Všetci si myslíme, že byť učiteľom je nejaké špeciálne povolanie, dokonca poslanie: Človek musí mať rád deti, musí zabudnúť na vlastný život a obetovať sa, dať svojim žiakom všetko. Na to samozrejme potrebuje veľký učiteľský talent, preto nemôže byť hocikto učiteľom. Toto presvedčenie však považujem za mýtus, na ktorom je len časť pravdy.
Z článku Ericha Mistríka v blog.sme.sk vybíráme:
Prečo neuvažujeme o učiteľoch ako o profesionáloch vo svojom odbore? Ľudia budú kopať do učiteľov okrem iného dovtedy, kým nepochopia, že učitelia sú takými istými profesionálmi ako ľudia vo všetkých iných profesiách. Aj učitelia potrebujú množstvo profesionálnych schopností, až vtedy sa stávajú Pánmi Učiteľmi, Paniami Učiteľkami.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
24 komentářů:
Konecne se nekdo nebal rici pravdu. Skoda jen, ze chybi preklad do cestiny, aby tomuto psanemu textu v ramci svych kompetenci porozumel i cesky ucitel a ucitelka.
Nemějte o kompetence českých učitelů a učitelek starost, paní Cancy. Když dokázqali naučit číst a psát takovou tupou zapšklou kravku, jako jste vy, se slovenštinou věru nebudou mít potíže!
V článku není nic, o čem bych nevěděla a s čím bych nesouhlasila. Tak k čemu ty urážky v komentářích?
A.S.
Když dokázali naučit číst a psát takovou tupou zapšklou ......"
Rád bych požádal redakci České školy, aby se i o prázdninách řídila etickými pravidly, která kdysi zveřejnila.
S paní Carcy nemusíme souhlasit, ale podobné útoky jako zveřejnil anonym 4.7.2011 v 7:52 bychom neměli připustit.
Děkuji
Anonymní 9:17
Nu, je sprostota a sprostota. To, co paní Carcy napsala, je sice formálně nezávadné, ale obsahově jde o sprostotu mnohem větší než tu, která pobuřuje Vás. Měřme oběma stejně - mohou být smazány oba příspěvky.
Etickými pravidly bych tu moc neoperoval. Mně to spíš přišlo jako názorná ukázka rčení "na hrubý pytel hrubá záplata".
A paní Cancy bych vzkázal, že si o české učitele nemusí dělat starosti. Věkový průměr vypovídá mimo jiné o tom, že většina učitelstva byla v minulosti zvyklá na česko-slovenské zprávy, filmy a jiné pořady. U těch, co teď vycházejí z vysokých škol, bych si tím porozuměním slovenštině nebyl jist.
pur
Pravdou je, že anonymní ze 4.července 7:52 to fakt přehnal.
V písemném styku neuvést oslovení s velkým "V" je prostě nehoráznost.
Nehoráznost? To není nehoráznost. To je nevychovanost a nevychovaný učitel, který je tolerantní k urážení jiných lidí, to je pohroma!
Sarkasmus v tom případě není na místě, pane učiteli!
nevychovaný učitel, který je tolerantní k urážení jiných lidí, to je pohroma!
Zatímco urážet učitele jaksi patří k bontónu, není-liž pravda?
Je opravdu zbytečné titulovat madam Carcy jako kravku.
Je to nevhodné a vyvolávající despekt spíše vůči autorovi podobných výroků.
Já vím, že jsou situace, kdy je obtížné udržet nervy na uzdě, ale gentleman by měl umět i tupého hlupáka označit správným výrazem, aniž by přitom znectil sám sebe.
Vůči ženám to platí dvojnásob.
A to i vůči ženám, které svůj antiučitelský komplex prosazují s vehemencí jezuity Koniáše.
Anonymní ze 4.července 7:52 to nepřehnal. Použil přece milou zdrobnělinu, která ve skutečnosti vůbec není na místě.
