Nedávné rozhodnutí Rady Jihomoravského kraje (JMK) směřuje k rušení několika osmiletých gymnázií. Pan hejtman Michal Hašek rozhodnutí, na nátlak rodičů, do březnového zasedání zastupitelstva JMK pozastavil. Mezi postiženými školami jsou i takové, na které se hlásí násobně více uchazečů, než lze přijmout a jejichž absolventi mají nadprůměrné výsledky. Návrhy Rady JMK odmítáme. Je nezbytné nejprve a celostátně jednotně stanovit kritéria spojená s činností, která je školám vlastní: tedy jak učí a co absolventi umí. Cokoli jiného je nekoncepční a umožňuje to preferovat zájmy, které do procesu nepatří – dbejme především zájmu nadaných studentů a jejich oprávněného požadavku na kvalitní vzdělání.
Ministr školství Josef Dobeš plánuje rušení osmiletých gymnázií v celé zemi. I když v dlouhodobém záměru vzdělávání z roku 2008 bylo stanoveno, že v nich bude studovat asi 10% populace z daného ročníku, je prý nutné tento počet zredukovat na polovinu. Toto socialistické plánování ostře odsuzujeme a to tím více, že plánuje osudy mladých lidí. Víme, že požadavkům kvalitního, tedy nutně náročného vzdělání může vyhovět jen nevelká část populace a že studentů v ročnících absolutně ubývá. Také však platí, že zatímco v jednom ročníku může být nadaných méně, v jiném zase více. Jednejme v duchu slov M. Thatcherové: „Vláda musí zavést takový systém, aby každý mohl rozvíjet svůj talent.“. Pokud by tato vláda nepodporovala schopné (na základě zcestné myšlenky, že všichni musí být stejní), pak je to vláda špatná! Místo kvót nechť je konečně řádně připravena jednotná náročná státní maturita. Každý, kdo dané podmínky splní, má mít na kvalitní vzdělání nárok, přestože se nevejde do nadekretovaného počtu.
Úbytek státních škol mohou nahradit školy soukromé. K tomu však nelze směřovat zavíráním již naplánovaných tříd Radou JMK. Nemáme právo odepsat řadu ročníků nadaných studentů, což by se právě v důsledku radikálního postupu stalo. Máme další výhrady, které nekoncepčnost podtrhují. Z nich uvádíme:
- Neušetří se – normativně přidělované přímé náklady na vzdělání se pouze přesunou na základní školy, popř. soukromá gymnázia, úspora provozních prostředků bude minimální, výdaje na energie a vodu se téměř nezmění.
- Způsob rozhodnutí – nic nebylo předem projednáno v příslušných výborech a komisích zastupitelstva JMK, ani s řediteli gymnázií, samosprávou a rodiči.
- Opatření je diskriminační, nedává rovné příležitosti a popírá proklamovaný rozvoj venkova.
Za Městské sdružení Konzervativní strany Brno, RNDr. Svatopluk Kalužík, předseda
33 komentářů:
"Ministr školství Josef Dobeš plánuje rušení osmiletých gymnázií v celé zemi."
Konečně krok správným směrem!
Vznik velkého počtu osmiletých gymnázií po roce 1990, který byl zdůvodňován historickou tradicí první republiky byl jen krátkozrakou politikou. S odstupem času 20 let musí vidět drtivá většina pedagogické veřejnosti, že:
1) díký odlivu "mozků" ze základních škol do víceletých gymnázií klesla motivace zbylých žáků v ZŠ téměř na nulu. Rapidně tím poklesla úroveň výsledků v základních školách v celé ČR.
2) díky tomu, že gymnázia měla ze začátku spoustu uchazečů a mohla si vybírat, čímž získala ty nejlepší žáky, nemusel být vyvíjen žádný velký tlak vedení škol na moderní výukové metody a formy. Pedagogové zde učili většinou "po staru", tedy frontálně s vysokými nároky na encyklopedické znalosti žáků, kteří díky svému nadání a talentu stačili přednášenou látku chápat a naučit se jí. Gymnázia "usnula na vavřínech".
3) díky klesající porodnosti dětí v ČR a stejnému počtu středních škol, včetně víceletých gymnázií, se do všech těchto škol dostávají stále slabší žáci, hlavně proto, že úroveň na základních školách šla nezadržitelně dolů.
4) díky představám drtivé většiny rodičů, že jejich potomek je malý génius a musí studovat, neboť na chléb vezdejší se těžko rukama vydělává a nejlépe placené profese jsou lékaři, právníci a bankéři, snaží se svoje ratolesti protlačit na gymnázia, nejlépe víceletá. Protože však dětí ubývá, dostávají se na tyto školy žáci i s trojkami. A ejhle i na gymplech vzniká v poslední době problém se vzděláváním žáků. A co teprve střední odborné školy a nedej bože střední odborná učiliště!! Popravdě řečeno lituju ty nebožáky učitele jak na učňácích musí mnohdy doslova "krotit jako divou zvěř".
Pokud ministersvo zruší VŠECHNA osmiletá (nejlépe i šestilétá) gymnázia v celé ČR a polonaplněné střední odborné školy ktomu,a to většinou v menších městech, prospěje to ozdravení českého školství. Sice to možná bude chvíli trvat, ale určitě za čas se vyhrabeme na žebříčku vzdělanosti alespoň o příčku výš.
rušení osmiletých gymnázií v celé zemi
Osobně se domnívám, že je třeba postupovat zcela opačným směrem a osmiletá gymnázia transformovat do gymnázií čtrnáctiletých.
