Projekt Kecejme do toho otevírá další 3 témata. Tím třetím je téma Sexuální výchova na školách. Přečtěte si jeho analýzu. Základní otázkou je, zda se má na českých středních školách vyučovat sexuální výchova, jakým způsobem a v jaké míře.
Stručný vývoj:
- Do roku 1989 výuka ve velmi malé míře.
- V roce 1989 přijata mezinárodní úmluva o právech dítěte, která staví zájem dítěte nad jakoukoli činnost státu. Dítě má právo na informace všeho druhu, právo na vzdělání a státu je uložena výchova k plánovanému rodičovství. Práva dětí jsou tedy právům rodičů nadřazena.
- V roce 1995 se sexuální výchova dostává do standardů vzdělávání na prvním i druhém stupni, nejedná se však o samostatný předmět
- Na jaře 2010 vydává ministerstvo školství příručku pro učitele Sexuální výchova – vybraná témata, která rozpoutává širokou debatu
- Nejviditelnější reakcí je petice Výboru na ochranu rodičovských práv, který příručku kritizuje
- Ministr školství v reakci na to zdůrazňuje doporučující charakter příručky. Dodává, že škola musí rodiče předem o pojetí výuky informovat a rodič má právo své dítě z hodin stáhnout.
Základní východiska:
- sexuální výchova má dle mnoha průzkumů pozitivní vliv na vývoj a budoucí rozhodnutí jedince – jedná se především o statistiky týkající se nemocí a nechtěných těhotenství
- zhruba polovina žáků se v oblasti této problematiky dozví většinu informací od kamarádů nebo z internetu či populárních časopisů, jen malé procento se spoléhá na informace ze školy
- v rámci vzdělávacího systému by neměla v osnovách chybět také sexuální výchova v širším pojetí, která by zahrnovala i otázky řešení životních situací a emočních vztahů mezi lidmi
- současný stav výuky těchto témat je na českých školách převážně velmi nesystematický a nevyrovnaný, někteří učitelé se citlivým tématům v podstatě vyhýbají, jíní problematiku vysvětlí na praktických příkladech ( př. nasazení kondomu na banán ), ovšem bez potřebného zasazení do širšího kontextu mezilidských vztahů a hodnot
- žáci jsou ( pokud vůbec ) o možných budoucích závažných životních situacích ( př. rozvod, znásilnění ) pouze informováni – formou definic atp. -, ale chybí jim zásadní míra kritického myšlení, které by jim teoretické znalosti umožnilo s využitím vlastního citu a inteligence aplikovat v reálném životě, když k dané situaci skutečně dojde
- ministerstvem vydaná příručka není učebnicí, má učitelům pomoci s výkladem a nabídnout jim okruhy témat k probrání; obsahuje i kvalifikovaně vypracované odpovědi na nejčastější otázky ke každému tématu
Detaily naleznete na KecejmeDoToho.cz.
0 komentářů:
Okomentovat