rozpočet.
Eva Dittrich Sanigová, SCIO
Když spojím ty poslední dvě odpovědi dohromady, kdy jste
říkali, že udržitelnost vlastně spočívá v tom, že to, co vyvinete za
prostředky, budou školy dále mít možnost si koupit a zároveň to, co budou
kupovat, budou lektoři externě vybrané firmy, jestli tomu dobře rozumím, jestli
to můžete opravdu takhle jasně zopakovat, že skutečně udržitelnost spočívá
v tom, že škola bude investovat vlastní rozpočtové prostředky do nákupu
dvaceti mentorů, kteří budou v průběhu projektu vybráni tím assesmentem.
L. Šlajchová, NIDV
Já se omlouvám, ale asi to úplně dobře nechápu, ale zkusím
to znovu zopakovat. Na začátku projektu bude vybráno 20 expertů a 20 externích
mentorů, přičemž už je prokázáno, že třeba u nás v České republice, i když
pokulháváme v profesním rozvoji, 10-15 % učitelů se vyskytuje v té
úplně příkladné praxi podpory. A ti budou připravovat dalších 160 interních
mentorů a budou jim po celou dobu té aktivity poskytovat přímou podporu. Takže
na konci bychom měli mít de facto 200 expertů připravených na mentorství
E. Dittrich Sanigová, SCIO
A ty si školy už budou kupovat z vlastních prostředků.
L. Šlajchová, NIDV
Po projektu ano. Nicméně, pokud už bude v té době
připravena Kariéra, stane se mentor určitým stupněm kariéry, měl by tedy
automaticky potom dostávat peníze, nebo příplatek, jak se s tím plánuje,
nebo zvýšenou platovou třídu ze státního rozpočtu za to, že poskytuje
takovouhle službu.
E. Dittrich Sanigová, SCIO
Ten mentor, nebo učitel, co projde mentoringem?
L. Šlajchová, NIDV
Ten mentor.
E. Dittrich Sanigová, SCIO
Takže stále to bude ale hrazená služba, když počítám 200
mentorů na počet učitelů v České republice, tak jde o lukrativní know-how
získané ze státních prostředků. Jestli tomu dobře rozumím.
L. Šlajchová, NIDV
Na druhou stranu, kdyby někdo byl schopen spočítat, což
možná asi by byl schopen, kolik už jsme věnovali prostředků do DVPP a
s jakými výsledky… Vzdělávání má vždycky smysl na začátku nějaké změny.
Ale přece nemůžeme učitelům stále nabízet pouze vzdělávání. Už do toho musíme jednou
šlápnout a pokusit se o něco úplně nového. Ano, je to drahé, je to drahé.
K. Ubr, Krajský úřad kraje Vysočina
Já se omlouvám, já jsem se pokusil to spočítat, když jsme se
nedozvěděli žádnou hodnotu. Mně to vychází deset návštěv po čtyřech hodinách,
po 800,- Kč, protože tam budou nějaké náklady na cestovné, tak by to nebylo ani
tak drahé – 32 000,- Kč, když si škola najme mentora. To předpokládá, že
tady bude opravdu pobíhat těch 200 mentorů, kteří budou k dispozici a
nebudou vůbec učit a budou se věnovat mentorování. Když se škola rozhodne
vyškolit si vlastního mentora, tak zaplatí těch 164 hodin – já nevím, odhadem
50 000,- to může stát. Kolik předpokládáte kurz na jednoho účastníka?
L. Holacká, NIDV
Co se týká interních mentorů, škola si je může v České
republice proškolovat u jakéhokoliv vzdělávacího střediska, který program pro
proškolování mentorů nabízí. To nemusí být pouze u nás. My počítáme s tím,
že školy pravděpodobně většinou sáhnou po externích mentorech, než aby si
proškolovaly svoje vlastní interní mentory. Zatím máme tedy takovouto zpětnou
vazbu. Samozřejmě bychom byli rádi, aby vevnitř té školy byl nějaký kolega,
který třeba začínajícím učitelům pomůže při nástupu do práce, ale myslím si, že
to je hudba budoucnosti, že v tuto chvíli jsou žádanější externí mentoři.
L. Šlajchová, NIDV
Já jen možná ještě doplním – v té anotaci na webu,
proto my jsme ani ty klíčové aktivity tak nerozebírali, je ještě napsáno, co
všechno do té aktivity patří. Tam patří například proškolování vedení všech
těch škol, proškolování učitelů v tzv. kolegiální podpoře. A pokud si
vezmete, zase jenom příklad, že tady teď děláme diskuzi pro cca 100 osob,
představíme tady 4 projekty, tak si asi dovedete spočítat, jaké jsou náklady
organizátora. Vezměme to obráceně, že týmy pojedou za vámi za 100 lidmi a budou
s vámi osobně diskutovat projektové záměry krát čtyři. Ty náklady nebudou
krát sto, ty budou mnohonásobně vyšší.
