Na koncepčním materiálu prezentovaném v rámci semináře NERV je sympatická ochota dívat se do budoucna.
Seminář pořádaný v pondělí 28. února Národní ekonomickou radou vlády (NERV) k problematice vzdělávání a konkurenceschopnosti pojmenoval několik zásadních skutečností, které mohou ovlivnit budoucnost vzdělávání české populace. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně obsáhlý materiál, je možné, že každý čtenář bude považovat za podstatné jiné jeho pasáže. Ostatně první mediální výstupy ze včerejšího zasedání to už ukazují. Zástupci EDUin o.p.s. si na něm cení těchto bodů:
- Doporučení zpracovaná NERVem se dívají do budoucna. Hledají, v čem mají být absolventi škol v České republice konkurenceschopní, jestliže je jasné, že už tato generace se ocitne v globální konkurenci. Připravujeme děti pro budoucnost, o níž nemáme a nemůžeme mít přesnou představu.
- Doporučuje soustředit pozornost k investicím do předškolního vzdělávání, kde je jejich vliv a efektivita největší, protože tam v tomto věku je nejsnazší ovlivnit vnímavost dětí a vyrovnávat rozdíly mezi nimi, způsobené rozdílným socioekonomickým zázemím. Sympatické je i pochopení, že jedním z velkých problémů našeho školství je předčasné třídění dětí do různých typů škol.
- Českému vzdělávacímu systému zásadně chybí informace o jeho kvalitě. Bylo by dobré nespoléhat v tomto směru jen na mezinárodní šetření a připravit i vlastní systém, jak získávat informace o kvalitě vzdělávání.
- Studie navrhuje vypracovat vzdělávací standardy, sjednotit základ osnov, ale zároveň nechat školám v budoucnosti dostatečnou míru autonomie. Při zavádění plošných testů doporučuje velkou opatrnost a důkladnost při přípravě, protože rychlé a neodborné zavedení hrozí mnoha nezamýšlenými důsledky. Například zúžením toho, co se na školách bude učit, jen na věci snadno testovatelné.
- Je třeba se věnovat motivaci žáků a ochotě učit se. V tomto směru patří náš vzdělávací systém mezi vyspělými zeměmi mezi nejhorší. Je třeba předefinovat úlohu učitelů z „předávačů vědomostí“ na „pomocníky na cestě ke vzdělávání“ a více zdůrazňovat výchovnou úlohu školy.
- Základem vyšší kvality absolventů vysokých škol je jasné rozrůznění, diverzifikace škol i jednotlivých bakalářských, magisterských a doktorandských studijních programů. Jejich nevyhraněnost a nefunkční způsob financování bez zavedení školného je větší problém, než samotné vysoké množství studentů z populačního ročníku, kteří odcházejí dále studovat. Ale i v tomto směru navrhuje NERV omezit počet studentů směřujících do magisterského studia.
- Je nutné pamatovat na to, že v oblasti školství a vzdělávání většina opatření funguje jen jako celek a výsledky se dostavují ve středně až dlouhodobém horizontu. Proto je důležité dlouhodobá politická shoda na cílech vzdělávání.
Každému, kdo chce posoudit relevanci námi vybraných bodů, nabízíme zvukový záznam z jednání.
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: "Je běžné, že u dokumentů takové závažnosti, jako jsou doporučení NERVu v oblasti vzdělávání, se po jejich publikování strhne spor o jejich interpretaci. První pohled do českých médií je překvapující. Témata, která se nejvíc diskutují, byla při samotné prezentaci spíš okrajová. Proto nabízíme zájemcům zvukový záznam z jednání. Časem by měla být podle vyjádření členů NERVu k dispozici i na jeho webových stránkách. Stejně tak bude zajímavé sledovat, jak na doporučení NERV bude reagovat ministr školství Dobeš. Na místě zprávu chválil a vyjadřoval s jejími návrhy souhlas i tam, kde se evidentně liší od jeho dosavadních kroků. Doufám, že se jimi inspiruje přinejmenším v ochotě dívat se do budoucna. Bylo by to určitě ku prospěchu našeho vzdělávacího systému.“
27 komentářů:
