Ondřej Hausenblas píše v článku na Britských listech: Média dávají při diskusích o státní maturitě nebo chystaném omezení kurikulární svobody nadbytek prostoru bolístkám, které sice hodně pálí, ale neleží v jádru choroby. Novináři nám nedopřejí čas, abychom od následků drobných došli k velkým, a vrátili se k příčinám.
Z článku dále vybíráme:
Mne děsí, jak se v tom projevuje rozsáhlá neinformovanost veřejnosti -
bohužel často i učitelské. Chápu ovšem, že je těžké si udržet odstup a
řešit malé věci ruky mávnutím, jak praví stará píseň. Právě ty
malichernosti kazí život studentům i učitelům, a právě vedení resortu
tyhle malé věci rozviřuje. Což to není nápadné? Myslím, že ti nahoře
tolik diskutují o technice a o zúřadování maturit proto, aby v kalné
vodě nebyly vidět ty velké chyby:
- absence cílů celé reformy i maturity,
- neschopnost nebo neochota je společně s profesní komunitou a rodičovskou veřejností vyjasnit, zpracovat a dohodnout,
- z toho plyne zúžené a diletantské pojetí obsahu vzdělávání i hodnocení,
- a vůbec pochopení kvality vzdělání,
- a ovšem taky naprosté podceňování profesní podpory pro učitelstvo,
- plus převládající slepá víra v sílu zákona a nařízení v něčem, co se tak vzpírá manažerismu, jako je humánní vzdělávání.
Vysoká nevzdělanost
To vše se projevuje už desetiletí jak na ministerstvu, tak mezi politiky i novináři. Je to velice nevzdělané. Když se podíváte do výzkumových zpráv o tom, jak řeší své problémy se vzděláváním země civilizované, vidíte dost jasně, že nejsme nic specifického, že nemáme žádné "typicky české" podmínky - leda snad to, že se náš národ ke svému vzdělání svých dětí staví typicky nevzdělaným způsobem.Nevzdělaně se například mezi odborníky a vědci opovrhuje zkušeností řadového učitele, jeho intuicí a schopností se vcítit, i jeho potřebami a starostmi, a to jenom proto, že takový učitel nedokáže pochopit např. vědecky zformulované obecnější pojmy nebo zásady. Ty by mu sice opravdu pomohly, aby poznal na svých žácích ty jejich potřeby, na které ani jeho intuice a osobní cit nestačí. Ale většina učitelů na tento typ profesního seberozvoje nemá čas a tak ani neví, že by jim to pomohlo s potížemi ve výuce. A pro některé je to i příliš intelektuálně náročné (to je patrné zejména v některých internetových diskusích).
18 komentářů:
O nevýslovném štěstí v poskytování vzdělávání jsem už tady někde psal. Dovolím si ještě pohled ze strany rodičů. Ti pracují, aby rodina mohla to či ono. Někteří z nich ještě vědí, že výchova potomků je jejich zodpovědnost. Na děti však nezbývá čas, jak slyšíme ze všech stran. Málo které dítě dnes vůbec tuší, jak má vypadat řádná rodina (1xtáta, 1xmáma, 2x dědeček s babičkou). A tak se jim s chutí, jako kompenzaci svého špatného svědomí, postarají o absolutorium, maturitu a diplomy. Jak ubohé, jak falešné. Ve skutečnosti přehrávají zodpovědnost startovacích podmínek praxe na své nic netušící děti. Poskytli jsme mladým vzdělání? Jistěže. Že nic neumí a neznají? Dál je to už na nich. My jsme své udělali. Rodiče dnešních rodičů tak odporně a nezodpovědně povětšinou nejednali. Že jsou podobného jednání schopni dnešní milující rodiče, kteří moc dobře vědí, že pro úspěch v životě je rozhodující jaký člověk je, co zná a umí a jaké má vzdělání, je žel realita dneška. Velmi pohodlné, velmi hnusné, milí rodiče. Jak tohle napravit? Tuze špatná otázka. Mnohem správnější je, jak tohle alespoň zastavit. Výše uvedené však tvoří společenskou poptávku a je třeba otevřeně říci, že ji vytvořili dnešní, černým svědomím obtížení, rodiče pod falešnou záminkou učinit téměř bezpracné studium a život vůbec svým dětem. MŠMT ji rovněž z pohodlnosti a z vlastní neschopnosti nejen akceptovalo, ale přivedlo téměř k dokonalosti. Absolutorium, maturitu i diplom může dnes v Česku získat i velmi silně narušený jedinec, zkrátka každý blbec. Ano, v tom jsme světoví. Jinak řečeno, pokud nebude rodiči a jejich dětmi poptáváno skutečně kvalitní, systematické vzdělávání, mohou se učitelé třeba stavět na hlavu, ale dnešní úroveň vzdělávání neudrží. Pokud ještě navíc není, a zřejmě ani nebude, MŠMT schopno vytvořit prostředí pro vznik konkurence ve vzdělávání či alespoň z hlediska řízení zastřešovat výchovně vzdělávací proces v republice, pak už nejde o střechu, ale o poklop. Soukromé školy střední či vysoké, které neposkytují výrazný nadstandard je třeba bez milosti zrušit. Je třeba radikálně omezit počty středních a rádoby vysokých škol. Je zodpovědností MŠMT nabídnout veřejnosti reálně fungující systém výchovy a vzdělávání. To je ovšem požadavek sci-fi. Jak změnit nezodpovědné přemýšlování rodičů? Já bych doporučil (tam, kde je to třeba) nahrávání vyučovacích hodin a následné promítání rodičům, ať vidí reálně práci učitelů v konfrontaci s bezostyšným, arogantním chováním a jednáním svých potomků. To ovšem není bez zákonného zakotvení systému vzdělávání a práv učitelů až na výjimky možné. Na tomto poli bych tuze rád viděl pracovat média a MŠMT. Jinak to nemá šanci. Film Bastardi (vřele doporučuji ke zhlédnutí) totiž sci-fi není.
