Zaměstnavatelé si čím dál častěji stěžují na nedostatek kvalifikovaných řemeslníků. Úřad proto chystá změnu financování jednotlivých oborů s tím, že podporu by měly dostat zejména technické obory. Více uchazečů by do učilišť podle ministra Dobeše měly přivést i obavy ze státní maturity.
Z článku na Novinky.cz vybíráme:
Na nedostatek kvalifikovaných a šikovných řemeslníků si postěžovali také zástupci Hospodářské a Agrární komory a Svazu průmyslu a dopravy. Kvůli slabým populačním ročníkům totiž přebývají volná místa na středních školách a gymnáziích a děti jim dávají přednost před řemesly.(...)
S posilováním odborného vzdělávání ale nesouhlasí někteří odborníci, například Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ve svém materiálu ohledně zvyšování konkurenceschopnosti experti uvedli, že by se měly posilovat hlavně schopnosti žáků rychle reagovat na proměnlivé požadavky trhu práce. Specializované vzdělávání by se prý mělo nechat až na poslední ročníky středních škol.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
31 komentářů:
však vám Bobeš vyšel vstříc, vyhodil 30 000 studentů a vytvořil tak debilní didaktický test z ČJ. Když se to bude opakovat, pak skutečně můžeme zavřít 1/3 středních škol. Budou tady jen gymnázia a učební obory.Budeme opět světovými , ale v negativním slova smyslu.
No, tak dávno měl někdo naznačit, že kdekdo nemá na maturitní obor, že někdo musí dělat i "ručičkami", ono se to těžko poslouchá,rodiče nechtějí slyšet, že jejich dítko patří na " učňák", bohužel nemá každý žák na maturitní obor,... IP
Nemělo by se to tady celé přejmenovat na ignorantovo-štefflovský blogg?
Velmi se omlouvám, můj příspěvek bude zřejmě zcela mimořádně silně emotivní a tedy i nejspíš myšlenkově neuspořádaný až chaotický.
Leč: za současný neutěšený stav odborného a učňovského školství nebo jak se to nazývá mohou ti, kteří se zhlédli v představě, a tu prosazují, že čím vyšší vzdělání na papíře, tím je i vzdělanost obecná vyšší. Vzdělanost i ve smyslu odbornost a profesionalita.
V řemeslech se rezignovalo na systém učedník, tovaryš, mistr, nepěstují se cechy jednotlivých řemesl a tradice vůbec. Ředitelé učilišť se začali v představě, že zvýší atraktivitu učebních oborů, předhánět v maturitních oborech, což je krátkozraké a hloupé.
Pořád přetrvává a dokonce je i pedagogy posilováno povědomí, že blbej patří na učňák. Blbej pak je ten, komu se nedaří či nehodlá pojímat kdejakou pitomost, kterou cpou učitelská paka do vzdělávacích programů ve snaze ozvláštnit svůj pro běžný život poměrně dost zbytečný vyučovací předmět.
Rozhodně mi je milejší kvalitní kuchař, instalatér, obkladač, pokrývač, kominík než trouba s maturitou v ouřadě či za přepážkou, popřípadě otitulovaná hňupka, která neví, kolik toho je, když je toho o dvacet procent víc.
Podobně to vypadá i v odborných školách, kde absolvovat školu a ůspěšně složit maturitní zkoušku už dávno neznamená stát odborníkem s co nejvyšší zárukou kvality, ale znamená to jen vstupenku k příjmacímu řízení na kdejakou prapodivnou vyšší odbornou či vysokou školu se sídlem ve vyklizené stodole za humny obce s rozšířenou působností.
Ta naše posedlost tituly a lejstry je směšná už jen tím, co všechno jsou pro to schopni učinit všichni ti hochštapleři instalovaní prakticky do všech úrovní státní správy a samosprávy. Už dávno zapomněli na skutečnost, že biskup rozhodně není bohu blíž, než poustevník.
