Ministerstvo školství připravuje dokument s názvem Dlouhodobý záměr a v něm se píše, jak by si ministr Josef Dobeš a jeho kolegové představovali v budoucnosti vzdělávací systém. K diskusi je tam leccos, dnes jsem vybral jen jeden bod, který budí už teď vášnivé diskuse. Předpokládá totiž, že při rušení středních škol (studentů je čím dál méně, tříd pořád stejně) budou omezena jednak gymnázia jako taková (protože více potřebujeme dělníky a techniky), ale především se sníží počet děti na víceletých gymnáziích z deseti procent v populačním ročníku na pět procent. Co vy na to?
Tomáš Feřtek píše na blogu na Respekt.cz:
Představte si, že jste krajský zastupitel, a protože musíte zrušit ve svém kraji některé školy, je nutné se rozhodnout, které to budou. Skuteční krajští zastupitelé většinou dávají přednost učilištím a technickým školám před gymnázii. Ministr školství s nimi souhlasí a doporučuje jim omezit především ta osmiletá. Zvednete pro tenhle návrh ruku?
Musím se přiznat, že já osobně nepovažuji porevoluční návrat k víceletým gymnáziím za šťastný. Nicméně také vnímám, že pouhým omezením či zrušením víceletých gymnázií se náš vzdělávací systém nezlepší. Rád bych rozproudil diskusi na toto téma a pro její start tu co nejúplněji shromažďuji argumenty pro i proti omezení osmiletých gymnázií.
Dále v článku naleznete výčet argumentů pro i proti a v neposlední řadě je u článku zajímavá diskuze čtenářů.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
8 komentářů:
V zásadě jsem pro rušení víceletých gymnázií. Samozřejmě nikoliv plošně, ve elkých městech nebo regionech by mělo takové gymnázium být pro výuku mimořádně nadaných žáků. Ostatní víceletá gymnázia ztrácejí svůj smysl jednak z důvodu totožného obsahu vzdělávacích programů a jednak ze stále klesajícího počtu žáků ve třídách (a tím také klesajícího počtu mimořádně nadaných žáků). Při současném stavu se dají tato víceletá gymnázia považovat pouze za lepší základní školy (a to z důvodu, že přeci jen nějaké vzděláníchtivé žáky má). Existence víceletých gymnázií v současnosti jen degraduje základní školství, přičemž víceletá gymnázia co do vzdělávacího obsahu nenabízejí víc ( leckterých případech i méně). Spoustu rodičů umisťuje své děti na víceletá gymnázia prakticky stejně jen z prestižních důvodů. Dle mého názoru by se měl počet středních škol vrátit poměrově před rok 1989, t. j., že by mělo být méně volných míst než je žáků na základních školách. Tím vznikne tlak na žáky a spoustu věcí se napraví ve školství sama.
Otázka existence víceletých gymnázií je poměrně složitá. Přestože jsem pro zachování osmiletých gymnázií ve velkých městech, zkusím letmo zvážit některá pro a proti.
1. Žáci víceletých gymnázií dosahují stále uspokojivých výsledků ve srovnávacích testech. Pokud připustíme, že na gymnázia odcházejí i žáci s menšími studijními předpoklady, pravděpodobně jsou gymnázia lépe připravena personálně i materiálně zajišťovat kvalitu výuky. (+)
2. Odchody žáků z 5. nebo 7. třídy narušují kohezi kolektivů. (-) Jenomže samy základní třídy si zřizováním výběrových tříd "brakují" kolektivy žáků, někdy podstatně drastičtěji, než je tomu při odchodu žáků na gymnázia. A často v ještě citlivějším věku (2. třída)!!!!!.
3. Mít, či nemít víceletá gymnázia nelze okamžitě rozhodnout. Mezi nejlepšími systémy školství jsou země z obou skupin. (?).