Jak jsme viděli na slidu těch nákladů, my jsme naopak byli
velmi mile překvapeni, že jsme se u řízení celého projektu dostali asi na 19 %,
mám pocit. Všechno ostatní jde do škol. Jak na odborníky, tak na pedagogy. My
je za to, že se zapojí do toho projektu, platíme. Hradíme jim čas, který do
sebe a do své školy investují. Jedeme za nimi přímo do školy. Nenutíme je, aby
někam vyjížděli. Prostě se snažíme ten klientský servis, který jsem tam
napsala, jim opravdu dát se vším všudy.
Myslíme si dokonce, že pokud jsme mluvili o riziku 27
měsíců, riziko je dneska i v tom, kolik škol má dneska ještě kapacity na
to, se zapojovat do dalších a dalších aktivit. Všechny projekty nám začnou ve
stejnou chvíli a podívejte se, kolik chceme stále zapojovat škol. Na druhou
stranu, když jsme dávali tento projektový záměr k dispozici veřejnosti,
tak už se nám hlásily školy, že už teď by se chtěly přihlásit a začít dělat
systematický rozvoj svých pracovníků. Nedělat plán DVPP tak, že přijde nabídka,
učitelé vyberte si, já to prostě zkoriguju podle počtu peněz a jdeme na to. To
je to, co nechceme.
Radek Blažek, Gymnázium Třebíč,
Já si myslím, že tento projekt má velice významné místo
v tom, že navazuje na to, co tady už bylo řečeno. Kvalita škol mohla být
zjištěna v rámci předcházejících aktivit a pokud ředitel chce dál pracovat
se sborem, potřebuje externí pomoc, tzn. mentora, který by mu mohl pomoci,
protože některé aspekty není ředitel sám schopen zvládnout. Takže pohled
ředitele školy na tuto aktivitu je naprosto jasný a logický postup a posun
v tom, že kvalitu už možná jsme schopni zvládnout a poznat a teď zbývá
další práce, resp. nezbývá, ale bude neustále pokračovat, a to práce se sborem.
A proto si myslím, že toto je velice významný projekt, který školám může
pomoct. A pokud sleduji, jak se školy zapojují do projektu Cesta ke kvalitě a
jak se zapojují do aktivit poradců a autoevaluace, tak si myslím, že toto je
užitečné a pro školy významné. A ještě možná panu doktoru Ubrovi, já bych se
chtěl dam trošičku zastat, protože změřit kvalitu vzdělávání a změřit kvalitu
jakékoli vzdělávací akce, to nejsme schopni, a pokud se chceme bavit např. o
míře entropie v rámci vzdělávání, tak se s vámi o tom budu rád bavit,
ale myslím si, že toto na toto fórum nepatřilo. Děkuji vám.
David Hawiger, Jednota školských informatiků
Teď položím dvě otázky, které s informatikou nesouvisí,
neb Profil21 je mi vcelku jasný a dokážu si představit jeho využití. Ta první
otázka směřuje k pilotním školám. Hovoří se tady o nich, ale není zřejmé,
jak se budou tyto školy vybírat a ke kterému datu byste tuto informaci
eventuálně pustili ven. To je první moje otázka. A druhá moje otázka směřuje
k aktivitám NIDV, které tady párkrát zazněly, nicméně na slidech nebyly
k dispozici a to je Projektový manažer 250+. Počítá se s výstupy z
tohoto projektu v rámci projektu, který teď prezentujete?
L. Šlajchová, NIDV
Děkujeme, pane Hawigere. K tomu výběru škol – u každé
klíčové aktivity to budou jiné druhy škol, takže si to v rámci té aktivity
bude řídit manažer sám. V každém případě nechceme omezovat vstup škol, ale
zároveň bychom vždycky chtěli mít pestrost těch škol. Tzn. od velkých po malé,
od malých obcí po velkoměsto, od málotřídních po úplné. Takže bude volné
přihlašování, tzn. kdo dřív bude zařazen, ale v případě, že bychom měli
převis jednoho typu škol, tak bychom se s nimi chtěli domluvit, zda by
nepřijali pozvání do jiné aktivity. A k projektovému manažeru vám řekne
více hlavní manažerka.