Výborně, pane Blaho, bouřlivý dlouhotrvající potlesk!
12. června 2011 12:11
"Ignorantovo-štefflovský blogg" ještě neznamená, že to, co ti hoši píší, je špatně. Aspoň někdo z učitelů umí používat ICT v praxi s cílem zlepšit úroveň vzdělávání, na rozdíl od těch ufňukaných učitelek se speciálními vzdělávacími potřebami v kabinetech.
Co byste chtěl, pane Blaho, když nejvýnosnější zaměstnání vyžadují právě takovýto druh vzdělání - papouškující pitomce bez vlastního názoru, bez vlastenectví, hrdosti či cti - neboli politik, úředník a člen politbyra (všichni z EU úřadů).
Je to doba strašlivých paradoxů.
Česká televize si říká veřejnoprávní, a přitom je v každém případě a vždy "provládní". Nic veřejněprávního v ní není, kromě lží, které se staly běžnou součástí veřejného práva. Lhou o stávce, ekonomii, reformách, nepohodlných lidech, Sýrii, Egyptu, Americe, Evropské unii, prostě o všem. Za úplně šílené považuji to, že o tom někteří redaktoři vědí.
Radě ČT se nelíbí v pořadu před desátou "prdel" a "nasrat", ale reklamy, ve kterých děti prodávají produkty dětem, děti prodávají produkty dospělým, ty nechávají v klidu. Přitom je to pro dětské hlavy tisíckrát horší než porno, nebo tydlitátové kydy.
Mertlík, jako "renomovaný" ekonom a UČITEL, považte, vlastně doporučí, aby si obyvatelé brali půjčky u nebankovních institucí, ačkoli dávno ví, že současný způsob fungování peněz není nic jiného, než letadlo a obrovský podvod na lidech. A aby to nebylo všechno, budem to cpát do dětí v komunistické ekonomii. Ech, promiňte, v gramotně finančním předmětu.
V další nebezpečné pavědě, v environmentalismu, plném klišé a dogmat, bez jediného vědeckého podkladu, se ještě pořád učí, že se máme cítit vini za ohrožení téhle planety, ačkoli jsme to za celou dobu vlastní existence NIKDY nedokázali.
A vrcholem všeho je snaha státu určovat, jak vychovávat, komunikovat, rodit, poslouchat a držet hubu - etická výchova.
Nikdy nepřestanu tvrdit, že za současný stav mají jistý, velmi jistý a velmi velký, díl odpovědnosti učitelé, kteří se nechali natolik otupit byrokratickými nároky na svou práci, že rezignovali na jakékoli poselství ve svém výkladu a na jakoukoli známku odporu. Jednoduše řečeno - učitelé dopustili, aby se mezi ně dostali idioti schopni jen opakovat poučky, ať jsou jakkoli lživé.
A přitom stačí tak málo - nedopustit, aby byl kterýkoli člověk ve kterékoli své práci zbaven prostoru pro tvorbu a inovace. Zbavili nás toho nejpodstatnějšího pro rozvoj jakékoli společnosti - tvořivosti. A víte jak? Počítejte se mnou:
Den daňové svobody je za půlkou června, z čehož vyplývá:
6 měsíců makáte pro stát
2 měsíce vyděláváme na dovolenou
2 měsíce na vánoce
a zůstanou vám 2 měsíce, ze kterých vlastně platíte za živobytí v celém roce.
Je jediná cesta - shodit tuhle nesmyslnou vládu, učinit je zpětně hmotně odpovědnými za celý státní dluh, zrušit většinu úřadů a daní a do 5 let nebudou mít takové diskuze smysl. Protože pak budeme diskutovat o opravdové podstatě celého vzdělávání - o dětech. O tom, kolik schopnosti tvořit dokáže jedna učitelka dostat ze žáka, a to v každé hodině, narozdíl od slepice, která po něm jen řve a chce, aby založil ruce. Budeme probírat, jak si poradit s hajzly, kteří pokaždé dítě doma zmlátí, my to ve škole poznáme, a nedokážeme udělat nic. Vůbec nic.