Vyluxování tzv. tahounů by se zrealizovalo už na úrovni mateřských škol. Školy základní by se přestaly cítit ukřivděné a byť částečně by se vyřešil problém nedosratku míst v mš.
p.s.
Ten překlep jsem neopravil úmyslně, neboť mi to přijde jako zdařilá slovní hříčka.
Osmiletá gymnázia osobně považuji za dobrý nápad. Talentům se věnuje péče ve sportu i v umění, tak proč ne i v inteligenci?
Jenže by měla být postavena opravdu na principu nadání a nikoliv na "penězích za hlavu".
Když náročné přijímací zkoušky udělá třeba jen 20 dětí, proč je musí ředitel doplnit na 30 kusů?
Inu, protože ho k tomu tlačí normativ.
Negativní dopady na základky jsou zřejmé.
Je to také otázka spádovosti a dopravní dostupnosti. Uvědomme si, že se bavíme o jedenáctiletých dětech.
Že budou ZŠ a některé SŠ proti, to je vcelku logické.
I ony mají peníze za hlavu žáka.
A jejich učitelé by také rádi učili i chytré děti.
Otázka je, zda ještě vůbec uvažujeme i o tom, co je výhodné pro společnost, pro stát.
Anebo jsme už jen pouhý spolek jednotlivců a individualit, které jen shodou okolností žijí na stejném území? Dokud se nenajde lepší místo v zahraničí.
P.S.:
Hejtman Hašek rozhodnutí rady nezrušil na nátlak rodičů, ale aby napravil nesmysl, se kterým přišel radní (a senátor) Juránek cca 14 dnů před oficiálním termínem zveřejnění podmínek pro přijetí. Což bylo opravdu dosti neslušné vůči rodičům i dětem.
poste.restante řekl(a):
"Negativní dopady na základky jsou zřejmé." a dál:
"Že budou ZŠ a některé SŠ proti, to je vcelku logické.
I ony mají peníze za hlavu žáka.
A jejich učitelé by také rádi učili i chytré děti."
Nejsem učitelem žádné z výše citovaných škol, ani jiných například soukromých škol, jsem pouze logicky uvažující člověk, který už leccos pamatuje.
Jak vysvětlit jinak zhoršující se úroveň vzdělanosti národa, oproti dřívějším dobám, když dříve žáci ČR byli přece jen na žebříčku vzdělanosti kdesi výš a nebyla víceletá gymnázia.
Dávám za pravdu pisateli(lce), v jednom:
"Když náročné přijímací zkoušky udělá třeba jen 20 dětí, proč je musí ředitel doplnit na 30 kusů?
Inu, protože ho k tomu tlačí normativ."
Ale co s tím? Když je státní kasa prázdná a ve školství, alespoň v poslední době jde ekonomika vždy proti pedagogice a bohužel ta první vždy vítězí!
Vím, že to dobré není. Libilo by se mi učit ve třídě s 20, nebo ještě méně žáky, ale má na to náš zbídačený stát?
Jak tedy řešit tuto situaci a co možná nejrychleji, aby se dále nesnižovala úroveň vzdělanosti společnosti?
Myslím, že je poměrně dost soukromých víceletých gymnázií, která nikdo rušit nebude. Jejich dopravní obsužnost je poměrně také slušná, jejich
úroveň snad "pohlídá" státní maturita.
Chápu sice, že ne každý rodič má na to,aby jeho dítě studovalo na soukromé škole, ale to samé bylo už za první republiky, která mnohdy slouží jako historický vzor, a také tehdy studovali žáci z chudých rodin na soukromých školách. Jejich rodiče se tehdy dokázali uskromnit, což by byl asi dnes trochu problém.
PS.
A hejtman Hašek? Ten chce jednak kandidovat na předsedy ČSSD a ve 2012 budou volby do krajů, takže je na bíledni, že nechce rozčílit velkou rodičovskou veřejnost nějakými nepopulárními kroky.
Pokud je mi známo, v Jihomoravském kraji je značné množství i dalších polonaplněných SOŠ a SOU, které se potácí mezi "životem a smrtí", bylo by je záhodno zrušit, protože navíc v nich někde sedí i ředitelé-důchodci.
A JmK nedělá vůbec nic, pokud je k tomu někdo nedonutí.
Poste.restante píše:
Talentům se věnuje péče ve sportu i v umění, tak proč ne i v inteligenci?
Ano, jenže kolik je sportovních a uměleckých gymnázií? Sportovních snad pár je, ale uměleckých..? nevím o jediném. Zde se musí talenty rozvíjet jaksi mimoškolně.
Kdyby měl hejtman Hašek tolik odvahy k nepopulárním krokům, jak má mininstr Dobeš, už by si musel lízat rány od nespokojených rodičů studentů a dávno by ležel na kapačkách.
Jenže takhle si zachrání kůži v JmK, zato zbytek republiky ho odsoudí. Lidi už si dnes dovedou dát pět a pět dohromady.
Hašek - Ten chce jednak kandidovat na předsedy ČSSD a ve 2012 budou volby do krajů, takže je na bíledni, že nechce rozčílit velkou rodičovskou veřejnost nějakými nepopulárními kroky.