Bude-li ministr Dobeš poslouchat doporučení NERVu, tak už to naše školství úplně dorazí. Se zájmem jsem si přečetla v dnešním Moravskoslezském dni článek o tom, jak školy naučí děti uspět v konkurenci proti Číně - dle doporuční NERVu. Přiznám se, že tak mě už dlouho něco nenadzvedlo. Takže pánové ekonomové jsou dnes specialisty úplně na všechno, i na školství. Stačí vystudovat ekonomickou fakultu a jsem expert. Matně si vzpomínám, že na ekonomické fakulty chodívali studenti průměrní až neprospívající, intelektem příliš neoplývající. Ti vynikající šli studovat filozofické fakulty a stali se učiteli... Mimochodem - víte v čem spočívá úspěch asijského úspěchu? Velmi, velmi tvrdá výchova a dril. Rodiče se s dětmi moc nemazlí - děti se učí od rána do večera, chodí na doučování, na další kondice, na kroužky a prakticky nemají volný čas. Rodiče také tvrdě vyžadují výsledky a fyzické tresty nejsou výjimkou - tlučení hlavy dětem o stůl atp. Vůči rodičům se vyžaduje naprostá poslušnost. Do školy děti určitě nechodí proto, aby si hrály, nebo googlovaly na internetu. Kdo učil nějaké asijské dítě ví, že znalosti získává tvrdým drilem, který u nás není obvyklý. Pokud dětem vezmeme jejich dětství, svobodu, volný čas a nasadíme tvrdou autokratickou výchovu, pak se děti snad mohou Číně vyrovnat. Ale jak zjistil pan Bakalář, žlutá rasa má výhodu vyšší inteligence, takže nevím, nevím... Při čtení článku o tom, jak je pro dítě špatné být doma s matkou a jak by mu pomohla ústavní výchova, vybavila se mi pěkná asociace - co kdybychom odebírali děti matkám hned po narození, aby je výchovou nezkazily a ekonomové by z nich ve svých ústevech vedených panem Münichem vychovali občana schopného konkurence. Ještě bych podotkla - už se Vám také asijské děti svěřily se svými problémy - stavy úzkosti, deprese, myšlenky na sebevraždu a strach z rodiče, kdyby se obrátily na psychologa? Otázka je, zda tohleto všechno opravdu chceme. Doporučila bych třeba panu Štefflovi, aby začal u sebe a svého potmka - mohl by mu při každé dvojce! obušit hlavu o stůl, protože se bere pouze jednička. Závěry jako učit pouze angličtinu, protože výuka jiných jazyků je beztak mizerná - z jakých studií a inspekčních zpráv pánové vycházejí? Žádala bych doložit důkazy a ne jenom tak plácat. Žijeme v Evropě, která je mnohonárodnostní a ve všech zemích se cizí jazyky učí. Čím je země menší, tím větší důraz se na cizí jazyky klade. Začínám si připadat jako za komunismu: dříve byl jediný a správný jazyk ruština, teď pro změnu angličtina. A to se hovoří o zániku Euroamerické civilizace. A pokud se máme připravit na to, co bude za 20 - 30 let (pan Šteffl věštil ze skleněné koule), tak zeveďme jako jediný a pravý jazyk čínský a k tomu kurzy čínské kuchyně...
Jana
Dvě poznámky: Když NERV radí školství, tak lze očekávat nějakého kočkopsa, jako kdyby učitelé radili ekonoémům, jak ze současné ztráty... Za druhé, už jen skutečnost, že ministr Dobeš názorům NERVu tleskal ukazuje, že to bude nepochybně blbost
Viděl jsem původní materiály a souhrnně na mne dělají tento dojem:
Spousta obecných keců, co by se mělo (definovat správné standardy, zavést správnou zpětnou vazbu, správně vzdělávat, motivovat a oceňovat učitele, aby byli kvalitnější..., nebo třeba zjednodušit financování). Vesměs věci, které každý v oboru (na rozdíl od "expertů" z NERVu) ví - až na jednu "drobnost": jak to v historicky krátké době prakticky úspěšně realizovat.
Ani tak jednoduchá konkrétní věc, jako o kolik více peněz by měl stát na školství dávat (místo například do předraženého betonu nebo "nezbytné obrany"), aby se vyrovnal průměrné civilizované zemi, tam není.
A vedle toho pár konkrétních doporučení, která vesměs "mimo mísu" (bakaláři jako učitelé na II. st. ZŠ a SŠ je jen jedno z nich)...
Co čekat od spolku lobbistů pracujících pro finanční instituce (které na celkovém maléru, v kterém se všichni rácháme, mají lví podíl).
To jsme ale dopadli. Několik lidí se domluví a klidně zruší cokoliv, vždyť máme v poslanecké sněmovně 118 poslanců a přece převálcujeme cokoliv. I těch dolních deset milionů. Těch několik lidí rozumí naprosto všemu, tedy i školství. Cílem této skupiny je privatizovat naprosto vše - důchody, zdravotnictví, školství. Pro bohaté potom kvalitní školy, pro dolních 10 milionů ožebračené veřejné školství s vyučujícími maturanty na hlídání dětí.
Kdo má problémy s doporučením NERVu posílit výuku angličtiny, ICT a matematiky?