Protože nám vzali tvořivost.
Jsem snad několikrát navrhl řešení, tím jsou povinné přijímací zkoušky na SŠ. Tam již bude "selekce" u těch patnáctiletých. To, že SŠ nenaplní většinu oborů bude jasné. Z toho plyne, že každý třetí maturitní obor bude zbytečný a bude muset být uzavřen. Těch 20 000 - 30 000 studentů půjde na učiliště ? Počet specializovaných činností ve světě klesá, důležitější je vzdělání všeobecné. Jen takový absolvent je schopen měnit zaměstnání a různé činnosti. ČR jde evidentně proti proudu. K čemu bude učeň, který neví nic z PC, historie,.. To jako, že hloupí se lépe ovládají ? Stát musí rozhodnout. Zda více středoškoláků nebo více učňů. Jinak opět začíná platit "řemeslo má zlaté dno".Ignorant
Má popularita mě těší :-). Rád bych pár tedy na "blogg" přidal poznámek.
Zcela souhlasím s panem Blahou Ta naše posedlost tituly a lejstry je směšná…. To je ovšem hlavní příčina a nikoliv následek současného neutěšeného stavu. Namísto poptávky po vzdělání je mezi občany poptávka po titulech, a kde je poptávka, vytvoří se nabídka. A to i ve státním školství. Pevně doufám, že to pomine, až u nás stejně jako třeba teď ve Španělsku bude 40 % nezaměstnanost absolventů vysokých škol.
Ale k hlavnímu tématu. Krizi učňovského školství to bude nějaký omyl. Školství, včetně učňovského, tu nemáme pro kvůli školství a školám, ale kvůli žákům. Na vzdělávání je právo:
Článek 33 Listiny práv a svobod:
(1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
(2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
(Jistě to není právo mít maturitu či VŠ, ale např. na sš mám právo se vzdělávat, a to dokonce bezplatně a bez omezení.)
Pokud tedy žáci nechtějí chodit na učňáky a nechtějí pracovat rukama, můžeme se tomu divit, můžeme se nad tím pozastavovat, může se nám to nelíbit, můžeme je přemlouvat, podniky je mohou uplácet a motivovat, ale v zásadě jim nemůžeme v jejich jiné představě o vzdělávání bránit. Ono také bránit komukoliv ve vzdělávání je pěkná pitomost.
Chápu, že se to mnohým nebude líbit, ale právo na vzdělávání prostě máme v ústavě. Teprve v druhé řadě je možné řešit problém, že některé školy spíše maturitu dávají namísto, aby k ní vzdělávaly. Ano tento problém se musí řešit, ale ne tím, že budeme diktovat, kdo se smí a kdo nesmí vzdělávat.
Nápady ministra zachraňovat učňovské školství tím, že omezí přístup na jiné typy škol, mi přijde dost podobný, jako by zachraňoval při nedostatku vězňů vězeňství doporučením, aby se víc kradlo, aby bylo víc vězňů.
Škol je moc, dětí málo a něco se bude muset zrušit. Rozhodující by nemělo být, co si myslí ředitel jedné průmyslovky - dnes náměstek Němec, ani co si myslí podnikatelé (školství tu není kvůli nim, i když někteří si to myslí). Rozhodující je, co chtějí občané.
K čemu bude učeň, který neví nic z PC, historie,..
Třeba k tomu, aby mi byl schopen doma udělat rozvod veody, který bude funkční. Na rozdíl od současných středoškoláků s maturitou s přihlédnutím k potřebám instalatérským, který je po škole zcela neschopný samostatné práce a musí ho to naučit starší kolegové (kteří mají učňák).
to Ignorant
S ohledem na to, co jsem právě napsal, jsou možná přijímací zkoušky protiústavní. A i když je to pro Scio slušný příjem, poptám se ústavních právníků, třeba by se daly zrušit :-).
