Semelová: Nemá smysl nastavovat maturitu tak, aby ji udělal každý. Snižování laťky je cesta do pekel.
Z článku na HalóNoviny.cz vybíráme:
Marta Semelová (KSČM), členka sněmovního školského výboru, však ministrův optimismus nesdílí. »Dosavadní výsledky státních maturit svědčí o poklesu kvality našeho vzdělávání. Maturanti nemají tu úroveň, jakou by měli mít,« uvedla pro náš list. Navíc se většina maturantů přihlásila k nižší úrovni maturitní zkoušky, v případě, že by skládali zkoušku z vyšší úrovně, míra neúspěšnosti by byla ještě vyšší, podotkla poslankyně. Jedno z možných řešení vidí v tom, co KSČM již dlouhodobě prosazuje, a to je navýšení počtu učňů. »Bylo by to jen ku prospěchu. Nemá smysl nastavovat maturitu tak, aby ji udělal každý. Snižování laťky je cesta do pekel,« uvedla Semelová.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Už jenom 15 % nepřipuštěných studentů k ústní části lehčí verze státní maturity svědčí o mnohém. Jakým způsobem se tito žáci dostali do 4. ročníku? Odpověď jednoduchá: škola potřebuje každého žáka kvůli penězům, tak ho přece nevyhodí v průběhu studia, že ho pak nepustí k maturitě či žák nezmaturuje je věc už jiná. Tyto děti pak ale doplácejí na politiku dospělých, protože na maturitních oborech vůbec neměly být.
...škola potřebuje každého žáka kvůli penězům, tak ho přece nevyhodí v průběhu studia, že ho pak nepustí k maturitě či žák nezmaturuje je věc už jiná.
Já s Vámi souhlasím, ale 15 % nepřipuštěných studentů, to jsou cca 3-4 z průměrné třídy.
Když vezmeme v potaz i zdravotní, či jiné běžné životní problémy, pak v celostátním průměru nejde o číslo nijak překvapující.
Kromě toho bych opravdu doporučoval nejen panu ministrovi, či paní poslankyni, hodnotit až konečné výsledky.
Tyto děti pak ale doplácejí na politiku dospělých
Jestli na něco, pak tyto děti doplácejí na způsob myšlení svých zákonných zástupců.
V době, kterou v rozsahu svojí dosavadní praxe považuji za období nejvyšší kvality vzdělávání v mojí třídě z třiceti jednoho žáka dokončilo studium v řádném termínu devatenáct středoškolských kádrů. Což je 38,71% neuspěšnost. Z toho tři dokončili až za rok. Co vím, tak i ti s opožděnou úspěšností vesměs pracují v oboru a vesměs se jim daří dobře.
V procentech to není. Dnešní premiati mají problém namátkou třeba s použitím absolutní a relativní adresou buňky v tabulkovém procesoru v souvislostí s generováním posloupnosti čísel. Příčina problému je pak shledána v směsici špatných vlastností učitele. Naposled to byla nepřiměřená náročnost a málo domácích úkolů.
Je vidět, že se tu konečně objevují přesně pojmenované příčiny poklesu kvality vzdělání - přílišná rozbujelost SŠ, kam se dostane každý čtyřkař a jejich držení na škole až k maturitám, protože je školy potřebují kvůli přežití. Žáci jsou od prvn í třídy na ZŠ neustále přesvědčováni, že není zapotřebí se učit, je to k ničemu. Slabé (nevdělavatelného) žáka nelze dostat na zvláštní školu, žáky nelze motivovat k potřebě studia, neboť se vždy někam dostanou, není potřeba se učit, protože z ročníku do ročníku ho stejně pustí (přece si nenecháme zkazit další třídu a kdo by se pachtil přes prázdninami s opravkami). A navíc pak přijdou SCIO (CERMAT a jiné testy, které odhalí, že takový žák má mimořádné studijní předpoklady .... cesta dom pekel je tedy otevřená a nikdo se nedváží tento problém řešit. Nebo nechce, on tupý národ má také své výhody - lze ho snadno ovlivňovat, manipulovat a hlavně nad ničím není schopen uvažovat. Pro politiky přeci ideální stva, ne?
