Kritika MŠMT kvůli odchodu odborníků z NAPIV (Národní plán inkluzívního vzdělávání) je neopodstatněná. V oblasti zařazování všech znevýhodněných dětí do běžného vzdělávání učinilo ministerstvo školství v poslední době jasné a konkrétní kroky.
„Nevidím důvod odchodu těchto lidí z NAPIVu, je to zcela předčasné, když samotná
realizace NAPIVu ještě ani nezačala,“ vyjádřila se ředitelka odboru speciálního vzdělávání Renata Ježková, pod jejímž
vedením byly dokončeny stěžejní vyhlášky reagující na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti České
republice z roku 2007.
Realizace inkluze byla vládním usnesením z 15. března 2010 rozdělena do dvou etap, a to „přípravná fáze NAPIV“
2010 – 2013 a „NAPIV“ navazující na přípravnou fázi. „Hned v březnu 2010 bylo jmenováno 108 lidí do expertních
pracovních týmů k realizaci NAPIVu, který by měl však začít až začátkem roku 2014. Přesto, že jim nebyly jasně
vymezeny kompetence, hodlalo je ministerstvo školství zapojit i do přípravné fáze. Ta má za úkol hlavně zmapovat
terén a navrhnout řešení pro uskutečnění samotného NAPIVu. Jejich odchod z něčeho, co ještě fakticky neexistuje,
proto považuji za předčasný a kritiku ministerstva z jejich strany za neoprávněnou,“doplnila ředitelka Ježková.
„To, že ignorujeme diskriminaci Romů a jinak znevýhodněných dětí, musím odmítnout. Za mého působení na ministerstvu
školství jsem velice zintenzívnil inkluzi a nutno dodat, že nejen romských děti – jak nám ukládá štrasburský rozsudek
z roku 2007 – ale všech jakkoli znevýhodněných dětí do běžného vzdělávacího proudu. Dokončili jsme práce na
vyhláškách, které řeší například činnost pedagogicko-psychologických poraden, posílení informovanosti uživatelů
poradenských služeb, činnost asistenta pedagoga, zařazování sociálně znevýhodněných dětí do přípravních tříd a mnohá
další opatření. Za kritikou mého vedení úřadu a následně NAPIV-u cítím kroky bývalého ministra školství Lišky. Můj
úřad činí pro inkluzi jasné a konkrétní kroky. Myslím, že jde o cílenou mediální kampaň. Za nás ale mluví konkrétní
činy, ne kampaně,“ zdůraznil ministr školství Dobeš.
Přehled kroků, které ministr Dobeš v oblasti inkluze již učinil:
Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních:
- Vyhláška nabízí možnost větší informovanosti klientů poradenských služeb o obsahu doporučení poradny a o jejich dalších možnostech v rámci vyšetření
- Klienti můžou využít nově zavedený „institutu výhrad“ k doporučením – můžou například vyjádřit svůj nesouhlas s doporučením poradny
- Informace o poradenských službách musí být klientům poskytované srozumitelně a jednoznačně
- Stanovují se časové lhůty – poradenská služba musí být zahájena do 3 měsíců od doporučení, do 1 měsíce od ukončení vyšetření musí být vydaná zpráva
- Do poraden můžou chodit (kromě běžných žáků) nově i žáci zdravotně a sociálně znevýhodněni, přičemž jim bude poskytnuta potřebná odborná pomoc
- Novela vyhlášky již vyšla ve Sbírce zákonů, platit má od 1. 9. 2011
- Nově se vyhláška věnuje kromě zdravotně postiženým také podmínkám vzdělávání dětí, žáků a studentů zdravotně a sociálně znevýhodněných
- Vyhláška zakazuje vzdělávat děti bez mentálního postižení podle vzdělávacího programu určeného pro žáky takto postižené
- Rozšiřuje se okruh činnosti asistenta pedagoga pro žáky s těžkým zdravotním postižením o pomoc při sebeobsluze a pohybu žáků s těžkým zdravotním postižením
- Nově se doplňuje termín „středně těžké mentální postižení“ (v původní vyhlášce vynecháno nedopatřením)
- Zpřesňuje se složení týmu pedagogických pracovníků působících ve třídě zřízené pro žáky s těžkým zdravotním postižením (mohou zde působit 3, z nichž alespoň 1 je asistent pedagoga)
- Novela vyhlášky bude zveřejněna ve Sbírce zákonů, platit má od 1. 9. 2011
- umožní poskytovat zájmové vzdělávání ve školní družině a ve školním klubu též dětem z přípravné třídy základní školy a přípravného stupně základní školy speciální (tj. předpokládá se větší zájem o zařazování sociálně znevýhodněných dětí do přípravných tříd, které jim poskytnou přípravu na vstup do hlavního vzdělávacího proudu).
- Současně se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech - doplňuje se nová jednotka výkonu odpovídající rozšíření možných účastníků zájmového vzdělávání ve školní družině.
- Novela vyhlášky bude zveřejněna ve Sbírce zákonů, platit má od 1. 9. 2011
- novela zákona staví na zdůraznění preventivní (resp. preventivně-výchovné) péče
- posiluje se úloha a činnost středisek s tím, že jsou vymezena jako školská poradenská zařízení;
- upřesňují se kompetence zařízení preventivně-výchovné péče (preventivní péče) a ústavní a ochranné výchovy
- zákon je připraven k projednání vedením MŠMT
2 komentářů:
No jo, některé školy pro tyto žáky neotevřou ani první třídy, protože se vše přesunulo na běžné ZŠ. A tam se z toho pos....To pak bude testování. Vidím jediné východisko pro své děti - soukromé školy, to abych vyloučil ty jedince ze sociálně znevýhodněného prostředí
Dobeš je opravdový úkaz...
Okomentovat