Podle návrhu Národní ekonomické rady vlády (NERV) by bakalářské vzdělání spolu s pedagogickým kurzem stačit mělo, alespoň učitelům druhého a třetího stupně. Tím by se měl usnadnit vstup do učitelské profese lidem s praxí v jiných oborech anebo talentovaným absolventům nepedagogického studia. Návrh se opírá o studie, které dokazují, že formální vzdělání nedokonale zaručuje kvalitu učitele, neboť je závislá na jiných faktorech. Navržená změna podmínek v získávání kvalifikace učitelů se však nesetkává jen s kladným přijetím, nýbrž také budí obavu, že by došlo k degradaci učitelského povolání a úpadku školství.
Jan-Michal Mleziva píše na svém blogu na Aktuálně.cz kromě jiného:
Další kámen úrazu spatřuji v zákoně o pedagogických pracovnících, který vylučuje výkon pedagogické práce bez splnění kvalifikačních předpokladů. Zatím platí do roku 2014 výjimka, takže školy mohou ještě stále zaměstnávat tzv. nekvalifikované učitele. Jak jsem již uvedl, nekvalifikovaný neznamená výhradně bez jakékoliv pedagogické či odborné kvalifikace. Na řadě základních škol učí dlouhodobě v 1. – 5. ročníku učitelé s aprobací pro druhý stupeň, a to ke spokojenosti všech. Také střední odborné školy musejí často vykazovat coby nekvalifikovaného externího odborníka, kterého sehnaly mnohdy s velkými obtížemi, který ale nemá pedagogické vzdělání. Avšak i lidé, kteří pracují jako učitelé a nemohou se vykázat ani odborným, ani pedagogickým vzděláním, v řadě případů dokazují, že výsledky jejich práce můžou být zcela srovnatelné s výsledky kvalifikovaných učitelů, někdy dokonce i lepší.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
17 komentářů:
Jsem plně přesvědčen o tom, že to prostě Bc. s dvouměsičním pedagogickým rychlokurzem nezvládnou. Učitelské povolání je totiž tak náročné po všech stránkách, že si to vůbec nedokáži představit. Navíc tyto názory, pokud budou uvedeny do praxe výrazně ovlivní celou společnost v horizontu desetiletí. Naši všeználkové z NERV se dozajisté inspirovali tam, kde neměli. Takové Německo se 7 letým VŠ studiem pro budoucí pedagogy? O tom zřejmě nechtějí vůbec nic slyšet. Podle NERV ( zbytečně mnoho peněz ). Již plně vidím, jak 22 letý Bc. odborně vzdělává své 19 leté vrstevníky třeba ve stavební mechanice nebo je učí statiku, algebru,... ! Vypadá to jako sabotáž s jedním cílem, přeměnit tuto společnost na jednu velkou montovnu, pač pokles vzdělanosti bude obrovský. Ignorant.
Otázka dnes, zdá se, stojí jinak:
potřebují učitelé vůbec nějaké vzdělání?
Zatímco v jiných profesích postupují profesníci na kariérním žebříčku příčku po příčce, je po nich požadována praxe, různé zkoušky, atestace, osvědčení, ve školství jasně převažuje potřeba děti především pohlídat. Všechny ty reformní tanečky jsou pouze kamufláží, na kterou má čím dál tím nevzdělanější prostince naletět a která má zkrzevá evropské peníze umožnit obživu spřízněným vzdělávacím firmám a institucím.
Jako ředitelé a ředitelky škol jsou jmenováváni/y trumpeti a trumpetky s jedinou snahou, a to nedostat se do konfliktu se zřizovatelem, inspekcí a rodiči. Konflikty, vznikahící neochotou žactva plnit běžné pracovní úkoly řeší likvidací učitelstva, které se pak radši podřídí. Za ty peníze.
Odborně zdatné učitelstvo se v tomto smyslu jeví jako kontraproduktivní. Zavřete pedagogické fakulty! Studují tam vesměs individua, která stejně nakonec učit nechtějí.
