POZOR! Dnes blog jen pro trpělivé čtenáře. Spor o kvalitu didaktických testů, které jsou součástí nové státní maturity, má mnoho podob. Dohadujeme se, jestli jsou či nejsou dostatečně těžké, jestli obsahují chyby a nejednoznačné otázky, případně co se jimi dá a nedá vyzkoušet. Tenhle blog jsem využil k nahlédnutí do didaktických kvalit maturitních testů. Tedy ne těch „ostrých“, ty v tuhle chvíli ještě nikdo nezná, použil jsem ilustrační testy ze stránek novamaturita.cz. Debata o tom, cože to těmi testy vlastně zkoušíme, nás zcela jistě čeká. Tady je pár poznámek do zálohy, které bohužel budou nejspíš platné i u ostré maturity.
Z blogu Tomáše Feřtka na fertek.blog.respekt.ihned.cz vybíráme:
Otázka, kterou jsem si kladl nejčastěji, zněla:
Co vlastně ta úloha zkouší a co se jejím prostřednictvím o maturujícím
studentovi dozvíme? První ukázka je z hojně diskutovaného dějepisného
textu. Teď ale nebudu řešit množství chyb a nesmyslných otázek, které se
v něm dají objevit. Ani fakt, že historii redukuje na soupis jmen a
dat. Tahle ukázka zachycuje jiný typ nedokonalosti.
TEXT K ÚLOZE:
Protože pak národ německý, který nemá vůbec žádného
obyvatelského práva v Českém království, v rozličných záležitostech na
pražském vysokém učení si osvojit k užívání tři hlasy, jak nás o tom
došla věrohodná zpráva, a poněvadž národ český, téhož království pravý
dědic, těší se a užívá toliko jednoho hlasu, my tedy, považujíce za
nespravedlivé a značně nevhodné, aby z prospěchu obyvatel, kteří po
právu na něj mají nárok, těžili nadměrně cizinci a přistěhovalci, a oni
pak aby se cítili být utiskováni nedostatkem a nevýhodami, přikazujeme
vám mocí tohoto listu mocně a přísně, chtíce tak rozhodně míti, abyste
ihned, jak jej spatříte, bez všelikého odporu a zdráhání připustili
národ český vším způsobem ke třem hlasům při veškerých poradách,
soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoli jiných jednáních řečené
univerzity podle vzoru zřízení, kterému se těší národ francouzský na
univerzitě pařížské a jehož užívají ostatní národy v Lombardii a v
Itálii, a ponechali jej od této chvíle na věčné časy klidně užívat a
těšit se z výsady těchto hlasů.
(Vzhledem k povaze úlohy není zdroj výchozího textu uveden.)
Kdy byl vydán dokument odcitovaný ve výchozím textu?
A) 1404
B) 1409
C) 1414
D) 1419
Jde o ukázku z Dekretu kutnohorského. Ten, kdo z textu pozná, o jaký jde dokument, osvědčil v našem vzdělávacím systému docela nadprůměrnou znalost. Většina studentů zná jen ten pojem, ne jeho skutečný obsah. Podobně jako si mnohý z nás zapamatoval Zlatou bulu sicilskou spolu s číslicí 1212 (to se docela hezky pamatuje), ale málokdo ví, o co v ní jde a proč se vlastně jmenuje Sicilská. Jenže samotná znalost Dekretu kutnohorského je studentovi houby platná, protože ta dovednost je uznána jen tehdy, když správně zatrhne i letopočet. Pokud se splete, nevíme vlastně, jaká je jeho míra neznalosti. Vůbec netuší, čeho se ten text týká, nebo se jen spletl v letopočtu? Nebo text vůbec neřešil a jen od boku střelil jednu ze čtyř možností? Typický případ nešikovně nastavené úlohy. Kdyby stačilo vepsat do formuláře název dekretu, dozvěděli bychom se o studentovi víc.
0 komentářů:
Okomentovat