Úterní kulatý stůl k projektům Gramotnosti, Podpora pedagogů mateřských škol, Výchova k občanství a Profesní podpora učitele ve zcela zaplněné zasedací místnosti MŠMT byl poněkud kontroverzní, vedle užitečných záměrů se řeší nehoráznosti, navíc s argumentací, že byly projednány s panem ministrem a náměstky...
Individuální projekty národní doplatily na trojí změnu vládní garnitury a asi šesterou změnu na ministerském postu a nepočítanou na postech náměstků (počítá ty změny vůbec ještě někdo?!) od okamžiku přípravy operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Od téměř miliardových projektů jsme se dostali k projektům v řádu desítek milionů a řada projektů se vytváří metodou přípravy dortu pejska a kočičky. To vše v situaci, kdy zbývá rozdělit zbývající čásku někde v řádu desítek miliard.
Anotace k představeným projektům byly před kulatým stolem k dispozici na webu MŠMT:
- Anotace projektu - Výchova k občanství.pdf
- Anotace projektu - Profesní podpora učitele.pdf
- Anotace projektu - Gramotnosti.pdf
- Anotace projektu - Podpora pedagogů mateřských škol.pdf
Samozřejmě řada detailů byla známa jen zasvěceným, některé detaily zazněly až v prezentacích či v diskuzi a proto odborná veřejnost měla určitou nevýhodu proti předkladatelům. Prezentace se zřejmě měnily na poslední chvíli, protože vytištěné podklady se u řady snímků lišily, v digitální podobě zatím k dispozici nejsou, ale s audiozáznamem by měly být v krátké době ke stažení.
Moje obecná připomínka se týkala načasování projektů: měly přijít před zahájením projektu EU peníze školám, který nyní finišuje. Řada škol totiž například vytváří zbytečně svépomocí výukové objekty, které v případě úspěchu navrhovaných projektů dostane za necelé tři roky bezplatně.
Ale co mi vadilo jako informatikovi nejvíce:
- V projektu Podpora pedagogů MŠ je Vzdělávací program na podporu ICT, kde se má vytvářet základní platforma pro míru znalostí a dovedností v ICT. Využívání ICT v předškolním věku díky rozvoji nových technologií v posledních letech akceleruje a obávám se, že v ČR na tuto problematiku nemáme odborníky, NIDV je ale přesvědčeno, že je má. V anotaci ale chybí tyto osoby v plánovaném realizačním týmu, obávám se tedy, že budou použity recyklované obecné kurzy pro ovládání operačního systému a kancelářského balíku, ale možná se mýlím. Distribuce výukového obsahu na CD a DVD je směšná již dnes v době rozvoje cloud computingu, za tři roky na konci projektu bude vysloveně archaická.
- V projektu Výchova k občanství mám určité výhrady k termínu multimediální učebnice, který opět patří k předchozím generacím digitálních výukových materiálů z minulého století. Web 2.0 přinesl například technologii wiki a díky dostupnosti materiálů online se dá očekávat odklon spíše k osobnímu výukovému prostředí (Personal learning Environment). To samé se týká výroby a odvysílání 15 dvouminutových audiovizuálních pořadů, nejsem zcela přesvědčen, zda je televize pro cílovou skupinu vhodným médiem.
- V projektu Gramotnosti jsem měl zcela zásadní výhrady k činnosti Inspirativní e-čtenářství, který by měl v podstatě propagovat využití e-čteček v základních školách. Dnešní e-čtečky jsou problematickou kategorií hardware, které ani nejsou v podstatě pro základní školy vhodné, na rozdíl třeba od tabletů ( u kterých lze očekávat penetraci i 1:1 v relativně krátké době). Absurdně a zcela diletantsky, tedy především bez znalosti trendů, pak působí aktivita uvedená pod číslem 10 v anotaci Vytvoření výpůjčního a informačního systému pro výpůjčky čteček a elektronických knih. Realizace výpůjček čteček a elektronických knih minimálně 250 školami a účast na pilotáži (250 podpořených škol, 750 podpořených učitelů, 9 500 podpořených žáků). Kontroverzní je i aktivita Pořízení a vytvoření minimálně 100 digitalizovaných literárních děl pro potřeby škol, učitelů a žáků. Zde má jít o díla současných autorů a vytvoření sociální sítě pro kontakt s nimi, Takové projekty ale již existují. V diskuzi o této části pak padl argument, že je vše projednáno s panem ministrem a jeho náměstky. Bohužel garant Jiří Nekola nebyl přítomen a nemohl reagovat. Další výstup Finanční abeceda je problematický především z pohledu zájmu o tuto oblast mezi pedagogy, v projektu EU peníze školám byla podle poslední statistiky k 23. 6. 2011 šablona VI/3 Vzdělávání pedagogických pracovníků ve formách a metodách výuky směřujících k rozvoji finanční gramotnosti žáků základních škol vybrána jen 1050x ve více než 3300 základních škol, přičemž další nejméně žádaná trojková šablona byla vybrána 2012x a nejžádanější dokonce 14298x. Výstupy Finanční abecedy má být kromě jiného i 15 dvouminutových minipořadů pro ČT1 a 13 desetiminutových pořadů pro výuku. Vážně si myslíte, že se naši žáci budou za dva roky ještě dívat na ČT1? Proč se mají z prostředků ESF financovat veřejnoprávní média, která navíc mají tuto osvětu realizovat sama?
