Na jaře loňského roku vydalo ministerstvo školství tehdy pod vedením Miroslavy Kopicové příručku pro učitele základních škol nazvanou Sexuální výchova - vybraná témata. Okamžitě se rozpoutala diskuze mezi sexuology a rodiči. Jádrem sporu je otázka, zda má škola poučovat o sexu už žáky prvního stupně, nebo zda se jedná o navýsost rodinnou záležitost. Jak je to se zavedením sexuální výchovy teď, téměř rok po jejím vydání a za úřadování jiného ministra?
Nikola Reindlová píše na Topzine.cz:
Ministr školství Dobeš rozhodně problém zavedení sexuální výchovy na ZŠ nepřehlíží. Svolal schůzku, kde se s ním sešli jak autoři příručky, tak zástupci rodičů. Situaci probíral i s arcibiskupem Dominikem Dukou. K tématu se vyjádřil i předseda vlády Petr Nečas. Myslí si, že by sexuální výchova měla zůstat v režii rodiny.
Nicméně se zdá, že Dobešův postoj je přece jenom trochu odlišný než postoj předešlé ministryně. Dobeš rozhodně nechce sexuální výchovu zavést jako samostatný předmět. Uvědomuje si nutnost informovat děti a mladé lidi o sexuálním chování a s ním spojených oblastí, ale chtěl by ho zakotvit v nějakém širším předmětu. Jako vhodná mu přijde etická výchova.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
11 komentářů:
Tak jo. Zaveďme etickou výchovu, jako púovinný předmět. Budeme mít ve škole zase o jeden předmět víc, ve kterém se jen zbůhdarma utrácí čas, jako bychom jich už neměli dost. Stačí jmenovat - občanská výchova, rodinná výchova, výchova ke zdraví a bohužel na některých školách se těžce zvrtly k nicnedělání i pracovní činnosti, což je alarmující. Takže jednoznačne vychováváme národ kecalů a nefachčenků. Pánbůh s námi. Čím se tyto děti budou živit to tedy nevím. Kecy se zase tak mnoho lidí v našem malém státě neuživí.
Mám za to, že je to krok správným směrem. Začínám se těšit, jak budou naše děti připraveny, až se mezinárodní výzkumy PISA zaměří na sexuální kompetence žactva.
Nejvyšší čas, aby ministerstvo školství předložilo standardy k diskusi.
Ale nabízelo by se tady realizovat ty odborníky/odbornice z praxe! Má-li škola přibližovat teorii k praxi (zlaté pravidlo vyučování), mohly by se k tomu využívat zkušené pracovnice z tohoto oboru...
6. března 2011 19:55
a praktické ukázky s vyučujícím. Již se těším. Ignorant
Pane kolego, snad neuvažujete o změně aprobace!?
Vlastně není jasné, na které katedře by se obor studoval...a snad by to šlo i dálkově. Taky si to promyslím.
Jádrem sporu je otázka, zda má škola poučovat o sexu už žáky prvního stupně, nebo zda se jedná o navýsost rodinnou záležitost.
Připadám si jako v Jiříkově vidění.
Dnes šestileté děti vysedávají na internetu, kde se dostanou na stránky s erotickou i porno tématikou po odklepnutí pár odkazů.
V odpoledním televizním čase, ve kterém byl kdysi dětský divák chráněn zaznamenala jedna agentura za jediný týden několik "sexuálně explicitních scén", včetně několika znásilnění, z toho jednoho brutálního.
Stačí spočítat případy sexuálních trestných činů spáchaných na dětech a mladistvých na území ČR za jeden rok a tipnout si, kolik z nich se nikdy do statistik ani nedostane.
Samozřejmě, že se jedná v první řadě o záležitost rodiny.
A plní v tomto smyslu rodina své funkce?
Diskuse, zda má dojít k výchově i v této oblasti a dokonce (ježišmarjá józef) snad i na prvním stupni, mi přijde naprosto směšná.
Oni snad pedofilové nemají o děti na prvním stupni zájem?
Stejně tak směšná mi ovšem přijde úvaha, zda zavádět za účelem sexuální osvěty další předmět.
Co tam budou, proboha, celý rok dělat? Praktická cvičení?
To už nestačí zařadit příslušná témata do předmětů jako je rodinná nebo občanská výchova?
A samozřejmostí musí být, že podobná tématika má být probírána maximálně citlivě a především s ohledem na věk i mentální vyspělost dětí.
Dvojnásob zde platí potřeba kvalifikovaných a dobře připravených učitelů.
Pokud se pak najdou rodiče, kteří si z jakýchkoliv důvodů podobné vzdělávání svých dětí nepřejí, myslím, že by jejich právo mělo být respektováno.
Nemyslím, že by nešlo organizačně zajistit, aby například byl příslušný předmět zařazen jako poslední vyučovací hodina, ze které bude dítě na žádost rodičů uvolněno, anebo si je rodiče rovnou ve škole vyzvednou.
Takže proč dělá zase MŠMT z komára nosorožce?
proč dělá zase MŠMT z komára nosorožce
Tak to snad už není ani trapný.
Ministerstvo nedokáže udělat ani běžného vemblouda.
Další neřízeně směřující bublina, která má odvést pozornost od podstatných problémů. Ignorant
Mám dojem, že ministerstvo nechce zanedbat varování dětí před zneužíváním po internetu (viz dnes na Tv Nova, snad i ve Střepinách..). Tohle ale žádný vyučovací předmět nezajistí, už jen proto, že co se vyučuje, to prostě zůstává vyučovací látkou, ne zcela z reálného života - myslím,že to tak nějak děti berou.
Mnohem přirozenější je promluvit si ve vhodnou dobu a ve vhodné atmosféře, neformálně, ať při občanské nebo rodinné výchově, nebo když k tomu nazraje situace v jiném předmětu. Takhle jsem se jednou při náhodné příležitosti rozpovídal o drogové zkušenosti z mého nejbližšího okolí, jak se z nevinného začátku vyvinuly komplikace.. osmáci poslouchali jako nikdy (pravidlo 4 vět bylo tehdy porušeno :) ). Dokonce se sami začali ptát, jeden přišel i o přestávce. Bylo to o důvěře a sdílení, a to je dobře. Sebelépe připravená hodina by to nemusela zajistit.
Proboha, hoďte na něj sítě!!!
(Včera bylo pozdě.)
Mimochodem, nesliboval, že až do úterý se bude léčit z kolapsu? Nebo to je jeden z příznaků?
Pokud se pak najdou rodiče, kteří si z jakýchkoliv důvodů podobné vzdělávání svých dětí nepřejí, myslím, že by jejich právo mělo být respektováno.
To se rozumí samosebou. Mít malé děti, rozhodně se v rámci etické výchovy ohradím proti všemu, co by ty drobečky mohlo v budoucnu ohrozit. Namátkou třeba pravdomluvnost, poctivost, pracovitost a další takové zvrhlosti. Také mám zásadní výhrady ke goniometrickým funkcím a shodě přísudku s podmětem.
Ostatně, jak se v takových výchovách klasifikuje? Jaká jsou kritéria pro stanovení míry zkompetentnění?
Okomentovat