4. V síti škol je nejenom mnoho středních škol vč. gymnázií, ale také základních škol a vysokých škol. Jejich počet se nebude regulovat? Počet škol je nutné redukovat obecně. (+)
5. Často žáci utíkají ze ZŠ z důvodu nevyhovujícího prostředí či nedostatečné ochrany před rizikovými jevy. Pokud by bylo dosaženo na všech ZŠ poskytování přibližně stejného vzdělávacího i výchovného standardu, žáci byli dostatečně motivování neopouštět přátelský kolektiv, byla by možná gymnázia zbytečná. (-)
6. Ve dvanácti letech nelze přesně změřit, zda má žák dostatečné studijní předpoklady projít výběrovou školou (gymnáziem i VŠ). (-)
A obecně ke gymnáziím:
1. V oblasti vyššího sekundárního vzdělávání narostl počet gymnázií za 20 let cca o 50 %, zatímco u odborných škol 3x.
2. Máme největší počet středoškoláků v odborném vzdělávání mezi zeměmi OECD. Vzděláme tedy dost technicky zaměřených absolventů. Bohužel jejich kvalita je špatná a v naší společnosti přežívá duch socialistu: kvantitou k lepším zítřkům. Zpráva komise OECD z dubna 2010 jasně říká, že je potřeba zvýšit kvalitu (nikoliv kvantitu!!!) středního odborného vzdělávání. (Je zajímavé udělat průzkum mezi zaměstnavateli, kolik vyučených je použitelných v reálných podmínkách firem....).
3. Gymnaziální vzdělávání je nejlevnější. Výdaje na žáka jsou proti některým odborným oborům třetinové!!!
4. V 21. století bychom měli z důvodu konkurenceschopnosti poskytovat univerzální vzdělávání, přitom máme několik set oborů vzdělání. Přitom především gymnázia plní svou úlohu více než dobře = připraví žáky ke studiu na VŠ.
5. Bylo by dobré sledovat Úřady práce. Nejvíce nezaměstnaných po maturitě je z ekonomických oborů a ze služeb. Ekonomické obory jsou nejen na obchodních akademiích. Ve spádové oblasti je přitom často víc ekonomů než gymnazistů a nikoho to netrápí.
A krajští radní? Těm je kvalita vzdělávací soustavy lhostejná. Výsledky reforem totiž přesahují rámec jejich mandátu. A školství rozumí jen z pozice jedinců, co někdy chodili do školy. Ale možná je zajímá jedna věc: rušením gymnázií oslabí voličskou základnu druhých politických stran, ale to je asi jen spekulace....
"Při současném stavu se dají tato víceletá gymnázia považovat pouze za lepší základní školy"
Vesměs s Vámi souhlasím. V malých městech okolo 10 000 obyvatel skutečně ztrácejí na významu. Při malém počtu narozených dětí je osmileté gymnázium vskutku na stejné koleji jako II. stupeň ZŠ. Postrádají smysl. Najednou jsou vedle sebe dvě školy s téměř totožnými žáky. Jsem pro to, aby na osmiletá gymnázia chodily jen děti nadané a ne průměrné. Taky trochu doučuji studenty osmiletého místního gymnázia z matematiky ( učím na ZŠ a průmyslovce ) a v mnoha případech zjišťuji, že mí doučovanci umí mnohdy méně, než srovnatelní žáci II. stupně ZŠ. Ignorant
Ach jo, opět Ignorant a jeho vzorové městečko. Nechcete nám už konečně prozradit kde se ta zvěrstva na dětech konkrétně páchají?
Hlasovali byste pro omezení osmiletých gymnázií?
Ale tohle je prostě a priori nesmyslně položená otázka.
Nejdřív je potřeba položit si otázku, co od osmiletých (lépe víceletých) gymnázií vlastně chceme?
Chceme, aby VG byla dopravně dostupná s ohledem na věk žáků?
Pak jejich síť mimo velká města příliš redukovat nemůžeme.
Jedenáctileté dítko nechá málokterý rodič dojíždět 4 hodiny denně. Rozumná hranice je kolem hodiny na cestu tam a zhruba stejně zpět.
Chceme na VG vzdělávat pouze talentované žáky?
Pak musí být podmínkou pro přijetí přísné přijímací zkoušky a nikoliv snaha nabrat 30 kusů kvůli normativu.
Pak musíme ale také hledat cesty, jak ufinancovat třídy třeba jen s dvaceti žáky. Nebo skousnout fakt, že letos nebude třeba právě na té naší škole třída VG otevřena, protože nebylo dost uchazečů, kteří by překonali nastavenou laťku.