Je smutne, jak kraticka veta vzbudila tolik emoci, zatimco ke clanku, k nemuz by mela byt vedena diskuze, se nikdo nevyjadruje. Ja bych take dokazala prirovnat ucitelske schopnosti k prislusnikum fauny, nic by to ale neresilo. Misto okopavani mych kotniku dokazte, ze ucitelstvi tedy je poslani. Zatim to z zadneho komentare zrejme neni.
Kdybyste se, osobo, zdržela svých kratičkých vět, možná by se k článku diskutovalo více. Samozřejmě by bylo ideální vůbec na vás (sic!) nereagovat, ale tolik zavilé a nenávistné sprostoty, to prostě někdy člověku nedá.
Své následné pokrytecké reakce si vetkněte za klobouček.
dokazte, ze ucitelstvi tedy je poslani
A proč, když o tom, paní Carcy, není zjevně sporu. Někteří z nás, profesionálů, se pouze pozastavili na tím, že naznačujete, že my profíci nezvládáme jeden ze světových jazyků.
Sama jste diskusi odklonila od učitelování ke kravkám a teď hořekujete. Kdybyste bývala napsala něco v tom smyslu, že už i na tom Slovensku, tomu, vy pitomci, někdo rozumí, mohli jsme tu už dávno vesele přibrušovat brky a neztrácet čas posuzováním Vašich kvalifkačních předpokladů.
Pardon, madam CARCY, učitelství není žádným posláním, je to docela běžné povolání jako každé jiné. Tahle legenda se traduje mezi učiteli řadu desetiletí z dob Rakouska-Uherska a je jedním z příčin, proč jsou kantoři v subalterním postavení vůči ostatním společenským skupinám. Kantor není žádný věrozvěst, který šíří vzdělanost o vodě a chlebu. Zeptejte se ekonoma, prodavačky, řezníka, řidiče či právníka, zda jeho povolání je posláním. Vysmějí se Vám. Oni se tím povoláním docela prostě živí. Jen kantoři, když nedostanou přidáno, protože se státní finance rozkrádají, zalezou do svého kabinetu a obelhávají se legendou o svém "společenském poslání".
Nevím, proč bychom měli dokazovat, že "učitelství je poslání"?? Já naopak souhlasím s článkem pana Mistríka, klidně bych se pod něj podepsal. Takovými těmi žvásty typu "poslání", "pedagogické mistrovství" obvykle operují politici, novináři a lidé, co rádi mluví do školství. Obvykle pak následuje informace o tom, že nám seberou další peníze na pomůcky...
pur
Nejdřív jsem ani nechtěl na podobné nesmysly reagovat, ale nedalo mi to.
Otázka práce versus poslání není určena nějakým předpisem či normou náhledu společnosti.
Je to věcí vnitřního postoje každého.
Jen ten, kdo svou práci jako poslání bere, může tak být i ostatními vnímán. (Zdůrazňuji "může být.)
Jsou policisté, kteří hlídají na křižovatce a jsou policisté, kteří dbají na bezpečnost lidí.
Jsou soudci, kteří zvažují argumenty protistran a jsou soudci, kteří hledají právo a spravedlnost a k tomu jim slouží zákony.
Jsou lékaři, kteří na základě příznaků stanovují diagnózu a jsou lékaři, kteří se snaží vrátit člověku zdraví.
I uklízeč v parku může jen uklízet bordel po ostatních, anebo přispívat k tomu, aby svět byl hezčí a zdravější.
Jen si poplačme a postěžujme, jak nás svět nechápe a jak nám křivdí.
Že nás řečmi o "poslání" krmí hlavně ti, kteří nám v druhém kroku chtějí sebrat i to málo, co máme?
No ano. Ale jak to s tím souvisí?
Pokud učitel chce brát svou práci jen jako činnost od-do za kterou dostane svůj plat, pak je to jen jeho problém.
Ať si namontuje ke dveřím třídy píchačky a dělá svou práci co nejlíp.
Ale ať se pak také nediví, když na něj bude nahlíženo stejným zorným úhlem jako na dělníka od pásu. (Při vší úctě k dělníkům.)