A ještě poznámka: Přesvědčení, že kdo není studijní typ, bude šikovný řemeslník, je úplně pomýlené. I řemeslník musí přemýšlet, organizovat, jednat s lidmi, umět čínsky atd. Pokud chceme mít kvalitní řemeslníky, měli bychom řemesla učit až po maturitě.
A zase, může se nám to nelíbit, ale dnes každý, kdo má všech pět pohromadě, chce mít maturitu. A to mj. proto, že až zanikne to povolání, na které se vyučil, může se začít učit něco jiného. A třeba jít na vysokou školu. Já chápu, že každému z nás je jedno, zda má kuchař maturitu, důležité je (pro nás), aby u měl vařit. Ale jemu to není jedno. A má pravdu.
"K čemu bude učeň, který neví nic z PC"
Třeba k tomu, aby mi instalatér necpal do zdí staré technologie a použil těch nových. To proto, aby si uměl přečíst poštu od zákazníka, přeposlal fakturu,... Ignorant
Na jednu stranu je právo na vzdělání v ústavě, na druhou stranu si stát může pochopitelně stanovit své priority ve vzdělávání. A pokud jde o přijímací zkoušky, jsem jednoznačně pro jejich opětovné zavedení, a to z profilových předmětů té které školy. Střední i vysoké. Nevidím jediný důvod, proč by většina populace měla mít maturitu, natož nějaký další vyšší titul. Stejně tak nejsem ale pro to, aby kdejaký ouřada musel mít VŠ titul. Ať splní kvalifikační předpoklady (přísné a objektivní) a pokud nebude na práci stačit, bez milosti vyhodit. Titul a následně místo s definitivou stojí naší společnost příliš mnoho peněz.
řešení, tím jsou povinné přijímací zkoušky na SŠ
Povinné zkoušky ano, ale na učňáky! Jsi vohráblo, které nenakrájí cibuli, aniž by se nepořezalo, nezatluče hřebík bez rozdrceného palce?
Tak se necpi mezi elitu a hybaj na gympl tam si čtyři roky cpi do hlavy bižuli, chemču, fýzu a nějaké ty humanity a když neuděláš v okresním maturitním středisku závěrečné testy, budeš dalších pár let tak akorát mistrům řemesla podávat nářadí a chodit pro svačiny za půl darma, protože ti sociálka nedá ani floka. A nebo ať tě živí papínkové a matinky, když tě k ničemu pořádnému nebyli schopni dokopat.
problém se musí řešit, ale ne tím, že budeme diktovat, kdo se smí a kdo nesmí vzdělávat
Ať se vzdělává, kdo chce a jak chce. Ale ať to "vzdělávání" není řediteli škol degradováno na prostý zkompetentňovací pobyt ve škole.
Pokud chceme mít kvalitní řemeslníky, měli bychom řemesla učit až po maturitě.
Kvalitní řemeslníky budeme mít tehdy, až maturita bude oproti mistrovským zkouškám šouračkou po louce plné kvítí.
Stejně tak nejsem ale pro to, aby kdejaký ouřada musel mít VŠ titul. Ať splní kvalifikační předpoklady (přísné a objektivní) a pokud nebude na práci stačit, bez milosti vyhodit. Naprostý souhlas, to je jedna z příčin současných problémů.
Ale znovu: bránit komukoliv ve vzdělávání je hloupost! Školy se mají přizpůsobit možnostem žáků. Udělají-li to pořádně, bude v zájmu žáka vybrat si školu, která odpovídá jeho možnostem.
