Březnové setkání kulatého stolu mělo za úkol vyjasnit, zda modelový školní vzdělávací program bude fungovat jako povinné osnovy nebo má za cíl pomoci školám, které měly potíže s vytvářením ŠVP.
Organizátoři formulovali řadu dílčích otázek,
jejichž zodpovězení mělo přispět k získání odpovědi na zásadní otázku,
jaký záměrem bylo vytvoření uveřejněných osnov MŠMT motivováno. Byly
připraveny následující otázky:
• Budou muset školy upravit své ŠVP podle doporučených osnov?
• Zastaví vzorové osnovy kurikulární reformu?
• Plánuje ministerstvo školství přípravu modelového školního vzdělávacího programu (ŠVP)?
• Co by měl modelový ŠVP splňovat, aby přinesl školám užitek?
• Jaký je vztah mezi vzdělávacími standardy, modelovým ŠVP a vývojovými kontinui?
Pozvání na kulatý stůl přijali tito panelisté:
• Mgr. Zdeněk Brož, ředitel ZŠ Chrudim
• Mgr. Michal Černý, ředitel ZŠ Klánovice
• PhDr. Stanislava Krčková, VÚP
• Ing. Martin Krejza, MŠMT ČR
• Mgr. Miroslava Škardová, SKAV (Step by Step)
Kulatý stůl moderoval Tomáš Feřtek EDUin o. p. s.
Na úvod setkání byl prezentován videozáznam z
televizního vystoupení náměstka ministra školství Ladislava Němce k
uveřejněným osnovám. Konstatoval zde, že RVP jsou dobrou myšlenkou, ale v
době kdy školy měly za úkol zpracovat na jeho základě ŠVP, chyběla
podpora ze strany MŠMT i odborných pracovišť. Následkem toho se úroveň
ŠVP jednotlivých škol velmi liší – podle zjištění ČŠI formální
nedostatky má 70 % z nich a 25 % vykazuje nesoulad z hlediska obsahu.
Proto, jako pomoc školám, v jejichž ŠVP byly nalezeny nedostatky, vznikl standardní zásadní dokument, kde je rozvrstvení učiva po jednotlivých ročnících s hodinovou dotací od prvního až do devátého ročníku. Osnovy a učební plán s rozvrhem hodinových dotací, které ministerstvo vypracovalo společně s odborníky z VÚP, jsou čistě doporučené. Cílem MŠMT je také ulehčit situaci žáků, kterým se v důsledku přestěhování nemuselo dostat základního vzdělání v některé oblasti a současně pomoci školám sladit učivo se srovnávacími testy žáků, které by se naostro měly rozběhnout v roce 2013.
PhDr. Krčková ve svém vystoupení zdůraznila, že ŠVP nejsou osnovy. Učitelé nedostali žádný modelový dokument z toho důvodu, že situace a podmínky každé školy jsou specifické (např. rozdílná sociální skladba žáků). ŠVP by měl být specifickým dokumentem každé školy, který vychází z její konkrétní situace a který proto nelze „opsat“. Zveřejněné doporučené osnovy vybraných předmětů nemají nic přikazovat, nemají být závazné a nemají nutit školy k přepracování svých osnov, pokud jsou v souladu s RVP. Vznikly jako vzor pro pomoc školám, kterým se dosud nepodařilo vytvořit dobrý ŠVP, mohou být pro ně inspirací.
Dále panelistka popsala, na základě jakého zadání a jak probíhala tvorba zveřejněných učebních osnov. VÚP dostalo od MŠMT úkol vytvořit ukázky osnov z předmětů, z nichž se plánuje testování, tj. z českého jazyka, matematiky a angličtiny, přičemž zpracované osnovy se neměly stát závaznými.
Na závěr seznámila posluchače se situací v několika státech, které pracují, stejně jako v ČR, podle dvouúrovňového kurikula, ale na rozdíl od nás, mají vzdělávací obsah zpracován pro celé etapy, nikoli pro jednotlivé ročníky v dané etapě.
Více informací naleznete v prezentaci.
Mgr. Škardová seznámila posluchače se stanoviskem organizací začleněných ve SKAV k doporučeným osnovám.
Konstatovala, že dobrý propracovaný model měl být k dispozici školám v době přípravy ŠVP, ale mohl by být užitečný i dnes. Může znamenat jednu z cest, jak pomoci školám s úpravou jejich ŠVP tak, aby vyhovovaly smyslu a podstatě cílů vzdělávání.
