Článek popisuje analogii Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů pro kreativní otevřené prostředí počítačových sítí, v nichž dochází k samovolnému vzdělávání prostřednictvím aktivit, které primárně nejsou vzdělávací.
To, že ne všechno vzdělávání se odehrává prostřednictvím aktivit
primárně určených k učení, si většinou ani neuvědomujeme. Přitom právě
tato oblast vzdělávání, na rozdíl od aktivit zřetelně výukových, se
prudce zvětšuje. Netýká se to jen dospělých, ale i žáků školou
povinných. Když bychom se pokusili komplexní vzdělávací prostředí nějak
strukturovat, mohlo by vypadat třeba tak, jak ho popsala ředitelka Educause Diana Oblinger (viz Vzdělávání a internet 2. generace).
 |
Reálné prostředí je to, které všichni důvěrně známe ze své školní docházky. Ve virtuálním prostředí se odehrávají aktivity primárně určené ke vzdělávacím účelům, ale realizované prostřednictvím technologií, např. v podobě eLearningu. Všechny ostatní případy, v nichž se nějaké vzdělávání uskutečňuje, spadají do prostředí kreativního (neboli otevřeného). Existovalo vždy - kdysi, když ještě žádné školy nebyly, se v něm uskutečňovalo vlastně veškeré vzdělávání (viz Táboráky v kyberprostoru). Teď, když se díky technologiím posilují naše možnosti spojení s lidmi, kteří disponují dovednostmi a vědomostmi, které bychom od nich často rádi získali, přesouvá se opět významná část osobního poznávání právě do tohoto otevřeného prostoru.
Pro vzdělávací aktivity existuje celá řada didaktických teorií vysvětlujících, jak se poznávání uskutečňuje (např. viz Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí). Právě konektivismus jako první bere určitým způsobem na vědomí též existenci počítačových sítí a převratným způsobem pohlíží na veškeré znalosti a schopnosti jako na výsledek vzájemného propojení informací a lidí. Pokusme se v tomto článku zamyslet nad tím, jak rostoucí vliv otevřeného kreativního prostředí ovlivňuje dosažení osobních vzdělávacích cílů. Pro aktivity na vzdělávání přímo zaměřené se dnes běžně používá taxonomie vzdělávacích cílů podle Blooma (viz Bloomova taxonomie v digitálním světě). Většinou se zobrazuje v podobě pyramidy, aby se zdůraznilo, že jediný možný směr postupu je zdola nahoru. Poslední revidovaná verze vypadá takto:
 |
| Bloomova taxonomie pro výukové aktivity |
Celý článek na spomocnik.rvp.cz.
6 komentářů:
Dobrý den,
zase by to chtělo flašku Fernetu pane Brdičko.
Kdyby byla pravda to, co píše paní Diana Oblingerová, tak děti v ČR budou mezinárodně patřit mezi nejlepší a ne mezi nejhorší.
Děti v ČR se díky takovým, jako jste Vy, pohybují již téměř výhradně v otevřeném kreativním prostředí a ve škole se z pobytu v tomto prostředí zotavují.
Prosím ušetřete nás 5 let starých výtrysků intelektu paní Oblingerové, počítačových sítí 2. a další generace a zekména pak páně Bloomovy taxonomie.
Po sepsání ŠVP jsme toho trohu přejedeni.
Dobrý den,menohl by mi někdo vysvětli, jak se zapíná počítač zabudovaný ve stole? A prosím ještě o radu, když nám často nehraje jedna reprobedna u interakt. tabule, čím to může být?
Dík.
Ptám se, jestli je na světě ještě něco ubožejšího, než ona blbost, o které píšete?
Jděte učit a ony vás ty roupy přejdou.
M. Küchler
Blůmova taxonomie je vynikající věc. Když se její úrovně pro každý případ naučíte a do témaťáku navíc zabudujete přiměřený počet vhodných sloves, můžete si v klidu čas od času zaučit.
Ani dřívávěc by vám nezakázali jezdit na koloběžce, když byste si na záda napsali, že jezdíte proti imperialismu a za světový mír.
Je to pořád stejné. Dialektickým materialismem, prozřetelností nebo konkurenceschopností pro třetí tisíciletí ustanovení jasnozřivci, kteří v tom už s konečnou platností mají jasno, nám stanoví, kterým směrem máme jásat a co si máme zapsat do svých rudých, hnědých, zelených, modrých, oranžových, černých, bílých a kropenatých knížek.
Děkuji vám za vyjádření pocitů. Za reakci stojí pouze toto:
"Děti v ČR se díky takovým, jako jste Vy, pohybují již téměř výhradně v otevřeném kreativním prostředí a ve škole se z pobytu v tomto prostředí zotavují."
Potřebujete-li nepřítele, který za všechno může, asi mi nezbude, než se této role ujmout. Nepřestanu totiž tvrdit, že máme mít vliv i na to, co se děje v onom otevřeném prostředí. Že zatím našim dětem spíše ubližuje, s tím souhlasím.
Ten článek však nebyl o žácích, ale o učitelích a pro učitele!
Co ja jako ucitel s takovym clankem?
Vzdyt to je stejne ujete jako organizace plochy psaciho stolu v "basnicich".
PN
Okomentovat