Luděk Blaha
Ondřej Šteffl
Mám pocit, že tady pěkně dlouho nikdo nikomu ve vzdělání a vzdělávání nebránil. Problém nastal až tehdy, když šla a jde demografická křivka dolů a začal se projevovat nedostatek vhodných adeptů na obory s maturitou. Byli masově nabíráni trojkaři a čtverkaři nejen na učební obory s maturitou, ale i na průmyslovky a nyní i na gymnázia. Normativ na žáka byl na prvním místě. Malý Bobeš však má asi jiné představy. Mám pocit, že je již dohodnut a rozhodnut zrušit a sloučit řadu středních škol. Přemýšlím, zda didaktický test z ČJ byl úmysl ?
"Řemesla učit až po maturitě ?" Nemyslím si, že je to špatný nápad. Souhlasím s ním. Přesto však v podmínkách středoevropského prostoru nezvyklý.I když mám potřebné vzdělání, tak mě "zaujalo monotonní házení do míchačky" vedle u sousedů.
Ignorant
To proto, aby si uměl přečíst poštu od zákazníka, přeposlal fakturu
Tohle přece může být náplní "výučního listu", ne maturity.
Ignorantovi:
Mám pocit, že tady pěkně dlouho nikdo nikomu ve vzdělání a vzdělávání nebránil. Ano, nebránil. Problém je, že se tomu současně nepřizpůsobovaly školy např. diferencovanými nároky a způsobem výuky. Např. VŠ jsou v naprosté většině stejně akademické, když teď na ně přichází 60 %, jako když si vybíraly 15 %.
Dobeš chce ovšem s vaničkou vylít dítě. Srovnej s Obamou! (no to jsem asi přehnal)
Školy se mají přizpůsobit možnostem žáků.
Ale to se, pane Šteffle, už dávno děje. Včetně státem garantovaných maturit.
Tak nějak spíš intuitivně tuším, že když například tvůrci televizní zábavy začnou vycházet vstříc vkusu diváka, začínají soubežně odborníci na kvalitu hovořit o degradaci až devastaci tohoto žánru. Nebo něco takového.
Na druhou stranu podle mnohých kvalitní tvorba může být pro nezanedbatelnou část populace poněkud nestravitelná.
Nejlepší asi bude, bude-li dostatečně pestrá nabídka mezi náročností na jedné straně a pohodlím na straně druhé. Teď mluvím o školách. Ale i v kultuře se některé oblasti musí dotovat.
o počtu SŠ rozhoduje kraj, podle oborů a tak, které podpoří, takže nechápu, proč různé soukromé SŠ mohou mít tolik oborů... Zrušit je, zavést povinné přijímací zkoušky a bude po problému...
Ostatně tento problém není nikterak nový.
Viz "Z měšťanky ho vyhodili, na řemeslo se nehodí, aspoň tu madurítu, kdyby udělal."
Pane Bláho...tleskám Vašim názorům a reakcím v této diskusi!!
Velká škoda, že dobré řemeslo je v tomto státě oceněno až ve chvíli, kdy vám zahraniční nebo i tuzemští nedoukové zmrví barák a vy zjistíte, že chcete-li kvalitní práci musíte hledat dobrého řemeslníka jako špendlík v kupce sena nebo se případně vyučit sám a udělat si vše vlastními silami.
Jak pěkné by bylo mít cechy, tovaryše a mistry, kteří by byli na své schopnosti hrdí!!
Cesta k tomu ale opravdu nevede přes omezení počtu míst na středních školách..
Tomu, kdo by se chtěl zhora systematicky věnovat obrodě českého řemesla, budu rád držet všechny palce. S pozdravem "Dosť bolo manažerů čehokoliv, kompetencí a průřezových témat!"
Souhlasím s názorem, že jednotné přijímací zkoušky by do systému vnesly větší řád.
A souhlasím s názorem, že je hloupost bránit lidem v přístupu ke vzdělání.
Kdysi byla průchodnost systémem vzdělávání umožněna i tak, že ten, kdo nezvládl přijímačky na gymnázium či průmyslovku, šel na učňák. Po třech letech získal výuční list a často si následně udělal dvouletou maturitní nástavbu.
Ale prý to bylo špatně.