Položila otázku, zda jde o osnovy nějakým způsobem prověřené, osnovy, u nichž lze oprávněně předpokládat, že povedou k dobrým výsledkům vzdělávání. Poukázala také na zprávu ČŠI, která upozorňuje na mnohé negativní vlivy na přípravu a uplatňování ŠVP ve školách a vyjádřila názor, že by bylo namístě hledat řešení pro oblasti, které vyplynuly z inspekčních šetření.
Informovala o realizaci dotazníkového šetření prostřednictvím sítí členských organizací, jehož výsledky byly podkladem pro vypracování stanoviska SKAV. Pro většinu dotazovaných škol (20 ze 34) by zavedení povinných osnov znamenalo velký zásah do ŠVP, v krajním případě i jeho přepracování.
Návrat k jednotným osnovám považuje SKAV za nepřijatelný z řady důvodů, s nimiž je možno se seznámit v prezentaci.
Mgr. Brož úvodem představil školu, v níž zastává funkci ředitele, seznámil posluchače s cestou, kterou škola za dvacet let prošla a zdůraznil, že má rozpracován systém volitelných předmětů, který umožňuje vnitřní diferenciaci obsahu vzdělávání.
Pan ředitel považuje RVP za přínos, umožnil v této škole „legalizaci“ všech změn v učebních plánech a osnovách, zařazení učiva do ročníků podle dlouholetého ověřování a zkušeností učitelů z praxe, integraci tematických celků učiva a možnost zařazení učiva do jednotlivých ročníků nebo delších časových úseků.
Zavedení jednotných osnov by pro školy znamenalo:
● Konec diferenciace formou široké nabídky volitelných předmětů.
● Nemožnost přizpůsobovat výuku potřebám různých žáků v různých školách, protože všichni žáci by se museli učit stejný rozsah učiva ve stejné době.
● Nevyužití ověřených zkušeností učitelů z praxe pro rozdělení učiva do ročníků.
● Popření profesní odpovědnosti učitelů za výsledky vzdělávaní.
Více informací naleznete v prezentaci.
Moderátor, pan Tomáš Feřtek v průběhu setkání, formuloval pro panelisty řadu konkrétních otázek. Na závěr také účastníci z pléna položili doplňující otázky a vyslovili své připomínky a názory.
Byla diskutována otázka, jaký záměr sledovalo MŠMT vytvořením ukázkových osnov. Osnovy mají pomoci slabým školám, kterým často chybí ucelená představa o obsahu. Jsou jakousi fixací lepších parametrů současného stavu, neměly ale ambici posunout obsah vzdělávání k vyšší kvalitě. Je otázkou, zda slabé školy vědí o této nabídce a zda jí využívají. Kdyby VÚP mělo k dispozici přehled škol, u nichž ČŠI nalezla nedostatky v ŠVP, tyto školy by oslovil a poskytl jim poradenskou službu.
Podle Mgr. Černého modelový ŠVP nebyl vytvořen záměrně, protože by jej řada škol opsala. Osnovy nejsou tím nejdůležitějším faktorem, tím je proces jejich tvorby – setkávání pedagogů, jejich spolupráce, výběr metod, forem, propojení jednotlivých oblastí.
Na téma uveřejněných osnov bylo hodně reakcí, většina se vyjadřovala proti tomu, aby byly závazné. Mgr. Kožušník, zástupce waldorfských škol, konstatoval, že zavedení závazných osnov by bylo pro tyto školy likvidační, zabránilo by v naplňování jejich programu.
Z více míst zazněla otázka, proč se doporučují osnovy, které nejsou vyzkoušené a nehledá se jiná cesta, např. doporučení jako vzoru vyzkoušených a osvědčených ŠVP.
Zástupci škol se vyjadřovali k MŠMT často citované laické připomínce že děti, které se přestěhují, se nemusí tzv. „potkat“ s částí učiva, protože v bývalé škole se ještě neprobíralo a v nové škole už probráno bylo.
Ředitelé, Mgr. Brož, Mgr. Černý i Mgr. Ševčík toto nevidí jako problém systému a domnívají se, že je laickou veřejností přeceňováno. S nadsázkou konstatovali, že „po prázdninách žádný žák neví nic“. Pokud něco takového nastane, je na učiteli, aby žákovi pomohl. Učivo není cílem, ale prostředkem. Určité potíže mohou nastat u výuky cizích jazyků a zejména v případě žáků ze zahraničí. Řešení spočívá v úzké spolupráci s rodiči za předpokladu, že rodina je funkční (rodiče dostanou instrukce, jak postupovat), v případě problémových rodin, musí situaci řešit učitel.
