David Hawiger: Nechť je EU PES přínosnější než INDOŠ

středa 13. dubna 2011 ·

V minulém článku jsem spekuloval nad tématem, v čem je EU PES podobný projektu INDOŠ a čím se od něj odlišuje. Dle mého názoru stávající průběh spíše nahrává úvahám, že faktické dopady stávajícího projektu budou pro naše školství srovnatelné jako projekt minulý.

Toto konstatování mi radost nedělá, takže co s tím?


Klíčové faktory stávajícího stavu

Nejprve se pokusím uvést faktory stávající realizace projektu EU PES, které se dle mého názoru samovolně nezmění:
  • nejvíce finančních prostředků míří do pořizování ICT
  • mezi dodavateli se vyprofilovala silná uskupení, která si vzájemně konkurují
  • akce takového typu vyžaduje zdroje pro funkční a efektivní řízení (a s tím spojenou administrativu)
  • není zřejmá vize celého projektu a z toho plynoucí strategické cíle
Uznávám, že celý problém zjednodušuji. Při tomto vědomí si navíc dovolím první dva faktory označit jako přirozený výsledek vztahu dodavatelé – školy. Dodavatelé si připravili vhodný obchodní plán a školy jej přijali za svůj.

Problém však vidím ve zbývajících dvou faktorech, které dle mého sodu vyžadují změnu přístupu ze strany "investora" a tím je MŠMT. Pokud se tak nestane, převezmou v této oblasti aktivitu dodavatelé, nikoliv školy – ty tu možnost měly a stávající stav dokládá, že na ni nezaměřily svou pozornost. Považuji za mrhání energií zjišťovat příčiny. Spíše jde o to, hledat východisko. Ponecháme-li jeho nalezení na dodavatelích, budou jejich kroky především motivovány udržitelným obchodním vlivem. Ten dle mého soudu bude podporovat pouze takové modely, které budou založeny na "snadno a široce uplatnitelných polotovarech" – to ale různorodosti a flexibilitě příliš nepřidá.

Kde je nejvíce potřeba pomoci s řízením projektu?

Možná si vysloužím kritiku čtenářů, ale věřím, že lidé zodpovídající za zprocesování projektu EU PES vyvíjí výrazné úsilí jej kvalifikovaně uřídit. Z pohledu hierarchie řízení lze tyto lidi z odborů MŠMT povětšinou zařadit do úrovně "středního managementu" a ten má mimo jiné za úkol zajistit monitoring a soulad se závaznými dokumenty.

Problémem však je, že vyšší i nižší články řízení snad ani neexistují.

Pokud si položíme otázku, jakou úlohu má plnit "top management", pak to povětšinou spojujeme s definováním vize, jejím vykomunikováním s cílovými skupinami a následným vedením středního článku řízení (případně dohledem nad ním). Mohl bych teď glosovat jevy, které nastartovaly vládní krizi, nicméně bych tím "znehodnotil" důležitost "nejvyššího článku řízení". A ten dle mého názoru v případě projektu EU PES chybí, případně je nečitelný. Buďme však realisté, toto se pravděpodobně nikterak zásadně nezmění.

Na druhém pólu je pak tzv. "liniový management" a ten s dovolením vsadím do regionů a do škol. Zdánlivě bychom jej přiřazovali k ředitelům, nicméně si myslím, že tato úvaha je lichá. Tito lidé totiž k tomu povětšinou nemají patřičné kompetence - teď nemluvím pouze o odborných, ale o organizačních, administrativních a především časových. Takže na této úrovni řízení dle mého soudu chybí nezávislí regionální manažeři, kteří budou ředitelům škol k dispozici a to "na místě" nikoliv v režimu "call či FAQ centra". V této souvislosti uvedu dva příklady:
  • V rámci projektu INDOŠ fungovali oblastní manažeři. Jelikož jsem sám byl jedním z nich, vím, že jeho úloha měla být především "poradenská" a "řešitelská". Nejednalo se tedy o prosazování zájmu "regionálního dodavatele techniky či LAN". Ale také se stávalo, že jsem musel usměrňovat nereálné požadavky ředitelů či zřizovatelů.
  • Právě vrcholí přípravy na první ostrou celorepublikovou maturitu. I v tomto případě mám možnost býti poblíž realizace a vím, že fungují regionální manažeři. Nicméně v tomto případě nedokáži posoudit jejich kompetence a míru účinné pomoci. Doufám jen, že jejich působení většina ředitelů škol ocení, i když dozajista nebude z jejich pohledu spokojenost stoprocentní.
Oba příklady poukazují na to, že model "regionálních manažerů" není ve školském prostředí ničím neodzkoušeným. Pokud by tedy "top management" našel způsob takového posílení "liniového managementu", pak jsem přesvědčen, že by to pomohlo celému projektu - ať už by se jednalo o MŠMT jako garanta projektu nebo samotné realizátory na úrovni školských projektů. Přitom by se nejednalo pouze o překonání krize; tým regionálních manažerů by byl jistě využitelný i v rámci plánované implementace EU PES do středoškolského prostředí. Přitom finanční zdroje jsou taktéž k dispozici, OP VK má přece v oblasti čerpání nemalý skluz.

