Rozhovor Haló novin s poslankyní Martou Semelovou (KSČM), členkou sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Z rozhovoru Jany Dubníčkové s Martou Semelovou v Haló Novinách vybíráme:
Jak by se podle vás dal tento stav řešit?
V první řadě je potřeba stanovit určitá pravidla ve školství tak, aby došlo k postupnému sjednocování učiva. Například v základním školství je v současné době dáno, co mají děti umět až na konci pátého a devátého ročníku. Může se tak stát, že žák, který mění školu mezi sedmým a osmým ročníkem, se vůbec nemusí setkat např. s fyzikou a chemií, protože se na každé škole učí v jiném ročníku. Je tedy potřeba sjednocovat učivo, dát jasné ročníkové výstupy, co musí žák na konci kterého ročníku umět. Oceňuji, že ministerstvo školství již takové ročníkové výstupy připravuje. Osobně srovnávací testy podporuji, pokládám je za důležité i z hlediska zpětné vazby pro školy a učitele, kteří by měli vědět, jak dopadají ve srovnání s ostatními školami. Na základních školách také musí být dána šance nejenom průměrným žákům, ale i žákům slabším a zároveň také talentovaným žákům. My prosazujeme jednotnou školu s vnitřní diferenciací tak, aby se mohli uplatnit všichni tito žáci.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
3 komentářů:
S vnítřní diferenciací, to jsme zrušili jako naprosto nevhodné již v devadesátých letech jako neproduktivní selekci. Při počtu žáků do 34 ve třídě opravdu "báječná myšlenka" jak se věnovat žákům výborným a žákům podprůměrným. Stačí si vydělit 45 číslem 34 a máte prostor na individuální přístup. Ekonomika je hrubě nadřazena pedagogice.
Tak s tímhle souhlasím. Ještě co tomu řekne p. Botlík. A s kolika otázkami a dodatky přijdou Eduini.
Pro paní Semelovou (ne pro ty, co mne už znají :-):
Vnitřní diferenciace, zejména typu nadaní x "hloupí", je zcela něco jiného než odchod části žáků na osmiletá gymnázia. Selekce nadaní x "hloupí", kterou kolem sebe vidím ve školách bohužel ještě stále dosti často, páchá na dětech neuvěřitelné škody! Žáci "hloupí" se začnou považovat za hloupé (dokonce se na to i začnou hromadně vymlouvat - "my jsme ti hloupí"), za hloupé je považují i ti "nadaní" ze sousední třídy a nakonec i samotní učitelé. Což samozřejmě vede k velmi "dělné" atmosféře a k těžkému poškození "hloupých" i "nadaných" žáků. Při specializacích (matematické, jazykové atp.) tento efekt bohužel nastává také, jen v trochu slabší míře.
Při odchodu pár (třeba někde i více) žáků ze třídy na osmileté gymnázium tento jev nenastává. Žáci, kteří na ZŠ zůstávají, nepřevezmou pozici "já jsem ten hloupý" ani tam není nikdo, kdo by ho za toho hloupého považoval (až na některé učitele - aspoň to tak v diskuzích občas prezentují, že jim tam zůstávají ti dále nevzdělavatelní).
Osmiletá gymnázia mají nyní 11% podíl na populaci. Tzn. berou 2-3 žáky ze třídy. Ale vnitřní diferenciaci uskutečňuje téměř každá trochu větší ZŠ. Samy si tak z obyčejných tříd dělají zbytkové. A aby toho nebylo dost, berou na základě přijímacích zkoušek žáky i okolním školám. Takové počínání je dost možná i v rozporu s legislativou.
Pavel
Okomentovat