Byla nastolena otázka toku informací z MŠMT směrem k pedagogům na školách. Velkým problémem našeho vzdělávacího systému je nejasnost informací, z nichž učitelé často nedokáží orientovat a neexistence komunikační strategie. Demotivačně může působit situace, kdy učitelé nemohou dohledat, jak se věci doopravdy mají. Podle Mgr. Černého velký podíl učitelů informace z MŠMT nevyhledává, zpravidla jim je zprostředkovává ředitel. Týká se to ve větší míře menších venkovských škol. Mgr. Brož uvedl, že na jeho škole učitelé informace z MŠMT sledují, je to ale mimo jiné proto, že tři kolegové jsou v pracovních týmech MŠMT.
Na otázku, jak chce MŠMT pokračovat v tendenci testování a na základě čeho budou vytvářeny testovací otázky, když nejsou standardy, uvedl Ing. Krejza, že práce na přípravě testování jsou v chodu, záměrem je testovat v tzv. uzlových bodech, tj. v 5. a 9. ročníku a na závěr střední školy prostřednictvím maturitní zkoušky. V současné době jsou řešeny technické otázky, v roce 2012 proběhne ověřování baterie otázek a teprve v roce 2013 bude testování zavedeno v plném rozsahu.
Pan Wagner, šéfredaktor České školy, konstatoval, že jako podklad pro rozhodování by mělo mít MŠMT mít k dispozici tvrdá data. Bylo by účelné využít výsledků společnosti Kalibro, která se zabývá testováním již řadu let a má v této oblasti mnoho zkušeností.
Doc. Kalous z PF UK konstatoval, že MŠMT nenaplňuje školský zákon. V této souvislosti citoval § 3 školského zákona, kde je zakotven úkol MŠMT zpracovat Národní program vzdělávání, který rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů.
Podle Mgr. Kožušníka je velkým problémem školského systému v ČR nedostatečná vnitřní motivace žáků. Ing. Krejza se domnívá, že testování tento problém nevyřeší a hledání cesty, jak vnitřní motivaci u žáků vytvářet a podporovat, bude dlouhé a obtížné.
Z webu zazněl dotaz, co znamená výraz „slabá“ škola a podle jakého měřítka jsou školy takto označovány. PhDr. Krčková považuje za slabou školu takovou, kde pedagogický sbor není složen z kvalifikovaných učitelů, ale může to být i taková, kde učitelé nerealizují výchovně vzdělávací proces s ohledem na změny, které společnost i děti během posledních desetiletí doznaly.
Na závěr kulatého stolu Mgr. Pýchová, výkonná ředitelka SKAV, informovala o tom, že SKAV nedostala k připomínkám návrh novely školského zákona, která bude 4. 4. 2011 projednávána na zasedání vlády. Pozastavila se nad formulací „Školní vzdělávací program zpracovává škola v souladu s obsahem vybraných vzdělávacích oblastí, které vydá ministerstvo a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ Lze ji interpretovat jako zavedení povinných osnov do všech škol, což neodpovídá sdělení Ing. Krejzy, že škola má za úkol zpracovat ŠVP a při jeho tvorbě může použít vzorové osnovy.
Příští kulatý stůl se již podruhé uskuteční až poslední čtvrtek v měsíci – 28. 4. 2011. Důvodem posunu jsou velikonoční prázdniny.
Proto, jako pomoc školám, v jejichž ŠVP byly nalezeny nedostatky, vznikl standardní zásadní dokument, kde je rozvrstvení učiva po jednotlivých ročnících s hodinovou dotací od prvního až do devátého ročníku. Osnovy a učební plán s rozvrhem hodinových dotací, které ministerstvo vypracovalo společně s odborníky z VÚP, jsou čistě doporučené. Cílem MŠMT je také ulehčit situaci žáků, kterým se v důsledku přestěhování nemuselo dostat základního vzdělání v některé oblasti a současně pomoci školám sladit učivo se srovnávacími testy žáků, které by se naostro měly rozběhnout v roce 2013.
PhDr. Krčková ve svém vystoupení zdůraznila, že ŠVP nejsou osnovy. Učitelé nedostali žádný modelový dokument z toho důvodu, že situace a podmínky každé školy jsou specifické (např. rozdílná sociální skladba žáků). ŠVP by měl být specifickým dokumentem každé školy, který vychází z její konkrétní situace a který proto nelze „opsat“. Zveřejněné doporučené osnovy vybraných předmětů nemají nic přikazovat, nemají být závazné a nemají nutit školy k přepracování svých osnov, pokud jsou v souladu s RVP. Vznikly jako vzor pro pomoc školám, kterým se dosud nepodařilo vytvořit dobrý ŠVP, mohou být pro ně inspirací.