Pro mne je tato práce něčím víc, nežli jen "učitelskou nádeničinou".
Nemíním se spokojit jen s tím, že odkecám svou prezentaci, zadám práci a jednou za čas písemku.
Nedělám tuhle práci jen proto, abych si vydělal na jídlo, ale proto, že mne to baví.
Svobodně jsem se rozhodnul brát menší plat, nežli mí, často hloupější spolužáci.
Dělám tuto práci proto, že mne těší účastnit se něčeho, co mne přesahuje a co má mnohem větší význam pro budoucnost, nežli pro přítomnost.
V rámci svých možností se pokouším připravit do života další generace.
Pro mne je to poslání a nikoliv "jen" práce.
Pokud mne budou mít mnozí kvůli tomu za hlupáka, je mi to jedno.
Mně zase bude líto jich, protože já díky svému postoji mohu zažívat situace a pocity, které jim jsou odepřeny a nikdy je nepochopí.
No vidím, že učitelé diskutují i o prázdninách a dokonce na státní svátek.
Z toho logicky vyvozuji, že jim není jejich povolání lhostejné, ať už se cítí profesionály býti, nebo tzv. "poslanými" :-)
Teď trochu vážněji i nevážněji:
1) asi 3 měsíce intenzivněji čtu diskuse na tomto fóru a mám pocit že paní Carcy nikdy nezklame a pár lidiček svým příspěvkem vyprovokuje. Nejsem psycholog, ale můj instinkt mi říká, že se tak jen baví a čeká kdo se tzv. nechá "vytočit". Zatím se mi totiž nepodařilo si přečíst od této dámy nic konstruktivního, bohužel, třeba jsem se špatně díval :-)
2) k učitelskému povolání - poslání či profesionalismu:
předesílám, že jsem byl též aktivním učitelem 17 let (6 let jako externista na gymnáziu za minulého režimu, 11 let od 1996-2007 jako řádný učitel na jedné SOŠ a SOU). Do školství jsem přišel z fabriky z postu šéfa provozu dobrovolně a vůbec jsem nelitoval toho, že můj plat tehdy klesl měsíčně o 5.000,- Kč.
Důvodem bylo to, že mě učení odjakživa bavilo, už jako student jsem doučoval matematiku s celkem dobrými výsledky. Cítil jsem se prostě být "povolán" učitelem bez ohledu na společenskou "neprestiž", peníze-nepeníze, omezenost některých kolegů, kteří by ve fabrice nevydrželi ani týden atd.
Tedy můj názor na učitelování je:
a) musí mě práce bavit (a to za každého režimu, počasí a nepříznivé finanční situace)
b) musím k této práci přistupovat zodpovědně, profesionálně, nesmí mě odradit omezenost některých kolegů, nekompetentnost nadřízených, musím leckdy překousnout kritiku své práce od hospitujích a spíš hledat důvody jak to zlepšit. Musím se vyrovnat s klesající úrovní žactva a ve svých metodách a formách se jim přizpůsobit, přitom se k nim chovat korektně jako "rovný s rovným", což velká většina z nich záhy pozná, prostě musím být odborným, morálním i lidským profesionálem ve svém oboru.
3) A pokud zjistím, že stárnu, že už na učitelování nemám nervy, náladu, štvou mě rodiče žáků, kteří se na mě dívají "skrz prsty", narůstající byrokracie a administrativa, ředitel, který si vymýšlí "nesmysly", státní maturita, a bůh ví co ještě všechno ostatní a navíc UMÍM JEŠTĚ NĚCO JINÉHO JAK JEN UČIT A ZKOMPETENTŇOVAT ŽÁKY, tak se na to prostě vykašlu a půjdu dělat něco jiného, a budu se i tam cítit povolaným profesionálem.
Ale vždy co dělám mě musí v prvé řadě bavit, protože pokud dělám práci jen pro peníze, tak to nikdy není ono.
Petr
PS.