VM
O nevýslovném štěstí v poskytování vzdělávání jsem už tady někde psal. Dovolím si ještě pohled ze strany rodičů. Ti pracují, aby rodina mohla to či ono. Někteří z nich ještě vědí, že výchova potomků je jejich zodpovědnost. Na děti však nezbývá čas, jak slyšíme ze všech stran. Málo které dítě dnes vůbec tuší, jak má vypadat řádná rodina (1xtáta, 1xmáma, 2x dědeček s babičkou). A tak se jim s chutí, jako kompenzaci svého špatného svědomí, postarají o absolutorium, maturitu a diplomy. Jak ubohé, jak falešné. Ve skutečnosti přehrávají zodpovědnost startovacích podmínek praxe na své nic netušící děti. Poskytli jsme mladým vzdělání? Jistěže. Že nic neumí a neznají? Dál je to už na nich. My jsme své udělali. Rodiče dnešních rodičů tak odporně a nezodpovědně povětšinou nejednali. Že jsou podobného jednání schopni dnešní milující rodiče, kteří moc dobře vědí, že pro úspěch v životě je rozhodující jaký člověk je, co zná a umí a jaké má vzdělání, je žel realita dneška. Velmi pohodlné, velmi hnusné, milí rodiče. Jak tohle napravit? Tuze špatná otázka. Mnohem správnější je, jak tohle alespoň zastavit. Výše uvedené však tvoří společenskou poptávku a je třeba otevřeně říci, že ji vytvořili dnešní, černým svědomím obtížení, rodiče pod falešnou záminkou učinit téměř bezpracné studium a život vůbec svým dětem. MŠMT ji rovněž z pohodlnosti a z vlastní neschopnosti nejen akceptovalo, ale přivedlo téměř k dokonalosti. Absolutorium, maturitu i diplom může dnes v Česku získat i velmi silně narušený jedinec, zkrátka každý blbec. Ano, v tom jsme světoví. Jinak řečeno, pokud nebude rodiči a jejich dětmi poptáváno skutečně kvalitní, systematické vzdělávání, mohou se učitelé třeba stavět na hlavu, ale dnešní úroveň vzdělávání neudrží. Pokud ještě navíc není, a zřejmě ani nebude, MŠMT schopno vytvořit prostředí pro vznik konkurence ve vzdělávání či alespoň z hlediska řízení zastřešovat výchovně vzdělávací proces v republice, pak už nejde o střechu, ale o poklop. Soukromé školy střední či vysoké, které neposkytují výrazný nadstandard je třeba bez milosti zrušit. Je třeba radikálně omezit počty středních a rádoby vysokých škol. Je zodpovědností MŠMT nabídnout veřejnosti reálně fungující systém výchovy a vzdělávání. To je ovšem požadavek sci-fi. Jak změnit nezodpovědné přemýšlování rodičů? Já bych doporučil (tam, kde je to třeba) nahrávání vyučovacích hodin a následné promítání rodičům, ať vidí reálně práci učitelů v konfrontaci s bezostyšným, arogantním chováním a jednáním svých potomků. To ovšem není bez zákonného zakotvení systému vzdělávání a práv učitelů až na výjimky možné. Na tomto poli bych tuze rád viděl pracovat média a MŠMT. Jinak to nemá šanci. Film Bastardi (vřele doporučuji ke zhlédnutí) totiž sci-fi není.
VM
A čo také si predstavujetě pod pojmom malé veci, Kefalín?