NERV přece neradí JAK vzdělávat, doporučuje jaké směry vzdělávání jsou žádoucí a jaké jsou požadavky trhu práce na absolventy škol, abychom přežili GLOBALIZACI. Což je nejenom legitimní, ale přímo žádoucí.
Oni totiž čeští "odborníci na vzdělávání" zatím výsledky českého vzdělávání přivedli k jeho stále nižší konkurenceschopnosti – a propad se prohlubuje.
Plně podporuji doporučení NERVu zajistit prioritní postavení angličtině, matematice a ICT.
Bavičce Janě děkuji!
Dobrá hlína! Hlavně to srovnání důvodů výuky angličtiny s výukou ruštiny, vskutku T R E F N É , hahaha....
Petr S.
Pořád to někdo vymýšlí znovu a znovu - přitom přímo geniálně je to vymyšleno přímo v románu Aldouse Huxleyho Brave New World.... (český název napoví)
Pane Petře, nevím zda jste student nebo opravdu pedagog - jestli Vás jako pedagoga mohu označit... V úvodu svého příspěvku uvádím, že reaguji na doporučení NERVu uveřejněná v Moravskoslezském dni - prezentace doporučení je trochu jiná, či výběr doporučení je jiný než zde... Nezavrhovala jsem posílení angličtiny, matematiky a ICT! Co se mi nelíbí je to, že se má učit "pouze" angličtina. Ta už je přece nyní oficiálně prvním cizím jazykem s velkou dotací hodin, učí se často už na 1.stupni ZŠ, i mnohé školky výuku angličtiny zavádějí. Co se mi nelíbí je skutečnost, že by měl druhý cizí jazyk ze škol zmizet a budou se jej učit tudíž jen děti, kterým drahé jazykové kurzy zaplatí rodiče. Promiňte, nevím jak znáte školství v jiných evropských státech, ale bohatá výuka jazyků patří k nabídce školy. Takže nechápu, čemu se tak smějete? Doufám, že až půjdete zapisovat své dítko do jazykové školy na hodiny němčiny či francouzštiny, případně obojího, budete se také tak srdečně smát.
Jana
Pane Petře ,to své ha ha ha si odpusťe, jinak ,na mě z Vašich příspěvků působíte opravdu jako Brouk Pytlík.
Paní Jano, nemáte pravdu. A to v téměř v ničem, jdu podle pořadí připomínek z Vašeho textu:
1) NERV nenavrhoval, aby se učila „pouze angličtina“, jak tvrdíte Vy. Návrh NERVu je, aby se pouze angličtina učila POVINNĚ. Nepovinné cizí jazyky ať si učí školy, třeba v rámci disponibilních hodin, co hrdlo ráčí.
2) Nemáte pravdu, že angličtina má „velkou dotaci hodin“. Opak je pravdou: většina maturitních oborů má dotaci AJ max. 3 hodiny týdně, učební obory 2 hodiny týdně – to je strašně málo! Slyšíte? Strašně málo! Vy snad umíte dobře anglicky?
3) Druhý cizí jazyk ze školy nezmizí, jak tvrdíte. Pouze bude volitelný nebo nepovinný. Ambice rodičů na mnohojazyčné dítě ať si platí každý sám nebo dítě na gymnázium nebo některé obory s MZ kategorie „M“, které mají dva jazyky povinné – viz RVP na webu http://www.nuov.cz.
Nikde jste, jak jinak, nezmínila SMYSL vzdělávání, ten zkrátka Vy neřešíte.
Tak Vám to řeknu já: Smyslem vzdělání je připravit člověka pro zahájení pracovní kariéry. Perfektní angličtina k tomu určitě patří. Nepatří k tomu ale něco z AJ a něco z NJ.
Dvě miliardy lidí úspěšně používají AJ jako svůj druhý jazyk a více než 400 milionů jako jazyk mateřský. Jakým jazykem hovoří pilot z Indie s řídící věží v Portugalsku? A byznysmen z Itálie v Thajsku? To neuhodnete…
A teď to hlavní: smyslem vzdělávání určitě není, aby učitelé měli práci. A smyslem výuky jiných cizích jazyků není, aby měli němčináři práci. Pokud to škola chce a potřebuje, jako nadstandard, ať si potřebné učitele najme, má na to právo i veřejné peníze.
Současní ředitelé škol, BOHUŽEL, spíše přizpůsobují vyučované předměty a jejich hodinovou dotaci potřebám svých učitelů. Jenže to má být přece úplně naopak – struktura učitelského sboru má být šita na míru vzdělávacím potřebám žáků, NE OBRÁCENĚ!
Petr S.
