V rámci Kulatého stolu SKAV a EDUin se autoři standardů i oponenti plošného testování shodli na nutnosti ověřovat i netestovatelné dovednosti žáků.
Kulatého stolu uspořádaného 17. února 2011 na téma Zveřejnilo ministerstvo ukázky standardů, nebo testové úlohy? se účastnili jak členové týmů připravujících standardy vzdělávání pro základní školství (Martin Chvál z PedF UK a Martin Ševčík, ředitel ZŠ Londýnská), ale i kritici záměru ministra Dobeše ověřovat tyto standardy prostřednictvím plošných testů (Hana Košťálová za SKAV a Arnošt Veselý z FSV UK).
Přes včasné a opakované pozvání se debaty nezúčastnil žádný oslovený zástupce ministerstva školství, a to přesto, že ministr Josef Dobeš opakovaně deklaroval otevřenost k veřejné debatě na toto téma a Kulaté stoly SKAV a EDUin jsou v současnosti jediným pravidelným setkáním odborné veřejnosti ke vzdělávací politice. Navíc umožňují širokou účast i pedagogům z regionů prostřednictvím on-line přenosu.
V rámci velmi zajímavé a inspirativní debaty, jejíž zvukový záznam najdete ZDE, se diskutující shodli na některých zásadních bodech:
• Příprava vzdělávacích standardů opět ukázala, že chybí základní dokument, který by stanovil, jaké jsou vlastně naše cíle a představy o vzdělávání. Tento Národní program vzdělávání je zmíněn ve školském zákoně, ale žádný ministr zatím nepřipravil jeho realizaci.
• Kvalitní příprava standardů vyžaduje revidovat vzdělávací dokumenty, z nichž vycházejí. Tedy například Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
• Zadání ze strany ministerstva školství je velmi nejasné, počítá se s tím, že představa, jak by standardy vzdělávání měly vypadat, vznikne až během jejich přípravy. To je ale postup, který těžko může vést k dobrému výsledku.
• Při přípravě standardů se upřednostňují snadno testovatelné položky. To může vést k deformaci toho, co se děti ve školách budou učit, a ve výsledku to neumožní naše vzdělávání zlepšit, ale spíše ho zakonzervuje v současné podobě.
• Pokud chceme, aby vzdělávací standardy zlepšily naše vzdělávání, nemůžeme jejich přípravu masově svěřit současným učitelům, protože pak budeme mít po jejich zavedení ty výsledky vzdělávání, které máme dnes a s nimiž nejsme spokojeni.
Z tohoto kulatého stolu připravujeme kromě audiozáznamu i videosestřih a podrobný zápis. O tom, kdy budou k dispozici na stánkách www.skav.cz, vás včas budeme informovat.
Na závěrečnou otázku Co je třeba v oblasti přípravy vzdělávacích standardů udělat právě teď? jednotliví panelisté odpověděli:
Martin Chvál, PedF Univerzity Karlovy: „Bylo by potřeba stanovit jasný harmonogram vzniku evaluačních standardů, který by dával záruku, že mohou vzniknout kvalitně. Neznamená to zpomalit práce, ale mít šanci odstranit včas ty nešvary, které tam už teď vidíme, nebo jejichž vznik hrozí.“
Hana Košťálová, SKAV o.s.: „Měli bychom se poučit z diskuse, která se nad standardy vedla. Ta jasně ukázala, že nám chybí vize vzdělávání – dokument, který ji jasně pojmenuje – Národní program vzdělávání. A dokud tuto vizi nebudeme mít, pořád tu bude pochybnost, co to vlastně vytváříme, jak to má vypadat, k čemu to bude dobré a jestli to způsobí ve vzdělávání ten prospěch, který si od toho slibujeme.“
Arnošt Veselý, FSV UK: „Krok nula – prozatím zastavit všechny práce. Krok jedna – získat od vedení ministerstva školství jednoznačné odpovědi na otázky, co jsou to vlastně standardy, jaký je jejich vztah k rámcovému vzdělávacímu programu, jasně stanovit, z čeho budou vycházet, jestli jsou nebo nejsou minimální, a co to slovo vlastně znamená, jakou formou testů budou ověřovány, co s tím zjištěním budeme dělat a jaké mechanismy povedou k tomu, že standardy budou opravdu využity. Pokud nebude toto splněno, tak dále nepokračovat.“
Martin Ševčík, ředitel ZŠ Londýnská: „Zapomeňme na myšlenku, že všechny standardy budeme testovat, nebo dokonce budeme na základě testování vytvářet nějaké žebříčky škol. Naopak by mělo být ze strany ministerstva jasně deklarováno, že školy, jejichž děti úrovně standardů nedosáhnou, dostanou jasnou podporu.“
Inspirativní vystoupení Arnošta Veselého si můžete poslechnout ve dvanáctiminutovém sestřihu ZDE.
