Boris Cvek píše v článku na Britských listech: S hrůzou jsem si přečetl na Novinkách.cz návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV), podle něhož by učitelům na 2. stupni ZŠ mělo stačit bakalářské vzdělání a jakýsi "pedagogický kurz".
Z článku vybíráme:
Souhlasím s citátem pana Münicha, že vazba mezi skutečnou kvalitou učitele a jeho formální vzděláváním je malá. Cestou ven z tohoto problému však není zrušení vzdělávání učitelů, právě naopak: špatné formální vzdělávání je třeba zlepšit a zvýšit nároky na odbornou fundovanost i pedagogickou přípravu učitelů.
Mají-li mít učitelé autoritu a prestiž, musejí být vzdělaní a musejí se pokud možno dlouhou a náročnou praxí naučit pedagogickou teorii uplatňovat přímo ve třídách, nebo se takové teorie zbavit a hledat vlastní efektivní řešení (každý skutečný učitel je osobnost a učí jinak, po svém).
Návrh NERVu jde zcela proti té skutečnosti, že žijeme ve stále složitějším a dynamičtějším světě, v němž hrozí nová negramotnost lidí např. v předmětech tak klíčových pro ekonomický rozvoj moderní společnosti, jako jsou ty označované zkratkou STEM (Science, Technology, Engineering, and Mathematics).
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
16 komentářů:
Promiňte, ale to je nesmyslná otázka. Úpadek školství už je několik let. Nebude následovat. Už teď je jasné, že nejde jednoduše zastavit. To vám řekne každý učitel, který učí a vidí realitu.
Pokud opravdu navrhuje NERV bakaláře na ZŠ, tak to je úplný konec. Chápu, že je to ekonomicky zdánlivě výhodné řešení při nedostatku učitelů. Menší náklady na mzdu, více kantorů k dispozici (zaměstnáme nezaměstnané a mnohdy neschopné vysokoškoláky), menší náklady na vzdělávání kantorů.
Promiňte, ale s tím může souhlasit jen absolutní ignorant, který nemá o školství potuchy.
Výuka na ZŠ je vysoce odborná činnost především po stránce didaktické a pedagogické. Vyučující nemusí psát odborné práce v oboru, ale musí perfektně ovládat didaktiku. Pokud zde něco pokazí, už to nikdo po něm nenapraví.
Učím na střední škole a vidím kvalitu současných absolventů ZŠ. Většina nezvládá už ani elementární dovednosti, které byly dřív samozřejmostí. Je vidět odfláknutá metodika a nezvládnutá didaktika na ZŠ. A na SŠ musím začínat mnohdy didaktikou prvního stupně, aby žáci byli schopni něco zvládat. Ale 9 let se za 4 roky dohnat nedá.
Každý stupeň vzdělávání má svá specifika. Bohužel i někteří "odborníci" tohle nechápou. Učitel musí být perfektně připraven, jinak je jeho šance uspět před třídou nulová.
Dokonce bych se přimlouval pro magisterské studium i na MŠ. Dřív stačila střední pedagogická a učitelky mateřinek byly často perfektní, ale s poklesem úrovně SŠ a maturantů je realita úplně jiná.
Ekonomika není jen ušetřit! Ale rozumě investovat.
mira.k@centrum.cz
K výše uvedenému komentáři bych jen dodal že výuka na běžné základní škole (zvláště městské, velké, s integrací mnoha velmi problémových žáků) - to je úkol náročnější než se stát docentem v nějakém pedagogicko-psychologickém oboru na VŠ.
Materiální i personální podmínky, přemíra papírování, často primitivní zřizovatel, rodiče bez zájmu o školu, "proklientský přístup" atd. .... o tom nikdo nepíše.
Učitelé jsou przentováni jako úplní blbci s právem na základní plat. Když ale hovořím se VŠ ex-spolužáky z oblasti ICT a komunikací (na postech ředitelů obchodních zastoupení), shodují se na výši platu pro učitele: 200-300% současné reality. Zajímavé, že ?
Ten úpadek již nastal a jen se bude prohlubovat. Za málo peněz, málo muziky. Maturanti s dvouměsičním pedagogickým kurzem to nezachrání. Uvolnit 1,5 miliardy na odborníky z praxe ? Oni snad budou držet i dozory na chodbách a v jídelnách ? A jak v tarifu odlišíme, že například botanik pracující 30 let v botanické zahradě zvládne 30 pubertálních žáků ve třídě a učitel kvalitně pracující 30 let má kvalitně vedenou výuku a ten odborník bude mít na výplatní pásce o 10 000,- Kč více ?