Současní ředitelé škol, BOHUŽEL, spíše přizpůsobují vyučované předměty a jejich hodinovou dotaci potřebám svých učitelů.
Promiňte, ale odkud že jste to sem spadnul?
Milý Petře, tímto výrokem: "Smyslem vzdělání je připravit člověka pro zahájení pracovní kariéry." jste ze sebe udělal to, co opravdu jste, tedy trouba. Slyšel jste někdy pojem officina humanitatis, jíž má škola být? Jste schopen pochopit, že vzdělání je hodnotou samo o osobě? Nebo jste dokonale opracovaný kadlub globalizace, otrok, který radostně přijímá své okovy? Račte si přečíst alespoň první díl Soustavného přehledu obecných dějin literatury naší vzdělanosti od Václava Černého, kde se dozvíte, jak se ve středověku začal formovat novodobý intelektuál, a doplňte si to poslední kapitolou 3. dílu jeho Pamětí, ať zjistíte, jaké úkoly intelektuál, potažmo učitel má. Pak se možná hluboce zastydíte (nebo - jak se obávám - spíš ne).
Já bych se pana Petra ještě zeptala, jak souhlasí s doporučením NERVu omezit vzdělání učitelů na jakékoli bakalářské vzdělání + pedagogický kurz. Stále se ještě smějete? (Já už začínám plakat...)
Jana
Milá KAL, 3. března 2011 6:52, vzhledem k omezenému formátu této diskuse není možné uvádět všechny souvislosti a odbočky daného tématu, takže přesně takový výkřik ze tmy jsem čekal…
Hlavně že jste, kromě léčby svých osobních komplexů, neřekla nic k tématu, kterým jsou doporučení NERVu. To Vám tedy ta četba skvělého Václava Černého moc nedala…
Učitelé by ovšem měli zůstat primárně magistři, zvláště pak dnes, kdy většina bakalářů a polovina magistrů nedosahuje ani úrovně vědění předpřevratových maturantů.
Petr S.
Milý Petříčku,
nejsem ona, ale on. Nejde o výkřik ze tmy, ale o polemiku s Vaším omezeným chápáním smyslu vzdělání.
To, že jsem Vás nazval troubou, neznamená, že si léčím osobní komplex. Možná jsem vůči Vám nespravedlivý - můžete mne přesvědčit, že jsem se unáhlil a že Vy trouba nejste. Rád své slovo v takovém případě vezmu zpět.
Možná se k Vám ještě nedoneslo, že v diskusi tohoto typu se může reagovat na příspěvky, ne pouze na samo téma článku. Proto jsem zkritizoval Vaše utilitaristické pojetí smyslu vzdělávání, jímž intenzivně šermujete ve svém příspěvku z 2. března 2011 20:25. Své chápání tohoto pojmu tam de facto pokládáte za jediné možné, což je evidentní nesmysl, který jste si zřejmě neuvědomil.
Vaše narážka na Václava Černého zůstala nepochopena. Jestliže jste dané knihy četl a máte z nich jiný dojem - předneste jej. Jestliže jste je nečetl, pozbývá Vaše poznámka úplně smyslu.
Jestliže se mnou nesouhlasíte, račte polemizovat, uvádět argumenty. Rád Vaši rukavici zvednu.
Paní Jano,
já jsem tedy patrně podstatně mladší než vy, ale tipuji, že to nebude o šedesát let. Cítím se zavázán vás informovat o tom, že nejlepší studenti opravdu už minimálně po tuto dobu nechodí na filosofickou fakultu, anžto ta se svého času rozdělila na několik částí. Dnes nejchytřejší studenti opravdu nechodí ani na učitelství, ani na humanitní předměty, tedy vyjma práva, které se na filosofických fakultách neučí. Podle mého jistě omezeného pohledu, nejnáročnější z hlediska intelektu jsou v naší zemi dvě fakulty. A to Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT. Pak jsou jistě obory, jako je třeba logika na FF UK, matematika na PřF MU, apod., které jsou rovněž náročné, ale to už není o fakultě jako celku. Za mého mládí se o fakulty sociálních věd, či filosofické a pedagogické ucházeli většinou děvenky s nevalným IQ, které na gymnáziu sotva prolézaly z matematiky. Dlužno říci, že to platilo i o některých budoucích právnících. Nevadilo by mi, kdyby se v čase situace změnila, ale vadilo by mi, kdyby podobně jako vy, hovořily tyto děvenky. Myslím, že je potřeba každého poslat tam, kam patří, anžto jednou z největších obtíží dnešní doby je skutečnost, že málokdo dělá to, čemu rozumí.
Kromě toho již poněkolikáté sděluji, že ne všichni členové NERVu jsou vystudovaní ekonomové.