Předsedu ČSSD volí delegáti sjezdu a ty bude názor veřejnosti zajímat až sekundárně.
Krajské volby, to je jiná.
Všimli jste si, že už několik let mluvíme o problémech souvisejících s naddimenzovanou sítí škol, ale přitom se skoro nic neděje?
Inu pořád je totiž před nějakými volbami a nikdo nechce naštvat voliče.
Jediný, kdo tak doposud na neřešení situace opravdu tvrdě doplácel byla SOU a SOŠ.
A poklesem úrovně vzdělání pochopitelně my všichni.
Ano, jenže kolik je sportovních a uměleckých gymnázií?
Opravte mne, jestli se pletu, ale ZUŠ a konzervatoře nejsou náhodou placeny z veřejných zdrojů?
Já vím, že jde o jinou část vzdělávacího systému, ale patří snad také pod MŠMT, ne?
Jak vysvětlit jinak zhoršující se úroveň vzdělanosti národa, oproti dřívějším dobám, když dříve žáci ČR byli přece jen na žebříčku vzdělanosti kdesi výš a nebyla víceletá gymnázia.
Promiňte, ale obviňovat osmiletá gymnázia primárně z poklesu úrovně vzdělanosti je pitomost.
Vliv odchodu "tahounů" ze základních škol může hrát roli lokálně, ale prostě nemůže být tak velký v celé republice.
Jestli někde vidím příčinu, pak jednak v experimentech, které politici s naším školstvím v minulých letech prováděli, ale především v normativním financování, které je hlavní motivací všech špatných kroků.
Jak tedy řešit tuto situaci a co možná nejrychleji, aby se dále nesnižovala úroveň vzdělanosti společnosti?
Mohl bych odpovědět cenou jedné předražené armádní či jiné státní zakázky.
Mohl bych spočítat všechny nesmyslně provedené kroky v rezortu školství, které stály opravdu hodně, počínaje miliardovou státní maturitou a pokračujíce expanzí "takyvysokých škol" a "středoškolských tiskáren maturitních vysvědčení".
Ale nejdůležitější příčina je jinde.
Dokud nepochopí celá společnost, že naše děti a jejich vzdělání jsou zárukou naší budoucnosti, nic se nezmění.
Dokud se budou "celebrity" chlubit trojkami z chování a novináři ukájet své komplexy v článcích o hloupých "pančelkách", dokud se budou na pedagogické fakulty hlásit jen studenti, které by jinam nevzali a dokud budou profesi učitele vykonávat jen ztroskotanci anebo poslední zbytky nadšenců, nic se nezmění.
Ale pro zčátek bych začal navýšením podílu prostředků do školství alespoň na průměr EU.
Vzdělávání se musí stát prioritou skutečně a nejen na papíře vládních prohlášení.
Kraje naprosto jasně ukazují, že nejsou schopny samostatně zodpovědně provádět vzdělávací politiku na úrovni středních škol. Pravomoci svěřené se zřizováním a řízením středních škol by jim měly být odebrány. O síti středních škol by mělo rozhodovat ministerstvo. Podkladem by měla být veřejně dostupná analýza vzdělávacích potřeb, demografického vývoje, vývoje zaměstnanosti nejen z pohled krajů, ale evropských trendů. K oponentuře analýzy by měly být přizvány zainteresované strany, včetně škol, rodičů, zaměstnavatelů v místě. Následně vytvořená koncepce sítě středních škol by měla procházet stejnou oponenturou. Připomínky by měly být řádně vypořádány.
Ad 17:49
Neboli stará dobrá centralizace. Ano, v rozumné míře mi to přijde správné. A mohlo by to proniknout i do jiných rezortů státní správy.
Kraje jsou jen průtokáče, kterými tečou státní peníze (taky moje peníze z daní) na neřiditelný systém středních škol.
Primárně nejsem odpůrce osmiletých gymnázií, ale k redukci asi bude muset dojít, pač klesá počet dětí a nebude lépe. Viděl bych tak jedno osmileté gymnázium na průměrný okres. Vše pro studenty, kteří jsou skutečně nadaní a na ZŠ by se nudili a otravovali. Tedy žádní dvojkaři, trojkaři a skrytí čtverkaři. Samozřejmostí by měly být náročné přijímací zkoušky.Bohužel jsou i taková osmiletá gymnázia, která nenaplní ani třídu na počet 30 a jejich výchovný poradce obíhá základní školy, aby dali své děti k nim. Přesto loni sousední osmileté gymnázium obsadilo jen 23 míst. Studenti jednoduše došli. Může, ale nemusí to být vyjimka.
Ignorant
Někdy si říkám, že ti amíci s jejich tisícihlavými high-school a school-busy možná dělají menší blbost než my, kteří chceme v každém městečku nad 6 000 obyvatel aspoň jednu střední školu.
Většinou proto, že jsme hrdí na její historii atd.
Víte, já mám ty malé školy také rád. Ale efektivní to asi zrovna není.
Trochu mi to připomíná situaci, když armáda zavírala kasárna...
Pánové a dámy,
házet vinu na osmiletá gymnázia ( a někdy i na čtyřletá) je to nejjednodušší, ale je to pouze účelové chování lobbistických skupin, kterých je nemálo (ZŠ, SOU, SOŠ - ti všichni chtějí jejich žáky, firmy a jejich průmyslové a bůhvíjaké svazy - ti chtějí levnou pracovní sílu, levicoví politici - ti chtějí své voliče atp.