Leta tvrdím, že nám tady především chybí jasná dlouhodobá koncepce.
Chceme optimalizovat síť škol, ale není jasné na jaké parametry, podle jakých kritérií.
Např.: Má na gymnáziích studovat 10, 30 nebo 50 % populačního ročníku?
Máme jasno o struktuře potřebných profesí v daném regionu, kraji, zemi?
Víme, kolik budeme v příštích letech potřebovat plus minus kovářů, kominíků, kadeřnic, obsluh CNC strojů, zubařů a endokrynologů?
Jsou tací, kteří volají po znovuzavedení "směrných čísel" a návratu k stavu před rok 90, kdy "v tom byl pořádek".
I když tyto hlasy chápu, nemyslím, že by to bylo možné.
Existuje stejně legitimní názor, že nejlepší je mít co největší množství žáků vzdělaných všeobecně, protože pak se mohou snáze rekvalifikovat.
Souhlasím, ale jen částečně.
Myslím, že je dost malá pravděpodobnost, že se třeba jeřábník bude "rekvalifikovat" na pediatra.
Ale i kdyby, znamená snad výše napsané, že má být kapacita gymnázií ještě navýšena?
A proč by vlastně široký všeobecný základ měl automaticky znamenat studium na gymnáziu?
Závěr:
V tuto chvíli je jisté pouze to, že vlastně nikdo nemá jasnou představu, jak by optimalizovaná síť škol měla vypadat.
A tak "optimalizujeme" podle toho, kdo se s kým lépe zná, kde je starosta či ředitel z "naší" partaje, která budova by se dala lépe prodat atd.
O korupci finanční či politické ani nemluvě.
Jenže důsledky podobného "hurá přístupu" jsme už měli možnost vidět na před pár lety masově rušených školkách.
A dnes uvažuje vláda o rozšíření možnosti mít děti ve školce ode dvou let.
Přitom kapacity nestačí ani pro děti tříleté.
Máme spousty "ekonomů", "střihačů účtů", "škrtreformátorů", ale potřebovali bychom národohospodáře.
Teorie o nedostatku kvalifikovaných vyučenců se v posledních letech stala úplnou mantrou. Navíc nenáročnou na intelekt.
Každý přece ví, jaký je problém sehnat kvalifikovaného řemeslníka. Jenomže pokud si pamatuji, úplně stejný problém to byl i za socialismu. I v těch dobách panoval nedostatek zedníků, instalatérů, elektrikářů... Lidská paměť je prostě krátká. Zkuste se zeptat ve Francii nebo Anglii, jestli tam mají dost kvalifikovaných řemeslníků? Nemají a nikdy neměli... Takže problém bude asi někde jinde, než v množících se českých maturantech. Další zajímavost: podle dlouhodobých statistik je podíl nezaměstnaných absolventů učňovských oborů podstatně větší než maturantů nebo vysokoškoláků. A to i v tzv. žádaných oborech (strojírenství, elektro). Jak je to možné? Určitou odpověď může přinést pohled na nabídky pracovních agentur. Absolvent SOU s výučním listem si obvykle nevydělá víc než 15 tis. hrubého.
Žijeme v tržní ekonomice a na trhu práce je pracovní síla podřízena stejným mechanismům jako zboží. Pokud by zaměstnavatelé opravdu trpěli nedostatkem kvalifikované pracovní síly, mají řadu možností, jak si své budoucí pracovníky získat. Především dobrou mzdou, pracovními podmínkami, podporou učňů, kteří často pocházejí ze soc. slabších rodin. Místo toho zástupci zaměstnavatelů drsně tlačí na vzdělávací systém, kritizují školství, že jim pro(občasnou)konjunkturu neprodukuje dost levné a zručné a lehce ovladatelné pracovní síly. Vstříc těmto názorům jdou pak úvahy o povinných přijímačkách a podobné zpozdilosti. Přitom vzhledem k vrtkavosti globální ekonomiky není vůbec jisté, o jaké profese tu bude za 10 - 15 let zájem.