A když už pět let neučím, tak aspoň čtu příspěvky na České škole a občas do toho taky něco kwoknu :-)
Jsem učitelka a pod příspěvek od poste.restante se podepíšu. Svoji práci považuji za poslání a myslím, že většina mých žáků to vnímá. Při předávání vysvědčení deváťákům jsem to i slyšela z jejich úst.
Tragédií je, že většina prodavaček (řidičů autobusu, popelářů... dosaďte si další, a UČITELů) svou práci za poslání nepovažuje. A tomu se snažím svým učením zabránit. Vštěpuji žákům, že by vždy měli dělat takovou práci, která je bude bavit, resp. v práci, kterou dělají, najít zalíbení, protože většina povolání je potřebná a užitečná.
Určitě existuje i spousta lidi, kteří považovali za svoje poslání realizovat státní maturitu co nejlépe v rámci zákonných podmínek. A sklízejí za to jen hrubé útoky. Pak jistě i pan Blaha pochopí, že všichni ti "poslani" učitelé sice maji sve poslání, ale každý jiné. A podle toho u nás školství vypadá. A což teprve na Slovensku.....
pod příspěvek od poste.restante se podepíšu
Možná by stačilo, paní učitelko, podepsat se pod svůj vlastní příspěvek.
Co si pamatuji, s posláním jsem se setkal, když mne táta poslal pro noviny, povolání jsem si odkroutil, když mne vlast povolala do zbraně. Pak jsem hledal zaměstnání, abych se jako zaměstnanec nějak uživil. To jsem si, mimo jiné, pár let jako učitel zaučil. Poslední dobou jsem zkompetentňovač. Časem budu možná standardizátorem. To podle toho, co naši jasnozřiví jazykozpytci vymyslí, aby to vypadalo jako fungl novátořina.
A to je asi tak všechno, co k tomu mohu říci. Každý to vnímá trochu jinak a každý ať si to vnímá, jak uzná za vhodné. Jediné, čeho bych se rád vyvaroval, je vnímat svoje pedagogické působení na letošní kvartány jako poslání, protože si dovedu živě představit, kam všude mne jako vštěpovače v průběhu roku chutě posílali.
jistě i pan Blaha pochopí
Pan Blaha chápe lecos nebo se alespoň snaží pochopit, jakkoli se mu to nedaří za všech okolností.
Sám zkompetentňuje žactvo v rámci rámcového vzdělávacího programu a svých možností, co mu síly stačí, aby občané na úřádech, v ordinacích a vůbec leckde nepotkávali pitomců zbytečně mnoho. Za což se mu dostává sklizně nadmíru.
Ale že by tuto sisyfosštinu vnímal jako poslání, no tož to teda ne. Chybí mu tam, tedy v jeho případě, jedna poměrně významná ingredience, něco jako předurčenost.
Paní Carcy, Vy mě vážně dokážete vždy pobavit. Nevěřím, že Vaše příspěvky jsou myšleny vážně. A jste vůbec žena? Dokážu si docela představit, že jste třeba i muž a výborně se u diskuzí bavíte. Já se bavím docela dobře.
Učím 18 let a souhlasím s panem Petrem. Člověka to musí hlavně bavit. Což je můj případ, proto učím tak dlouho a o změně neuvažuji. S žáky, klučíky na SŠ, vycházím v pohodě, s rodiči také, státní maturita z matematiky nás nezaskočila, adrenalinový výlet na konci roku jsme také všichni přežili,... Co víc si přát! Co mě trochu trápí jsou horší studijní výsledky, než dříve. Ale jak psal pan Petr, hledám a zkouším, jak to změnit.
No a teď se budu jako správná učitelka ještě dva měsíce válet doma!!!
A jestli je učitelství povolání, poslání, práce? To je mně, matikářce, úplně jedno. Ale po prázdninách to s kolegy i žáky probereme, Iris
Kdy už vám dojde, že Carcy je chlap, který si z vás dělá prču ! Ignorant
Carcy = Parabellum
Okomentovat