V minulém článku
jsem spekuloval nad tématem, v čem je EU PES podobný projektu INDOŠ a
čím se od něj odlišuje. Dle mého názoru stávající průběh spíše nahrává
úvahám, že faktické dopady stávajícího projektu budou pro naše školství
srovnatelné jako projekt minulý.
Toto konstatování mi radost nedělá, takže co s tím?
Klíčové faktory stávajícího stavu
Nejprve se pokusím uvést faktory stávající realizace projektu EU PES, které se dle mého názoru samovolně nezmění:
- nejvíce finančních prostředků míří do pořizování ICT
- mezi dodavateli se vyprofilovala silná uskupení, která si vzájemně konkurují
- akce takového typu vyžaduje zdroje pro funkční a efektivní řízení (a s tím spojenou administrativu)
- není zřejmá vize celého projektu a z toho plynoucí strategické cíle
Uznávám,
že celý problém zjednodušuji. Při tomto vědomí si navíc dovolím první
dva faktory označit jako přirozený výsledek vztahu dodavatelé – školy. Dodavatelé si připravili vhodný obchodní plán a školy jej přijali za svůj.
Problém však vidím ve zbývajících dvou faktorech, které dle mého sodu vyžadují změnu přístupu ze strany "investora" a tím je MŠMT. Pokud se tak nestane, převezmou v této oblasti aktivitu dodavatelé, nikoliv školy – ty tu možnost měly a stávající stav dokládá, že na ni nezaměřily svou pozornost. Považuji za mrhání energií zjišťovat příčiny. Spíše jde o to, hledat východisko. Ponecháme-li jeho nalezení na dodavatelích, budou jejich kroky především motivovány udržitelným obchodním vlivem. Ten dle mého soudu bude podporovat pouze takové modely, které budou založeny na "snadno a široce uplatnitelných polotovarech" – to ale různorodosti a flexibilitě příliš nepřidá.
Kde je nejvíce potřeba pomoci s řízením projektu?
Možná si vysloužím kritiku čtenářů, ale věřím, že lidé zodpovídající za zprocesování projektu EU PES vyvíjí výrazné úsilí jej kvalifikovaně uřídit. Z pohledu hierarchie řízení lze tyto lidi z odborů MŠMT povětšinou zařadit do úrovně "středního managementu" a ten má mimo jiné za úkol zajistit monitoring a soulad se závaznými dokumenty.
Problémem však je, že vyšší i nižší články řízení snad ani neexistují.
Pokud si položíme otázku, jakou úlohu má plnit "top management", pak to povětšinou spojujeme s definováním vize, jejím vykomunikováním s cílovými skupinami a následným vedením středního článku řízení (případně dohledem nad ním). Mohl bych teď glosovat jevy, které nastartovaly vládní krizi, nicméně bych tím "znehodnotil" důležitost "nejvyššího článku řízení". A ten dle mého názoru v případě projektu EU PES chybí, případně je nečitelný. Buďme však realisté, toto se pravděpodobně nikterak zásadně nezmění.
Problém však vidím ve zbývajících dvou faktorech, které dle mého sodu vyžadují změnu přístupu ze strany "investora" a tím je MŠMT. Pokud se tak nestane, převezmou v této oblasti aktivitu dodavatelé, nikoliv školy – ty tu možnost měly a stávající stav dokládá, že na ni nezaměřily svou pozornost. Považuji za mrhání energií zjišťovat příčiny. Spíše jde o to, hledat východisko. Ponecháme-li jeho nalezení na dodavatelích, budou jejich kroky především motivovány udržitelným obchodním vlivem. Ten dle mého soudu bude podporovat pouze takové modely, které budou založeny na "snadno a široce uplatnitelných polotovarech" – to ale různorodosti a flexibilitě příliš nepřidá.
Kde je nejvíce potřeba pomoci s řízením projektu?
Možná si vysloužím kritiku čtenářů, ale věřím, že lidé zodpovídající za zprocesování projektu EU PES vyvíjí výrazné úsilí jej kvalifikovaně uřídit. Z pohledu hierarchie řízení lze tyto lidi z odborů MŠMT povětšinou zařadit do úrovně "středního managementu" a ten má mimo jiné za úkol zajistit monitoring a soulad se závaznými dokumenty.
Problémem však je, že vyšší i nižší články řízení snad ani neexistují.
Pokud si položíme otázku, jakou úlohu má plnit "top management", pak to povětšinou spojujeme s definováním vize, jejím vykomunikováním s cílovými skupinami a následným vedením středního článku řízení (případně dohledem nad ním). Mohl bych teď glosovat jevy, které nastartovaly vládní krizi, nicméně bych tím "znehodnotil" důležitost "nejvyššího článku řízení". A ten dle mého názoru v případě projektu EU PES chybí, případně je nečitelný. Buďme však realisté, toto se pravděpodobně nikterak zásadně nezmění.
