Koncem května dostaly základní školy zapojené do projektu EU peníze školám prostřednictvím systému Benefit 7 důležité upozornění, ve kterém odbor CERA MŠMT upozorňoval v souvislosti s realizací asi nejčastěji použité šablony III/2, "že základní škola je povinna zveřejnit a sdílet vytvořené DUMy s ostatními pedagogickými pracovníky na veřejně přístupných webových stránkách". Řada škol stále ale nemá jasno, co je to DUM, ani co a jak vlastně má sdílet. Pokusíme se vše vysvětlit a poradit některá řešení.
Vycházíme především z Příručky pro základní školy - žadatele a příjemce OP VK (jde o verzi označenou 2010-12-02 11:47:13, dále jen Příručka 1.4), která na stránkách 71 až 74 šablonu III/2 podrobně popisuje, z autorského zákona č. 121/2000 Sb. (dále jen AZ) a také z Příručky pro autory DUM na portálu RVP.CZ (dále jen Příručka DUM).
Popis realizace klíčové aktivity šablony III/2 uvádí: Realizace klíčové aktivity zahrnuje vytvoření DUM pro vybranou vzdělávací oblast podle volby školy, jejich pilotáž, ověření a zajištění sdílení zkušeností získaných z takto ověřených modulů za podmínek daných autorským zákonem.
Výstupem klíčové aktivity šablony mají být podle příručky 3 sady vzdělávacích materiálů pro tři tematické oblasti (v každé sadě je min. 20 DUM) pilotně ověřené v rámci běžné výuky.
Součástí kontroly v místě pak je i: Prokázání, že jsou sady archivovány v elektronické podobě. Digitální archiv vzdělávacích materiálů by měl být doplněn seznamem jednotlivých vzdělávacích materiálů pro každou sadu. V tomto seznamu musí být u každého vzdělávacího materiálu uvedeno označení a krátká anotace o možnosti využití. Za archivaci sad vzdělávacích materiálů a jejich zpřístupnění všem pedagogickým pracovníkům zodpovídá ředitel školy.
Bohužel Příručka 1.4 používá v popisu šablony III/2 řadu nejednoznačných a nikde přesně definovaných termínů, které se používají doslova bez ladu a skladu:
- vzdělávací materiál,
- DUM,
- metodický materiál,
- výukový materiál,
- metodický list.
Tato šablona je zaměřena na tvorbu různorodých metodických materiálů (viz dále), které budou následně ověřeny, zveřejněny a sdíleny s ostatními pedagogickými pracovníky, např. na www.rvp.cz. Typ výukového materiálu není žádným způsobem omezen, musí však být zcela v souladu se ŠVP příslušné školy. Dokladem o vytvoření jednotlivých součástí výukové sady jsou zápisy v třídní knize/záznamovém archu, dále pak vlastní DUM, který je dále definován.
V podkapitole Specifikace sad vzdělávacích materiálů je pak uvedeno:
Sada pro jednu tematickou oblast musí obsahovat alespoň 20 jednotlivých materiálů. DUM rozumíme především pracovní listy, prezentace, testy, videa, zvukové ukázky, animace, flashe, simulace, křížovky, hry, hodnocení, webquesty, ale také metodicky zpracované již existující odkazy, které je vhodné využít v jednotlivých vzdělávacích oblastech. DUM tedy může být i dokument, který je připraven a sdílen pomocí digitálních technologií, ale sám o sobě je určen pro využití žáky i bez digitálních technologií. Každý takový dokument, který bude zahrnut do výukové sady v této aktivitě, však musí být odpilotován a metodicky zhodnocen v záznamovém listu. DUM však nerozumíme jen vlastní výpočetní techniku, ale veškeré aktivity od ní odvozené (laboratorní cvičení, GPS, geografické mapování, digitální fotografie apod.).
V rámci této aktivity je možno využít i výukových materiálů jednotlivých nakladatelů (profesionálně vytvořené výukové materiály), pokud metodický list popíše jejich zařazení v pedagogickém procesu a takový postup bude věcně ověřen a popsán.
Škola má tedy dvě krajní alternativy:
- pedagogové školy vytvoří vlastní vzdělávací materiály, ověří je ve výuce, škola je nasdílí a bude je archivovat,
- škola použije (nakoupí nebo získá či použije i jinak) profesionální výukové materiály, pedagogové k nim připraví metodické listy, ověří je ve výuce, škola je nasdílí a bude je archivovat.
Rozhodnutí, jakou cestou bude škola vzdělávací materiály vytvářet je samozřejmě v kompetenci ředitele školy, stejně jako rozhodnutí o výši ocenění práce pedagogů, kteří budou vzdělávací materiály vytvářet.
Dá se ale předpokládat, že se školy budou pohybovat mezi těmito alternativami. Zde musíme připomenout ustanovení AZ:
§ 31 Citace
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.