Ignorant
Ale vždyť ono je úplně jedno, jaké kdo bude mít formálně vzdělání. Nadrtit se nazpaměť vývojovou psychologii nebo pedagogiku vůbec neznamená, že si z toho něco vezmete pro svou praxi. Fakulty by měly mnohem učit a ověřovat, jak si studenti vedou v praxi a zda mají pro učení předpoklady - ať mé dítě na 1. stupni učí člověk s pouhou VOŠkou, když vím, že ta VOŠ nechá absolvovat jen lidi, co umějí učit. Jenže žádná škola jen tak nepřitvrdí a nezačne vyhazovat, protože pak by s studenti přelili jinam, a to je méně peněz pro školu.
Jó, pokud se změny nedělají systémově tak se jenom bezhlavě skáče z extrému do extrému. Kdo ten pád zastaví (alespoň)? Těžko vězeňský psycholog. Ten je sice odborník, žel na zcela jinou lidskou aktivitu.
VM
Pro Honzu: no bohužel situace je taková, že pokud jsem maturoval v r. 1991 na gymnáziu - a těch gymnázií bylo kolem dvou na okres (dnes je jich asi 77 jen v Praze !!!) - pak se to s dnešním stavem maturit nedá srovnat. To co zvládli v pomaturitním studiu u druhé maturity dvacetiletí studenti - to dnes nezvládají často "bakaláři". Tak mě vaše tvrzení o VOŠkařích rozesmívá.....(Jen na okraj: Jinak mám gympl, vošku, 2x vš (6+3roky) - Mgr., specializaci,praxi 22let, z toho 11 let zcela MIMO školství, 1rok v cizině.Učit jsem začal jako středoškolák v 18ti letech, ještě před vojnou.)
Podle Zprávy o vývoji českého školství od listopadu 1989, č.j.: 25461/2009 – 20, publikované MŠMT jsou nárůsty počtů škol od roku 1990/91 do roku 2007/8 následující (čísla jsou vyčtena z grafu a tudíž přiměřeně zaokrouhlena):
Gymnázia
z 220 na 380 (přírůstek 160)
SOŠ
z 400 na 900 (přírůstek 500)
SOU
z 650 na 580 (úbytek 70)
Ze zprávy cituji:
"Po roce 1989 se v České republice rozšířila síť středních škol. Vzniklo velké množství většinou malých středních škol s poměrně roztříštěnou strukturou oborů, přičemž svůj vliv sehrál rovněž rozvoj nestátního (soukromého a církevního) školství a geograficky nerovnoměrný vývoj v jednotlivých krajích. Od roku 1991/92 můžeme sledovat prudký nárůst počtu středních odborných škol, jejichž počet začíná významněji klesat až po roce 1996/97, kdy střední odborné školy nenaplnily první ročník v důsledku zavedení povinné devítileté školní docházky do základní školy. Podobné tendence lze pozorovat i u gymnázií i u středních odborných učilišť, ovšem v mírnější podobě. Počet gymnázií je od roku 1999/00 víceméně stabilizovaný a k žádným výrazným výkyvům zde nedochází."
Každý si jistě udělá obrázek o tom, kde je největší problém sám.
Zajímavý je i pohled na vývoj podílů žáků nastupujících do jednotlivých druhů škol (zase od roku 90/91 do 2007/8):
Gymnázia
z 16% na 20%
SOŠ
z 27% na 42%
SOU s maturitou
z 5% na 8%
SOU bez maturity
z 52% na 30%
Úvahu o tom, kde je chyba opět ponechám na čtenáři.
Pavel
Obrázek si neudělá.
Počty škol nic moc nevypovídají. aby byl obrázek úplný, muselo by se doplnit i oborové rozložení SOŠ a množství soukromých škol (předevších obvchodních akademií a gymnázií)
Nárůst řady SOŠ v 90. letech byl způsoben rozčleněním řady škol. Např SOUz se přejmenovalo na a SOU a U a navíc založilo soukromou školu, aby mohlo učit šestkové obory, které pod ministerstvem zemědělství (na rozdíl od skol pod ministerstvem školství) normálně otevřít nemohly.Z jedné školy vzniklo v jedné budově škol několik.