L. Holacká, NIDV
To nás velice těší, že se ptáte na projekt Projektový
manažer 250+, což je IPo projekt. Co se týká výstupů z projektového
manažera, budeme se inspirovat už jenom tím, že jsme v rámci toho projektu
vyvinuli profil projektového manažera, toho ideálu, jak by projektový manažer
měl vypadat ve školství, když řídí projekt. Tento profil jsme vyvinuli jako
online formu, kdy si dotyčný vyplňoval test, který čítal celkem 140 otázek a
v závěru mu vyplynulo, jaké má slabé stránky, kde by se měl zlepšit a
jakým způsobem, tj. které formy profesního rozvoje jsou pro něj ideální. Takže
co se týká tohoto profilu, budeme se snažit tuto formu dostat i do našeho
dalšího projektu, tedy do Profesního rozvoje učitele. Jinak děkuji za otázku.
Ing. Bořivoj Brdička, PedF UK
Já mám takový hezký závěrečný dotaz. On zdánlivě nesouvisí
s technologiemi, ale přece jen souvisí. Kdy myslíte, že nadejde
v České republice doba, že každý schopný učitel se stane mentorem?
L. Šlajchová, NIDV
To si myslím, že ani není cílem. Víte, mentor, to je takové
slovíčko, u leckoho vzbuzuje trošku averzi, ale my přeci mentora všichni známe
z doby, kdy jsme začínali učit. To byl ten náš uvádějící učitel. Alespoň
v těch školách, kde to fungovalo. Ale nicméně, mentor by neměl fungovat
pouze pro začínající učitele. Myslím, že si každý z nás dovede představit,
že by takového mentora uvítal i dnes, když mám třeba 25 let praxe. Mně osobně
by to vůbec nevadilo a byla bych za něj moc ráda.
IPn Výchova
k občanství
Projektový záměr představil odborné veřejnosti Ing. David
Bartůšek, NIDV Brno. Seznámil odbornou veřejnost se spolutvůrci: Mgr. Jarmilou
Záhoříkovou, NIDV Plzeň, Mgr. Alenou Schořovskou, NIDV Plzeň, odborným
konzultantem Mgr. Jaroslavem Pinkasem (Gymnázium J. Keplera, Praha) a Mgr.
Pavlem Motyčkou (Gymnázium Kroměříž). Dále uvedl:
V projektovém záměru je pozornost věnována 7 oblastem.
Je potřeba si projekt nepoplést s vyučovacím předmětem výchova
k občanství. V projektu je spojen nový obor etická výchova (EtV) a
modernizace výuky soudobých dějin (MVSD), což jsou 2 části, které jsou spojeny
do Výchovy k občanství. Informace, která není na slidech – zapojení
účastníci – 2 576 osob (proškolení učitelé, účastníci workshopů, apod.)
Cíle projektu: implementace oboru etická výchova do škol a
implementace moderního pojetí výuky dějin 20. století.
K etické výchově a multimediální učebnici dějepisu.
Zaváděním nového doplňkové oboru EtV se snažíme posílit zejména schopnost škol
vychovávat, což si myslím, že v řadě dalších projektů, které zde slyšíte,
se jedná o naukové záměry a na výchovu nám ve školách občas nestačí čas. To je
důležitý aspekt. V projektovém záměru je důležité, abychom odborné
veřejnosti sdělili, že v předmětu EtV nejde o to pouze učit, tak jako se
historický akcent nedá učit pouze v datech. Také učitel musí být zásadní
osobností, protože vychovávat se dá pouze příkladem. A na to je projekt
zaměřen. Tímto projektem chceme ve školách nastartovat procesy, které mají
přínos pro budování pozitivního školního klimatu a vztahů mezi lidmi a
podpořit různé formy celoživotního vzdělávání.
Zdůvodnění potřebnosti: oba obory, jak MVSD, tak doplňkový
obor EtV vycházejí z dlouhodobých záměrů MŠMT z roku 2009 a de facto
navazují na to, že v ČR neexistuje žádná systémová podpora EtV. Je tu
aktivní neziskový sektor, který se pokusíme využít, ale tento neziskový sektor
nemá kapacitní možnosti pro celou republiku a ČŠI jako řada dalších institucí
dlouhodobě upozorňuje na další nedostatky zejména ve výuce soudobých dějin,
která na školách chybí a obsahově se také vztahuje k EvV.
O indexu školního klimatu – ČR vyšla jako nejhorší.
Projektový záměr uvažuje o 5 klíčových aktivitách (KA):
1.KA – vytvoření nástrojů, které podpoří zavádění EtV a
MVSD, 2.KA – vzdělávání lektorů a krajských garantů, metodická podpora. Má
smysl zasíťovat celou školskou základnu, aby školy nebyly takovými „černými
ovcemi“ roztroušenými po celé republice. 3. KA – vzdělávání učitelů. Na začátek
projektu chceme kvůli tomu, že se jedná o nový doplňkový předmět, provést
analýzu na základě zahraničních zkušenosti, tak i na základě zkušeností
z některých našich škol a neziskového sektoru – chtěli bychom zmapovat
situaci. Protože jde o inovace, bude potřeba mediálně působit na veřejnost. Od
současné školy v ČR se zatím příliš neočekává, že bude také vychovávat, že
bude mít jakýsi akcent dopadu na osobnostní rozvoj, na společenskou výchovu.