"MŠMT ji rovněž z pohodlnosti a z vlastní neschopnosti nejen akceptovalo, ale přivedlo téměř k dokonalosti." - Poradce ministryně Buzkové Profant před rokem veřejně prohlásil, že požadavkem voličů ČSSD byla dostupná maturita a bakalářský diplom pro jejich děti. Tak to tedy udělali a trochu se jim to vymklo. Kdepak pohodlnost či neschopnost, ale úmysl!
S názorem, že jde o úmysl, vřele souhlasím, a šla bych ještě dál. Ne vyhovět rodičům, ale vrátit se ke statu quo totalitního režimu: jednotně (standardizovaně) vzdělaný dav je poslušnější, závislejší, neptá se na podstatu jevů, tudíž neohrožuje současnou pseudodemokracii.
Existuji docela hezké stránky, které se podobnou problematikou zabývají.
Stačí zadat "conspiracy theory".
Kázání o nízkém procentu VŠ a SŠ v populaci jsem slyšel prakticky ihned po roce 1989.
(Prý to byl důsledek totalitního režimu, kdy vzdělání bylo dostupné jen vyvoleným.)
Na jeho zvyšování na podíl běžný v EU se shodovaly všechny polistopadové reprezentace.
Takže bych si odpustil levné politické agitky.
Bylo nás tehdy málo, kteří jsme tvrdili, že to nepůjde bez toho, aniž by klesla úroveň jak vzdělání, tak hodnota titulů samotných.
Že zkrátka jediná možnost je dát laťky níže.
Byli jsme označováni za hlupáky, totalitní pohrobky a staromilce.
A teď najednou jde o plánované spiknutí za účelem "debilizace obyvatelstva"?
A ještě jednu věc nechápu.
Výuka, která probíhala v systému jednotných osnov (standardů) tedy byla kvalitnější, když žáci toho uměli více a byli čtenářsky i matematicky gramotnější, anebo je lepší svobodný systém, kde nikdo neumí nic?
Nebo je to ještě nějak jinak?
Že by třeba na těch osnovách a ŠVP zase tak nezáleželo?
;-)
Jo, je to bída mít pořád stejné názory, když ti kolem Vás je mění tak rychle...
to: Janek
Omlouvám se za chybu a děkuji za opravu.
VM
Nevzdělaně se například mezi odborníky a vědci opovrhuje zkušeností řadového učitele, jeho intuicí a schopností se vcítit, i jeho potřebami a starostmi
A do které skupiny byste, pane Hausenblasi, zařadil ředitele škol?
Spíš mezi odborníky nebo spíš mezi učitele?
Pro 16. dubna 2011 17:20
Ředitelé škol vůbec nejsou nějaká jednolitá skupina, naopak - je to velmi pestré společenství mužů a žen.
Jejich kvality se navzájem mohou velmi podstatně lišit, nicméně jejich právní vědomí a ekonomické vědomosti nebetyčně převyšují povědomí průměrného učitele, který obvykle naprosto netuší odkud se mu berou peníze na bankovním účtu a kdo platí provoz školy a investici do její nové střechy, generálky záchodů a výměny oken.
Musím-li průměrného ředitele či ředitelku někam zařadit, pak tedy mezi manažery odborníky.
Petr S.
Musím-li průměrného ředitele či ředitelku někam zařadit, pak tedy mezi manažery odborníky.
Tady se pravděpodobně skrývá jedna z příčin poklesu kvality vzdělání dětí a mládeže.
Jejich zkompetentňování přestává být smyslem existence škol a stává se spíše jakousi zástěrkou.
Dětiček je méně a méně, kolegyně a kolegové. Pokud o ně přijdeme, přijdeme i o chlebíček náš vezdejší.
Dokud se ředitelé budou nebetyčně zabývat více generálkou záchodů než generálkou státních maturit, pak se k lepšímu nezmění vůbec nic.
Dokud se ředitelé budou nebetyčně zabývat více generálkou záchodů než generálkou státních maturit, pak se k lepšímu nezmění vůbec nic."
Tady se musím jmenovce Petra S. zastat. Ač jsem nikdy nebyl a ani nejsem ředitelem žádné školy,
vím zcela určitě, že ředitelé škol se musí a i zabývají generálkou státních maturit až moc.
Na nejedné škole seděli ředitel se zástupcem u DDT a snažili se "rozchodit" toto zařízení, seč jim síly stačily. Do pozdních odpoledních hodin obvolávali okolní školy a potažmo CERMAT, když něco nefungovalo, jak by mělo.
Takže zde bych pane Blaho nebyl tak přehnaně kritický.
"Dětiček je méně a méně, kolegyně a kolegové. Pokud o ně přijdeme, přijdeme i o chlebíček náš vezdejší."