- V projektu Profesní rozvoj učitele se mi samozřejmě líbily dvě aktivity PROFIL21, které by mohly navázat na Školu21. V anotaci mne zarazila jen jedna z dílčích činností v aktivitě Tvorba LMS systému, nechápu totiž, proč by se něco takového mělo tvořit. A jen připomínám, že to S ve zkratce LMS znamená System...
7 komentářů:
Pomalu mi dochází řeč. Prázdniny jsou nanejvýš nutné. Možná, že až se vrátíme, budeme o 30 mld kratší. Tak si ještě naposledy trochu užijme, alespoň s pár melouny. Vždyť kdo by nebral, když dávají - a zadarmo!
Byl jsem tam a také jsem se jednou zeptal. Má otázka zněla: "Kdy se v naší zemi dočkáme toho, aby byl každý schopný pedagog zároveň mentorem?" Ani v situaci, kdy nám bylo vysvětleno, že bude vybráno 20 super-specialistů, kteří vyškolí 200 učitelů k mentorství, a tyto mentory si budou po skončení projektu školy najímat, nikdo mou otázku nepochopil!
No jo, jenomže když se řekne mentor, tak těm co umí v moři projektů plavat, se hned rozsvítí očička a už smolí projekt na školení školitelů aspoň za pár milionů euro, aby bylo na metodiku, koordinaci, supervizi, propagaci,...
Tak triviální věc, že existují učitelé, od kterých se kolegové učí učit, anebo že by mohl existovat nějaký kariérní řád typu suplent - učitel - mentor a podobné vyzkoušené "nesmysly", to je pod jejich rozlišovací schopností.
A že by to šlo i bez projektů?
Proboha, jen to ne.
Takže se předem hlásím a už se moc těším, jak si budu trénovat koučing, supervizi, dobrovolnictví, stínování, mobilitu a pak budu všechny nově získané kompetence využívat v systému o 30 miliard chudším.
Vážený pane Wágnere, je mi líto, že jsem neměl příležitost vysvětlit vám náš projektový záměr na místě, činím tak tedy alespoň touto formou a uvítám jakoukoliv další diskusi. Velmi rád se s Vámi k našemu projektu i sejdu, popřípadě pokud budete chtít, napíšu vám o něm podrobnější článek.
Rád bych teď jen stručně okomentoval Vaše komentáře. Především náš projekt není zaměřen na vybavování škol jakýmkoliv hardwarem, není to žádná ani vzdálená analogie projektu Počítače do škol. Elektronické čtečky knih, které chceme v projektu využívat, nejsou cílem, ale jen nástrojem, který má podpořit náš cíl, jímž je podpora čtenářské gramotnosti žáků a studentů.
Projekt cílíme na 2. stupeň ZŠ a samozřejmě na střední školy. V rámci projektu bychom rádi využili právě přitažlivosti, kterou pro mladé lidi moderní technika má. Myslíme si, a zahraniční zdroje tomu napovídají, že i „nečtenáři“ by mohli na čtečkách začít číst. Koho by problematika zajímala, tak podrobnosti například na tomto fóru amerických učitelů: http://edukindle.ning.com/.
Nyní k hardwarové stránce věci. Proč jsme se rozhodli pro čtečky a nikoliv pro tablety. Důvodů je několik. Za prvé e-inkový displej, kterým jsou současné čtečky vybaveny, nenamáhá při čtení oči na rozdíl od LCD displeje jakéhokoliv současného tabletu. Proto jsou čtečky vhodnější na čtení. Tablet prostě čtečka není, i když na něm můžeme mít čtecí aplikace a mimo jiné číst, ovšem s mnohem menším komfortem pro naše oči. Tablet je multimediální zařízení, jeho doména spočívá ve videích, hudbě, aplikacích. I když jsem velký příznivce tabletů a osobně ho rád využívám (nikoliv na čtení), v našem projektu by byly tyto možnosti spíše na škodu. Pokud si projdete diskuse věnující se e-čtenářství, tak multimediální vybavenost tabletů pro čtení je v tomto kontextu spíše nevýhodou. Odvádí totiž čtenáře od čtení třeba i ke hraní her. I proto jsou pro nás tablety nevhodné.
Čtečky mají pouze displeje s šestnácti stupni šedi, ale my nepotřebujeme při čtení beletrie barevný displej, kdy naposledy jste četl román vytištěný růžovým písmem?
Dalším důvodem, proč ne tablet, je jeho cena cena. Oproti čtečce 3 x až 4 x dražší. Nechceme investovat do drahých zařízení z důvodu jejich možného poškození na školách.