Nástroje v oblasti modernizace dějin – multimediální učebnice – k ní
zpracované metodiky pro různé ročníky pomohou implementaci těchto moderních
dějin, bude sestavena databáze archivních materiálů a regionálních historických
pramenů a bude vytvořen vzdělávací program pro učitele. Co se týče EtV- tu je
potřeba standardizovat. Budeme mít soubor 4 standardů, na nějž bude navazovat
soubor 6 metodik, abychom mohli účinně implementovat EtV do škol. Inovujeme
současný vzdělávací program, který zatím funguje na bázi neziskového sektoru.
Vytvoříme dostatečnou metodickou podporu, tím pádem budeme potřebovat lektory.
V oblasti dějin budeme realizovat 2 semináře pro lektory – 40 účastníků.
V dílčích výstupech EtV to bude kurz pro lektory EtV, kteří budou působit
v krajích a pomáhat organizovat kurzy pro učitele. V jeho rámci
budeme realizovat kurz pro 14 krajských garantů, aby byli schopni zorganizvat
síť, kterou jsme nazvali základní síť tzv. inkubátorů EtV tak, aby dobře
pochopili organizační práci školy s názvem „Otevřená škola“.
Vzdělávání učitelů. V průběhu projektu projde
vzdělávání 140 učitelů v rámci vzdělávání ohledně multimediální učebnice
s dotací 110 hodin. Dílčí výstup – 2 paralelní inovované programy EtV
s dotací 250 hodin pro 40 učitelů. V rámci EtV budeme pořádat řadu
seminářů tak, aby byly školy schopny učinně zavést EtV do svého ŠVP, stejně tak
abychom seznámili ředetele a zástupce ředitelů a další pedagogické pracovníky
s přínosy EtV. V každém kraji budeme mít 2x seminář pro učitele,
který bude mapovat současný stav nově vyvíjených nástrojů – učebnice EtV,
vytvořené na základě IPo výzvy. Bude vznikat zároveň i určitá metodika ohledně
inovovaného webového portálu. Dále chci upozornit zejména na 70 workshopů,
které hodláme udělat na každé škole, protože, co se týče EtV je třeba, aby celý
pedagogický sbor rozuměl tomuto tématu nebo o něm alespoň něco věděl a
podporoval nebo minimálně nekomplikoval působení učitele EtV. V každém
kraji minimálně v 5 školách projde tímto workshopem celý pedagogický sbor.
V každém kraji uspořádáme v rámci projektu seminář o potenciálu
organizační práce školy „Otevřená škola“. To jsou ty nadstavbové aktivity ve
volnočasovém prostoru, protože jedna z těch základních připomínek
k doplňkovému vzdělávacímu oboru je, že ŠVP není nafukovací a že zážitkové
metody jsou časově velmi náročné.
Pilotáž a analýza. Potřebujeme odborné podklady pro
metodickou činnost, která je základem tohoto projektu. V oblasti dějepisu
zajistíme evaluaci vzdělávacího programu a ověříme multimediální učebnici.
V oblasti EtV založíme metodická centra, která budou běžně podporovat
všechny školy, které začnou zavádět EtV do ŠVP. Máme tam určitý prostor pro
evaluační semináře, které, jak jsme si zjišťovali v terénu u škol, které
již EtV zavedly, nás prosily, aby měly možnost se setkat a sdělit
s příklady „dobré praxe“, naučit se nové evaluační metody, atd.
K analýze. Nový komunikační portál, který bude sloužit
k té medodické podpoře a bude jedním z pilířů udržitelnosti.
V tomto projektu nemusí lektoři a garanti nutně zůstat v každém
kraji, ale tento projekt má takovou ambici, být takové malé „perpetuum mobile“
a to tak, že co se tady nastaví, ta základní síť inkubátorů rozvoje sítě EtV,
že díky těm kvalitním nástrojům může pokračovat. Nyní si myslím, že ty školy,
které se do toho pustily, objevily ten potenciál kvalitního sociálního klimatu
na škole a EtV, tak prostřednictvím neziskových akivit se snaží a toto by mělo
do budoucna usnadnit jejich práci.
