Respektujeme snahu MŠMT o zlepšení nevyhovujících ŠVP a snahu metodicky pomoci
s jejich úpravou školám, jejichž ŠVP nejsou v souladu s RVP a nebo těm, které si z různých důvodů nejsou jisty, zda zvládly tvorbu ŠVP a zda zohledňují všechny důležité aspekty vzdělávání.
Doporučené osnovy nejsou modelové osnovy
Domníváme se, že žádat v roce 2005 vytvoření vlastních ŠVP od všech škol neodpovídalo připravenosti ředitelů a učitelů na tak náročný úkol. Proto by byly ukázky modelových ŠVP v roce 2004 zcela na místě. Dobrý propracovaný model by byl užitečný i dnes. Jde o jednu z cest, jak pomoci školám s úpravou jejich ŠVP tak, aby vyhovovaly smyslu a podstatě cílů vzdělávání.
Doporučené osnovy ovšem nejsou totéž, co modelové osnovy. Slovo „doporučené“ v názvu osnov vyvolává dojem, že jde o osnovy nějakým způsobem prověřené, osnovy, kterým ministerstvo dalo punc kvality, protože zaručeně povedou k dobrým výsledkům vzdělávání. Je tomu opravdu tak? Jaké jsou k dispozici doklady o tom, že právě tyto osnovy povedou ke zlepšování výsledků vzdělávání lépe než stávající ŠVP jednotlivých škol?
Takhle by to mělo být, takhle to bude fungovat, takhle si to ministerstvo přeje – všechna tato podprahová sdělení slovo „doporučené“ obsahuje. Nejde tedy o jeden z modelů, ale o model žádoucí. Pokud nebyla funkčnost doporučených osnov žádným způsobem ověřena, lze takové doporučení považovat za klamání škol.
Jsou doporučené osnovy řešením?
Problémy se ŠVP byly popsány v tematické zprávě ČŠI Inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů za období 2007–2010 a ve Výroční zprávě ČŠI za rok 2009/10. ČŠI ve své tematické zprávě konstatuje, že ve školách byla nalezena „nízká míra formální správnosti ŠVP“. V závěrech zprávy se zároveň uvádí: „Důvody nízké míry formální správnosti zpracovaných ŠVP ve všech segmentech mohou být na jedné straně v nepřiměřeně stanovených požadavcích RVP (1), na druhé straně mohou ukazovat na dlouhodobější problémy v systému vzdělávání, které s reformou nesouvisí (např. chybějící systémové řešení DVPP).“
Ze závěrů šetření ČŠI žádným způsobem nevyplývá, že by adekvátní reakcí na problémy spojené se ŠVP bylo vydání doporučených osnov, případně vydání jednotných osnov závazných pro všechny. Zpráva upozorňuje na mnohé negativní vlivy na přípravu a uplatňování ŠVP ve školách. Bylo by tedy namístě hledat řešení pro oblasti, které vyplynuly z inspekčních šetření.
Návrat k jednotným osnovám je nepřijatelný
Má-li MŠMT v plánu zavést povinnost plošně přizpůsobit ŠVP doporučeným osnovám, SKAV by takový krok považoval za velmi problematický z několika důvodů:
- zbavuje učitele odpovědnosti i svobody,
- degraduje práci mnoha učitelů, kteří do tvorby svých ŠVP vložili velké množství času a úsilí a demotivuje všechny, kdo se na tvorbě ŠVP s velkým nasazením podíleli,
- v navržené podobě je méně vyhovující než to, co si školy, aspoň některé, dokázaly napsat samy,
- unifikuje vzdělávací nabídku – znemožní další fungování nejenom alternativních škol, ale i škol výrazněji profilovaných,
- bere školám podstatnou část autonomie, čímž jde proti tomu poznatkům o tom, jak fungují systémy s dobrými výsledky (2).
(1) Toto konstatování je dalším dokladem o potřebě revize kurikula, na kterou upozorňuje SKAV ve své studii.
(2) Viz studie společnosti McKinsey McKinsey: How the world's most improved school systems keep getting better (2010): http://ssomckinsey.darbyfilms.com/reports/schools/How-the-Worlds-Most-Improved-School-Systems-Keep-Getting-Better_Download-version_Final.pdf
0 komentářů:
Okomentovat