Vzdělání je učitelům na překážku, protože vzdělaný učitel učí nepřirozeně. Říká to expert Lidových novin a redaktorka mu dává za pravdu. Nad něčím takovým zůstává člověku rozum stát. A mně stojí ještě teď...
Představte si, že jako žák(yně)
autoškoly usedáte poprvé za volant a vedle vás se uvelebí někdo, kdo
sám řídit neumí. Řidič totiž řídí nepřirozeně a řidičské umění je
instruktorovi na překážku.
"Tak to řečeno nebylo,"
odpověděla mi Jana Kvačková, která má tento článek na svědomí. Jistě, o
instruktorovi v autoškole není v článku ani zmínka. Ale doufám, že je
čtenáři dovoleno nad textem aspoň minimálně myslet. A mně jako
myslícímu čtenáři to z textu celkem jednoduše vyplývá. Učitel je zde
přeci od toho, aby "předal vzdělání". A vzdělání učitele samotného při
tom podle "experta" Mlezivy překáží (k nahlédnutí zde). Nevidím
principiální rozdíl mezi učitelem v "obyčejné" škole a učitelem v
autoškole, a tak i na něj beru zcela prostě Mlezivův metr. Výsledek? Instruktor
autoškoly je od toho, aby "předal řidičské umění". Řidičské umění
samotného instruktora je ale na škodu, protože řidič řídí nepřirozeně.
"Všimněte
si, že babičky, jež většinou nemají žádné pedagogické vzdělání, dovedou
zpravidla vysvětlit vnoučatům spoustu věcí daleko srozumitelněji, a
tudíž přijatelněji než škola," zní jeden z dalších argumentů
němčináře Mlezivy. Hluboký omyl. Babičky to jistě dělají v dobré víře,
ale to, co jim a panu Mlezivovi připadá správně, je ve skutečnosti
velmi často úplně špatně. Jeden příklad za všechny. Lidovou tvořivostí
tisíců našich babiček vznikly třeba úsudky typu "kdyby byla Morava, tak
bych ti dala. Ale že Morava není, tak si ani nevrzneš." Pro pana
Mlezivu je to možná jasné a srozumitelné. V lidové písničce se to
opravdu snese a má to tam dokonce i svůj půvab. Jsou-li však k takovým
úsudkům vedeny děti ve škole, je to katastrofa. Je to mor, který se
dnes šíří už i po školách vysokých. Schopnost používat takovou
zvrácenou pseudologiku se na mnohých VŠ už dokonce považuje za
"studijní předpoklad" a je podmínkou k přijetí ke studiu. Autora
takových "testů studijních předpokladů" bych nechal zavřít za
ohrožování výchovy mládeže. Věru tragický důsledek výchovy logikou
našich nevzdělaných babiček!
13 komentářů:
Možná, že nás ještě hned nebudou vzdělávat nevzdělanci, to možná přijde časem, ale zato už nás dávno nevzdělanci coby redaktoři našich masmédií informují, jak se věci mají...
Smyslem těchto žvástů je docílit stavu, kdy bude většina populace nevzdělaná. Super bohatí a vládcové si zaplatí soukromé školy (pochopitelně s učiteli), jich se tyto bláboly nedotknou. Ostatní budou dobří pro to, aby drželi hubu, krok, jednou za 4 roky hodili volební lístek do té správné urny a makali formou těch nejprimitivnějších prací v montovnách, které se u nás staví. Nevzdělanec bude oslavovat relity show typu Šéfka a ještě bude rád, jak mu to vlastně v životě dobře zorganizovali. Nebude to trval dlouho, a převálcují nás po všech stránkách Asiati, protože ti nemají na takovéto nesmysly čas: jsou houževnátí, mají disciplínu, pracují a učí se. Na rozdíl od našich pseudonovinářů a chytrolínů, kteří všemu rozumějí, ale nic neumí, fandím způsobu, který preferují asijské národy. Kdyby přišla současná katastrofa ne na Japonce, ale na nás, už by se republika zhroutila a chytří novináři by už zase vymýšleli své bláboly.
Cílem každé nastupující totality je vytvoření početného stáda hlupců, které chrochtá blahem při jakékoliv přihlouplé relity show a snadno se mediálně ovládá.
Co je překážkou ? Vzdělanost a střední třída. Mám obavy, že něco takového se právě odehrává.
Babičky jsou schopné naučit své děti počítat i psát. Je to z toho důvodu, že se plně věnují jednomu dítěti. Učit skupinu žáků je mnohem těžší než učit jedno dítě.
Kolegové, je to sice kacířská myšlenka, ale já s tím souhlasím. A to ze své vlastní zkušenosti. Učil jsem pár semestrů na VŠ a i tam jsem měl jisté problémy s tím, aby mi studenti porozuměli. Když příjdu na základku, tak je prostě nemůžu učit ani sčítání, protože nejdříve bych začal vysvětlovat co je to obor integrity a že v přirozených číslech platí asociativita, komutativita a distributivita, existuje v nich jeden jednotkový prvek vzhledem k zavedené binární operaci sčítání a jeden k binární operaci násobení. A jestli 1+1=2 záleží na tom jestli se pohybujeme v tělese charakteristiky větší než dva. Jistě uznáte, že tohle by na prvňáky asi nezabralo a já to o moc jednodušeji vysvětlovat neumím. Proto jsem přesvědčen, že každá úroveň vzdělávání je dána jistými znalostmi a přílišná odbornost opravdu může být z hlediska didaktiky oboru na škodu. Sčítání malému dítěti téměř jistě vysvětlí lépe babička bez odbornosti, než studovaný matematik.