• Kulaté stoly SKAV a EDUin se konají každý třetí čtvrtek v měsíci v aule ZŠ Vodičkova 22, Praha 1, od 10.00 hodin. Příští kulatý stůl se však výjimečně koná v termínu 31. 3. 2011 vzhledem k jarním prázdninám. Jsou určeny především odborné veřejnosti a novinářům. Jedná se v současnosti o jediné pravidelné setkání odborníků zaměřené na vzdělávací politiku.
• Videozáznamy z kulatých stolů najdete ZDE, audionahrávky si můžete poslechnout ZDE.
• Kulatý stůl je možné sledovat v reálném čase prostřednictvím webináře - specifické formy semináře přenášeného v síti internet. Zde může účastník slyšet přímý přenos diskuse, sledovat prezentace a prostřednictvím chatu i pokládat otázky. Ke vstupu je nutné se zaregistrovat na adrese www.webináře.cz. Přímý odkaz k registraci ZDE.
• Na technickém zajištění kulatých stolů se podílejí firmy webináře.cz a KAMERAMAN.CZ
• Stálá konference asociací ve vzdělávání, o. s. (SKAV, o. s.) je dobrovolné seskupení pedagogických asociací, programů a občanských sdružení usilující o podporu a ochranu progresivních změn ve vzdělávání a o zprostředkování výměny informací a komunikace mezi pedagogickými iniciativami, neziskovým sektorem, státní správou, samosprávou a veřejností. Více se dozvíte na www.skav.cz
• EDUin je obecně prospěšná společnost, která se věnuje problematice vzdělávání a jejíž snahou je informovat veřejnost o všem důležitém, co se děje ve školství a vzdělávání. EDUin o.p.s. byla založena v květnu 2010 a připravuje několik informačních a osvětových projektů. Více se dozvíte na www.eduin.cz
Přes včasné a opakované pozvání se debaty nezúčastnil žádný oslovený zástupce ministerstva školství, a to přesto, že ministr Josef Dobeš opakovaně deklaroval otevřenost k veřejné debatě na toto téma a Kulaté stoly SKAV a EDUin jsou v současnosti jediným pravidelným setkáním odborné veřejnosti ke vzdělávací politice. Navíc umožňují širokou účast i pedagogům z regionů prostřednictvím on-line přenosu.
V rámci velmi zajímavé a inspirativní debaty, jejíž zvukový záznam najdete ZDE, se diskutující shodli na některých zásadních bodech:
• Příprava vzdělávacích standardů opět ukázala, že chybí základní dokument, který by stanovil, jaké jsou vlastně naše cíle a představy o vzdělávání. Tento Národní program vzdělávání je zmíněn ve školském zákoně, ale žádný ministr zatím nepřipravil jeho realizaci.
• Kvalitní příprava standardů vyžaduje revidovat vzdělávací dokumenty, z nichž vycházejí. Tedy například Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
• Zadání ze strany ministerstva školství je velmi nejasné, počítá se s tím, že představa, jak by standardy vzdělávání měly vypadat, vznikne až během jejich přípravy. To je ale postup, který těžko může vést k dobrému výsledku.
• Při přípravě standardů se upřednostňují snadno testovatelné položky. To může vést k deformaci toho, co se děti ve školách budou učit, a ve výsledku to neumožní naše vzdělávání zlepšit, ale spíše ho zakonzervuje v současné podobě.
• Pokud chceme, aby vzdělávací standardy zlepšily naše vzdělávání, nemůžeme jejich přípravu masově svěřit současným učitelům, protože pak budeme mít po jejich zavedení ty výsledky vzdělávání, které máme dnes a s nimiž nejsme spokojeni.
Z tohoto kulatého stolu připravujeme kromě audiozáznamu i videosestřih a podrobný zápis. O tom, kdy budou k dispozici na stánkách www.skav.cz, vás včas budeme informovat.