Milý KAL,
vaše odmítání utilitaristického pojetí vzdělávání si mám přeložit jak? Jako že hlavními metami vzdělávání jsou znalost dějin literatury, znalost historie, kultury, umění, filologie a filosofie? Ne, bohužel. Přílišná orientace na tyto oblasti zájmu je příčinou hloupnutí našeho slavného národa. Lidé jsou orientováni na dalekou minulost, našprtali se vše možné i nemožné o Karlu IV, Janu Husovi, znají kdajakou povídku Čapkovu, znají Čechova, Tolstého, Bulgakova, Göetheho, Poa a kdejakou s prominutím blbost, ale neumějí si spočítat kolik zaplatí na úrocích při složeném úročení, nevědí, že hlavní úlohou centrální banky je targetovat inflaci, neznají rozdíl mezi diskontní a lombardní úrokovou sazbou, neorientují se v základech státoprávní teorie. Nedokáží popsat volební systém, kterým se přepočítávají jejich hlasy na mandáty. Kolikrát nevědí ani, že Excel obsahuje možnost tvorby vlastních kódů ve VBA. Prostě a jednoduše možná jsou kulturně velmi vyspělí (to nejsem schopen posoudit), ale jinak jsou to pitomci, na kterých si každý trochu schopnější podnikatel namastí kapsu. Podle mě, by se na základní škole měla od nějaké třetí třídy učit filosofie a dějiny literatury, kultury a umění by se měly shrnout do jednoho krátkého úvodu a detailně probírat jen ve volitelných předmětech u zájemců o tyto oblasti. Jsem velikým obdivovatelem filosofie a myšlenek velkých filosofů od Platóna, Aristotela, přes Akvinského, Spinozu, Hëgela, Marxe, Nietzscheho, Gödela, Wittgensteina, Husserla až třeba po některé současné filosofy. Myslím, že dějiny lidského uvažování a vnímání by měly být základem vzdělání každého člověka, ale proč se proboha učit, co kdo kdy o čem napsal? To je na zájmové kroužky a ne na hlavní pilíř vzdělávání. To bychom stejně tak mohli děti učit jakou kdo napsal operu, co kdo kde kdy zpíval, namaloval, nebo vysochal. Umění je nadstavbou základního vzdělání, nikoliv jeho hlavním pilířem. A dělat z historiků literatury znalce všeho, či majitele patentu na rozum, vzdělání, či morální principy, je známkou totálního nepochopení.
Tak pane Pavle, a teď bych Vám položila stěžejní otázku - co je pro Vás smyslem života...? A co je smyslem lidského života vůbec? Je to vydělat co nejvíce? Je to zvládnout Excel do všech detailů? Je to sjezdit všechny státy světa? Hrát golf na Bahamách? Proč tu jsem, odkud jsem přišel a co je mým úkolem na mé cestě k cíli? Co je ten cíl a jak mám po té cestě kráčet? Ty otázky, které jsem Vám položila, jsou vlastně odpovědi - odpovědi na Vaše otázky, proč máme číst nějaké Čechovy, Čapky, Goethe nebo třeba Dostojevské. Možná proto, aby člověk nebyl jen chytrý nebo vychytralý, ale aby věděl, že existuje i něco jako moudrost. A literatura je její velkou studnicí. "Poušť dělá krásnou to, že někde skrývá studnu..." - vzpomínáte? Próza, poezie, hudba, obrazy - to všechno umožňuje člověku emocionální prožitek... učí ho humanismu... dělá z něj člověka... Někdy mám pocit, že ekonom je někdo, komu chybí třetí dimenze - je jaksi plochý, jako by mu někdo amputoval něco v oblasti hrudníku, či vzal nějakou část mozku. Profesor Smékal vlastně hovoří ještě o další lidské dimenzi - o spiritualitě - ale tu bych asi u ekonomů hledat už vůbec nemohla - nebo ano?