K audiovizuálním pořadům. Plánujeme (2 roky jsou velmi
krátká doba, abychom mohli pracovat s veřejností), že by bylo vhodné
použít nejaké „silnější“ mediální nástroje na popularizaci přínosu EtV a
seznámení veřejnosti s tím, co nabízí. Aby školy, které budou EtV zavádět,
nebyly ty „černé ovečky“, které dělají něco, o čem nikdo nic neví.
Přínosy projektového záměru. Dojde ke zlepšení podmínek
výuky soudobých dějin – učitelé i žáci budou mít jistotu ve výkladu moderních
dějin a multimediální učebnice bude uzpůsobena takovým formátem, že každý žák
by se mohl stát „vědcem“ a mohl si stahovat nebo jít v tom oboru historie,
který ho zajímá, kreativně kupředu pomocí hypertextových odkazů. Bude tam řeada
sekvencí, takže ta výuka bude velmi zajímavá. Bude činnostní a stejně tak to
bude s EtV, která je na tom založena. To, že se sami učitelé seznámí
s IT technikou, je plus.
Schéma. NIDV má v každém kraji středisko a je takovou
informační dálnicí ve sdělování příkladů „dobré praxe“. Podle modelového kraje
bude krajský garant i zároveň metodik EtV. Bude mít za úkol „zasíťovat“ co
nejvíc škol, ale minimálně počítáme s 5 (mohou to být jakékoli školy – ZŠ,
gymnázia, alternativní školy, …), pestrost ocení účastníci. Cílem bude najít
v každém kraji ty školy – inkubátory rozvoje EtV, které již mají
zapracovanou EtV do ŠVP. Učitelský sbor a ředitel absolvuje workshop, takže
škola přesně ví, co od doplňkového předmětu EtV očekává a učitel je absolventem
250 hodinového kurzu. Zároveň by se škola měla připravovat na organizaci
aktivit v odpoledních hodinách. Takže v kraji budou fungovat 2 tyto
školy plus další síť, a zároveň krajský garant bude mít za úkol navazovat novou
spolupráci s dalšími objekty neziskového sektoru či sítěmi. (V Brně to
funguje – z původních 12 „otevřených škol“ je nyní těchto škol 20). Rozvoj
sítě škol a spolupráce s PF bude klíčovou záležitostí.
Závěr. Jedním z cílů tohoto projektového záměru je
prevence rizikového chování žáků – „Otevřená škola“. Kromě základní vzdělávací
funkce škola slouží jako další zdroj neformálního vzdělávání. Stejně tak
přispívá ke změně klimatu školy. Díky multimediální učebnici dojde
k rozvíjení etických a demokratických hodnot u žáků. Posíláme tím
analytické schopnosti žáků a tvorbu vlastního názoru na dějinné události.
Rozpočet. Je dodrženo nařízení OP VK, odborní zaměstnanci –
41%, služby – 2 veřejné zakázky na tvorbu multimediální učebnice a audio-vizuálních
pořadů.
Vazba na jiné projekty. V současné době je připraven
implementační projekt, který bude informovat školy, že někdo vyvíjí novou
učebnici. Mezi mnoha projekty za evropské peníze, které mají blízko
k projektu to jsou: 1) Mezinárodní standardy kvality komunitních škol
(vztah k „Otevřené škole“), 2) projekt Ekopolis, který se dá využít
v odpoledním čase, 3) Strategie osobnostního rozvoje, kterou realizuje
v rámci globálního grantu Cyrilo –metodějské gymnázium. Nejsou to všechny
projekty, jejichž výstupy bychom chtěli použít, ale chtěli bychom s nimi
navázat spolupráci.
Diskuse:
Otázka: Janek Wagner, Česká škola
2-minutové TV spoty budou mít minimální účinnost, mají
neměřitelný dopat.
Odpověď: Ing. Dušan Drabina, EV o.p.s.
Škoda, že již odešel pan Arbes z ČT, který byl
fundovaně připraven na tento dotaz odpovědět. Ty pořady sledují 3 roviny. Měly
by atraktivní formou fungovat jako AV pomůcky také u FG. Dále je potřeba říct,
že předměty ve škole fungují jako volný trh. Ředitel může předmětu udělit vyšší
hodinovou dotaci, ale to může nastat třeba po mediálním tlaku na rodiče, což
může rozhodnout, zda pošlou své dítě na pohybovou výchovu nebo FG. Třetí rozměr
je ten, že přispívají k rozvoji u celé populace, která sleduje TV
vysílání. Máme slíbený vysílací čas v 19:32, kdy se sledovanost pohybuje
mezi 300 – 600 tisíci v závislosti na dnu v týdnu. Pokud by bylo
opakování na dalších kanálech ČT, měl by být dopad ještě větší, minimálně půl
milionu, což je pro tyto účely dostačující.