Dále se to hodí jako výborné alibi k tomu, abychom nemuseli pracně hledat opravdové příčiny problémů našeho školství a řešit je.
Tak si nelžeme do kapsy.
Spousta uváděných argumentů je nepravdivých, čistě účelových, vycucaných z prstu.
Vždyť:
1) Osmiletá gymnázia existovala ve stejném počtu i v dobách, kdy jsme se umísťovali v testování PISA na špici. Stačí se podívat na delta.uiv.cz a počty škol si najít.
2) Zcela největšího propadu v mezinárodním testování dosáhli v TIMMS žáci 4. ročníků, které jsou ještě "nevykradeny" od tahounů. Ti klesli dokonce hluboko pod průměr OECD.
3) Z testů PISA vyplývá, že 80% rozdílů ve výsledcích žáků základních škol je způsobeno rozdíly v rámci školy, nikoli mezi školami. (Viz. dále o vnitřní diferenciaci ZŠ.)
4) Učiliště a SOŠ nemají žáky, ale ne kvůli gymnáziím. Stačí se podívat na to, kolik od revoluce přibylo jednotlivých škol. Gymnázií sice přibylo 160 (z 220 na 380), ale podíl gymnazistů v populaci se zvýšil pouze o 4% ze 16 na 20%.
ZATO SOŠ PŘIBYLO 500!!! Ze 400 na 900 a podíl jejích absolventů ve společnosti vzrostl z 27 na 42%.
Učilišť opravdu ubylo, ale jen nepatrně - o 70, z 650 na 580 a podíl vyučených klesl z 52% na 30%.
5) Za pokles úrovně maturit také nemohou gymnázia. Podíl na nich maturujících vzrostl od revoluce jen o 4%, je dnes cca 20%. Zato na SOŠ a SOU dnes maturuje 50% populace (dříve to bylo jen 32%).
6) Vytvořit jedno osmileté gymnázium na okres je naprostý nesmysl. Dojezdové vzdálenosti do něj budou tak veliké, že tam nadaní žáci ze vzdálenějších obcí nebudou moci dojíždět. Je jim 11 a do okresního města se z mnohých obcí jezdí déle než hodinu. Díky dojíždění se toto vzdělání stane nedostupným i pro žáky ze sociálně slabších rodin.
...
7) O vykrádání tahounů by ZŠ neměly vůbec hovořit. Osmiletá gymnázia mají nyní 11% podíl na populaci. Tzn. berou 2-3 žáky ze třídy. Ale téměř každá ZŠ uskutečňuje tzv. vnitřní diferenciaci. Tj. zakládají si třídy pro nadané, případně třídy matematické, jazykové, sportovní, tzv. gymnaziální a já nevím jaké. Sami si tak z obyčejných tříd dělají zbytkové. A aby toho nebylo dost, berou na základě přijímacích zkoušek žáky i okolním školám. Takové počínání je dost možná i v rozporu s legislativou.
8) Péči o talenty nelze vnitřní diferenciací ZŠ zajistit.
Vnitřní diferenciace, zejména typu nadaní x "hloupí", je zcela něco jiného než odchod části žáků na osmiletá gymnázia. Selekce nadaní x "hloupí", kterou kolem sebe vidím ve školách bohužel ještě stále dosti často, páchá na dětech neuvěřitelné škody! Žáci "hloupí" se začnou považovat za hloupé (dokonce se na to i začnou hromadně vymlouvat - "my jsme ti hloupí"), za hloupé je považují i ti "nadaní" ze sousední třídy a nakonec i samotní učitelé. Což samozřejmě vede k velmi "dělné" atmosféře a k těžkému poškození "hloupých" i "nadaných" žáků. Při specializacích (matematické, jazykové atp.) tento efekt bohužel nastává také, jen v trochu slabší míře.
Při odchodu pár (třeba někde i více) žáků ze třídy na osmileté gymnázium tento jev nenastává. Žáci, kteří na ZŠ zůstávají, nepřevezmou pozici "já jsem ten hloupý" ani tam není nikdo, kdo by ho za toho hloupého považoval (až na některé učitele - aspoň to tak v diskuzích občas prezentují, že jim tam zůstávají ti dále nevzdělavatelní).
9) Osmiletá gymnázia nijak masově neberou trojkaře a čtyřkaře. Celorepubliková čísla mi bohužel nejsou známa, ale udělal jsem si průzkum v našem kraji. Ten jednoznačně ukázal, že žáci s trojkou (neřku-li s horším prospěchem) jsou přijímáni velmi, velmi výjimečně. O důvodech jejich špatné známky z jednoho předmětu lze spekulovat, ale jejich špatné studijní předpoklady lze za nimi hledat až na posledním místě. Naprostá většina přijatých žáků má naopak samé jedničky.
Tvrzení je viditelně ničím nepodložené a účelové. Stačí se podívat, kolik žáků má v 5. třídě na vysvědčení trojku. Je jich minimum.
A tak bych mohl pokračovat, ale dál byste už asi nečetli :-)
Soudný čtenář si jistě obrázek udělal.