Jana
Paní Jano, ukolem školy není dětem ordinovat smysl života. To se možná dělalo v Hitlerjugend, v Pionýru, Junáku, či dělá nějakých křesťanských mládežnických organizacích, ale to není přístup konzistentní s mým viděním světa. Nechte podnikatelům jako smysl života peníze a myslete si o nich co chcete. Oni si zase asi něco podobného budou myslet o vás. Už F.L.Věk říká, že smysl si každý musí najít sám. Neříká ale nic o tom, že jeden smysl je nadřazen jinému. Vaše hodnocení ekonomů je velmi povrchní a je víceméně dáno vašimi omezenými znalostmi a zřejěmě i neznalostí ekonomie. Zeptám se: Kolik znáte osobně ekonomů? S kolika z nich jste hovořila o jejich smyslu života? Problém je možná v tom, že oni na rozdíl od vás musí brát do úvahy především realitu a ne nějaké vybájenéideální světy, v nichž se všichni mají dobře. A nepleťte se, ekonomie je věda pozitivní a nikoli normativní. Ekonomie umí říci, co dělat, když se chceme někam dostat, ale neumí říci, kam je dobré se dostat. To si musí společnost určit sama. Podle mě největším problémem dnešní ekonomie je politika. Jak trefně poznamenal Bělohlávek, ekonomie a politika nejsou oddělené disciplíny a není dobré se nadále tvářit, že tomu tak je. Ekonomie by se měla více zabývat politickou mocí a politickým rozhodováním, způsoby vlády i volebními mechanismy. Ona to tedy dělá poměrně intenzivně, ale chtělo by to vypracovat matematicko-filosofické základy. Spiritualitu, vyšší vesmírné energie, duchovno, to jsou jen zaklínadla blbečků. Když holt někdo nevidí dál, tak se nedá nic dělat. Víra je postavena na poněkud jiných principech, než věda. Obě na něco, nebo něčemu věří, ale jen věda je ochotna to pod tlakem rozumu opustit.
Myslím, Jano, že jste se dozvěděla přesně to, co jste čekala.
Já před nedávnem absolvoval podobnou debatu s jedním právníkem.
Také deformace vlastní profesí a vědomím svého nenahraditelného významu pro společnost, přičemž jakýkoliv jiný vhled je podle něj amatérismem a příznakem nízkého IQ.
Buďto něco podle práva je a nebo není. Tečka.
Povídám: "A co etika, morálka?" Nechápal.
P.S.:
Kéž by tak ekonomie uměla říci, co je potřeba udělat, abychom se někam (kamkoliv) dostali.
Oni totiž ekonomové stavějí svou vědu na předpokladech a nikoliv na faktech.
A oni ti lidé abstrahovaní do statistik občas udělají něco úplně jinak...
Pane Doležele - moc se rozčilujete a málo myslíte... Čtením krásné literatury nikomu přece ještě neordinujete smysl života. Neznám člověka, kterému by umění ublížilo. Naopak - umění, včetně literatury, člověka obohacuje... Dále také na jedné straně tvrdíte, jak obdivujete Platóna, Aristotela, Hegela, Spinozu a já nevím koho ještě a na druhé straně je vidět, že jste tato díla možná jen držel v ruce, ale asi jste je ani neotevřel. Kdysi jeden "blbeček", který sídlil na Pražském hradě pozval nějakého "blbečka z Tibetu" - pamatujete se? Také "blbeček" Gándhí i Vámi již zmiňovaný "blbeček" Platón - blbečci", kteří pohnuli dějinami a přinesli vizi... Kdepak se hrabou ale na pana Doležela... Že by se ta nemoc z Hradu byla nakažlivá?
Jana
Paní Jano, nevím kdo z nás málo myslí, nicméně smysl života a literaturu jste dala dohromady vy sama ve svém předchozím příspěvku, kde píšete, že důvodem pro čtení krásné literatury je (pochopitelně mimojiné) hledání smyslu života a moudrosti. Vás možná krásná literatura obohacuje, někoho jiného třeba obohacuje více studium integrovaných obvodů. Próza, poezie, hudba, obrazy, to vše určitě umožňuje člověku emocionální prožitek, nicméně ukolem školy není dětem poskytovat emocionální prožitky, ale děti vzdělávat. Emocionální prožitky si pěstujte chozením do divadla, do opery, nebo čtením beletrie a poezie. V tom vám nikdo nebrání. Proč ale mají naše děti mít ordinovány emocionální prožitky místo základních znalostí o světě kolem sebe, to netuším. To je bohužel vliv lidí, jako jste vy, kteří by neměli práci, kdyby se konečně proti zpátečnickému kurikulu základního a středního vzdělávání hlasitě ozval. Ony by nám ty děti za chvilku neuměly nic jiného, než emocionálně prožívat a ani u toho nemusí moc myslet.
Ano, Havel je blbeček, o Dalajlámovi toho mnoho nevím, ale jako blbeček mi nepřipadá. A Platón už vůbec ne. Pokud jste jej četla, musela jste zjistit, že byl proti demokracii, stejně jako Aristotelés. Dnes byste je milá paní asi nazvala extremisty, že? Stejně jako Nietzscheho. Mluvím-li o blbečcích, mám na mysli lidi nevalné inteligence. Váš problém spočívá v tom, že nadřazujete svůj pohled na svět nad jiné. I kdyby nakrásně ekonomové byli ploší a materiálně orientovaní, nevidím na tom nic špatného. Vy se orientujte na spiritualitu (ať už to je cokoliv) a nechte ekonomy, ať se orientují na co chtějí. Vy neporozumíte jim a oni zřejmě neporozumí vám. Komu ale ve skutečnosti co chybí (jaká část mozku, nebo která dimenze), to nejste kompetentní posuzovat ani vy, ani já. Osobně bych spíše tipoval, že pokud jde o mozek, jsou to spíše humanitní vzdělanci, komu něco chybí, než ekonomové.