Doplnění a dotaz: Mgr. Naďa Eretová, Řízení školy
Když MŠMT spustilo spoty k evropským penězům, strhla se
lavina dotazů ředitelů škol. Nemyslím si, že by spoty byly neefektivní.
Počítáte se spoluprací s PF? EtV je velmi záslužná. Jak
plánujete realizovat spolupráci s PF? Každý pedagog by měl být proškolen
v EtV a jeden z nástrojů je ten, že se EtV dostane do přípravy
budoucích pedagogů.
Odpověď: Ing. David Bartůšek, Brno
K pořadům. Je to pragmatický krok popularizovat nový
předmět, který si hledá místo. Za druhé, škola má kromě naukových předmětů i
vychovávat. Má být schopná zejména na ZŠ žáka vybavit tím, že žije
v nějaké společnosti. Řada rodičů se proti řediteli nebo učiteli postaví a
řekne, že chce raději více hodin jazyka nebo FG místo nově zaváděné EtV. Skutečnost,
že o novém předmětu bude moderním způsobem referováno, má určitý přínos. Děkuji
za tento dotaz, určitě se nad ním zamyslíme. Co se týká spolupráce s VŠ,
určitě tam je prostor v metodické činnosti. Byla by škoda nevyužít všech
PF v rámci projektu, protože další vzdělávání se týká nejen současných
pedagogů, které to můžeme učit, ale bylo by výborné, kdyby se výsledky projektu
přenášely i na VŠ a postupně vznikaly specializované vzdělávací obory na VŠ.
Poznámka: Mgr. Pavel Motyčka, Gymnázium Kroměříž
Učit EtV je náročná záležitost, proto bychom chtěli vidět
centrum přípravy v dalším vzdělávání, tzn. že učitel, který má nějakou
aprobaci, EtV přijme, projde jí. Pokud by měl učitel kombinaci např. rodinná
výchova – etická výchova, byl by těžko uplatnitelný na trhu, takže důraz na
fakultách bude kladen na další vzdělávání.
Reakce: Janek Wagner, Česká škola
Reakce na TV spot – v kontrastu reklamní a výchovný –
je tam úplně jiná cílová skupina. Není to vůbec možné srovnávat.
Odpověď: Mgr. Lenka Schvarzowá, MŠMT
Nemá to charakter reklamního spotu, to bychom byli velmi
povrchní. Má to být vlastně určitá moralita, etuda, která je vtipně vytvořená,
nápaditá, sympatická a dá se rozvinout v rodině, ve výuce, takže nemá to
jen charakter reklamy. Mohu vás ujistit, že na tom budou dělat skuteční
odborníci. Třeba tady seděl otec Tomáše Sedláčka, budou na tom dělat
spisovatelé, výtvarníci, budou na tom dělat mediální odborníci, atd. Takže
doufám, že se nám to povede.
Reakce: Janek Wagner, Česká škola
Vy jste mě nepochopila. Nemůžeme srovnávat reklamní spot
s 2-minutovým pořadem. Tam byl argument, že reklamní spot měl dobrý zásah
u nějaké cílové skupiny. Já jsem řekl, že to nemůžeme srovnávat, že se jedná o
jinou cílovou skupinu a jiný formát, takže vy reagujete na něco jiného, co jsem
neřekl.
Reakce: Mgr. Lenka Schvarzowá
Já jsem vás opět nepochopila, takže se omlouvám. Možná jsem
odpověděla někomu jinému na jinou potenciální otázku.
Reakce: Ing. Dušan Drabina, EV o.p.s.
Proč si myslíte, že Karlovarské vody investují do krátkých
pořadů o vodě? Mělo by to mít nějaký dosah.
Reakce: Ing. David Bartůšek, Brno
Otázce v podstatě rozumím tím způsobem, že je potřeba
si pohlídat cílovou skupinu. Pořady jsou zaměřeny na to, aby byly i výukovou
pomůckou, aby byly ke stažení a prohlížení na youtube a dalších elektronických
mediích. Řada škol má ve vestibulech informační tabule, na kterých by také
mohly běžet. Může svým způsobem pracovat i s žáky, rodičovskou veřejností
v místě, kde se přirozeně do kontaktu dostane učitel-žák-rodič. U odvysílání
v TV je potřeba propátrat, zda se to nemine s cílovou skupinou,
jestli to splní účel popularizace. Pokud ten AV- pořad bude navozovat nějakou
otázku, která se vztahuje k nějakému morálnímu chování, myslím, že to může
velmi zaujmout. Nebude to jen plochá reklama na EtV. Je potřeba si pohlídat
efektivitu toho kroku, určitě se na to zaměříme. Děkuji za tento dotaz.