Objevila se spousta soukromých Obchodních akademií.
SOU, které neotevřely maturitní obory buďto už zanikly, nebo mají velké problémy.
Takže problém je spíš v tom, podle čeho poznat kvalitní střední školu. Protože celostátní opatření většinou odnesou ty poctivé státní školy. Na soukromé školy má stát jen omezený vliv.
Jak poznat kvalitní školu. Zajímá to vůbec někoho?
mira.k@centrum.cz
V Litoměřicích už začli.
Na dříve prestižním gymplu nesoucím jméno po J.J. už soudružka ředitelka předběhla dobu. Třeba výpočetní techniku vyučuje středoškolačka, která má mnoholetou praxi v grafickém studiu. A je to. Co na to šprýmař Blaha?
Pro miru.k
Chápu, že počty nevystihují situaci úplně přesně. Proto jsem Vám tam také dal podíl na populaci.
Zveřejněná čísla jsou už i se soukromými školami.
Soukromých gymnázií je v ČR 78, církevních 20, krajských 272 a obecních 9.
Z 916 SOŠ zřizují soukromníci 239 škol, kraje 650.
Poznat kvalitní školu asi lze, ale je to na Nobelovu cenu. Muselo by se začít úplně od začátku, tj. od toho, co je kvalitní absolvent (a posuzovat nějak objektivně lidské kvality??). Nevím, nevím.
Co vím ale jistě je, že to nikoho na místech nejzodpovědnějších nezajímá.
Pavel
PS: Osobně si myslím, že nejobjektivnějším hodnocením kvality školy je trvalý zájem o studium na ni. Nic lepšího asi nevymyslíme.
to Pavel: Zájem o školu není právě ani omylem měřítkem její kvality. To je právě ten problém. Kupříkladu na technické obory se hlásí studentů málo, na to kolik bych jich bylo potřeba, na všelijaké kulturní antropologie, politologie, psychologie a sociologie se naopak hlásí mraky studentů. I já sám mám zkušenost ze studia dvou škol, z nichž na jednu se hlásí lidí málo a dnes berou 100% zájemců a na druhou se hlásí lidí relativně hodně a berou tuším asi 18%-27%. Přitom to první je Matfyz, to druhé IES FSV UK a náročnost studia i probíraná látka jsou naprosto nesrovnatelné ve prospěch Matfyzu. To, že o něco je veliký zájem, znamená spíše vysoký poměr očekávaných výnosů a vložených nákladů (ať už ve formě myšlení, nebo času stráveného učením).
To také Pavel, ale Doležal: Pardon, měl jsem na mysli zejména základní a střední školství.
Pavel
Ale u základních škol je to přece nesmysl. O nějakém výběru má cenu se bavit možná ve městech.
Ale kolik rodičů myslíte že je ochotno anebo časově či finančně schopno vozit dítě o 30 km dál do "lepší" základky?
A u středních škol pak panuje stejný jev, který popsal Pavel Doležel.
Vy už si nevzpomínáte na všechny ty "marketingové" a "manažerské" studijní obory, které se vyhrnuly krátce po revoluci?
A které pak povětšinou zásobovaly úřady práce?
Když se objevila technická lycea, jako, dle mého názoru, velice dobrý nápad, stalo se populární slovo "lyceum" a hned tu byla lycea zdravotní, ekonomická, atd.
Dneska je třeba hodně populární slovo "design".
V okolí ho učí asi čtyři školy.
O zájemce nemají nouzi.
Vesměs jde o přelakovanou výuku Corell Draw, anebo "kreslení" povýšené na studijní obor.
O praktické uplatnitelnosti na trhu práce si udělejte představu sám.
Hlavní motivace škol je jasná - umělecké obory mají vyšší normativ a tak vám stačí třeba jen 15 dětí ve třídě. :-(
Nemluvě o faktu, že nejvyšší zájem je a bude o gymnázia, i kdyby jejich pedagogický sbor stál za pendrek jako celek.
Naopak i skvělé učňáky jsou téměř na vyhynutí.
Zájem o studium je fakt dost špatné kriterium pro posuzování kvality školy.
Obzvláště, pokud vztahy na "trhu" jsou z předchozích let silně defornmované.