Pavel
Po důkladném přečtení všech uvedených příspěvků bych si dovolil udělat stručný závěr, který bych s trochou nadsázky nazval:
"Ministrovo desatero"
1) zrušme 160 gymnázií a 500 SOŠ
2) zakažme zákonem diferenciaci žáků na ZŠ na "chytré" a "hloupé"
3) uštřené peníze "nalejme" do zbylých škol, hlavně na jejich dovybavení,
kantorům moc přidávat nemusíme, bude jich dost velký výběr ze zrušených škol
4) zaveďme rekonkurzy na ředitele, aby "nechrápali na vavřínech", mnohde až do 65 a i více let
5) kantory bez práce v produktivním věku a ty, kteří za něco stojí, zaměstnejme na zbylých školách (výměnou za "nemakačenky", kteří jsou ve školství jen kvůli červenci a srpnu)
6) kantory, ředitele a jiné pracovníky škol, kteří pracují a současně berou důchod pošleme na zasloužený odpočinek a v případě jejich zájmu dále pracovat, ať si jdou přivydělat do soukromého sektoru, nikoli státního. Tenhle bod bych rozšířil obecně na všechny státní zaměstnance.
7) Na všech studijních oborech s MZ zaveďme důsledně pořádné přijímací zkoušky. Kdo je neudělá, ať jde na SOU.
8) Na ZŠ konejme každoročně srovnávací testy, které po určité době vyhodnotíme a na základě jejich výsledků rozhodněme co dál se školami, které trvale (alespoň pět let po sobě) vykazují špatné výsledky.
9) Na SOŠ praktikujme to samé s ohledem na státní MZ a na SOU podobně s ohledem na JZZZ (jednotné zadání závěrečných zkoušek = obdoba státních maturit) Jen na vysvětlenou již běží řadu let a myslím, že většina SOU se jí zúčastňuje.
10) A kantory, ředitele, a zbylé pracovníky bez práce? Ty nabídněme firmám a bůhvíjakým svazům - kteří chtějí levnou pracovní sílu, a levicovým politikům - kteří chtějí své voliče.
Váš ministr :-)
Pavel
5. března 2011 22:51
Milý Pavle, ideální bude zřejmě plně zavést americký systém školství ! Zdá se mi plně demokratický. Dvojkolejná selekce českého vzdělávacího systému je zřejmě špatná. Jen mě zajímá jakýpak je vlastně rozdíl mezi RVP pro gymnázia osmiletá a základní školy ? Bývalý učitel
Ono by pro nápravu věcí pro začátek stačilo, kdyby nám PánBůh (kdo jiný, když rodiče nechtějí a škola nechce nebo nemůže) děťátka zkompetentnil v tom, aby se chovaly podle aspoň některých přikázání. Ona je totiž výchova fakt na samém počátku všeho dalšího.
S tímto s Vámi pane Dave musím souhlasit, ale jaké máme možnosti ? Spíš mě to připadá, že ten kdo nemá trojku z chování není "in". Tedy dáme trojku, popřípadě nahlásíme záškoláka sociálce a již jsme na ZŠ naprosto bezzubí. Musíme sklopit hlavu a podle příkazu paní ředitelky zdravit ve škole všechny příchozí jako první, i když jsou o 20 let mladší. Toto je bohužel nadnesená realita. Ignorant
podle příkazu paní ředitelky zdravit ve škole všechny příchozí
Tak není to s naší mládeží tak špatné, jak mnozí škaredohlídi tvrdívávají.
Pořád ještě se mi nestalo, že by mi žák na pozdrav neodpověděl.
Název článku vychází z vědomě chybné premisy, že školy jsou rušeny „bezhlavě“.
Jakožto článek demagogický a účelový je přitom samozřejmě mnohem bezhlavější, protože nepředkládá žádnou koncepci ani analýzu. Jeho cílem je pouze chránit zájmy úzké skupiny rodičů, a to ke škodě celku.
Hejtmanu Haškovi opravdu neslouží ke cti, že analýzami podložené rozhodnutí orgánů kraje pozastavil. Jeho rozhodnutí je populistické a nemá odborné pozadí. Ohlíží se jen na hlasy voličů a zájmy úzké skupiny vlivných lidí.
Je jistě správné podporovat mimořádně nadané žáky. Existuje ale skutečně tolik „mimořádně nadaných“ žáků, jako jich odchází na VG?
A co nepřímé konsekvence tohoto Haškova přístupu? Ty počty studentů nastupujících každý rok na vysoké školy? Když tam odchází více, než 60% populačního ročníku, tak to znamená, že na VŠ nastupují i studenti s IQ pod 100 body. Opravdu tohleto jejich studium potřebujeme? A opravdu ho chceme platit svými daněmi?
Petr S.
Petr S.
Jistá míra demagogie je při prosazování vlastních záměrů bohužel běžná.
Ostatně vy se jí dopouštíte také.
Odkud víte, že rozhodnutí JM kraje bylo založeno na analýzých a koncepčních rozhodnutích?
Co když bylo stejně nekoncepční a lobistické?
Co když Vám řeknu, že materiál který, pan Juránek předložil do rady nebyl vůbec projednán ve školské komisi a neopírá se ani o stanoviska školského odboru krajského úřadu a že původní koncepce byla jeho rukou svévolně překopána.
Jak by jste z hlediska koncepčnosti hodnotil otevření nového čtyřletého maturitního oboru Kynolog, ke kterému došlo na jedné škole v JM kraji letos?