Dále panelistka popsala, na základě jakého zadání a jak probíhala tvorba zveřejněných učebních osnov. VÚP dostalo od MŠMT úkol vytvořit ukázky osnov z předmětů, z nichž se plánuje testování, tj. z českého jazyka, matematiky a angličtiny, přičemž zpracované osnovy se neměly stát závaznými.
Na závěr seznámila posluchače se situací v několika státech, které pracují, stejně jako v ČR, podle dvouúrovňového kurikula, ale na rozdíl od nás, mají vzdělávací obsah zpracován pro celé etapy, nikoli pro jednotlivé ročníky v dané etapě.
Více informací naleznete v prezentaci.
Mgr. Škardová seznámila posluchače se stanoviskem organizací začleněných ve SKAV k doporučeným osnovám.
Konstatovala, že dobrý propracovaný model měl být k dispozici školám v době přípravy ŠVP, ale mohl by být užitečný i dnes. Může znamenat jednu z cest, jak pomoci školám s úpravou jejich ŠVP tak, aby vyhovovaly smyslu a podstatě cílů vzdělávání.
Položila otázku, zda jde o osnovy nějakým způsobem prověřené, osnovy, u nichž lze oprávněně předpokládat, že povedou k dobrým výsledkům vzdělávání. Poukázala také na zprávu ČŠI, která upozorňuje na mnohé negativní vlivy na přípravu a uplatňování ŠVP ve školách a vyjádřila názor, že by bylo namístě hledat řešení pro oblasti, které vyplynuly z inspekčních šetření.
Informovala o realizaci dotazníkového šetření prostřednictvím sítí členských organizací, jehož výsledky byly podkladem pro vypracování stanoviska SKAV. Pro většinu dotazovaných škol (20 ze 34) by zavedení povinných osnov znamenalo velký zásah do ŠVP, v krajním případě i jeho přepracování.
Návrat k jednotným osnovám považuje SKAV za nepřijatelný z řady důvodů, s nimiž je možno se seznámit v prezentaci.
Mgr. Brož úvodem představil školu, v níž zastává funkci ředitele, seznámil posluchače s cestou, kterou škola za dvacet let prošla a zdůraznil, že má rozpracován systém volitelných předmětů, který umožňuje vnitřní diferenciaci obsahu vzdělávání.
Pan ředitel považuje RVP za přínos, umožnil v této škole „legalizaci“ všech změn v učebních plánech a osnovách, zařazení učiva do ročníků podle dlouholetého ověřování a zkušeností učitelů z praxe, integraci tematických celků učiva a možnost zařazení učiva do jednotlivých ročníků nebo delších časových úseků.
Zavedení jednotných osnov by pro školy znamenalo:
● Konec diferenciace formou široké nabídky volitelných předmětů.
● Nemožnost přizpůsobovat výuku potřebám různých žáků v různých školách, protože všichni žáci by se museli učit stejný rozsah učiva ve stejné době.
● Nevyužití ověřených zkušeností učitelů z praxe pro rozdělení učiva do ročníků.
● Popření profesní odpovědnosti učitelů za výsledky vzdělávaní.
Více informací naleznete v prezentaci.
Moderátor, pan Tomáš Feřtek v průběhu setkání, formuloval pro panelisty řadu konkrétních otázek. Na závěr také účastníci z pléna položili doplňující otázky a vyslovili své připomínky a názory.
Byla diskutována otázka, jaký záměr sledovalo MŠMT vytvořením ukázkových osnov. Osnovy mají pomoci slabým školám, kterým často chybí ucelená představa o obsahu. Jsou jakousi fixací lepších parametrů současného stavu, neměly ale ambici posunout obsah vzdělávání k vyšší kvalitě. Je otázkou, zda slabé školy vědí o této nabídce a zda jí využívají. Kdyby VÚP mělo k dispozici přehled škol, u nichž ČŠI nalezla nedostatky v ŠVP, tyto školy by oslovil a poskytl jim poradenskou službu.
Podle Mgr. Černého modelový ŠVP nebyl vytvořen záměrně, protože by jej řada škol opsala. Osnovy nejsou tím nejdůležitějším faktorem, tím je proces jejich tvorby – setkávání pedagogů, jejich spolupráce, výběr metod, forem, propojení jednotlivých oblastí.
Na téma uveřejněných osnov bylo hodně reakcí, většina se vyjadřovala proti tomu, aby byly závazné. Mgr. Kožušník, zástupce waldorfských škol, konstatoval, že zavedení závazných osnov by bylo pro tyto školy likvidační, zabránilo by v naplňování jejich programu.