Pro poste.restante:
Všimněte si, že jsem psal trvalý zájem o školu! Sám jste konstatoval, že na marketing a management nebo na lycea už žáci nechodí. Asi to pochopili.
A znám i několik osmiletých gymnázií kam přestali žáci chodit. To není jen tak. Asi tam bylo něco špatně.
Víte, oni ani obyčejní lidé nejsou blbí. Často se nechají nalákat nebo dokonce napálit, ale je jen otázkou času, kdy prozřou.
A i když se mnou asi nebudete souhlasit, o gymnázia (samozřejmě také ne o všechna) je zájem trvalý, protože ať si říkáte co si říkáte, většina je dostatečně kvalitních.
A pokud jde o ZŠ, myslíte, že nejbližší dobrá ZŠ je od Vámi zmiňované vesnice 30 km? Tak to je smutné! Já třeba znám vesnickou ZŠ, do které v době její největší slávy jezdila spousta žáků z okolních měst. Asi byla kvalitní, když to rodičům stálo za to. Jestli tam ještě jezdí, nevím. Mám jiné starosti.
Jinak, já na tomto kriteriu nijak zásadně netrvám, jen nevím, jak jinak kvalitu školy měřit a nikdo z Vás, můj návrh kritizujících, nic jiného nenavrhl.
O tom, že státní maturity nebo testování v 5. či 9. třídách budou měřítkem kvality škol velmi pochybuji. To ale nic nemění na tom, že toto testování v rozumném provedení považuji za pro školství prospěšné.
Zdůrazňuji - v rozumném provedení.
Pavel
V té rozumnosti bude nejspíš jádro pudla.
Ono by se našlo i několik kritérií, podle kterých by bylo možno kvalitu školy posuzovat, ale nelze vypíchnout jedno či dvě a myslet si, že máme univerzální měřítko.
Vždy je třeba, aby rozumní byli především ti, kdo budou posuzovat a aby rozhodovali se znalostí problematiky a souvislostí.
Kde takové ovšem vzít, to kdybych věděl.
Vaše kriterium dlohodobého zájmu o studium na škole není primárně špatné, protože jde vlastně o jakýsi komplexní abstrakt.
Lidé si už dokáží sami zdůvodnit proč a nemusí si to podrobně rozpitvávat.
Přesto ale trvám na tom, že i velmi podprůměrné gymnázium - myšleno mnohem horší, nežli je průměr gymnázií, bude mít stále větší přetlak zájmu o studium, nežli špičkové učiliště ve stejném městě.
(Mimochodem zájem o lycea nijak dramaticky neklesl. Ani o ty pseudolycea - bohužel.)
Má totiž smysl srovnávat pouze srovnatelné. Tedy gympl s gymplem, SOŠ se SOŠ, atd.
Roli může hrát navíc spádovost, dostupnost, atraktivita oboru atd.
Také jsem slyšel o základce, které hrozilo zrušení a tak ji obec dotovala jak mohla. Obědy za pár kaček, příspěvky na pomůcky, ...
Děti do ní opravdu začali dávat i rodiče z okolních obcí.
Jinak téma kvality škol jsme na tomto i jiných fórech pitvali již mnohokrát.
Vždycky nakonec půjde o soubor mnoha kritérií.
Jedním z mnoha možných je i tzv. "přidaná hodnota studia".
Já si ale primárně myslím, že honba za srovnáními, žebříčky a podobně je prostě pitomost.
My nepotřebujeme sestavovat žebříčky škol.
Jaký význam pro mne má informace, že gymnázium v sousedním okrese je o tři stupínky lepší, než to, kam jsem dal dítě?
K čemu je mi informace, že nejlepší v republice je nějaký gympl v Praze? Kvůli tomu se tam stěhovat nebudu.
My potřebujeme spíše detekovat školy, které jsou špatné, anebo ty, které mají problémy. A to nikoliv proto, abychom je zavřeli, ale proto, abychom jim pomohli.
Naprosto souhlasím s posledním tučným odstavcem.
Ne úplně souhlasím s tvrzením:
"Přesto ale trvám na tom, že i velmi podprůměrné gymnázium - myšleno mnohem horší, nežli je průměr gymnázií, bude mít stále větší přetlak zájmu o studium, nežli špičkové učiliště ve stejném městě."
Pavel
Okomentovat