Troufám si tvrdit, že údajný problém s narůstajícím počtem maturantů a vysokoškoláků vyřeší nakonec právě pracovní trh. Pokud nebudou zaměstnavatelé na kdejakou pozici vyžadovat maturitu a VŠ a zmenší se dosud významné rozdíly mezi odměňováním podle stupně vzdělání, nebudou maturitní obory a vyskoškolské diplomy tak atraktivní jako dnes.
A opravdu upřímně se těším, až vysokým školám dojdou v důsledku demografického poklesu zdroje a začne se jim snižovat počet studentů. Teprve potom, až jim začne hrozit "optimalizace", budou donuceny změnit svůj přístup a místo luxování čerstvých maturantů se víc zaměří na kvalitu a celoživotní vzdělávání.
Anonymní 13. června 2011 18:13.
Ano, zcela přesně! Jasně a stručně.
Prosím napište mi na můj mail: prijmeni zavinac firma tecka cz, rád bych vašich znalostí využil.
13. června 2011 18:13
To by byl ideální stav. Žijeme však v ČR. Tady se vše točí naopak. Ignorant
Anonymní 13.6 18:13
Máte svůj díl pravdy, ale dvě poznámky si nemohu odpustit.
1. On sice trh možná vyřeší problémy s nedostatkem či nadbytkem určitých profesí, ale bude to také mít své náklady. Částečně zbytečné.
Například proč vzdělávat žáky na maturitních oborech jako je enviromentalistika, kynologie či módní textilní návrhářství v počtech, u kterých i laikovi musí být jasné, že nejsou na trhu práce uplatnitelní?
Opravdu musíme jít s laťkou tak dolů, aby maturitu měli i žáci s IQ kolem 80 a přitom současně obor pokrývač studuje v nejmenovaném kraji všehovšudy 9 žáků v ročníku?
Jsme opravdu na tom s ekonomikou tak dobře, aby nám mohli dělat barmany absolventi dějin umění či politologie, jako je tomu občas v USA?
2. Je dobré nezapomínat, že doba přípravy absolventa trvá cca 4 - 10 let (13 - 20 let celkem).
Pokud tedy má vzdělávací soustava dostatečně pružně reagovat na měnící se podmínky na trhu práce, nestačí se pokoušet "optimalizovat" síť oborů a škol.
Je nutné vytvořit systém celoživotního vzdělávání, započítávání praxe a rekvalifikací.
Světlem naděje by mohl být například projekt UNIV 2 Kraje, z dílny NUOVu.
Jenže tomu zase chybí systémová podpora z vnějšku, mimo školství.
Pro stát je zkrátka mnohem jednodušší vynakládat obrovské prostředky na neúčelné a nesmyslné rekvalifikace, které organizují úřady práce prostřednictvím vzdělávacích agentur.
Není výjimkou, když se řezník "rekvalifikuje" na správce počítačové sítě, anebo inženýrka ekonomie chodí na základní kurs účetnictví jen proto, že má pak vyšší podporu v nezaměstnanosti.
A současně kraje nemají prostředky na provoz poloprázdných středních škol a učilišť.
není vůbec jisté, o jaké profese tu bude za 10-15 let zájem
To jako že se přestane vařit, prodávat, stavět, rozvádět voda, elektřina, plyn a čistit komíny?
Možná tu už nebudou vysoce kvalifikované montovny.
Důležité je, aby absolventi čehokoli měli solidní základ. Jinak trh vyřeší jejich klesající kvalitu tak, že si sáhne jinam.