Z více míst zazněla otázka, proč se doporučují osnovy, které nejsou vyzkoušené a nehledá se jiná cesta, např. doporučení jako vzoru vyzkoušených a osvědčených ŠVP.
Zástupci škol se vyjadřovali k MŠMT často citované laické připomínce že děti, které se přestěhují, se nemusí tzv. „potkat“ s částí učiva, protože v bývalé škole se ještě neprobíralo a v nové škole už probráno bylo.
Ředitelé, Mgr. Brož, Mgr. Černý i Mgr. Ševčík toto nevidí jako problém systému a domnívají se, že je laickou veřejností přeceňováno. S nadsázkou konstatovali, že „po prázdninách žádný žák neví nic“. Pokud něco takového nastane, je na učiteli, aby žákovi pomohl. Učivo není cílem, ale prostředkem. Určité potíže mohou nastat u výuky cizích jazyků a zejména v případě žáků ze zahraničí. Řešení spočívá v úzké spolupráci s rodiči za předpokladu, že rodina je funkční (rodiče dostanou instrukce, jak postupovat), v případě problémových rodin, musí situaci řešit učitel.
Byla nastolena otázka toku informací z MŠMT směrem k pedagogům na školách. Velkým problémem našeho vzdělávacího systému je nejasnost informací, z nichž učitelé často nedokáží orientovat a neexistence komunikační strategie. Demotivačně může působit situace, kdy učitelé nemohou dohledat, jak se věci doopravdy mají. Podle Mgr. Černého velký podíl učitelů informace z MŠMT nevyhledává, zpravidla jim je zprostředkovává ředitel. Týká se to ve větší míře menších venkovských škol. Mgr. Brož uvedl, že na jeho škole učitelé informace z MŠMT sledují, je to ale mimo jiné proto, že tři kolegové jsou v pracovních týmech MŠMT.
Na otázku, jak chce MŠMT pokračovat v tendenci testování a na základě čeho budou vytvářeny testovací otázky, když nejsou standardy, uvedl Ing. Krejza, že práce na přípravě testování jsou v chodu, záměrem je testovat v tzv. uzlových bodech, tj. v 5. a 9. ročníku a na závěr střední školy prostřednictvím maturitní zkoušky. V současné době jsou řešeny technické otázky, v roce 2012 proběhne ověřování baterie otázek a teprve v roce 2013 bude testování zavedeno v plném rozsahu.
Pan Wagner, šéfredaktor České školy, konstatoval, že jako podklad pro rozhodování by mělo mít MŠMT mít k dispozici tvrdá data. Bylo by účelné využít výsledků společnosti Kalibro, která se zabývá testováním již řadu let a má v této oblasti mnoho zkušeností.
Doc. Kalous z PF UK konstatoval, že MŠMT nenaplňuje školský zákon. V této souvislosti citoval § 3 školského zákona, kde je zakotven úkol MŠMT zpracovat Národní program vzdělávání, který rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů.
Podle Mgr. Kožušníka je velkým problémem školského systému v ČR nedostatečná vnitřní motivace žáků. Ing. Krejza se domnívá, že testování tento problém nevyřeší a hledání cesty, jak vnitřní motivaci u žáků vytvářet a podporovat, bude dlouhé a obtížné.
Z webu zazněl dotaz, co znamená výraz „slabá“ škola a podle jakého měřítka jsou školy takto označovány. PhDr. Krčková považuje za slabou školu takovou, kde pedagogický sbor není složen z kvalifikovaných učitelů, ale může to být i taková, kde učitelé nerealizují výchovně vzdělávací proces s ohledem na změny, které společnost i děti během posledních desetiletí doznaly.
Na závěr kulatého stolu Mgr. Pýchová, výkonná ředitelka SKAV, informovala o tom, že SKAV nedostala k připomínkám návrh novely školského zákona, která bude 4. 4. 2011 projednávána na zasedání vlády. Pozastavila se nad formulací „Školní vzdělávací program zpracovává škola v souladu s obsahem vybraných vzdělávacích oblastí, které vydá ministerstvo a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ Lze ji interpretovat jako zavedení povinných osnov do všech škol, což neodpovídá sdělení Ing. Krejzy, že škola má za úkol zpracovat ŠVP a při jeho tvorbě může použít vzorové osnovy.
Příští kulatý stůl se již podruhé uskuteční až poslední čtvrtek v měsíci – 28. 4. 2011. Důvodem posunu jsou velikonoční prázdniny.
0 comments:
Post a Comment