Uvažujete-li o nasazení Linuxu na základní škole, budete nutně potřebovat podporu vedení a učitele – koordinátora ICT, který Linux nezavrhuje. Pak se připravte na fakt, že největší problémy s přechodem budou mít učitelé, naopak nejmenší žáci.
Jak to začalo
Někdy začátkem roku 2007 jsem na jedné společenské akci zaslechl poznámku ředitele školy, že bude muset vyřešit situaci s končícím „INDOŠem“. Jelikož projekt „Internet do škol“ (alias INDOŠ) považuji za ukázkovou korupční „mega akci“, zajímalo mě, jak to bude dál. S ředitelem jsem se domluvil na pracovní schůzce, na které jsem se dozvěděl, že potřebuje obnovit počítačovou učebnu, ale o využití služeb Autocontu na základě uplynulých zkušeností neuvažuje – tedy pokud ji nedostane „doporučenou“ od zřizovatele. Tehdejší stav ve škole byl takový, že počítačová učebna měla dvanáct počítačů z projektu „INDOŠ“. Během výuky žáci seděli za sebou a v polovině hodiny si vyměnili pozice, aby se oba dostali s počítačem do kontaktu, přičemž každý počítač měl jeden univerzální uživatelský účet. Učitelé neměli v kabinetech žádné počítače, jeden byl ve sborovně. V síti byl dále server Hewlett-Packard Netserver E800 a Cisco switch 24 port 100 Mbps.
Představa ředitele byla taková, že pořídí minimálně dvacet šest počítačů do učebny a staré „INDOŠe“ dá po softwarovém upgradu učitelům do kabinetů. V otázce operačního systému měl jasno – samozřejmě Microsft Windows XP (škola má množstevní slevu – tehdy program Select pro školy) a Microsoft Office. Odcházel jsem ze schůzky s jasným zadáním vypracovat celkovou nabídku.
Nabídku jsem nakonec vyhotovil ve třech variantách:
- Tato varianta odpovídala požadavkům ředitele – platforma Microsoft Windows, dvacet šest nových počítačů s OEM Windows XP Professional, upgrade stávajících strojů na Windows XP Professional, Windows Server, vč. CAL licencí, Microsoft Office, antivirový program. U Windows ceny z programu „Select“. Cena cca 570 tisíc Kč.
- Další varianta počítala opět s pořízením dvaceti šesti nových počítačů, ale jako operační systém jsem navrhl Ubuntu, kancelářský balík OpenOffice.org a na server řešení postavené na Ubuntu Serveru. CAL licence odpadly, zrovna tak jako antivirové programy. Cena cca 280 tisíc Kč.
- Poslední varianta počítala s nákupem dvaceti šesti kusů starších počítačů a jednoho serveru, přičemž by se jednalo o LTSP (Linux Terminal Server Project) řešení. Cena cca 155 tisíc Kč.
Z druhé části článku vybíráme:
Dále vše nasvědčuje tomu, že peněz bude ve školství asi dost, ale na cestě do konkrétní školy jsou rozkrádány. Těch příkladů je dost – od rozhovoru s internetovým providerem, který si v rozhovoru stěžoval na fakt, že „soutěž“ na konektivitu pro školu vyhrála firma s dražší nabídkou (ale s bývalými radními ve statutárních orgánech), přes telefonát rozhořčeného koordinátora z jedné základní školy s dotazem, jak jsme u nás vyřešili tlak na změnu poskytovatele Internetu – škole bylo doporučeno, aby přešla (jaká náhoda) k již vzpomínané firmě s dražší konektivitou, v opačném případě se ředitelka nemusí obtěžovat žádostmi o dotace nebo o peníze do rozpočtu navíc. Vše jede podle stejné šablony – zřizovatel pod záminkou cenové výhodnosti a lepší koordinovanosti zorganizuje větší zakázku, kdy jako jediné logické zdůvodnění se nabízí kouzelné slovo „provize“.
Možná se dívám na věc špatnou optikou, ale co říci na fakt – škola dostala do osmi tříd nové počítače s projektory a plátny. A teď postupně – elektricky stahuji plátno formátu 4:3, zapínám monitor s nativním formátem 16:10 a nakonec počítač s monitorem s nativním formátem 16:9. To, že se jedná o počítač s Windows, přestože škola je postavena na Linuxu, je jen malá perlička. Vezmu-li to od začátku – můžeme vyloučit, že zřizovatel projekt zorganizoval, protože má k dispozici lepší odborníky. To, co dodali, hraničí s trestní odpovědností toho, kdo zadal/schválil takovou dodávku. A protože se jedná o dodávku většího rozsahu, logicky by se jednalo o škodu většího rozsahu. Pouze v jednom případě by to mělo logiku – pokud by mělo být žákům dnes a denně demonstrováno, že kombinace monitoru formátu 16:9 a projektoru formátu 16:10 dává vždy na jednom z nich zkreslený obraz… a pro tuto demonstraci je plátno formátu 4:3 zbytečně moc velké. Nemluvě o tom, že svítivost je vhodná pro domácí kino, nikoliv do školy s denní výukou, kdy ani zatažené žaluzie nezajišťují zřetelnou viditelnost.
2. část článku na LinuxEXPRES
Poznámka: zvýraznění redakce.
2 komentářů:
A proč nám to tu píšete?
Přesně tak, taky ho máme na škole, nic nového pod Sluncem...
marek
Okomentovat