Pavel Doležel: Máte pravdu jen zčásti. Jistě, mnohdy bývá lepším učitelem (alespoň na ZŠ) ten, kdo měl sám při studiu problémy, a dokáže proto odhadnout, kde bude žáky "tlačit bota". Matematický génius například bude v případě žákovské insuficience bezradně kroutit hlavou a divit se, proč nechápou tak jednoduché a jasné věci, zatímco učitel praktik dokáže najít i tupým mozečkům cestu k vítězství. To ovšem platí většinou jen tehdy, pokud se učí "intuitivně". Dobře připravený profesionál, opírající se o dobře připravené učebnice, musí vědět, co ve které fázi hodiny dělá a proč, jak látku vysvětlit, jak žáky aktivizovat. Pak mu erudice bude vždy jen ku prospěchu.
To Pavel Doležel:
Sčítání malému dítěti téměř jistě vysvětlí lépe babička bez odbornosti, než studovaný matematik.
Myslím, že tuhle otázku už vám tady někdo dříve položil. "Plánujete si pořídit děti?" Čest jejich památce. :-D
měl jisté problémy s tím, aby mi studenti porozuměli
Já Vám, pane Doležele, rozumím. I já mívám neodbytný pocit, že je mne pro to učitelování vyloženě škoda. My dva do tohoto stupidně omezeného světa prostě nepatříme.
Tuhle jsme si s dětmi v kvartě povídali o Riemannově hypotéze a představte si, že oni vůbec nechápali, jak vypadá neotřepaná nula na kritické přímce.
No, abych to uzavřel, často je mi vytýkáno, že mám o sobě poměrně vysoké mínění, ale co mám for goodness sake dělat, když jsem fakt dobrej?
Myslím, že p. Mleziva při svém odhalování příčin neúspěšné výuky poněkud přestřelil. Jádro problému je přitom jednoduché: ten, kdo hodně ví a zná, ještě nemusí umět věc dobře, tj. přiměřeně a srozumitelně vysvětlit, a naopak - někdy člověk nepříliž znalý, ale dobrý řečník, může posluchače upoutat a zaujmout. Nejde to ovšem vždy a brzy by jeho nedostatečné znalosti "praskly", i děti to poznají...
Na ped. praxích vidíme často studenty, kteří neumějí látku polopaticky vysvětlovat. Jsou příliš v zajetí akademického vyjadřovacího stylu - čtou ze skript či přednášek i mnohé části svých příprav. To je nejhorší (možná to vidí i u svých učitelů na fakultě..). K výbavě učitele tedy patří mluvní projev, nejen forma - intonace, dynamika, důrazy, modulace hlasu, tempo, atd., ale také naučit se formulovat myšlenky. Jednoduše, srozumitelně, pádně argumentovat. Myslet na obsah sdělení, na žáky, jak mě vnímají a zda rozumějí, nemyslet na sebe a neunášet se svými myšlenkami. I pro tohle je kantořina u m ě n í.
pane Martisek: rekl bych, ze nejde o to kdo uci, ale jak - ja mam pocit, ze u nas porad prevazuje pohled typu "ucitel uci studenta" versus "ucitel facilituje/vytvari prostredi proto aby se to student naucil sam".. a na to IMHO nepotrebuje byt sam vystudovany pedagog..
To je pořád: měl by učit ten nebo ten, mělo by se učit to nebo to a to tak nebo tak.
Jak říkával náčelník spojovacího vojska druhé armády české lidové plk. Michalec: "Nykdo nyč nevje a fšecy chodja od nyčeho k nyčemu."
Což takhle se zeptat dětí a jejich rodičů, jestli chtějí, aby je vzdělávala hodná teta nebo přeučená megera. Nebo radši něco mezi tím. Třeba hodná megera.
"Což takhle se zeptat dětí ...."
Upřímně - já již se raději neptám ani těch vlastních, natož těch cizích, které mi byly státem svěřeny k výchově i ke vzdělávání. Ideálem 95 % dětiček je dobře se napapkat, do růžova vyspinkat, záhrát si nějakou střílečku s "kolegy" a zbytek dne probendit na sociálních sítích. Jo ještě jsem zapomněl - každý pátek a sobotu si sjet nějakou diskotéku nebo klub. Napsal jsem vše ? Jo ještě škola - "ta je v pohodě". Ignorant
To Pavel Doležel:
"Proto jsem přesvědčen, že každá úroveň vzdělávání je dána jistými znalostmi a přílišná odbornost opravdu může být z hlediska didaktiky oboru na škodu. Sčítání malému dítěti téměř jistě vysvětlí lépe babička bez odbornosti, než studovaný matematik."
Tak tohleto nemusí být vůbec pravda. A platí to jak pro vysokou, tak pro základní školu. Na VŠ jsme měli starého profesora, odborníka uznávaného u nás i ve světě, se kterým byla na seminářích legrace a který přesně věděl, které učivo po nás má na zkoušce chtít a které ne. Byl totiž natolik erudovaný, že měl již nad svým oborem nadhled. Naproti tomu mladému panu asistentovi se všichni u zkoušek vyhýbali, protože chtěl nazpaměť celá skripta. A to je také častý problém začínajících učitelů. Vzpomínám si, jak jsme na gymnáziu nenáviděli začínající fyzikářku a jak jsme všichni šli o stupeň se známkami dolů. Dnes patří k uznávaným a oblíbeným učitelům. A nemyslím si, že je to proto, že by dnes uměla méně než dříve. Je to o určitém nadhledu nad oborem a o osobnostních vlastnostech učitele. I u nás na škole učí některé neoblíbené předměty doktoři a přitom umí látku vysvětlit nejlépe a jsou studenty velmi oblíbeni. Znalostmi to tedy není - je to v člověku, ve schopnosti podívat se na věc očima někoho jiného, vcítit se do jeho role a chtít...
Jana
Okomentovat