Na druhém pólu je pak
tzv. "liniový management" a ten s dovolením vsadím do regionů a do
škol. Zdánlivě bychom jej přiřazovali k ředitelům, nicméně si myslím,
že tato úvaha je lichá. Tito lidé totiž k tomu povětšinou nemají
patřičné kompetence - teď nemluvím pouze o odborných, ale o
organizačních, administrativních a především časových. Takže na této
úrovni řízení dle mého soudu chybí nezávislí regionální manažeři, kteří
budou ředitelům škol k dispozici a to "na místě" nikoliv v režimu "call
či FAQ centra". V této souvislosti uvedu dva příklady:
- V rámci projektu INDOŠ fungovali oblastní manažeři. Jelikož jsem sám byl jedním z nich, vím, že jeho úloha měla být především "poradenská" a "řešitelská". Nejednalo se tedy o prosazování zájmu "regionálního dodavatele techniky či LAN". Ale také se stávalo, že jsem musel usměrňovat nereálné požadavky ředitelů či zřizovatelů.
- Právě vrcholí přípravy na první ostrou celorepublikovou maturitu. I v tomto případě mám možnost býti poblíž realizace a vím, že fungují regionální manažeři. Nicméně v tomto případě nedokáži posoudit jejich kompetence a míru účinné pomoci. Doufám jen, že jejich působení většina ředitelů škol ocení, i když dozajista nebude z jejich pohledu spokojenost stoprocentní.
Oba příklady poukazují na to, že model
"regionálních manažerů" není ve školském prostředí ničím neodzkoušeným.
Pokud by tedy "top management" našel způsob takového posílení
"liniového managementu", pak jsem přesvědčen, že by to pomohlo celému
projektu - ať už by se jednalo o MŠMT jako garanta projektu nebo
samotné realizátory na úrovni školských projektů. Přitom by se
nejednalo pouze o překonání krize; tým regionálních manažerů by byl
jistě využitelný i v rámci plánované implementace EU PES do
středoškolského prostředí. Přitom finanční zdroje jsou taktéž k
dispozici, OP VK má přece v oblasti čerpání nemalý skluz.
Abych doložil, že si nechci hrát "po bitvě na generála", tak si dovolím pár odkazů na mé dřívější články:
- Radím, koučuji, (spolu)řídím v projektu EU peníze školám – 15.3.2010
- Jak napsat projektový záměr snadno a rychle? – 14.4.2010
- EU peníze školám spuštěny – 20.5.2010
- EU PES začíná přidělovat první peníze – 3.9.2010
10 komentářů:
Když ten, kdo peníze dává, v podstatě vůbec neví, co za ně chce, nemůže to dopadnout jinak, než že efekt bude pouze na straně těch, kdo si ty peníze berou.
To poslední, co by mohl EU PES pozitivně ovlivnit, je kvalita vzdělávání.
A maskování toho nevědění co se za ty peníze chce kvanty nesmyslného úřadování to celé dorazí.
Až neskutečnou buzerací jsou různé přílohy k monitorovacím zprávám. Takové neustálé skenovaní třídních knih je opravdu zážitek k popukání.
Zavolejte si na infolinku, TK se skenovat NEMUSÍ.
Co se musí a co se nemusí skenovat je úplně jedno. Hlavní rozdíl mezi šablonami a INDOŠEM je ten, že v INDOŠI si vcelku malé projekty s finančními náklady 50 000 - 300 000 Kč psaly schopné školy se schopnými ICT koordinátory, kdežto v šablonách přijdou k penězům všechny školy, tedy i ty, které o projektech a projektovém řízení, nákupech techniky přes výběrová řízení apod. vědí houbeles.
Ani tak nejde o to, jak se to bude vykazovat, ale co se bude vykazovat. Moc kantorů, kteří jsou schopni vytvořit 72 smyluplných materiálů např. na čtenářskou gramotnost do jakéhokoli předmětu neznám. Dovedu si představit jaké blafy s hromadou chyb budou jako výstupy šablon vznikat. Jaký to má smysl mi naprosto uniká.
Ad Anonymní 13.4.2011 12:51
Dle mého soudu hovoříte o pilotních projektech SIPVZ, které však byly realizovány až po INDOŠi. A žádosti mohly podávat školy "zelené" i "červené".
Jinak v této věci plný souhlas - projekt EU PES mi připomíná "když dárky, tak pro všechny". Jen místo SMS si tam dosaďte dle libosti ;-).
Aby to však nebylo o tom "zdarma", tak to vyžaduje jistý nadhled a snad i ono nezávislé poradenství, aby to nebylo v režimu "nechci slevu zadarmo" ;-).
13. dubna 2011 17:58
Vidím to jako krok vpřed. Takové menší školy by nikdy nešly do konkurence ohledně EU peněz. Tak to sice udělaly z jistého donucení, ale aspoň mají ICT věci, které by od státu nikdy nedostaly. I jisté donuceni k další práci formou šablon beru jako pozitivum, posouvá to školy o něco dále. Kromě jisté buzerace ohledně monitorovacích zpráv je to krok správným směrem. Vycházím také z toho, že školství pěkně dlouho neuvidí takový balík peněz. Školství je sice pro každou politickou stranu prioritou, ale skutek utek.
O "projektu" E. Zemana nebudu diskutovat, to byl tunel. Pravdou je, že měl ministr možná dobrý úmysl.Ale jako ministr si to měl ohlídat. Jeho problém.
Vážení, proč jste nezveřejnili můj příspěvek z dnešního odpoledne?Nebylo tam nic závadného, snad slovní spojení:...vypadá to, že podle dizkuze jsou všichni blbí...
Můžete mi odpovědět?e.mail:datel6@seznam.cz
Příspěvky se zobrazují bez moderování, v systému není žádný nezveřejněný příspěvek k tomuto článku.
Okomentovat