„Vzdělání je sladkým plodem hořkého kořene“...

... řekl již ve druhém století před naším letopočtem Marcus Porcius Cato. Pro mnohé z nás má vzdělávání nádech hořkosti. Avšak to, co je na počátku tím „hořkým kořenem“, se po určité době může změnit ve sladký plod. Tím jsou znalosti a dovednosti nabyté v průběhu vzdělávání. A ty právě člověku mohou pomoci k úspěchu v pracovním i soukromém životě.

Na 4. odborném setkání se zaměstnavateli, vzdělavateli a odbornou veřejností k tématu uznávání neformálního vzdělávání v rámci projektu Klíče pro život, konaném 18. května ve Vzdělávacím institutu Charity ČR v Praze, představili zástupci projektu další připravované výstupy, týkající se uznávání neformálního vzdělávání v oblasti práce s dětmi a mládeží.

V úvodním slovu přiblížila hledání cesty k uznávání neformálního vzdělávání a připravované výstupy v rámci projektu Klíče pro život garantka klíčové aktivity Uznávání neformálního vzdělávání Daniela Havlíčková.

O aktuálních iniciativách EU ve vztahu k uznávání neformálního vzdělávání – Mládež v pohybu a o Agendě pro nové dovednosti pro pracovní místa hovořili v úvodu odborného setkání Vladimíra Drbalová, ředitelka sekce mezinárodních organizací a evropských záležitostí Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Michal Urban, ředitel odboru pro mládež Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Řečníci i účastníci setkání se shodli, že je důležité to, co opravdu člověk zná a umí, a ne to, kde se to naučil. K tomu je však také nutná schopnost umět představit své znalosti a dovednosti například zaměstnavateli. S Osobním kompetenčním portfoliem (OKP), na kterém pracuje řešitelský tým projektu Klíče pro život, seznámila přítomné projektová manažerka Irena Hošková. Právě toto portfolio se může stát pomocníkem nejen mladým lidem, ale i dospělým v průběhu jejich profesního života. Pomůže formulovat a prezentovat znalosti a dovednosti tak, aby zaměstnavatelé i vzdělavatelé byli schopni rozpoznat jedinečnost a osobní kvality každého z nás. Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory ČR, ocenil vznik kompetenčního portfolia a zároveň doporučil při jeho vývoji dát důraz na co největší jednoduchost a přístupnost, protože především mladí lidé podle něj rychle zavrhují vše, co nefunguje napoprvé.

Jan Cieslar, 1. místopředseda České rady dětí a mládeže, vyzdvihl možný význam tohoto teprve se rodícího dokladu pro rozvoj potenciálu mladého člověka a jeho profesní sebedefinici. Nejdůležitější bude zavést portfolio do praxe tak, aby se stalo pohodlným „pomocníkem“ pro zaměstnavatele, personalisty, vzdělavatele, pro úřady práce, ale zejména pro uchazeče o práci.

Diskusi o cestě k formálnímu uznávání výsledků neformálního vzdělávání pracovníků s dětmi a mládeží zahájil Martin Buňka ze společnosti Trexima, spol. s r. o., který účastníky setkání provedl světem Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání. Následná reakce zástupců zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí ukázala, že i v tomto má projekt Klíče pro život podporu. Miloš Rathouský, ředitel sekce regionálních zastoupení a rozvoje lidských zdrojů Svazu průmyslu a dopravy ČR, označil představené návrhy typových pozic za „dobrý začátek cesty“ a připojil řadu především praktických doporučení pro implementaci. Jan Stejskal z Univerzity Pardubice uvedl zkušenosti vysokoškolského pedagoga i lektora ve sdruženích dětí a mládeže a upozornil na nutnost spolupráce se vzdělavateli a zejména s vyučujícími, tedy „jít cestou zdola“, aby bylo možné najít pochopení pro uznávání neformálního vzdělávání a postupně jej provázat s formálním.

Závěrečná diskuse se stočila i k tématu celoživotního učení, které je nezbytné pro rozvoj osobnosti a pro získávání nových znalostí a dovedností.

Daniela Havlíčková, garantka Uznávání neformálního vzdělávání projektu Klíče pro život