Zde je klíčové, že při vyučování můžeme prakticky použít jako výukový materiál jakékoliv dílo, ale nemůžeme je dále šířit ani sdílet bez příslušné licence. Zde je třeba připomenout, že řada výukových materiálů je šířena online pod tzv. volnou licencí například Creative Commons.
Pro lepší pochopení problematiky můžeme využít i definice z Příručky DUM:
Digitální učební materiály jsou dostupné v elektronické podobě, jsou využitelné přímo ve výuce bez dalších úprav. Nejčastěji se jedná o pracovní listy, prezentace, audio a video ukázky.
Digitální učební materiály můžeme pro zjednodušení přirovnat ke kostičkám stavebnice LEGO®, protože i ty jsou dílčí, lze je různě kombinovat a způsob jejich použití závisí na konkrétním uživateli. Stejně jako kostičky stavebnice můžete i digitální učební materiály využívat bez podrobných metodických návodů, složitých úprav či dalšího speciálního softwarového vybavení.
Co je tedy vzdělávací materiál a co je DUM?
Z požadavku na prokazování dosažených výstupů na straně 71 v Příručce 1.4 vyplývá, že vzdělávacím materiálem je v případě vlastní tvorby DUM a v případě použití profesionálního výukového materiálu kombinace metodického listu a DUM.
Připomínáme, že DUM může být i dokument, který je připraven a sdílen pomocí digitálních technologií, ale sám o sobě je určen pro využití žáky i bez digitálních technologií (str. 73 Příručky 1.4), tedy například pracovní list.
Co a jak tedy zveřejnit a sdílet?
Veřejně sdílet může škola sdílet jen takové vzdělávací materiály, ke kterým má autorská práva či licence. V případě pedagogy vytvořených vzdělávacích materiálů je může škola samozřejmě sdílet. V případě použití profesionálního výukového materiálu může škola veřejně sdílet jen metodické listy a pokud to licence umožňuje i DUM (například v případě licence Creative Commons), v rámci školy může škola sdílet profesionální výukové materiály rovněž podle použité licence (například pokud má škola zakoupen některý typ multilicence).
Co se týče požadavku na sdílení, jde mail rozeslaný CERA MŠMT nad požadavky Příručky 1.4, v ní totiž požadavek zveřejnit a sdílet vytvořené DUMy s ostatními pedagogickými pracovníky na veřejně přístupných webových stránkách, např. na www.rvp.cz nebo na vlastních webových stránkách školy nenajdeme! V Příručce 1.4 je pouze již výše citované: Tato šablona je zaměřena na tvorbu různorodých metodických materiálů (viz dále), které budou následně ověřeny, zveřejněny a sdíleny s ostatními pedagogickými pracovníky, např. na www.rvp.cz.
V rozporu s Příručkou 1.4 je i v mailu nově navržený způsob zveřejnění:
Další možností je zveřejnit na webových stránkách školy tyto informace:
ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro:
ročník, předmět, tematický okruh
e-mailový kontakt na autora(y) příslušné sady, který na požádání poskytne DUMy ostatním pedagogickým pracovníkům ze ZŠ v ČR.
V tomto případě nejde na první pohled o zveřejnění vzdělávacího materiálu (dle definice z AZ), navíc je zaměněn požadavek na zveřejnění metodického materiálu dle Příručky 1.4 a zveřejnění DUM. Takovýto způsob "zveřejnění" by měl navíc i několik negativních důsledků:
- zabránění veřejné kontroly plnění projektu,
- zbytečnou bariéru pro pedagogické pracovníky, kteří by chtěli využít zkušeností,
- nesmyslnou zátěž pro autory vzdělávacích materiálů.
Archivace a sdílení
Pro zveřejnění a sdílení (ale i pro archivaci) je nejvhodnější využití moderních online datových služeb (pro školy zpravidla bezplatných), které nekladou nároky na vybavení školy. K těmto službám se řadí i v Příručce 1.4 zmiňovaný portál www.rvp.cz, ten sice od 30. 4. 2011 dočasně zastavil příjem nových materiálů do vzdělávacích sekcí ZV, GV, SV a JV, ale nabízí školám řadu možností, které popíšeme zítra (ZDE AKTUALIZOVÁNO).
Je však naprosto zbytečné, aby si škola pořizovala a spravovala pro prezentační či archivační účely vlastní server. Z řady bezpečných bezplatných datových úložišť, které nabízejí spolehlivé a zálohované ukládání dat a jejich sdílení, doporučujeme:
- Microsoft SkyDrive o kapacitě 25 GB (pro každý uživatelský účet), nabízený i v sadě Live@Edu pro služby na vlastní doméně,
- Google Apps for Education o kapacitě 100 GB pro webové služby s ukládáním souborů a jejich sdílením, opět na vlastní doméně.
Poznámka: Požádal jsme odbor CERA MŠMT o připomínky k tomuto textu, žádné jsem nedostal.
10 komentářů:
A je to ještě o kousek složitější.
