Studie ke koncepci dalšího rozvoje středního vzdělávání a potřebnosti většího počtu vyučených.
Studie ke stažení ve formátu PDF
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
Každý má právo na názor, jen některé názory se nedají poslouchat a tak si myslím, že opět každý má právo některé názory raději překračovat nebo nechat samotného autora spíše dozrát.
To co by se mělo zvednout je kvalita přístupu ve vzdělávání. Jenže tady se dostáváme do pasti slov, kdy řada lidí si pod pojmem kvalita představují něco jiného a někteří se dokoce ptají "Čo je to také absurdný?". Kvalita, rozhodně není více maturit, i když na to poblázněná Evropa dnes slyší. Maturanty chtějí firmu také proto, že vedí co vychází u čňovského školství. Nejde o znalosti, jde o vnitřní motivaci. A také si myslím, že tohle při své praxi už rozhodně víte.
Kvalitnější přípravu můžete klidně poskytnout delší přípravou na výkon profese, ve které ale budou jiné metody a formy práce. Maturita tam přesti i tak být nemusí. Pořád ve mně totiž doznívá příběh, který jsem sám prošel. K maturitní laťce jsem si donesl akorát mnoho teoretických informací, které jsem nakonec v praxi téměř nepoužil. Byly tak trochu potřeba až při dalším teoretickém studiu.
Snad když chci pochopit nějaký studetský vtip, pak ho můžu chápat v kontextu doposud trvajícího školometského přístupu.
Jestli uvažujete o parafrázi "zlatého dna", pak musíte použít opět fyzikální zákony. Jde totiž o to, co je tím "materiálem na dně". V současném školství je tam akorát kalná usazenina. Takže bych ten kýbl nedoporučoval obracet. Třpyt neuvíte ani zespod, je tam jen vyraženo staré logo MŠMT. O patině se rozhodně mluvit nedá.
(obyčejný člověk)
Pane Šteffle, proti Vašim teoretickým spleteninám dávám zapravdu spíše "obyčejnému člověku".
Prostě - uvědomte si, že už dávno nemáme řešit, kolik koho kam půjde studovat, ale jací kam půjdou a jací absolventi vyjdou. ¨
Tedy nikoliv kvantita, ale kvalita vyučování a vzdělávání.
A začít zlepšovat je třeba právě u základního a učňovského školství. Kvalita, kvalita a zase důraz na kvalitu, jinak se z toho všeho nehneme.
Práce ředitelů, práce učitelů, podmínky vyučování, možnosti pohybových aktivit o přestávkách, zodpovědný přístup zřizovatelů - to by se mělo začít řešit. Ne počty učňů - stejně vyjdou z učení a koukají dělat kde co, jen ne svůj obor. Přitom místa by se nabízela, ale holt se při té práci ušpiní ruce. Někdy.
Více učňů nepotřebujeme, ale jak ukázaly státní matrurity ne každý má na maturitu . Začíná zde tedy platit nerudovské "Kam s ním?".
Je sice hezké, že žáci a jejich rodiče (ti obvykle především) mají zájem na tom, aby dosáhly co nejvyššího vzdělání, ale praxe je jiná (vlastně ne úplně jiná, jen chtějí maturitního vysvědčení nebo VŠ diplomu dosáhnout bezbolestně a především zadarmo). Prakticky nulová podpora vybrané školy a pedagogů ze strany rodičů, u velké skupiny také absolutní nezájem o studijní výsledky svých dětí (pokud ale už není pět minut po dvanácté, to pak jdou rovnou za ředitelem popř. zřizovatelem). K tomu připočtěte nízké studijní předpoklady cca 33% žáků na základních školách (+ skupiny dys... žáků), pak také nízké finanční ohodnocení a prestiž učitelského povolání, a je na problémy zaděláno. Má pan O.Š nějaký nápad, jak dostat žáky, kteří často namají ani na to dodělat "učňák", na SOŠ nebo dokonce gymnázia. Aby navíc úspěšně absolvovali VŠ - to už je hard-core scifi. Chce snad donekonečna snižovat laťku kvality? Už teď je někde tak nízko, že se musí podhrabávat. Pokud žáci (a jejich rodiče) nebudou dostatečně silně VNITŘNĚ motivováni k úspěchu ve studiu už od první třídy ZŠ, nic nás nezachrání. Je zajímavé, že dnes se často zmiňuje problém sociálně znevýhodněného žáka. Z mé školní docházky mohu potvrdit, že právě oni studovali velice aktivně a dosahovali často lepších výsledků, než žáci z rodin, dnes označovaných jako střední třída. A k tomu je právě často motivovali jejich rodiče s vidinou toho, aby se měli lépe než oni sami (mluvím o 70. a 80. letech minulého století).
Charlie má 100% pravdu. Kvantita maturantů nikam nevede. Pokud by pan Šteffl někdy v posledních letech učil na obyčejné průměrné základní škole, zjistil by, že opravdu zhruba třetina žáků základní školy nemá na studijních maturitních oborech co pohledávat, neboť k tomu nemají ani minimální schopnosti. Přesto stále vidíme, že spousta těchto žáků se zcela bez problémů dostává na maturitní středoškolské obory. Tito studenti jsou jen prostředkem, jak střední školy získávají finace pro svou existenci. Jsem na základě svých letitých zkušeností učitele základní školy přesvědčen, že drtivá většina neúspěšných maturantů letošních státních maturit se rekrutuje právě z těchto žáků, kteří měli značné studijní problémy již na základní škole. A pokud by na maturitních oborech nebyli, odhadoval bych neúspěšnost maturit na hranic max. 5%. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale učební obory by měli končit výučním listem a učební obory s maturitou byly již za totality notně zvrácenou záležitostí.
Maturity v našem pojetí a snad i evropském jsou z části formální. Někteří absolventi jen opakují učivo ze ZŠ, případně lehce rozšiřují. To však možno realizovat tím, že studenti dostanou prostě papír. Bez docházky, formálně. Chce-li to Evropa. Tytam jsou doby kdy student musel na maturitu pořádně makat a měl např. na gymnáziu vědomosti dnešního bakaláře.Nebyl sice odborně erudován, měl však takové znalosti, že mohl studovat téměř kterýkoliv předmět.Dokonce i kvalita VŠ upadá. K čemu obory jako politologie, sociologie, psychologie, religionistika? Kdo tyto absolventy zaměstná?
A řemeslníky potřebovat budeme vždy i když třeba ne v takovém množství jako dříve. Měla jsem opraváře, bylo mu nějak kolem 20 let. Dvakrát jsem musela jeho práci i práci jeho kolegy reklamovat. Nakonec jsem si to raději udělala sama. Domnívám se, že je chybou zavrhnout již na ZŠ pracovní výchovu. Chlapci ztrácejí manuální zručnost, poněvadž ani doma nejsou k tomu vedeni. A rekvalifikace? Bez delší praxe? A to již nemluvím o pracovněvolních a moralních aspektech.
Okomentovat