Na závěrečnou otázku Co je třeba v oblasti přípravy vzdělávacích standardů udělat právě teď? jednotliví panelisté odpověděli:
Martin Chvál, PedF Univerzity Karlovy: „Bylo by potřeba stanovit jasný harmonogram vzniku evaluačních standardů, který by dával záruku, že mohou vzniknout kvalitně. Neznamená to zpomalit práce, ale mít šanci odstranit včas ty nešvary, které tam už teď vidíme, nebo jejichž vznik hrozí.“
Hana Košťálová, SKAV o.s.: „Měli bychom se poučit z diskuse, která se nad standardy vedla. Ta jasně ukázala, že nám chybí vize vzdělávání – dokument, který ji jasně pojmenuje – Národní program vzdělávání. A dokud tuto vizi nebudeme mít, pořád tu bude pochybnost, co to vlastně vytváříme, jak to má vypadat, k čemu to bude dobré a jestli to způsobí ve vzdělávání ten prospěch, který si od toho slibujeme.“
Arnošt Veselý, FSV UK: „Krok nula – prozatím zastavit všechny práce. Krok jedna – získat od vedení ministerstva školství jednoznačné odpovědi na otázky, co jsou to vlastně standardy, jaký je jejich vztah k rámcovému vzdělávacímu programu, jasně stanovit, z čeho budou vycházet, jestli jsou nebo nejsou minimální, a co to slovo vlastně znamená, jakou formou testů budou ověřovány, co s tím zjištěním budeme dělat a jaké mechanismy povedou k tomu, že standardy budou opravdu využity. Pokud nebude toto splněno, tak dále nepokračovat.“
Martin Ševčík, ředitel ZŠ Londýnská: „Zapomeňme na myšlenku, že všechny standardy budeme testovat, nebo dokonce budeme na základě testování vytvářet nějaké žebříčky škol. Naopak by mělo být ze strany ministerstva jasně deklarováno, že školy, jejichž děti úrovně standardů nedosáhnou, dostanou jasnou podporu.“
Inspirativní vystoupení Arnošta Veselého si můžete poslechnout ve dvanáctiminutovém sestřihu ZDE.
• Kulaté stoly SKAV a EDUin se konají každý třetí čtvrtek v měsíci v aule ZŠ Vodičkova 22, Praha 1, od 10.00 hodin. Příští kulatý stůl se však výjimečně koná v termínu 31. 3. 2011 vzhledem k jarním prázdninám. Jsou určeny především odborné veřejnosti a novinářům. Jedná se v současnosti o jediné pravidelné setkání odborníků zaměřené na vzdělávací politiku.
• Videozáznamy z kulatých stolů najdete ZDE, audionahrávky si můžete poslechnout ZDE.
• Kulatý stůl je možné sledovat v reálném čase prostřednictvím webináře - specifické formy semináře přenášeného v síti internet. Zde může účastník slyšet přímý přenos diskuse, sledovat prezentace a prostřednictvím chatu i pokládat otázky. Ke vstupu je nutné se zaregistrovat na adrese www.webináře.cz. Přímý odkaz k registraci ZDE.
• Na technickém zajištění kulatých stolů se podílejí firmy webináře.cz a KAMERAMAN.CZ
• Stálá konference asociací ve vzdělávání, o. s. (SKAV, o. s.) je dobrovolné seskupení pedagogických asociací, programů a občanských sdružení usilující o podporu a ochranu progresivních změn ve vzdělávání a o zprostředkování výměny informací a komunikace mezi pedagogickými iniciativami, neziskovým sektorem, státní správou, samosprávou a veřejností. Více se dozvíte na www.skav.cz
• EDUin je obecně prospěšná společnost, která se věnuje problematice vzdělávání a jejíž snahou je informovat veřejnost o všem důležitém, co se děje ve školství a vzdělávání. EDUin o.p.s. byla založena v květnu 2010 a připravuje několik informačních a osvětových projektů. Více se dozvíte na www.eduin.cz
Příloha: TZ_SKAV_vzdelavaci_standardy_110221.pdf [199,45 kB]
9 komentářů:
Ano, to je vono.
Hlavně to neuspěchat. Podle zásad "boje na zdrženou" praktikovaným US Army je třeba dělat vše co je výše uvedeno. Hlavně ať nám plyne plat ve všech těch zbytečných institucích obsazených vychytralými senily.
Jsem zvědav, kdy ty pijavice navrhne krasavice (to je objektivní pohled)k rozehnání.
Pak osobně navrhnu její odměnu samotnému šéfovi zeměkoule a vyvěsím si její foto.
Ano, vzdělávací standardy jsou opravdu jediná správná cesta. Uspěchat? Vždyť je máme už 15 let!
Standard základního vzdělávání, čj. 20819/95-26, ze dne 22. 8. 1995 (zveřejněn ve Věstníku MŠMT sešit 9/1995),
POKYN ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR ze dne 16. listopadu 1995 čj. 21663/95-22 k využití Standardu základního vzdělávání, DOPLNĚNÍ Standardu základního vzdělávání a Standardu vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu, čj. 33 651/97-22.
Ale kam bychom spěchali, když učit po svém je přece lepší, ne?