Tvrzení "při vyučování můžeme použít jako výukový materiál jakékoliv dílo", protože nám to umožňuje § 31 1c AZ, je značně odvážné.
V prvé řadě, komu se nebude líbit naše použití nějakého autorského díla bez svolení autora, bude se moci s námi přít, co ještě je a co není ilustrační účel.
Za druhé má možnost zpochybnit i rozsah užití takového díla či takových děl - v zákoně je "a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu".
A do třetice může zpochybňovat, zda cílem našeho vyučování není "dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu". U soukromých škol zcela jistě, u ostatních může argumentovat, že učitelé přece nekonají dobročinnost, ale pracují za peníze a tedy dosahují pro sebe ekonomického prospěchu (i když se to té dobročinnosti někdy dost blíží...).
jj S těmi autorskými právy není žádná sranda, ale spíše bych měl ovavy z toho, že v případě sdílení budou autoři materiálů vesele stahovat z internetu a vydávat po drobných obměnách stažené materiálky za své. Jak to chce někdo uhlídat, to tedy nevím.
Jak to chce někdo uhlídat, to tedy nevím.
takovou polovičatou cestou bylo, že DUM budou sdíleny až požádají autora. To bylo zrušeno. Tak hurá, budeme s požehnáním krást z úložišť na rvp, googlu,.
vykukové se najdou vždycky (viz vláda a miliony v pr.... Ale u nás ve škole za DUMy dostaneme zaplaceno, žáky to baví, protože vidí, že taky s PC umíme... Takže smysl jednoznačně pozitivní...
Anonym 18:45: DUM může být převzat odkudkoli nebo i zakoupen, v tomto případě musí být vypracován metodický list a musí být ověřen. Nikde v šabloně III/2 není vyžadována JEN tvorba nového originálu. Pokud ale někdo bude vydávat DUM za svůj, tak ho MUSÍ sdílet. A veřejná kontrola doufám funguje.
Ostatně za dodržování pravidel odpovídá ředitel školy, při zjevném podvodu hrozí i vrácení části dotace.
Ke kvalitě DUMů doporučuji toto video ze Slovenska: http://www.tyzden.sk/reportaze-tyzdna/martin-mojzis-proti-planete-vedomosti.html (Radek Sárközi)
Tak to je dobre. M. Mojzis nezklamal, zklamaly me slovenske kolegyne, ktere ac prirodovedne vzdelane, argumentovaly jako ...(nevim, nechci urazit) a M.M. mluvil jako do zdi.
PN
video ze Slovenska
Tak Vám tedy, pane Sárközi, děkuji za pěknou masochistickou čtvrthodinku. Být pan Mojžíš samuraj, měl by vykonat seppuku. Protože žít mezi takovými pitomci a pitomkami, to musí být pro člověka s jeho pohledem na věc jen těžko zvladatelné utrpení.
Zavzpomínal jsem na časy indoší s pronajatými počítači se zajímavou množstevní slevou od generálního dodavatele, třicetitisícovými balíčky výukových programů zadarmo a brožurkou pro úroveň Z za necelé dva miliony a další dva na propagaci. Někde se tu píše o rozkradeném státním rozpočtu. Asi se tím míní i tohleto. Pozeptám se v nějakém, nejlépe otevřeném dopise.
A pořád se to opakuje. Stejně ambiciozní učitelská trdla s představou, že když to tak dělají v Brazílii, tak je to spravne a tak to ma byť. Oni vůbec nepochopili, co jim pan Mojžíš říká. Ovšem jeho chyba. Mohl by to už za ta léta vědět.
Šest milionů euro? To je bratru sto padesát na stole v českých. Když z toho ten náš ministr málem upad.
Když už ty moje odborářské bratry konečně napadne zablokovat třeba ty neskutečné penězoteče do předražených železnic, silnic, tunelů, vybavení nemocnic a kanceláří kdejakého polostátního pablba. Co? pane poste.restante.
To bych se i přidal a někam přikoval.
Souhlasím, kolego Blaho.
Za odboráře sice nemohu mluvit - nejsem totiž v odborech, ale když tak dejte vědět a přikovem se společně. Mám doma celkem solidní řetěz a vzal bych placatici slivovice, aby nám nebylo smutno.
Když stávkovali doktoři, tak jsem v jedné diskusi navrhnul, že by jejich požadavky měly mnohem větší legitimitu, kdyby je podpořili návrhem na úspory.
To jste měl vidět ten tanec, jak se na mne vrhnuli.
Hledat úspory ve školství je problém řádově obtížnější, ale také by se našlo.
Třeba když se budova za veřejné prostředky opraví a vzápětí se škola zruší a budova prodá.
Nebo různé opravy a výměny oken, které zřizovatel dojedná za násobky běžné ceny.
Ale oproti jiným resortům se jedná o "drobné".
I když - "jak říkáme my učitelé, nemusí pršet, stačí když jen kape."
:-)
Okomentovat