Koncepční podle mne je, když kraj přijme rozhodnutí o zrušení VG od dalšího školního roku a nikoliv témeř v pololetí, když se školy, ale hlavně žáci a jejich rodiče půlroku připravují k přijímacím zkouškám.
O motivech rozhodnutí hejtmana Haška můžeme spekulovat, ale tento jeho krok považuji za obyčejně lidsky slušný.
O podílu studujících na VŠ můžeme diskutovat.
Existují v zásadě 2 koncepce VŠ studia - výběrová a masová.
Osobně dávám přednost kvalitní středoškolské přípravě, která donedávna produkovalo absolventy srovnatelné s produkty bakalářského studia na západ od nás. A studium na VŠ spíše pro opravdu nadané studenty, kterých asi nebude 60 %.
Ale respektuji i názory zastánců masifikace VŠ studia.
Kromě toho cca 15 let je celý systém postaven na dogmatu o nízkém procentu absolventů VŠ studia v populaci.
To nejde ze dne na den spláchnout.
Jeden rok už tu nic neřeší, pokud ovšem někdo chce změnu koncepce opravdu prosadit.
A tím si nejsem vůbec jist.
Kdybych chtěl způsobit totální chaos, odevzdanost, beznaděj a zmar ve ěkolství, opravdu nevím co bych dělal jinak než MŠMT.
VM
Na problematiku víceletých gymnázií je třeba se podívat z více stran. Jistě, ve velkých městech si odebírají menší procento žáků ze základních škol, ale na malém městě se procento odchozích reálně pohybuje okolo 20-25%. V té chvíli se samozřejmě nedá hovořit o výběrové škole pro nadané, ale jen o lepší základce. Jak jinak hodnotit gymnázia "vegetující" na populačním ročníku 120 - 150 žáků a vytvářejících třídy o 30 žácích? Základem základního školství by měly být kvalitní základní školy (schopné se často věnovat i nadaným žákům) a pouze ve větších (okresních) městech zřizovat 1 třídu mimořádně nadaných žáků. Situace je obdobná jako s lékaři - taky na každém městě nejsou všichni specialisté, ale musí se dojíždě. Jsem jednoznačně pro existenci osmiletých gymnázií, ale jen těch vyjímečně kvalitních, nikoliv parazitujících na základkách v malých městech (cca. do 15000 obyvatel). Že takováhle koncepce je životaschopná dokázali již komunisté za totáče - proč jsme dříve byli na špičce vzdělanosti a nyní naopak. A dalším problémem je pak jednoznačně přemíra SOŠ a neexistence náročných přijímacích zkoušek - copak bývalo možné, aby na maturitní 4letý studijní obor bývali přijati žáci se čtyřkami? Takovéto školy je třeba zavřít, neboť se do nic jen zbytečně cpou peníze. A zaklínání se dojezdností je také o ničem. Podívejme se, kam vedl trend střední škola do každého městečka ..., na každou školu spoustu studijních oborů ...
Pane Šatro, nevím kam na taková čísla chodíte. Zase jen manipulujete!!!
Já mám k dispozici čísla za náš kraj, který je v podílu odchodů dokonce lehce nadprůměrný a nemohu Vaše tvrzení potvrdit. V celém kraji je pouze 6 obcí, které splňují Vaše parametry (větší než 20% podíl). Ve 3 z nich vůbec není gymnázium.
Pavel
PS: Zkuste si s 11-letým dítětem dojíždět každý den více než 2 hodiny (hodinu tam a hodinu zpět) k lékaři do okresního města a začnete o dojíždění mluvit jinak. To Vám garantuji.
ážený pane anonyme, s čísly nemanipuluji, ale je to konkrétní fakt v Karlovarském kraji. A budu i nadále tvrdit, že je nesmysl dojíždět s 11letým dítětem někam do okresního města, aale je nutné v menších městech mít kvalitní základní školy, které jsou schopné se nadaným žákům věnovat. Navíc při současné přebujelosti SŠ není v silách menších měst udržet kvalitní SŠ a jednotřídní osmileté gymnázium je opravdu jen mrhání penězi. Navíc v málopočetném sboru nelze ani na 100% zajistit plné aprobované pokrytí všech předmětů. Pro spoustu rodičů je osmileté gymnázium pouze zaklínadlo, kterým zdůrazňuje své lepší společenské postavení mezi ostatními. Existuje řada ZŠ, které jsou schopné nabídnout velmi zajímavou alternativu k osmiletému gymnáziu.
P.S. Škoda, že jste jen anonym :-(
Vážený pane Šatro, jestli je to konkrétní fakt, jistě můžete poctivě uvést kolika konkrétně obcí s plně organizovanou ZŠ se to ve Vašem kraji týká.
U nás je to v 6 ze 78 obcí. To myslím činí problém téměř zanedbatelným. Rozhodně ho není třeba řešit plošným zrušením poloviny osmiletých gymnázií.
Děkuji za informaci. Dost mne to zajímá.
Pavel
PS: Nejsem o nic větší anonym než Vy.
PPS: Jak víte, že je pro spoustu rodičů osmileté gymnázium zaklínadlem, kterým zdůrazňují své lepší společenské postavení? Máte na to nějaké exaktní výzkumy nebo je to jen Váš dojem?