Učivo například z informatiky, které jsou dnešní žáci schopni bezkonfliktně vstřebat, bez problémů odučí moji předpředlonští maturanti.
Pokud jednou nastane stav, kdy si absolventi našich obveselovacích zařízení začnou uvědomovat, že je jim jejich nevzdělanost na škodu, bude je zase radost učit.
Jediný problém vidím snad pouze v tom, že za těch dvacet let už nebude nikdo, na koho by se mohli obrátit.
Osobně bych doporučoval tyhle neuronové výrony dovedů, kteří vůbec netuší, která bije, nechat vsáknout a užívat si pohody. Všimněte si, že ani nepočkají, jak dopadne jeden experiment a už chrlí další.
Poslední odstavec platí na chrliče ekonomické, pedagogické i politické.
A ve druhém mi vypadlo nevzdělanější obyvatelstvo, neb sám jsem takovým chrličem textovým.
Tedy, obrazně, se vracíme před rok 1774. Tehdy stačil vzdělávat světu znalý vojenský vysloužilec. Již Marie Terezie si začala uvědomovat, že toto nestačí a vydala nařízení o vzdělávání budoucích učitelů a systému jejich přezkušování. Tak se zhruba po 250 letech vracíme ! Ve firmě, kde občas vypomáhám je každý posun v karierním žebříčku podmíněn dalším a dalším studiem, nejlépe vysokoškolským. Tedy všíchni se budou vzdělávat a ti, co je mají vzdělávat budou Bc. s pedagogickým kurzem. Dozajista s tímto posunem ve vzdělaností dolů se automaticky sníží jednotný mzdový tarif taky dolů ! Šetřit se vskutku musí. Ignorant
Děti sice budou vzdělávat bakaláři, ale po 5 letech praxe už mohou získat titul PhDr. Takže nakonec děti nemusí vzdělávat bakaláři, ale přímo doktoři - děti tak získají ještě vzdělanější učitelé, než mají nyní. Zajímalo by mne, co bude potřeba pro malý doktorát udělat - hádám, že rozšířit o 5 stránek bakalářskou práci? Třeba by stačilo i zvětšení písma v bakalářce, aby došlo ke kýženému rozšíření o potřebných 5 stránek (viz pan Benda). Už je to u nás jak v Kocourkově...
Jana
potřebují učitelé vůbec nějaké vzdělání?
Otázku lze ještě pootočit: potřebují vůbec děti dnes nějaké vzdělání??
Prý pro 6leté děti je čím dál větším oříškem zavázat si vlastnoručně tkaničku, zapnout knoflík, vystřihnout něco z papíru. Je děsná představa, kam půjde vývoj dál. Mládež sice vystuduje, ale pracovat jinak než mačkat knoflíky se jí nebude chtít. Peníze na nákup nových mašin nebudou, inteligenti nebudou mít koho řídit, manageovat.. zřejmě pak pomřou všichni hlady. A nebo - jak tvrdí můj muž - nás tady zaberou Asiati a pak uvidíme ten fofr. Pak si možná našinci na tu ztracenou schopnost pracovat budou muset rychle vzpomenout. A jestli pak budou jenom školy praktické, nebo i jiné, případně žádné, to už je ve hvězdách.
Již staří Římané říkali, že nastupující generace je hrozná a přivede svět k záhubě.
Proč někoho nutit učit se? Ať "přežijí" jen ti nejsilnější, kteří budou ve srovnání s Asiaty schopni konkurence. Ostatní ať dělají "pomocné práce", tedy to, co desítky let dělali Asiaté (jejich část) pro tzv. vzdělané Evfropany.