to poste.restante: Víte, vy jste legrační. Lidé jako vy mají plná ústa etiky a morálky, sami sebe vnímají jako morální a humánní a myslejí tím hezké chování k přírodě (viz. fotovoltaika), rovnost mezi pohlavími (viz. nový zákon evropského práva neumožňující nižší pojistné pro ženy, které méně bourají, nebo se dožívají vyššího věku), rasami, nenávist k Hitlerovi, Kaddáfímu, Stalinovi, Miloševičovi, zakázování myšlenek, kterým říkají extrémistické, repekt k desateru, odmítání násilí (pokud to není násilí na nenáviděných osobách, jako je zmíněný Hitler, Kaddáfí, Stalin, apod.). Tito lidé se sami pasovali do role strážců morality a tvrdě potlačují každého, kdo má jiné hodnoty. A když od vás budu chtít vysvětlit, co to je ta morálka a etika, tak očekávám, že utečete sám před sebou a vysvětlovat to nebudete. Skutečnost je taková, že morální je vše, co za morální považujete. Morálka vyžaduje existenci dobra a zla a já tyto subjektivní empirické kategorie odmítám zobecňovat. Co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro jiného.
Ochrana přírody nejen pro nás, ale i pro naše děti? - ANO.
Fotovoltaika? - řekl bych, že tak jak funguje teď, nadělá spíše více škody
Rovnost mezi pohlavími? - Samozřejmě.
Ale pytel cementu ani těžkou nákupní tašku manželku tahat nenechám a kojit neumím.
Nižší pojistné pro ženy? - Když můžu platit různé pojistné podle věku či sportu, tak proč ne podle pohlaví? To je pojistná matematika a morálka s tím nemá co dělat.
Můžeme se dohodnout, že je to neetické.
Jako třeba eutanazie.
odmítání násilí (pokud to není násilí na nenáviděných ...
"...hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon ve mně..."
"Z hlediska vyššího principu mravního násilí spáchané na tyranovi není zločinem."
Tohle nás učí literatura. Orientovat se v morálních kategoriích, aniž bychom museli na vlastní kůži zažívat třeba násilí či utrpení války.
To není žádná indoktrinace, žádné potlačování jiných hodnot.
Ale svobodná vůle označit něčí slova či skutky za zločin i s vysvětlením proč.
Podle Vás je to nejspíš zbytečná nadstavba a nemá to nic společného se vzděláním.
Já chápu, že ti, kterým jde vždy a všude pouze o vlastní prospěch mají zájem na tom, aby morální kategorie byly zpochybňovány.
Vzpomínám si na jednoho politika, který neznal pojem "špinavé peníze", zatímco státy kolem nás přijímaly zákony proti jejich "praní".
Kde je třeba hranice mezi půjčkou a lichvou?
Co jsou to ty "dobré mravy" o kterých se mluví v zákonech?
Co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro jiného.
Souhlasím.
Pro mne je třeba fajn představa, že přijdu k Vám a seberu Vám všechen Váš majetek.
Třeba proto, že jste žid, černoch, protestant, ... - doplňte si dle vlastní libosti.
Jistěže morální kategorie se vyvíjejí v čase.
Ve své době bylo třeba docela běžné zbaštit poražené nepřátele. Vlastně jsme jim tak prokazovali úctu...
Ale já si přesto myslím, že existuje nějaký "Vyšší princip mravní".
Podle kterého je nesprávné ubližovat lidem, pokud tím nechráníte jiné lidi.
Podle kterého je špatné ubližovat čemukoliv živému jen pro vlastní zábavu.
Podobně jako třeba primitivní křováci či indiáni, ani já nemám problém zabít zvíře, které chci sníst.
A podobně jako oni se mu předtím omluvím.
A že to bude Vám a Vám podobným připadat legrační?
Tak o tom nepochybuji.