K Poste restante: To myslíte ten projekt UNIV2, který spočívá v tom,že se opět nesystémově vyhazují evropské peníze za to, že učitelé lehce přiohnou své přípravy a vydávají to za kurzy pro dospělé??? Myslíte tím ten projekt, který má zachránit učitele v odborných školách a při tom naprosto odporuje pravidlům hospodářské soutěže? Jak myslíte, že se na tuto aktivitu dívají ostatní instituce dalšího vzdělávání, které fungují na tržní bázi a horko těžko si hájí své místo na slunci,neboť MŠMT snad ani neví, co pojem celoživotní vzdělávání znamená?
Jakou podporu zvnějšku máte na mysli? Třeba něco v tom smyslu, že instituce dalšího vzdělávání dobrovolně opustí trh, aby se školy mohly realizovat v této oblasti,když děti už přitáhnout nedokážou?
Anonymní 14.6 15:28
Ano, mám na mysli tento projekt.
A v mnohém z toho, co uvádíte, Vám dávám za pravdu. V plýtvaní evropských prostředků rozhodně.
Jenže znám i realitu z druhé strany. Vím, jakým způsobem se utrácejí neskutečné prostředky na nesmyslné rekvalifikace.
Vím, jakým způsobem si mnohé agentury rozdělily trh, přihrávají si kšeft navzájem a napojily se na penězovod z úřadů práce.
O trhu mi ještě chvíli vyprávějte.
O kvalitě některých lektorů a kursů bych zase mohl vyprávět já.
Rozhodně neočekávám,
že instituce dalšího vzdělávání dobrovolně opustí trh.
Ale nemám si, doufám, Vaše slova vykládat tak, že tyto instituce mají strach z možné konkurence?
;-)
Víte, já si myslím, že každá práce, tedy i další vzdělávání se dá dělat dobře i špatně a to ve školách i v agenturách.
Ale pokud například SOŠ vybavená technikou a CNC stroji, nakoupenými z veřejných prostředků, bude školit potenciální zaměstnance pro firmu, která je zaměstná, tak proč by to mělo komukoliv vadit?
Nebo mi snad budete tvrdit, že do nezbytné techniky zainvestuje kvůli jednomu kursu vzdělávací agentura?
Přiznám se, že to úplně nechápu: Komu prospěje, když budeme mít ve státě absolventy renomovaných gymnázií a absolventy jakýchsi pomocných gymnázií...? Komu prospěje, když budeme mít špiškové absolventy právnické fakulty a na druhé straně takyprávníky z nějaké pochybné soukromé nebo i veřejné VŠ? - A to se týká absolventů prakticky všech VŠ... Komu prospěje, že se už prakticky nikdo nevyzná v tom, kdo je opravdu vzdělaný a kdo má jen jakýsi cár papíru??? Dříve každý věděl, co asi umí gymnazista, co umí právník, co elektrikář. Dneska už není jasné vůbec nic, mnohé je získáno podfukem, prodáno a koupeno. Bohatí polovzdělanci zjistili, že je tady něco, na co nelze jen tak lehce dosáhnout a koupili si vysoké školy, docenty, profesory a tim jim zajistili tituly. Jejich sebeuspokojení stouplo. K čemu jsou nám ale školy, které místo vzdělání nabízejí tituly - pak se na klíčové pozice, kde je třeba VŠ-vzdělání, dostávají jen polovzdělanci, kteří řídí náš stát. Nedivím se, že se řítíme na Balkán.
"Nedivím se, že se řítíme na Balkán."
Kdyby jen na Balkán. Někdy mám pocit, že to v českém školství ještě funguje nějakou setrvačností. Setrvačník se však přestane otáčet a celý systém se zhroutí. Rodiče nám učitelům přestávají věřit. Je to možná i důsledek rčení : Za málo peněz málo muziky. Možná bych vám mohl jako zastrašující příklad uvést poměry ve slovenském školství. Je to otřesné, příšerně nízké platy. Kdo mohl, tak rychle utekl ze školství. Je to naprosto neúnosné. Nesměřujeme náhodou taky na východ ?Mezi 360 000 těch nejchudších se zdarma rozděluje mouka a těstoviny z fondů EU. Otřesné !
Okomentovat