Jak ušetřit ve školství
I prosťáček ví, že srovnávat výstupní úroveň gymplu, SOŠ a SOU se zkrátka vůbec nedá (problematiku ZŠ nechávám v tuto chvíli úmyslně stranou). Přes sveřepou snahu reformátorů to platí stále, tedy i dnes a že se fakt snažili. To prostě absolutně nelze ani položit na misku vah, natož se tím seriózně zabývat. Jde o srovnávání nesrovnatelného. Nicméně už je to tady – státní maturity. Zdravý rozum řve. Buďme přeci politicky korektní, tedy pojďme si lhát tak dlouho a rychle, až si uvěříme, pojďme nazývat věci nepravými jmény, pojďme zametat pod koberec, nově definujme nepřítele atp. Podstata je stejná, jenom příjmení dnešního Augiáše začíná, pokud se nemýlím, nějak od D. Jó, tohle bere učitelům kreativitu, chuť do práce, sílu, odvahu, zdravý rozum a nastoluje hořkost, beznaděj, pasivitu, vyhoření.
Což takhle, když už se chce rychle ušetřit, (než bude vypracováno konceptuální schéma české výchovně-vzdělávací soustavy, které rozhodně MŠMT není schopno ani s pomocí všech jím řízených institucí zpracovat a než bude razantně korigován počet SŠ) začít třeba tím, že maturita na SOU nebude brána jako plnohodnotná a bude tzv. státní maturita pro gymply a jiná pro SOŠ, že by se jako srovnávalo srovnatelné.
VM
Pokud se nezačne testovat aspoň něco, byť jen velká násobilka nebo řešení rovnic s jednou neznámou, může se zdržovat donekonečna. Pořád to nebude dokonalé, pořád se někomu nebude něco líbit, pořád bude co vylepšovat. Chce to první krok, jednoduchý a nesporný, zatím bez závažných důsledků, ale ASPOŇ NĚCO.
Chce to ... ASPOŇ NĚCO
To je jako s manželkama.
Je sice hloupá, ošklivá, líná, rozhazovačná, panovačná, vařit neumí a ke všemu je to chlap, ale aspoň něco.
Po deseti letech tvrdé práce mnoha realizačních týmů a úporných diskusí na všech možných platformách nebude jediný poznatek vědění celého lidstva, který by se v našich standardech neobjevil.
Podle ale naprosto striktně závazného harmonogramu bude stanoveno, co se kdy bude učit a co kdy centrálně testovat. Tak dvanáct kilo dokumentace.
Načeš se někde vynoří skupina nestandardních reformátorů, kteří objeví, že důvod mnohaletého trvalého poklesu vzdělání národa spočívá v nesvobodě žáčků rozhodnout se, co by se rádi učili. A kruh se uzavře.
Jako v módě. Sukně může být dlouhá právě a jen někde mezi patami a hýžděmi. Teď jsme mezi hýžděmi.
pro VM:
Bohatě stačí, když se u "státní maturity" podíváme/podíváte na zvolenou obtížnost: kdo si zvolil základní, má základní úroveň, kdo si zvolil vyšší, má vyšší. Není třeba mít jinou pro G a jinou pro SOŠ. Kdo si na G zvolí základní, jde mu o to projít, kdo vyšší, jde mu o víc.
Souhlasím s Honzou. Standardy a testování jsou potřeba. Bez měřitelných výsledků nezvýšíme zájem veřejnosti, rodičů, vedení škol ani samotných učitelů o kvalitu vzdělávání. Je ovšem třeba i vázat přijímací řízení na střední školy k těmto výsledkům, jinak by žáci neměli zájem se připravovat, tak jako je tomu dosud.
Bohatě stačí ... základní úroveň ... vyšší.
S údivem jsem zjistil, že letos budou moji informatici maturovat jen ojediněle. Prý se nebudou zbytečně muset učit. Zato budou mít tři známky z matematiky.
Ne, že by se mne to nějak osobně dotklo. Naopak. K mé neskonalé radosti se potvrdilo, že to nejsou žádní blbci a správně analyzovali možnosti a učinili optimální závěry. Mohu jen doufat, že jsem k tomu i já přispěl mnohaletým pedagogickým působením.
Na vysvětlenou. Jako jistotu si dali povinnou státní matematiku základní úrovně. Kdyby to náhodou potřebovali u příjmaček na vš, zkusí vyšší úroveň jako státní nepovinnou. No a profilovou školní si taky střihnou matiku, když už se to teda učili. Pa-rá-da.
Kolego Blaho
Opět jste přesně vystihnul podstatu. Děkuji.
Problém je jen v tom, že lidem, kteří už školy opustili před lety, půjde jen velmi obtížně vysvětlit.
Je fantastické sledovat a srovnávat idealismus reformátorů a pragmatismus našich svěřenců.
Okomentovat