Jan Wagner: Interaktivní tabule v roce 2011 3. část

V první a druhé části série článku o interaktivních tabulích jsem připravil přehled dostupných technologií a také shrnutí novinek na trhu a o porovnání jejich výhod a nevýhod. Dnes rozeberu požadavky na ovládací software, spolupráci s operačním systémem a také základní faktory pro výběr autorského nástroje.

Moderní dotyková zařízení, ať už se jedná o chytré telefony, tablety, dotykové displaye nebo dotykové all-in-one PC mají jedno společné: podporu multitouch, neboli ovládání pomocí více současných dotyků. Nejde jen o "výkřik techniky", ale o po všech stránkách užitečnou pomůcku k rychlému a intuitivnímu ovládání uživatelského rozhraní operačních systémů, ať už se jedná o Google Android, iOS nebo o MS Windows 7.

Je tedy jasné, že primárním požadavkem na moderní interaktivní tabule a jejich ovladače je podpora vícedotykového ovládání na úrovni operačního systému, v našem případě nyní nejprodávanějšího MS Windows 7. Ten má pro moderní interaktivní tabule vynikající podporu: v okamžiku, když k němu připojíte dotykové zařízení, přepne se do režimu Tablet PC a nabídne speciální funkce pro dotykové ovládání, jakou je například výsuvná klávesnice na obrazovce a její ikonka, která se zobrazí při najetí na textové pole. Důležitá je pak podpora ovládání gesty, tedy rychlým pohybem po obrazovce, které jsou moderní analogií klávesových zkratek, které také ovládání zrychlovaly od "předmyší" éry.

Interaktivní tabuli bez podpory multitouch nemá dnes smysl vzhledem k obecným trendům ovládání počítačů smysl vůbec kupovat, budou zastaralé již v okamžiku nákupu. To se týká rovněž levných řešení, tedy především interaktivních projektorů a mobilních senzorů, které vzhledem k použité technologii většinou multitouch nabídnout ani nemohou. Nevhodné jsou i systémy, které vícedotykové ovládání nabízejí jen v prostředí autorského nástroje a nikoli na úrovni operačního systému (například některé tabule Hitachi, ale i další).

Autorské nástroje pro interaktivní řešení


Pro autorské nástroje platí primární požadavek stejný, jaký jsme uvedli výše: podpora multitouch je dnes již zřejmě nutností. Podobně jako u kancelářských aplikací bychom ale dnes měli klást požadavek na kompatibilitu formátů vytvořených výukových materiálů. V segmentu interaktivních autorských nástrojů ale dosud převládá proprietárnost formátů souborů. Jen výjimečně je podporován import nebo export konkurenčních formátů, to samozřejmě omezuje uživatele a možnost výměny výukových materiálů. Striktně se chová například DUM.RVP.CZ, který vzhledem k této proprietárnosti dosud materiály pro interaktivní tabule nepřijímá.

Autorské nástroje dvou nejznámějších výrobců SMART Notebook a Promethean ActiveInspire jsou bezesporu nejpropacovanější, jejich nevýhodou jsou ale striktní licenční podmínky a spolupráce jen s proprietárním hardware. Nejnovější verze obou produktů podporují v posledních verzích multitouch, ale ten je samozřejmě podmíněn použitím s nejnovějšími a tedy i dražšími modely interaktivních tabulí obou výrobců. Oba výrobci navíc bohužel v poslední době přestali nabízet prohlížeče pro své proprietární formáty ve snaze získat konkurenční výhodu.

Řešením by měl být nově vyvinutý otevřený InteractiveWhiteboard Common File Format, vytvořený na základě požadavku britské agentury BECTA a nyní prosazovaný pracovní skupinou EUN. Největší výrobci interaktivních tabulí již deklarovali jeho podporu (SMART Notebook 10.7 v něm umožňuje export), a formát bude uznán jako standard. V této souvislosti musíme zmínit i open source interaktivní autorský nástroj Sancoré od roku 2003 vyvíjený univerzitou ve švýcarském Lausanne. Zatím sice nepodporuje multitouch a InteractiveWhiteboard Common File Format (podpora se připravuje), ale má řadu jedinečných funkcí a očekává se i podpora EUN. 

Autorských nástrojů pro interaktivní řešení je prakticky stejný počet jako počet výrobců interaktivních řešení. Značná část z nich umožňuje export/import ve formátu MS PowerPoint, bohužel při něm se ztrácí informace o interaktivních objektech. MS PowerPoint je autorský nástroj, který má v základní verzi jen omezenou možnost interaktivní práce, ale postupně jsou uváděná bezplatná rozšíření, která mu rozšiřují záběr: jako například podpora hlasování s pomocí více myší Mouse Mischief nebo Interactive Classroom. Má oproti ostatním zásadní výhodu: většina učitelů s ním má zkušenost nebo prošla alespoň základním školením v SIPVZ. A v řadě případů se dá úspěšně použít v kombinaci s základními funkcemi ovladačů či autorských nástrojů interaktivních tabulí.

Výhodou nejrozšířenějších autorských nástrojů je dostupnost již vytvořených interaktivních prezentací, které jsou ihned použitelné, případně v případě vlastnictví příslušného nástroje i modifikovatelné. Vzhledem k rozvoji a rozšiřování dalších interaktivních řešení a především díky očekávané podpoře InteractiveWhiteboard Common File Format ale tato výhoda ztratí na významu. A nesmíme zapomenout ani na důležitou nevýhodu prakticky všech proprietárních řešení: mimo školství se s těmito nástroji prakticky nesetkáme a jejich znalost bude žákům prakticky na nic.

Dalším důležitým faktorem je i možnost využití profesionálních výukových materiálů vytvářených speciálně  pro interaktivní řešení (Terasoft, FRAUS a další), stejně jako možnost využití výukových aplikací, které jsou samy o sobě interaktivní (opět je třeba připomenout Terasoft, který interaktivní aktivity ve svých titulech běžně používá už dlouhá léta). A musíme připomenout i další zajímavé české řešení, kterým je EduBase. Trendem jsou navíc dnes i online řešení.

Zároveň je třeba zdůraznit, že pro řadu vzdělávacích oblastí existují specializované výukové aplikace s vysokou mírou interaktivity, které obsahují i vlastní autorské nástroje. Příkladem může být například GeoGebra nebo Cabri Geometrie pro matematiku a geometrii či Algodoo nebo Edison pro fyziku. V nich vytvořené výukové materiály jsou zpravidla kvalitnější než materiály vytvořené v libovolném universálním interaktivním autorském nástroji.

Jaké závěry pro výběr interaktivního řešení můžeme odvodit z výše uvedeného a z předchozích článků série:

• nespokojujme se se zastaralým řešením,
• kriticky hodnoťme výhody a nevýhody levných řešení, tedy interaktivních projektorů a nejrůznějších mobilních senzorů,
• zvažme i skutečnou potřebu interaktivního autorského nástroje.