;-)
to poste.restante: Ale je to potlačování jiných hodnot. Navíc je to sbírka nicneříkajících trivialit. Ochrana přírody pro naše děti je hezké zaklínadlo, ale co to znamená a jak se to dělá? Vy prosazujete prázdné floskule, zatímco jejich plnění je cestou do pekel. Fotovoltaika, přimíchávání biosložky do nafty a benzínu, biopaliva, emisní povolenky, to vše je motivováno ochranou přírody a výsledek je žalostný a kontraproduktivní. Rovnost mezi pohlavími vám v něčem vadí a v něčem ne. Jste ochoten připustit, že některé rozdíly je vhodné uplatňovat (a to není jen pojistná matematika, ale i kreditní rizika, ekonomická efektivita, průměrná mzda, apod.) a některé nikoliv. Které reálné rozdíly mezi pohlavími se tedy smí vidět a u kterých budeme předstírat slepotu a proč? Eutanazie je vysoce morální.
Vyšší princip mravní vám dal kdo? To i Hitler vraždil Židy z vyššího principu mravního, anžto násilí na tyranovi není zločinem. Závisí jen ne tom, jak si toho tyrana definujete. Jsem rád, že se umíte orientovat v morálních kategoriích, bohužel jen v těch vašich. To, že je vnucujete jiným, to zase nazývám zločinem já.
Václav Klaus je příliš inteligentní na to, abyste mu rozuměl. Nejen jeho výroku o špinavých penězích.
Hranice mezi půjčkou a lichvou neexistuje. Každý má právo si dobrovolně půjčit za takový úrok, který uzná za vhodné a omezovat úrokovou míru může jen totální ekonomický analfabet. Je to podobné jako chtít zákonem omezit inflaci, nebo nařídit růst.
Myslíte si, že je nesprávné ubližovat lidem, pokud tím nechráníte jiné lidi? To je skvělé. Pod to se schová bombardování civilistů v Iráku, Jugoslávii, Súdánu, Lybii, Afghanistánu a nakonec i holocaust, nebo 11. září. Třeba budeme spaseni, když se jim před tím bombardováním, či splynováním omluvíme. Hlavně musíme naplnit ten vyšší princip mravní, abychom se sami dostali do nebe. Hlavně, že chápete, že ti, kterým jde vždy a všude pouze o vlastní prospěch mají nějaké zájmy. Patříte totiž mezi ně, jen to nedokážete vidět a zaklínáte se prázdnými floskulemi abyste se cítil lépe. Ostatně na tom není nic špatného. Gilbert prohlásil, že zlo je nepřítomnost empatie. Jenže i ta může být vysoce selektivní. Já třeba necítím empatii k mouchám, ale jsem háklivý na ubližování vyšším obratlovcům. I to je ale vychované pokrytectví.
Víte, co je podle mě vyšší princip mravní, či chcete-li šestero, či sedmero v mém podání? Axiomatika Robinsonovy aritmetiky, nebo Zermelovy-Frenkelovy teorie množin. To jsou skutečné boží zákony. V ně nevěřit znamená pro mě nebýt člověkem. A zkuste mi to vyvrátit.
To poste restante:
Přesně chápu Vaše slova a souhlasím s Vámi. Ale je to jako v tom Vašem příkladu s právníkem. Jestli je takových lidí jako pan Doležel hodně a zmocňují se politiky, je mi líto, že jsem měla kdy dítě. Tito pánové nemyslí na další generace a jiné tvory, ale pouze na vlastní břich a svůj okamžitý požitek. Naštěstí jsou zde i Sedláčkové a to mi dává naději...
Jana
to Jana: Nevím, kde berete tu sebejistotu. Já vůbec nejsem ten typ, který se honí jen za penězi. Kdybych sám neměl rodinu, nejspíš bych se zašil někde na akademii věd a řešil zbytek života Goldbachovu hypotézu. Kdybych nevěděl, jak je to pokrytecké, mohl bych vyprávět o tom, jak jsem se staral o malé cikány, jak jsem se angažoval v charitě apod. Bohužel, z těchto iniciativ už jsem se vyléčil.
Doktor Gilbert, který byl hlavním psychologem v Norimberském procesu řekl památnou definici: "Myslím, že zlo je absence empatie." V tom případě nejsem zlý a že vy to nevidíte, je vaše slepota, ne moje. Naštěstí je mezi námi i jeden podstatný rozdíl a to v tom, že moje empatie sahá extrémně daleko. Až tam, kam vás ta vaše nepustí. A proto necítím potřebu nenávidět ani ty, co jsou bohatší než já, ani ty, kteří mají jiný smysl života. A nehodlám jim ani ten svůj vnucovat, či ho jakkoliv nadřazovat. Nemyslím, že nositele jiných smyslů života je třeba zesměšňovat či pomlouvat v duchu, v jakém to činíte vy. Jediné, co bohužel nedokážu nezesměšňovat, je lidská hloupost. Žel, nenarazil jsem nikdy na nikoho, kdo by si o sobě myslel, že je hloupý, přestože hlupáků jsem viděl mraky.
A když píšete o Sedláčkovi, obrací se mi kufr.
Okomentovat