Jak si stojí čeští žáci v mezinárodním srovnání? Klesá úroveň českého školství? Máme mezi žáky středních škol budoucí vědce světové úrovně? Na tyto a podobné otázky budou v rámci akce Talent nejen na internetu hledat a nabízet odpovědi organizátoři aktivit pro nadané, pedagogové, poradci a výzkumníci. Položte otázky lidem, kteří nadějné žáky připravují pro budoucí studium a srovnání s mezinárodní konkurencí.
Talentcentrum Národního institutu dětí a mládeže MŠMT pořádá dvě panelové diskuze, které bude možné sledovat po internetu a také diskutujícím pokládat otázky, na které budou odpovídat. Vstup do diskuzí a informace, jak zadávat dotazy najdete na stránkách projektu Talnet http://www.talnet.cz.
Dne 29.3.2011 budou od 18.00 diskutovat o tom, jaké možnosti rozvoje mají mladí zájemci o vědu a techniku panelisté: RNDr. Naďa Štysová – Schola Ludus; Doc. RNDr. Jan Černý, Ph.D. – EUSO, Biologická olympiáda; Mgr. Světla Zelendová - Talnet, PaedDr. Milan Škrabal – Středoškolská odborná činnost, Mgr. Petr Zapletal – Asociace malých debrujárů ČR, Mgr. Julius Kolín – AMAVET. Ukončení se předpokládá v 19:30.
Během diskuze by tak posluchač měl získat přehled, jaká je nabídka aktivit pro nadané či motivované zájemce o přírodní vědy a techniku dostupné v ČR. Pro orientaci uvádíme příklady otázek, na které by měli účastníci odpovědět:
- Co mladým zájemcům o vědění, bádání, poznávání a experimentování nabízíme?
- Pro jakou cílovou skupinu jsou naše aktivity určeny?
- Jaké jsou pozitivní výsledky, ohlasy, co se nám osvědčilo?
- Jak se může zájemce zúčastnit/přihlásit a co je k tomu potřeba?
Druhá diskuze se bude konat 31.3.2011 od 18.00 v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK, V Holešovičkách 2 v Praze 8. Tématem bude nadání a jak s nadanými pracuji pedagogové, poradci a výzkumníci. I tato diskuze bude přenášena online a bude také možné zadávat dotazy panelistům, jimiž jsou:
Doc. Mgr. Šárka Portešová, Ph.D.; Mgr. et PhDr. Světlana Durmeková, Ph.D.; Mgr. Miloslav Hubatka, Mgr. Libuše Vlková, RNDr. Stanislav Zelenda, PhDr. Eva Vondráková, PhDr. Radmila Pikorová.
Panelisté se budou soustředit mimo jiné na tyto otázky:
- Jak na nadání nahlížíme ve své pedagogické, poradenské praxi či ve výzkumu?
- Jak se nám daří nadané žáky vyhledávat?
- Co se nám osvědčilo při jejich podpoře, motivaci k dalšímu rozvoji?
- Jaké příklady dobré praxe při podpoře nadaných na školách, v mimoškolních aktivitách, v poradnách a jinde můžeme z našich zkušeností uvést?
Informace ke sledování diskuzí a zadávání dotazů můžete nalézt na www.talnet.cz, případně kontaktovat Vojtěcha Tutra, email: vojtech.tutr@nidm.cz, tel: 221912704,
Jsou české děti pozadu za svými vrstevníky z jiných evropských a hlavně asijských zemí, jak ukazují srovnávací testy - například poslední PISA?
Odpověď na tuto otázku je možná složitější, než by se dalo vyjádřit jednou větou. Problémy se vzděláváním žáků v přírodních vědách a matematice jsou realitou, na kterou naráží každý, kdo se v této oblasti pohybuje.
Na druhou stranu jsou mezi českými žáky úspěšní reprezentanti v mezinárodních vědomostních a projektových soutěžích, kteří vítězí v tvrdé konkurenci, řešitelé průkopnických projektů a inovátoři, kteří si první vědecké publikace připisují již za gymnaziálních studií. Čeští žáci dokazují, že pokud je jim dána šance, pokud jsou motivováni lidmi, pro které je vzdělávání nejen zaměstnání, dokážou uspět bez ohledu na převažující nelichotivé hodnocení svých vrstevníků.
Například český tým obhájil absolutní prvenství na přírodovědné soutěži zermí EU - EUSO. Řešitelé projektů SOČ1 přinášejí originální řešení nejen technických problémů. Na mezinárodním poli v soutěži INTEL - ISEF2 uspěl český tým středoškoláků s inovativní konstrukcí stroje na navíjení uhlíkových vláken a obsadil třetí místo. Mezi žáky středních škol se najdou takoví, kteří již v tomto věku publikují ve vědeckých časopisech po boku docentů a vědeckých pracovníků univerzit a výzkumných ústavů.
Spojuje je vášeň k vědění, objevování, zapálenost pro řešení problému. Tomu neváhají obětovat svůj volný čas, například prázdniny. Zatímco jejich vrstevníci odpočívají od učení, mladí vědci pracují na soustředěních a stážích dlouhé hodiny na řešení výzkumných úloh. „Průměrná pracovní doba je od zhruba osmi ráno do odpoledne, ale někdy se na projektech pracuje i více než dvanáct hodin denně“, říká David Wagenknecht o své prázdninové zkušenosti ze Scholy Ludus, která dává žákům a studentům příležitost pracovat po boku vědeckých pracovníků.
Takovou motivaci získávají mladí zájemci o vědu většinou od svých učitelů, instruktorů a pedagogů volnočasových aktivit. Jakou nabídku vlastně mohou využít a kde se s takovými pro vlastní motivaci důležitými lidmi potkat? Tradičním fórem mladých talentů jsou soutěže, kterých se účastní většina základních a středních škol v ČR. Další možností je SOČ, která je orientována méně vědomostně a více projektově – žák řeší konkrétní problém s vedoucím práce a konzultantem. Na mladší děti, které rádi přicházejí věcem na kloub jsou zaměřeny aktivity Malých debrujárů. Naopak na starší a vědečtěji zaměřené zájemce se orientují letní stáže typu zmíněné Scholy Ludus. Více různých aspektů spojuje projekt Národního institutu dětí a mládeže Talnet, který je také zvláštní tím, že jeho aktivity jsou z velké části dostupné online. Další aktivitou, která kombinuje více možností je AMAVET.
Práce na projektech, nebo účast na stáži přináší žákům a studentům nejen zdokonalení se odborných znalostech. Mnoho z aktivit je zaměřeno i na rozvoj jiných dovedností, bez nichž se při dalším studiu a vědecké práci neobejdou.
0 komentářů:
Okomentovat