Ach bože, paní Marto, tolik blábolů na jednom místě!
Jak mohou první maturity ukázat nějaký trend?
Jak může počet těch, kteří maturitu neudělali, svědčit o nízké kvalitě vzdělávání? Kdyby prolezli všichni, bude ta kvalita vyšší?
A skutečně se kvalita vzdělávání zvýší tím, že větší počet patnáctiletých půjde do učení místo do maturitních oborů?
Nejsou to všechno jen ukazatele úrovně samotných maturantů, a nikoliv škol, které je připravovaly?
Zdravím Vás, Reeve, dlouho jste se neozval.
Ale když už jste tak učinil, tak jako obvykle - konkrétně a přesně.
Zdravím Vás, Reeve,
Ani jsem nezaregistroval, že byla amnestie.
Obávám se, že úvahy okolo úspěšných a neúspěšných maturantů jsou příliš ploché až jednorozměrné.
Kdyby existovalo nějaké měřitelné "těžiště výukového potenciálu", cítím, že za 25 let mojí výuky dosahuje stále nižších hodnot. Nejlepší žáci jsou rozvrstveni v maturitních oborech - a tam se dále rozvrství na nejlepší a nejhorší. Bez velkého ohledu na jejich "objektivní kvalitu".
Ve třídě samých pětkařů (dle úrovně před 20 lety) jsou žáci opět rozvrstveni do 4 - 5 známkovacích skupin. Každý rok matykář na základce ubírá o jednu slovní úlohu, o jeden detail či zajímavost. Dřívější kontrola ořezaných tužek se smrskla na kontrolu vůbec nějakých tužek či sešitu.
Třetina žáků učebního oboru nepozná přeponu od odvěsen, znaménko mínus je jim cizí, a neumí bez chyb říct anlicky (německy), kde bydlí a jak se jmenuje.
Až vytlačíme ty "hrozné" maturanty do učilišť, kam pošleme tu zmíněnou třetinu? A copak asi budou všechny ty kadeřnice a zedníci dělat? (na okraj: spočítejte si na prstech jedné ruky učební obory vhodné pro děvčata)
Kolik žáků by mělo vlastně opakovat stále dokola sedmou třídu? Kolik čtyřkařů (skrytých pětkařů) vůbec něco umí?
Základ problému není v úrovni maturantů a přísnější selekci. Nestačí alibistické "za to můžou rodiče". Hledejme příčiny jinde. Velké a fatální příčiny, ukryté v naší společnosti, přežitém a přezáplatovaném školském systému. Vždyť ani neumíme, aby dítě cítilo sebezodpovědnost. Neumíme (a nechceme)neznámkovat. Jaký význam má opakování celého ročníku kvůli jednomu předmětu? Opravdu nemůže být žák kadeřníkem, když neumí rovnice? Opravdu má mít ředitel ZŠ pravomoc nepustit repetenta do 9. ročníku (neboli stát neumožní dokončení základního vzdělání)? Někdy mám pocit, že bych mohl napsat tolik poznámek, kolik je ve školském zákonu paragrafů. Pak bych se opřel do pečených holubů, zneužitých technologií, dalšího vzdělávání učitelů, projektománie, testománie, tabulkománie, workshopofilii, rvp, maturit, přijímaček, zápisových lístků, rozvojových programů, poslanců, i do samotných učitelů (mne nevyjímaje).
Celé je to dle mého soudu o tom, že se máme prostě příliš dobře... Evropa byla a zatím je příliš "sociální", ta doba ale pomalu končí a my možná zjistíme, že dopadneme jako Indiáni před pár sty lety. Stali jsme se závislými na asijském průmyslu, zruinovali jsme si vlastnicky i způsobem užívání zemědělsou půdu a teď místo abychom začali něco dělat, budeme hledat viníky.Přitom se na všem podepisuje každodenně každý z nás. Než mi začnete spílat, tak se nad tím zamyslete.
Jestli tomu někdo nerozumíte, tak si odpovězte na otázku, proč se většina např. vietnamských dětí tak dobře učí....
Okomentovat