Komentář: Pavel Vacek, PF HK
K propojení projektu s pedagogickými fakultami –
s naší PF je. Já jsem členem Etického fóra, dlouhodobě spolupracuji na
těch kurzech a za další my tady v ČR máme poměrně velký dluh, protože jsme
tu EtV víceméně směrem k praxi, aby učitelé více ovlivňovali mravní
stránku, více neřešili. Máme todlouhodobě zanedbané, protože jsme se
orientovali na výukové předměty. Takže teď tady něco doháníme. Projekt by tomu
mohl hodně napomoci. Souhlasím s P. Motyčkou, že těžiště je v dalším
vzdělávání u už hotových učitelů, rozšiřování jejich kvalifikace nebo
kompetence v oblasti EtV. Ale i na VŠ musíme věnovat pozornost po této
stránce, dostat se nebo se přiblížit ke Slovensku, kde EtV je studována jako
obor plnohodnotně na 5 PF jako kombinace. K tomu máme daleko, ale musíme
k tomu nakročit.
Dotaz: Petr Pánek, o.s. PANT
Přenesu se z EtV do dějepisu. Většina aktivit směřuje k tvorbě
MM učebnice. Podle podkladů předpokládám, že bude vypsáno výběrové řízení (VŘ)
na tvorbu a že se bude vycházet z projektu. Chci se zeptat na termín
realizace. 9 – 10 měsíců od začátku realizace – to považuji za nereálné. Pokud
vezmu délku VŘ, délku studia, průzkumu, pokud si vezmu zpracování základních
materiálů a vytvoření týmu a pilotáž, tak se dostáváme minimálně na na 18 -20
měsíců, má-li být učebnice kvalitní. Pokud má být sepsána někým „od stolu“, tak
to může být i za půl roku. Pokud by to bylo tak postaveno, tak se obávám, že ty
peníze budou vyhozené.
Odpověď: Mgr. Jarmila Záhoříková, NIDV
Projekty jsou velmi normované časem. My si to uvědomujeme a
také se obáváme. Je to zakázka, kde u toho VŘ budeme muset oslovit mnoho
účastníků. Jsou tam mnohem delší časy na to VŘ. Budeme se snažit tu učebnici
vytvořit v nějakém časovém horizontu. Mám před sebou harmonogram aktivit
projektu. I když to vypadá, že na tu učebnici je málo času, my počítáme
s tím, že jak se bude tvořit, tak nám bude vcházet do pilotáže, a pak
dojde k tomu, že to bude velmi časově napjaté, a my budeme muset zvážit
délky té pilotáže a délku práce s učebnicí, abychom mohli ověřit, zda to
funguje.
Reakce: Petr Pánek, o.s. PANT
Prakticky, má-li být učebnice kvalitní, musíte vytvořit tým
kvalitních lidí. Ti lidé jsou kvalitní, takže nečekají „na židli“. Většinou
pracují na stávajících projektech, tzn. že na to budou mít čas až za několik
měsíců. Poté, co se to dozví, budou nějakým způsobem odsouhlaseni, že to budou
dělat. Jedná se o historiky, metodiky, atd. Vzdělávání lektorů a RG – 2 měsíce,
víc ne. Takže už si to můžete odečítat - propagace celého projektu se dá dělat
průběžně, takže z 27 měsíců se na tvorbu učebnice dostanete na 20 -22
měsíců. Jsou tady na to pěkné peníze, dá se z toho udělat skutečně
kvalitní věc, která bude nadčasová, která bude na evropské úrovni, ale musí na
to být čas. Takhle by to bylo škoda.
Reakce: Mgr. Jarmila Záhoříková, NIDV
Děkuji za tyto připomínky. Chápu kulatý stůl, jakože se
poradíme odborně na těch projektech. Před finalizací budou všechny připomínky
zváženy a zpracovány.
Poslední dotaz – poznámka: MUDr. Hamanová, EF ČR, 1. LF
dětské kliniky a Ústavu pro doškolování lékařů
Jako lékaři dospívajících dětí bychom si velmi přáli, aby
EtV byla zavedena co nejdříve. Čekáme na to a víme, jsme přesvědčeni, že může
velmi pomoci v prevenci syndromu rizikového chování. Protože její různá
témata jako sebehodnocení, komunikace, tvořivost to jsou ochrany, mocné
ochranné faktory proti rizikovému chování, které je dnes velkou bolestí
adolescentní medicíny. Umíme dnes léčit řadu nemocí, ale neumíme si poradit
s tím rizikovým chováním, jehož následky tvoří tři čtvrtiny úmrtnosti
v dospívání. Musí tam být primární prevence. Byla by dobrá spolupráce se
zdravotnictvím – úplně totiž chybí. Lekaři mají spoustu argumentů a uvítali by
spolupráci.