Abych doložil, že si nechci hrát "po bitvě na generála", tak si dovolím pár odkazů na mé dřívější články:

10 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
13. dubna 2011 v 10:15  

Když ten, kdo peníze dává, v podstatě vůbec neví, co za ně chce, nemůže to dopadnout jinak, než že efekt bude pouze na straně těch, kdo si ty peníze berou.
To poslední, co by mohl EU PES pozitivně ovlivnit, je kvalita vzdělávání.

Anonymní řekl(a)...
13. dubna 2011 v 10:18  

A maskování toho nevědění co se za ty peníze chce kvanty nesmyslného úřadování to celé dorazí.

Anonymní řekl(a)...
13. dubna 2011 v 10:51  

Až neskutečnou buzerací jsou různé přílohy k monitorovacím zprávám. Takové neustálé skenovaní třídních knih je opravdu zážitek k popukání.

Anonymní řekl(a)...
13. dubna 2011 v 12:34  

Zavolejte si na infolinku, TK se skenovat NEMUSÍ.

Anonymní řekl(a)...
13. dubna 2011 v 12:51  

Co se musí a co se nemusí skenovat je úplně jedno. Hlavní rozdíl mezi šablonami a INDOŠEM je ten, že v INDOŠI si vcelku malé projekty s finančními náklady 50 000 - 300 000 Kč psaly schopné školy se schopnými ICT koordinátory, kdežto v šablonách přijdou k penězům všechny školy, tedy i ty, které o projektech a projektovém řízení, nákupech techniky přes výběrová řízení apod. vědí houbeles.

Anonymní řekl(a)...
13. dubna 2011 v 16:16  

Ani tak nejde o to, jak se to bude vykazovat, ale co se bude vykazovat. Moc kantorů, kteří jsou schopni vytvořit 72 smyluplných materiálů např. na čtenářskou gramotnost do jakéhokoli předmětu neznám. Dovedu si představit jaké blafy s hromadou chyb budou jako výstupy šablon vznikat. Jaký to má smysl mi naprosto uniká.

David Hawiger řekl(a)...
13. dubna 2011 v 17:58  

Ad Anonymní 13.4.2011 12:51
Dle mého soudu hovoříte o pilotních projektech SIPVZ, které však byly realizovány až po INDOŠi. A žádosti mohly podávat školy "zelené" i "červené".
Jinak v této věci plný souhlas - projekt EU PES mi připomíná "když dárky, tak pro všechny". Jen místo SMS si tam dosaďte dle libosti ;-).
Aby to však nebylo o tom "zdarma", tak to vyžaduje jistý nadhled a snad i ono nezávislé poradenství, aby to nebylo v režimu "nechci slevu zadarmo" ;-).

Anonymní řekl(a)...
13. dubna 2011 v 21:48  

13. dubna 2011 17:58
Vidím to jako krok vpřed. Takové menší školy by nikdy nešly do konkurence ohledně EU peněz. Tak to sice udělaly z jistého donucení, ale aspoň mají ICT věci, které by od státu nikdy nedostaly. I jisté donuceni k další práci formou šablon beru jako pozitivum, posouvá to školy o něco dále. Kromě jisté buzerace ohledně monitorovacích zpráv je to krok správným směrem. Vycházím také z toho, že školství pěkně dlouho neuvidí takový balík peněz. Školství je sice pro každou politickou stranu prioritou, ale skutek utek.
O "projektu" E. Zemana nebudu diskutovat, to byl tunel. Pravdou je, že měl ministr možná dobrý úmysl.Ale jako ministr si to měl ohlídat. Jeho problém.

Anonymní řekl(a)...
14. dubna 2011 v 19:28  

Vážení, proč jste nezveřejnili můj příspěvek z dnešního odpoledne?Nebylo tam nic závadného, snad slovní spojení:...vypadá to, že podle dizkuze jsou všichni blbí...
Můžete mi odpovědět?e.mail:datel6@seznam.cz

Janek Wagner řekl(a)...
14. dubna 2011 v 19:47  

Příspěvky se zobrazují bez moderování, v systému není žádný nezveřejněný příspěvek k tomuto článku.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.