Milý Pavle, pocházím z vesnice a tak vím, co je to dojíždět a taky jsem celý život do škol jezdil. Toto bych opravdu neřešil. Opravdu mě děsí představa, že městečko s 6,5 tisíci obyvatel má osmileté gymnázium a dvě střední školy. Počet narozených je téměř neměnný a je to mezi 70 - 80 . Gymnázium má po jedné třídě. Zajímavá je dozajista aprobovanost, ale dejme tomu, že matikář možná naučí maturitní ročník fyziku k maturitě. Městečko má i s okolními vesnicemi 9 000 obyvatel. Na to jsou 2 veřejné ZŠ, ZŠ speciální, soukromá ZŠ 1.-9. roč. a do toho první čtyři roky osmiletého gymnázia + jedna vesnická malotřídka. Vychází mi průměrně 38 % žáků, kteří odchází ze ZŠ. Pochybuji hluboce, že tam mezi nimi nejsou skrytí čtverkaři. Již jsme o tom debatovali několikrát a sám uznáte, že jedinou cestou je skončit. Taktéž pochybuji, že by to byla v rámci ČR vyjimka. Ignorant
pochybuji, že by to byla v rámci ČR vyjimka
No to tedy, pane Ignorante, výjimka je a řádná.
Vždyť vy tam, člověče, nemáte žádnou vysokou školu!
Pane Ignorante, to je pořád dokola. Vy mi uvádíte stále jeden a tentýž příklad.
Znovu Vám opakuji. V našem v odchodech ze ZŠ lehce nadprůměrném kraji Vámi popisovaná situace 38% nenastává nikde. 20 a více procent odchází ze ZŠ v 6 obcích ze 78. Gymnázium je ve 3 z nich.
Z mého pohledu je Vámi popisovaná situace naprostá výjimka!!!
Příjemně byste mne překvapil, kdybyste se tak vážným problémem jako je zrušení poloviny osmiletých gymnázií zabýval seriozně, opatřil si reálná čísla alespoň z Vašeho kraje a pak je teprve tady případně ventiloval.
Váš případ, ani těch 6 obcí v našem kraji nejsou žádným vážným důvodem k systematickému rušení osmiletých gymnázií. Řešení takových případů je plně v kompetenci zřizovatele.
Pavel
PS: A ještě k tomu dojíždění. Že Vy jste celý život dojížděl ještě neznamená, že tak mohou činit všichni. Aby nadaní žáci z celého okresu dojížděli v 11 letech do jedné školy v okrese je prostě blbost. To nemůžete nijak obhájit.
Pane Pavle,
zdá se mi téměř už zbytečné reagovat na Vaši urputnou,ba přímo zarputilou obhajobu víceletých gymnázií, ale při pohledu na Vámi uvedený článek o trochu výše, kde vyčíslujete stav škol po revoluci a kde píšete:
"Stačí se podívat na to, kolik od revoluce přibylo jednotlivých škol. Gymnázií sice přibylo 160 (z 220 na 380),. . . "
musím dát bohužel zapravdu panu Ignorantovi, který když napsal, že by zrušil polovinu víceletých gymnázií, tak si myslím, že plně vystihl situaci. 380:2=190, což je jen o 30 víc, než kolik jich přibylo.
Vezmeme-li v úvahu klesající demografickou křivku, tak je tzv. "na svém".
A dojíždění 11-tiletých? Vždyť někteří začínají se sexem už v 13! Tak co by nezvládli dojíždět busem nějakých pár km (20km není dnes nic) a konec konců, chtějí-li mít rodiče děti studované, ať pro ně něco udělají a vozí je denně do školy autem, vždyť v Americe je to běžné. Jak kdosi v diskuzi chválil americký systém školství.
Nezbývá mi nic jiného, než trvat na mnou výše uvedeném "Ministrově desateru", víc už k tomu kecat nebudu :-)
Howg - domluvil jsem.
Petr
Vážený Petře, chápu, že jste se pod své desatero podepsal Váš ministr, protože jste stejný střelec jako on.
Někdy to chce se zastavit a zamyslet se.
Jen pár pochybností o Vašem jednoduše geniálním řešení.
1) Už jste asi zapomněl, že před revolucí bylo sice méně škol, ale zase podstatně více internátů, které jsou už dnes dávno zrušeny. Takže budeme podle Vás rušit školy a znovu stavět internáty? Budeme propouštět učitele a zaměstnávat je jako vychovatele na internátech a jako kuchařky a kuchaře ve školních jídelnách, aby děti měly snídani a večeři? Budeme mít méně škol, ale více patologických jevů?
Bude to skutečně levnější?
2) Dovážení dětí do škol je v Americe běžné. Chápu. Vždyť tam také neudělají krok pěšky. Chceme tedy více aut na silnicích, větší zácpy, více nehod, více zraněných, více exhalací, dražší benzín, více děr v silnicích, méně času na děti, více unavených rodičů, potažmo zaměstnanců, méně času na mimoškolní aktivity, více patologických jevů?
Bude to skutečně levnější?
3) Dnes není dojíždění hromadnou dopravou i 20 km žádný problém, ale u nás je to např. do okresního města i 40 km a musí se i dvakrát přesedat. Chceme, aby děti trávily svůj čas v autobusech a vlacích, chceme mít přecpané dopravní prostředky nebo je budeme posilovat (kraje na jejich provoz přispívají) se všemi výše popsanými nedostatky zvýšeného provozu na silnicích, chceme méně dětí v kroužcích, protože na ně nebudou mít čas, propustíme tedy i učitele ze ZUŠ a různých Domů dětí a mládeže a uděláme z nich řidiče těch posilových autobusů, chceme děti pospávající v lavicích nebo chceme, aby svůj čas věnovaly učení, mimoškolním aktivitám, a trávily ho s rodinou?