Zde máte pane kolego Blaho bohužel pravdu. Většina ředitelů má i v dnešní době zřejmě ještě sociální cítění se svými podřízenými, nebo prostě nenachází dostatek odvahy k tomu, aby přijali jen kvalitní uchazeče a zbavlili se v důsledku úbytku žáků nekvalitních učitelů.
Já osobně to chápu, než bych měl ukázat prstem, jako přímý nadřízený zástupce ředitele na někoho, raději jsem odešel jinam, kde nemám žádné podřízené.
Myslím že naštěstí vždy existuje volba a každý je strůjcem svého osudu.
Myslím, že ředitel, hlavně těch velkých škol nad 700 žáků je opravdu manažer, který by měl mít schopné zástupce, kteří se mu postarají o jednotlivé části školy a její chod a on sám by měl hlavně v dnešní nelehké době shánět finanční prostředky, zastupovat školu navenek v médiích, ve styku se sociálními partnery atd.
Petr
To s těmi generálkami je, pane Petře, pokus o paralelu či přirovnání či co. Autor (já) tím chtěl říci, že ředitel se má starat víc o vzdělávací a školské služby v duchu § 164 školského zákona než o správcování majetku zřizovatele školy.
Už asi čtvrt století si zcela dobrovolně nechám spílat do trumpetů a naivů, když tvrdím, že školu tvoří učitel a jeho žáci a že všichni ostatní mají těmto poskytovat servis.
Ředitel školy pak má řídit zkompetentňovací proces, tedy to, co je smyslem školy. Na všechny ostatní prkotiny má mít schopné lidi.
Smyslem existence školy není například její mediální obraz a peníze má snad shánět její zřizovatel.
Jak patrno, moje pojetí je v přímém rozporu s obecným pojetím řízení školy. Ostatně, tak to mám většinou se vším. Řekl bych však, že ten náš školský sešup mi dává docela za pravdu. Na čemž si ovšem moc nezakládám, protože k tomu sešupu patří neodmyslitelně slovo bohužel.
A kdo by se podle vas jako mel temi prkotinami, jako jsou vase platy, strecha, statisticka hlaseni apod. zabyvat? Jen prosim nerikejte, ze fyzikarka - to byste mne fakt nastval.
Pokud ředitelé a ředitelky škol počítají naše platy, opravují střechy a oklofávají hlášení, pak se nedivme, kde že to jsme.
Platy zpravidla počítá mzdová účetní, střechy si má hledět její majitel a statistická hlášení?
Zkuste mi, paní Carcy, uvést tak dvě tři smysluplná.
Fyzikářka má především opravovat kapající kohoutky, protékající splachovadla, popřípadě vymývat vratné Leydenské láhve.
Pane Bblaho, tak pripustte, ze ten reditel/ka proste musi zvladnout to vase zkompetentnovani i manazerskou praci ohledne strechy a statistickych hlaseni Pepovi Dobesovi. No a pokud mate pocit, ze to nezvlada, bude ho potreba nahradit lepsim. Vezmete to?
Fyzikářka má nejen opravovat kapající kohoutky, ale i vařit, mýt okna, zametat chodník, vítat v předklonu přicházejí žáčky, kontrolovat plynové a elektrické spotřebiče, vyměńovat pojistky, prováděť inventuru, počítat výplaty, poskytovat žákům duchovní a psychologickou pomoc.
Ano, a proto mají být učitelky svobodné a bezdětné, aby to vše řádně a se vší ctí stihly.
:)
pripustte, ze ten reditel/ka proste musi zvladnout to vase zkompetentnovani i manazerskou praci
Musí, musí. Ale povětšinou nezvládá. Takže řeší to, co je vidět a dá se zkontrolovat. Zajistí mediální obraz školy, její vzhled, jsou-li peníze, a lejstra samozřejmě a především.
Míra zkompetentněnosti dětiček je obecně povahy spíše neuchopitelné a zanedbání čehokoli se zde prokazuje jen obtížně. Pokud žák nedělá nic a hrozí bajle na konci roku, dostaví se rodiče a zpravidla jim stačí změna klasifikace. Že potomek nic neumí, je netrápí ani dost málo. Pokud by nějaký pomatený učitel dělal dusno, je mu doporučeno aby se zautoevaluoval napadrť.
Jednou mi nějaký neznámý člověk na nádraží vyprávěl, že slyšel u pedagogickém bloudovi, který trval na principu padni komu padni. Tak jej ořezali na úvazku a nadterifech a on pořád chodil do výuky mumlaje něco v tom smyslu, že misionáři v Africe také neměli na růžích ustláno. Pak mu začali krvácet dlaně a nárty a jednou takhle okolo velikonoc zmizel a už o něm nikdy nikdo neslyšel. Nikdy nikdo ...
Okomentovat