Byl bych rád, kdybyste ve svých výrocích citoval zdroje informací. Nepovažuji za korektní výrok, že čtečky jsou problematický hardware. Čtečky jsme vybrali proto, že žádný současný hardware není pro čtení vhodnější. Problematika penetrace tabletů je v tomto smyslu naprosto irelevantní. Ale ani tady nemáte bohužel pravdu. Viz poslední zveřejněná studie k rozšíření tabletů a čteček například zde: http://pewinternet.org/Reports/2011/E-readers-and-tablets/Report.aspx. Jinak k problematice čteček na školách je i tato analýza: Horizon Report 2011 (str. 8 – 11).
Upřímně nevím, co odpovědět na vaši další připomínku začínající větou: „Absurdně a diletantsky….“ Projekt se skládá z aktivit. Aktivity prostě stručně popisují, jaké činnosti budou v rámci projektu probíhat, a tohle je jedna z nich. Bez ní by projekt nefungoval. Znovu opakuji, cílem není vybavování škol technikou, proto výpůjční systém, který bude samozřejmě pro školy zdarma.
Pomyslnou třešničkou na dortu pak bude provázání aktivit projektu se sociálními sítěmi. Vzhledem k tomu, jaký čas mládež při své práci s internetem věnuje Facebooku, půjde dle mého o jeden z vhodných kanálů, jak dostat informaci o projektu k cílové skupině. Bude to také možnost jak s cílovou skupinou přímo komunikovat a do projektu ji vtáhnout.
Nyní k obsahu, který ve čtečkách bude. Uvědomuji si, že není problém získat zdarma jakékoliv dílo, kde uplynulo 70 let od smrti jeho autora, protože není vázáno autorskými právy. Počítáme v projektu i s tím, že taková díla žákům zpřístupníme jako dodatečný materiál, je to vlastně většina povinné literatury. Nejspíš ale tak, že pouze prolinkujeme na příslušné zdroje: například Palmknihy, projekt Gutenberg, Národní knihovnu a další.
Chceme ale i literaturu současnou, a ta volně dostupná není. Takovou literaturu, která se vyjadřuje k problémům dnešní mládeže. Kdo z nás by si dnes dobrovolně a s chutí přečetl Babičku nebo Jiráska? Proto jsme zvolili cestu oslovení žijících autorů nebo nákup moderních literárních děl. Bylo by skvělé, kdyby podobné projekty jako náš, na školách probíhaly, ale o žádném podobném cíleném na žáky nevím. A i aktivity knihoven jsou pouze v začátcích. Mají několik kusů čteček pro celou knihovnu. Často bez obsahu, který si čtenář musí pořídit jinými cestami. V USA už taková výpůjční služba funguje prostřednictvím systému Overdrive (http://www.overdrive.com/).
Konzultoval jsem náš záměr s učiteli češtiny na školách a zatím k němu mám kladné ohlasy. O projekt by byl zájem. Doufám tedy, že váš hyperkritický postoj bude ojedinělý. Přesto budu rád za každou kritickou připomínku hlavně z řad učitelů, praktiků, kteří na škole působí. Chci, aby náš projekt měl smysl, a nebyl jen výstřelem do prázdna. Nad projektem intenzivně přemýšlím půl roku, zvažuji všechna pro a proti a chci, aby byl dobrý.
Už jen jako dovětek dodávám, že bych samozřejmě rád realizoval i projekt tablety ve školách, nepřišel jsem však zatím na efektivní způsob jejich nasazení. Českých aplikací je málo, hlavně těch dobrých výukových. A jazyková bariéra by mohla být problémem. Bylo by skvělé, kdyby se našla parta nadšenců, která by problém diskutovala a rád se do takové práce zapojím.
Budete-li mít chuť diskutovat, jsem pro. Rád napíšu i článek, kde náš projekt podrobně popíšu, do práce se vracím po dovolené 11. 7. Vítám také jakékoliv dotazy z řad čtenářů tohoto příspěvku.
K dispozici jsem na emailu: nekola@nidv.cz, telefonu: 776 222 888
Jiří Nekola, NIDV
A není celý projekt jen pokus nahrabat si nějaké peníze z evropských fondů po zrušení (sloučení) NIDV, který pan Jiří Nekola vedl a dlouho tomu bránil?
Je dobře přečíst si vysvětlení záměru nejen od novinářů, ale taky od autora projektu.
Nápad s čtečkami se mi líbí a jako učitelka 2. st. ZŠ bych je určitě vyzkoušela, zatím nemám zkušenosti, tak jen odhaduji, že děti by to mohlo motivovat k aktivnějšímu přístupu ke čtení. Možná půjdou využívat i v jiných předmětech.
Myslete na možnost poškození - kdo je zaplatí. V každé třídě je pár "aktivistů", kteří rozeberou případně zničí vše, co jim přijde pod ruku.
A.S.
Okomentovat