Bude to opravdu pro společnost levnější? Bude výuka opravdu kvalitnější?
4) Přítomnost střední školy ve městě je důležitá pro jeho rozvoj. To asi chápete. Kultura, daně, zaměstnanost, utrácejí tam peníze, vrací se bydlet do svého města atd.
Opravdu chceme, aby se rozdíl mezi malými a velkými městy stále zvětšoval? Bude to pro společnost přínosem, Bude to opravdu levnější?
Atp.
Doufám, že mne zase nebudete chytat za dvě slova mezi čárkami, ale že pochopíte o co mi jde.
Já nejsem proti optimalizaci škol, já bych jen rád, aby se tím někdo pořádně zabýval. Vzal v potaz všechny související jevy, vyhodnotil je, vyčíslil je, systematicky je ošetřil, přesvědčil mne a teprve potom reformu s rozvahou realizoval.
Takovou věc opravdu nemůže připravit jedna úřednice na odboru školství, jak je to dnes běžné. Ani dvě nebo tři.
S experimenty na našich dětech i na nás rodičích, s řešením metodou pokus - omyl, s řešením v zájmu nejrůznějších lobbistických skupin, s řešením ideologickým, ... se ale smířit nemohu.
Pavel
Vážený pane Petře, ani se nedivím, že jste své výše uvedené desatero podepsal Váš ministr. Jste totiž podobný střelec jako on.
Někdy je dobré se i zamyslet.
Jen pár připomínek k Vašim geniálně jednoduchým řešením.
1) Asi jste už zapomněl, že před revolucí bylo sice méně škol, ale o to muselo být více internátů, které už školy dávno zrušily. Takže budeme rušit školy a místo nich stavět internáty? Budeme propouštět učitele a dělat z nich vychovatele na internátech, budeme nabírat kuchařky do školních jídelen, aby děti měly večeři a snídani? Budeme mít sice méně škol, ale víc patologických jevů?
Opravdu to bude levnější a dosáhne se tím nějakého výrazného zkvalitnění škol?
2) Ano, dojíždět auty lze. V Americe také neudělají ani krok pěšky. Chceme tedy více aut i děr na silnicích, větší zácpy, více nehod a zraněných, více exhalací, dražší benzín, unavenější, nervozní a spěchající rodiče potažmo zaměstnance, unavenější a obéznější žáky?
Opravdu to všechno bude levnější a školství kvalitnější?
3) Můžou těch pár kilometrů dojíždět hromadnou dopravou. To jistě. U nás je to ale např. do okresního města 40 km, často i s dvěma přestupy. Chceme ještě přecpanější autobusy a vlaky, budeme je posilovat a zvyšovat dotace krajů na dopravu se všemi výše uvedenými negativy zvýšené dopravy? Chceme, aby žáci trávili svůj čas dojížděním, místo studiem a mimoškolní činností, na kterou nebudou mít čas? Zrušíme tedy i ZUŠ a různé Domy dětí a mládeže a z jejich učitelů uděláme autobusáky a průvodčí? Chceme pospávající, unavené děti ve školách? Chceme, aby místo činnosti v kroužcích nebo času stráveného s vlastní rodinou fetovali na nádražích?
Opravdu to bude levnější a kvalita výuky výrazně stoupne?
4) Že existence školy významně souvisí s rozvojem města asi chápete. Kultura, daně, zaměstnanost, utratí tam peníze, možná se tam i vrátí a budou tam bydlet, ...
Město, které přijde o školu bude chátrat. Opravdu chceme, aby se rozdíly mezi malými a velkými městy stále zvětšovaly, aby se malá města začala vylidňovat jako některé vesnice?
Opravdu to nakonec bude levnější a posílí to kvalitu vzdělávání?
Opravdu je tohle všechno ve prospěch společnosti?
Atp.
Aby bylo jasno, já nejsem zcela proti optimalizaci sítě škol. Já jen chci, aby se tím někdo opravdu seriozně zabýval, aby posoudil všechny související jevy, vyčíslil je (i ekonomicky) a teprve na základě toho zpracoval uvážlivou reformu o jejímž smyslu a výhodnosti pro společnost mne přesvědčí.
To určitě nemůže udělat jedna úřednice na odboru školství, jak je tomu dnes. A nezvládnou to ani dvě nebo tři.
Nechci se smířit s pokusy, které mají být prováděny na našich dětech i na nás rodičích. Nechci přijmout řešení, která vyhovují pouze nejrůznějším lobbistickým skupinám nebo řešení založená na ideologii. Řešit školství metodou pokus-omyl už nás beztak přišlo hodně draho.
Pavel
Pro Petra:
A pokud jde o ta gymnázia, rušit plošně polovinu gymnázií je prostě nesmysl. Např. u nás v kraji se po revoluci žádný boom veřejných gymnázií nekonal.
Ke 14 zavedeným gymnázií vznikla 2 nová. Postupem času kraj a MŠMT povolily vznik 4 soukromých a 1 církevního, ale na ta stejně nikdo nemůže.
Požadavek nějakého většího plošného rušení veřejných gymnázií je tak zcela nesmyslný.
Pavel
Okomentovat