Učitel, který má žáky přesvědčovat o potřebě celoživotního vzdělávání, žáky v daném duchu motivovat a jít jim příkladem bude Bc s fofrkurzem???? Žákúm je třeba též vysvětlovat, že čím vyšší vzdělání, tím lepší uplatnitelnost na trhu práce. A tady bych viděl rozuzlení.Zatímco žákům bude učitel tuto pointu o lepší uplatnitelnosti vštěpovat, sám s NERVEM navrhovaným vzděláním bude mimo školství jen ztěží uplatnitelný, Takže za mizerný prachy setrvá ve školství a ještě za to bude vděčný.
děsná představa, kam půjde vývoj dál
Pravda, šestileté děti neumějí něco vystřihnout z papíru, ale zase umějí šmrdlat s tačpedem.
Moji žáci ve druhém ročníku, mají-li s pomocí tabulkového procesoru stanovit, jestli je plechové tabulky lepší z plechové tabule stříhat podél nebo napříč, pak v drtivé většině případů vypočítají poměr jejich ploch a problém uzavřou tím, že je to jedno.
Z mého pohledu je vynikající, že budoucí vzdělanci pořád ještě umějí spočítat obsah obdélníka a rozpoznat, že tabule je zpravidla větší než tabulka.
Zůstávám optimistou, z budoucnosti nemám obávy.
Pane Luďku Blaho, mám otázku. Co když nepůjde proud ? Vždyť oni ti naši studenti neumí ve třetím a čtvrtém ročníku dělit desetinná čísla. Zůstávám pesimistou, z budoucnosti mám obavy. Návrat do vzdělanostního pravěku je možný. Není to jen problém ČR. V PISA nás směrem dolů ještě předběhly takové pedagogické skvosty světové pedagogiky jako je Švédsko a Rakousko. Příště to klidně budou třeba Irové nebo Nizozemci. Se školstvím nemáme problémy tedy jenom my, ale počínaje USA téměř všechny státy západní kultury, snad s vyjimkou Finska a některých asijských zemí. Ignorant
Po přečtení všech komentářů bych nebyl až zase tak skeptický.
Už i v minulém režimu, který rozhodně neobhajuji, neboť v něm mohli učit jen ti bez "škraloupu" (já jsem bohužel mohl učit jen jako externista - odborník z praxe na pár hodin na gymnáziu v době tzv. polytechnizace gymnázií).
Tedy už tehdy učili lidé dle tehdejší legislativy neaprobovaní a to jak na ZŠ, tak i na SŠ. Myslím, že i tehdy byli vybíráni jen proto, že by se bez nich škola neobešla. Velmi malá část z nich učila bohužel i za tzv. politické zásluhy (taková ta "trafika" před penzí).
Nemyslím si, že tito lidé, až na výjimky, výuku ve školách nezvládali, nebo dokonce byli pro školu obrazně řečeno "katastrofou".
Jsem přesvědčen, že pokud dostanou příležitost učit i bakaláři, nic moc se závažného s českým školstvím nestane.
Zase bude výběr učitele záviset na řediteli školy. Sice chápu a už slyším některé argumenty, že ředitelé budou chtít ušetřit a zaměstnají bakaláře bez ohledu na jeho kvality, že 22-ti letý bakalář nebude zvládat 19-ti leté maturanty, atd.
Nemyslím si to.
Co se odbornosti týče (teď mám na mysli střední odborné školy) pokud si jako ředitel budu moct vybrat mezi inženýrem s DPS hned po škole a bakalářem bez DPS s např. 10-ti letou praxí v oboru, tak je volba jasná.
To samé jazykáři. Plně kvalifikovaný Mgr. pro výuku angličtiny s praxí nula a například rodilý mluvčí (do ČR přivdaná angličanka s SŠ vzděláním v Anglii). A třetí příklad kantor Mgr. s odbornou kvalifikací na ICT a bakalář s pětiletou praxí programátora a správce sítě v nějaké firmě.
Takových případů by šla jmenovat celá řada.
Teď neberu argumenty typu: proč by odborníci chodili za "pár korun" učit, když ve firmách mají horentní sumy v porovnání se školstvím.
Jako ředitel školy bych vsadil na pedagogy, kteří do školství jdou právě proto, že vidí učitelské povolání jako poslání, učit je baví, bez ohledu na nižší plat, než je v komerční sféře.
