Martin Rychlík: Proč se maturanti vyhýbají překážkám?

Důvody zcela minoritní volby těžké maturitní zkoušky nejsou jen pragmatické, roli hraje též celospolečenská ztráta pozitivních vzorů.

Jen čtyři procenta mladých Čechů se nebojí poprat s překážkami. Nejsou to gayové válčící se společenskými předsudky, ale noví, „státní“ maturanti. Plných 96 procent studentů si totiž zvolilo lehčí variantu maturit! Kromě racionálních argumentů, že jim těžší zkouška na nic není, jde zřejmě i o příznak hlubších proudů ve společnosti. Nahlédněme, v čem by mohly být příčiny nového stavu: snižování nároků na sebe, obav z neúspěchu a soumraku povinností, jak popisuje filozof Gilles Lipovetsky v řadě svých knih.

Nejprve za hranice. V roce 1983 vyšla v USA zpráva Národ v ohrožení: Nutnost vzdělávací reformy. Text vypracovala národní výzkumná komise (NCEE) a „poplašným tónem požadovala, aby byl opuštěn panující systém, který srovnávala s pohostinstvím, v němž jsou všechna jídla zředěná, homogenizovaná, takže se k nerozeznání podobají. Komise popisovala nezbytnost reformy vzdělávání, která by se soustředila především na vynikající kvalitu jedinců, institucí a společenství,“ píše montrealský pedagog Yves Bertrand v knize o teoriích vzdělávání.

Špičková kvalita (excellence) byla ve zprávě chápána jako úsilí jedince neustále zvyšovat vlastní nasazení. „Žáci musí vynaložit maximum energie, aby překonali sami sebe, a totéž musí učinit školy. Klíčovými slovy reformy se staly výrazy: jednotné a VYSOKÉ normy úspěchu, získání kognitivních dovedností, zvládnutí obsahů, hledání řádu, rozumná správa škol, příkladné chování učitelů, výuka hodnotám a vzorům chování, důraz na étos práce a na stálé úsilí o vynikající výsledky,“ píše profesor Bertrand. Nezdá se vám, že zpráva nabízela pozoruhodně moudré řešení?

Celý článek na ČESKÉ POZICI.