Protože jinak je VG buďto příliš mnoho, anebo je příliš mnoho tříd čtyřletých gymnázií, s ohledem na skutečnost, že ti nadaní žáci většinově přešli na gymnázium už o 4 roky dříve.
Tím se dostáváme k otázce množství žáků na gymnáziích celkově.
Jaké procento z populačního ročníku je to správné?
Mají na gymnáziích studovat jen ti opravdu nadaní žáci, jako tomu bylo před lety?
Anebo se z gymnázií má stát hlavní proud středoškolského vzdělávání, jak mnozí naznačují?
Lze ale očekávat, že si gymnázia zachovají svou úroveň, pokud se na nich bude učit třeba 30 % žáků?
To asi těžko.
Už dnes svou bývalou úroveň ztrácejí.
Uvědomte si také, že zrušení jedné třídy VG znamená pro rozpočet školy ztrátu nějakých 4 - 6 milionů. Přičemž škola pod 350 žáků je na hranici ufinancovatelnosti.
Zrušení víceletého gymnázia se tak snadno může pro mnohé školy stát počátkem jejich ekonomického konce.
Dokud tyhle otázky nezodpovíme, nestanovíme cílový stav a nepřipravíme koncepci jak se k tomuto cíli dostat, nemají úvahy o rušení/nerušení VG vlastně smysl.
Obhájci víceletých gymnázií vycházejí stále ze zájmů oněch relativně lepších 10-20ti procent žáků a z jejich práva na lepší vzdělávací prostředí. Každý, kdo má možnost navštěvovat výuku na VG a současně na 2. stupni ZŠ ale musí vidět ty důsledky - propastné rozdíly v chování, zájmu o práci, aktivitě a celkovém přístupu k učebnímu procesu u těchto dvou skupin. Ano, v některých případech to může být způsobeno i nižší kvalitou učitelských osobností na ZŠ - kdo by tam taky dnes dobrovolně zůstával ...? Ale hlavní důvod je přece jen ve složení kolektivu, jeho sociálních vazbách a studijních ambicích, způsobu chování - prostě tento kolektiv, zbylý na 2. stupni, je nepřirozeně ochuzen o dobré žáky s dobrým zázemím a dobrým vztahem k učení.
Ve finále lze říci, že 85% žactva doplácí nedobrým vzdělávacím prostředím na luxusnější podmínky pro oněch 15% vyvolených.
Stačí se jít podívat do 5. tříd v den, kdy se konají přijímací zkoušky na 8letá G. Všechny kolegyně u nás ve škole se shodují, že ve třídách je jaksi mrtvo, lenivo, hlucho a nanicovato. Ani jedna z nich by na 2. stupeň s těmi vykuchanými třídami nechtěla pokračovat.
Můj názor - určitě omezit počty tříd VLG.
A ještě musím dodat důležité: začít konečně dělat maximum pro zlepšení výuky na základkách. Nevím, čím přesně začít - lidmi i materiálem, vybavením, prostorami pro pohybovou relaxaci (u nás ve škole jsou tak úzké chodby, že tam projdou dva lidi vedle sebe a ani se nevejde pingpongový stůl, nebo něco takového - v zahraničí je mnohem více možností k pohybovým aktivitám o přestávkách!!!, i venku). Důrazně kontrolovat kvalitu výuky, atd., dosaď si každý co považuješ za potřebné - ať zase nešlápnu do vosího hnizda :)
Základky musí být schopny konkurovat gymnáziím, možná nabídnout i něco jiného.
> kolektiv, zbylý na 2. stupni, je nepřirozeně ochuzen o dobré žáky s dobrým zázemím a dobrým vztahem k učení.
- tenhle argument je podle mne pochybený.
Jako rodič musím říct, jak moc jsem rád, že ten kolektiv na základce, ze kterého se mým dětem podařilo odejít, o ně byl ochuzen. A to přesto že to pro ně samé znamenalo přechod ze samých jedniček k trojkám.
Atmosféru ve třídě, myslím totiž neurčují ti dobří, kteří mají zájem pracovat a něco se dozvědět, ale ti z opačného konce.
Takže i kdyby učitelé na jejich současném gymnáziu nebyli lepší (a myslím si, že JSOU), tak už jen to, že se vyčlenili studenti, kteří MAJÍ zájem se něco učit, je veliká změna k lepšímu.
Okomentovat