Snížením nároků na požadovanou odbornou kvalifikaci učitelů je dle mého názoru dána možnost většímu množství těchto lidí, kteří o nelehké, ale krásné učitelské povolání mají opravdový zájem.
Závěrem bych jen podotkl, že všechno je o lidech a "ruku na srdce" určitě mi mnozí dáte za pravdu, že jste zažili vynikajícího učitele bez vzdělání, ale naopak učitele s titulem před i za jméném, který nestál za nic.
Petr
například rodilý mluvčí (do ČR přivdaná angličanka s SŠ vzděláním v Anglii). A třetí příklad kantor Mgr. s odbornou kvalifikací na ICT a bakalář s pětiletou praxí programátora a správce sítě v nějaké firmě.
Nechci zevšeobecňovat, ale tyto dva vyjmenované případy jsem (téměř přesně) zažil na naší škole. "Angličtinářka" (VŠ, Angličanka) a ani programátor z praxe nebyli schopni opravdu nic vysvětlit.
Nedělám si iluze, že na fakultách se někdo "naučí učit", ale to, že jde někdo na fakultu připravující učitele může znamenat, že aspoň trochu má o učení zájem.
Tak ještě jedna velmi stručná reakce:
To, že jde někdo na fakultu pedagogiky, nebo i na jiné fakulty, připravující budoucí učitele, vůbec nemusí znamenat, že jejich absolventi mají o učení zájem.
A na DPS-ce za 1,5 roku nikoho učit nenaučí.
A co se týká výběru učitelů ředitelem:
Znám školu, kde se personální politika a výběr učitelů bere velmi vážně, a to na základě přísného výběrového řízení. Nově vybraný učitel dostává pracovní smlouvu na jeden rok. Během roku je pravidelně navštěvován v hodinách, jsou sledovány jeho výsledky, na jejichž základě pak vedení rozhoduje, zda mu dále smlouvu prodlouží, či nikoli.
Jak už jsem napsal, vše je o lidech.
Petr
Co když nepůjde proud?
Když nepůjde proud, tak se počká, až zase půjde. A když jej vypnou navždy, bude žactvo pomáhat s hledáním zdrojů pitné vody, nějakého jídla, bude se zabývat štípáním loučí a zabezpečením obydlí proti loupežníkům.
Rozhodně nebudou řešit takové pitomostě, jako je výpočet výsledku celočíselného dělení.
Také bych se připojila: v mnoha školách po revoluci nastal boom rodilých mluvčích z Anglie, USA... Pak se ukázalo, že jejich výuka zase nebyl takový přínos, jak se očekávalo. Že je někdo rodilý mluvčí přece neznamená, že umí učit a že umí žákům vysvětlit, proč je to tak a ne jinak. S tím nakonec mají problém i rodilí mluvčí - učitelé svého rodného jazyka, protože ho byli zvyklí vyučovat jako jazyk mateřský a ne cizí. Většinou se musí vysvětlení nejdříve naučit stejně jako český učitel. Jako nejlepší bych viděla kombinaci českého jazykáře a rodilého mluvčího, případně výuku některých předmětů v cizím jazyce. To, že je někdo Angličan, není kvalifikace. Musí se prokázat alespoň nějakou praxí s výukou a pozitivním hodnocením předchozího zaměstnavatele. Jinak bych jako ředitel dala přednost českému absolventovi VŠ obor angličtina.
"dle mého názoru dána možnost většímu množství těchto lidí, kteří o nelehké, ale krásné učitelské povolání mají opravdový zájem."
Neznám případ za posledních 21 let, že by těmto maturantům s praxí někdo bránil ve studiu na PdF,PřF,FF s oborem vzdělávání - učitelství, že by o toto povolání projevili zájem až v době vysoké nezaměstnanosti ? Ignorant
13. března 2011 12:34
Přimlouval bych se aspoň za to sčítání a odčítání, ono při vytyčování pozemků možná bude potřeba znalost Pythagorovy věty. Ignorant
Okomentovat