Závěr: PaedDr. Jiřina Tichá, MŠMT
Začala bych časovým harmonogramem. Pan Pánek tu nebyl, my už
jsme to vysvětlovali. Musíme postupovat podle výzvy, a i když jsme to
připomínkovali my i odbor 29, který zastupuje pan Ing. Hrabánek, naše
připomínky nebyly vzaty v potaz. Musíme se tedy řídit termínem stanoveným
ve výzvě. V určitých případech je možné požádat o odklad, pokud by
z nějakého neodkladného důvodu nešel termín dodržet, ale v tuto
chvíli s časovým harmonogramem bohužel nemůžeme nic dělat.
Co se týká jednotlivých projektů a vašich připomínek -my
jsme si vědomi toho, že prvním projektem pro mateřské školy je náš národní
projekt. Mateřské školy bohužel nebyly podpořeny ani v individuálních
projektech ostatních, protože děti v mateřských školách nejsou podle
Evropské komise v současné době cílovou skupinou. Proto doufáme, že
v dalším období Evropská komise změní názor a naše příslušná skupina
dokáže prosadit mezi krajskými úřady i na evropské platformě, aby mateřské
školy dostaly náležitou podporu, kterou si zaslouží.
Druhý projekt – Profesní podpora učitele – já jsem do toho
úmyslně nezasahovala hlavně v oblasti mentoringu, protože je to projekt,
který máme víceméně čtyři roky připravený. Prošel už čtyřmi kulatými stoly,
vždycky byl hodnocen velmi pozitivně. Přesně před rokem jsem se za paní
ministryni Kopicovou zúčastnila jednání v Evropské komisi, kde všechny
země, které vystupovaly na obhajobu způsobu, jakým řeší kvalitu ve vzdělávání,
používaly právě mentoring. Mně bylo velmi líto, že máme tento projekt tak
dlouho připravený, a že jsme ho nedokázali přes tehdejší vedení ministerstva
prosadit. Jsem ráda, že se teď konečně realizuje. Asi víte o tom, že školy
mají vytvářet své dlouhodobé záměry a také by měly mít promyšlený plán dalšího
vzdělávání. Je potřeba, aby do dalšího vzdělávání byl zapojený celý pedagogický
sbor, proto také měly největší úspěch programy ať už VÚP nebo NIDV, které byly
šity na míru přímo konkrétní škole. Například konzultační centra byla velmi
vítána všemi školami.
K třetímu projektu Gramotnosti: je tam opravdu velmi
silná vazba na standardy. My jsme minulý týden navštívili Polsko, navštívili
jsme obdobnou instituci, jakou je naše NIDV, ale navštívili jsme také obdobnou
instituci, jakou je náš CERMAT, tzn. instituci, která se zabývá testováním
žáků.. Oni již tvoří druhý rámcový vzdělávací program, druhé standardy a my
všechno teprve dokončujeme. Takže já v tom vidím velkou příležitost
k tomu, abychom se poučili i z ostatních zemí a využili jejich
zkušeností.
K poslednímu projektu, což je trošku moje srdeční
záležitost, nebo-li Výchova k občanství: etická výchova jako doplňující
vzdělávací obor, byla před dvěma lety zařazena do rámcového vzdělávacího
programu. Naším cílem je, aby se dostala do všech škol, do přípravy vzdělávání
učitelů. K tomu byly také vyzvány dopisem ministra všechny pedagogické
fakulty. Některé se přidaly k této výzvě, některé to zváží, ale byly i dvě
fakulty, které to zásadně odmítly. My to nechceme nikomu nutit, ale naše
společnost je v takovém stavu, že si tento zásah skutečně vyžaduje.
Jestliže nezačneme ve školách, tak se nikdy nedostaneme k žádné celkové
proměně společnosti. Co se týká dějepisu, velmi úzce souvisí s etickou
výchovou. Pokud žáci nepochopí soudobé dějiny, těžko mohou posuzovat současný
svět. Je mi velmi líto, že máme tak krátký termín, ale nedá se nic dělat,
musíme napnout všechny síly, aby se ta multimediální učebnice dějepisu
podařila. My budeme velmi sledovat, jak kvalitní odborníky Národní institut pro
další vzdělávání do svých týmů zahrne, protože nám jde o to, aby naše projekty
byly dobré a přinesly školám hodně užitku.
Všem moc děkuji za účast, podporu a všechny konstruktivní
připomínky.
Zapsaly: RNDr. Helena Nováková, Mgr. Eva Keclíková, 13. 7.
2011
0 komentářů:
Okomentovat