Informační společnost v číslech 2011

Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí na svých internetových stránkách zveřejnil publikaci „Informační společnost v číslech 2011“.



Cílem publikace je poskytnout základní přehled o stavu a vývoji v rozšíření a způsobu používání ICT v hlavních oblastech naší společnosti, jak v České republice tak také v zemích Evropské unie.

Data uvedená v této publikaci pocházejí především z oficiálních šetření ČSÚ a dále ze statistik Českého telekomunikačního úřadu, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Ústavu pro informace ve vzdělávání. Mezinárodní údaje pocházejí z datových zdrojů Eurostatu a OECD.

Publikace „Informační společnost v číslech 2011“ je k dispozici v elektronické podobě na odkazu: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9705-11.

Vybrané poznatky z publikace:

• Počet pevných telefonních linek se v České republice neustále snižuje, na konci roku 2009 jich bylo již pouze 2,1 miliónu oproti 3,7 miliónu před deseti lety. Jejich počet na 100 obyvatel (cca 20) je u nás jedním z nejnižších mezi zeměmi EU. I když je ADSL linka u nás nejčastějším typem vysokorychlostního připojení k internetu, na konci roku 2009 bylo v provozu 778 tis. těchto přípojek, přesto v porovnání s ostatními státy EU je její podíl na vysokorychlostních internetových přípojkách nejnižší.
• V roce 2010 bylo vybaveno počítačem bezmála 60 % českých domácností a k internetu jich bylo připojeno 56 %, tj. třikrát více než v roce 2005. Přesto Česká republika v podílu domácností s připojením k internetu stále výrazně zaostává za průměrem EU27 (70 %). Mezi jednotlivými kategoriemi domácností jsou zaznamenávány rozdíly ve využívání IT. K internetu bylo připojeno 80 % domácností s dětmi a pouze 47 % domácností bez dětí. U domácností z různých příjmových skupin jsou rozdíly ještě významnější, kdy mělo internet 89 % domácností s nejvyššími příjmy a pouhých 19 % s těmi nejnižšími.
• Internet u nás ve 2. čtvrtletí 2010 používalo již téměř 5,5 miliónu jednotlivců starších 16 let (62 % dospělé populace). Platí, že internet používají častěji muži než ženy, mladší než starší, či jednotlivci s vyšším než nižším vzděláním. Mezi nejčastější činnosti prováděné na internetu patří posílání/ přijímání e-mailů (55 %) a také vyhledávání informací o zboží a službách (50 %).
• V roce 2010 byly sledovány také informace o dětech používajících doma internet a o tom, jak je rodiče ve využívání IT omezují. Doma používalo internet 84 % dětí ve věku 10–15 let a každý nebo skoro každý den pak 51 % dětí. Většina rodičů dětí používajících doma internet, sleduje co jejich ratolesti na internetu provádějí, takových je 90 % a 54 % rodičů dětských uživatelů internetu nějakým způsobem dětem pohyb na internetu omezuje.
• K internetu je dlouhodobě připojeno cca 95 % podniků s deseti a více zaměstnanci. V průběhu let se však významně mění rychlost jakou jsou podniky k internetu připojeny, v roce 2010 bylo vysokorychlostně připojeno již 86 % podniků. Mezi činnosti k jakým je internet podniky využíván patří například internetové bankovnictví (87 %), telefonování prostřednictvím internetu (21 %) či školení zaměstnanců (15 %).
•  Stejně jako u podniků je i v případě organizací veřejné správy již dlouhodobě k internetu připojena většina z nich. Organizace veřejné správy nabízejí přístup k internetu i občanům a to prostřednictvím veřejně přístupného počítače ve svých prostorách. Takovouto službu nabízelo v roce 2009 občanům 29 % organizačních složek státu, 69 % krajských úřadů a 71 % úřadů obecních.
• Zatímco v roce 2005 připadlo na 100 žáků v českých školách necelých 9 počítačů a 7,4 počítačů připojených na internet, o pět let později, v roce 2010, to bylo již 13,5 počítačů a 12,8 počítačů připojených na internet.
• V roce 2009 bylo v České republice vybaveno osobním počítačem 97 % samostatných ordinací lékaře, k internetu je připojeno 76 % těchto ordinací a vysokorychlostně potom 47 %. Webové stránky však v tomto roce vlastnilo pouze 17 % samostatných ordinací lékaře. Internet využívají lékaři samostatných ordinací například k získávání informací o praktické medicíně (65 %), pro komunikací s pacienty (33 %) či k vedení zdravotnické dokumentace (8,3 %).

Pozn. Zvýraznění redakce.