Těžko bychom hledali člověka, který pamatuje víc. Jaroslav Kozlík oslavil 103. narozeniny. Nazvat ho starcem by se ale odvážil málokdo. Někdejší učitel matematiky, kreslení a posléze i tělocviku totiž stále působí jako muž, byť starý.
Z rozhovoru Radky Kvačkové s Jaroslavem Kozlíkem v Lidových novinách vybíráme:
LN Používali jste nějaké netradiční způsoby výuky?
Nebudete věřit, ale my začali už tenkrát s tím, čemu se o mnoho desítek let později začalo říkat projektové vyučování. Debatovali jsme o té metodě a zkoušeli ji. Vzniklo to spontánně. Jednou se u nás doma zastavilo několik žáků, aby si prohlédli králíkárnu, kterou jsem postavil. Jejich zájem mne inspiroval, a tak jsem jim dal v kreslení načrtnout králíkárnu podle jejich představ, v rýsování si ji zpřesnili, v matematice podle předem zjištěných cen prken a dalšího materiálu králíkárnu vykalkulovali.
Domluvil jsem se ale i s dalšími kolegy, takže v češtině o tom psali fejeton a v biologii zařadili aktuálně hlodavce. Bylo milé, že v několika rodinách se pak odhodlali k chovu králíků. Praxe v té škole byla taková, že když se mi něco osvědčilo, řekl jsem o tom kolegovi a on to vyzkoušel taky. Za dva roky to dělali už čtyři a za tři celá škola. Tak byla vedená: abychom zkoušeli různé postupy, a když se osvědčí, aby je ostatní přebírali. Žádná hrr reforma ve smyslu "od zítřka bude všechno jinak". Pamatuju si, že tehdy přijela nějaká návštěva ze zahraničí a vyjádřila se, že Masarykova škola je výkladní skříní evropského školství.
LN Měli jste ještě nějaké jiné speciální metody?
Hlavní metodou bylo sebeučení. Učitel látku uvedl, pokusil se pro ni žáky získat, navnadit je a pak jim rozdal texty, v nichž už bylo jasně označeno, co je základní učivo a co rozšiřující. A taky tam byly vzadu výsledky. Kvůli možnosti sebekontroly. Děti se mohly učit samy, ale i ve dvojicích nebo ve větších skupinkách, jak jim to vyhovovalo. Naučilo je to spolupracovat v týmu.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
3 comments:
Učilo se tak v podstatě ve všech dobách a režimech; využití mezipředmětových vztahů je základní věc - jen tvůrci učebnic toto dodnes jaksi nepochopili. Použití již zprofanovaného slova projekt v dnešním školství bohužel vnucuje myšlenku, že forma opět zvítězí nad obsahem.
Na odborných školách běžný postup. Od nápadu, přes návrh, realizaci až k ověření funkčnosti. Jen se o tom nezpívalo a nepsaly eseje, aby nás nezavřeli do blázince.
Pro mne je snad největším průšvihem to, že děti naprosto běžnému domácímu cvičeníčku říkají projekt. Proč?
Zamýšlím se nad tím, proč má obyčejný učitel řešit výchovné a vzdělávací strategie, rozpitvávat klíčové kompetence, stanovovat cíle základního vzdělávání,charakterizovat průřezová témata,... učitel má učit. Dejme mu tedy osnovy, vytvořme učební plán, naučme ho novým metodám a formám práce. Hlavně ho nezatěžujme administrativou jako jsou připitomělá výstupní hodnocení žáků, která vůbec nikdo nečte, zbavme ho všech možných papírů jako několikastránkové elaboráty o práci předmětových komisí, ...Může mi tedy někdo poradit a vysvětlit jak dopadla "slavná" množinová reforma ? O té současné mám vytvořené negativní představy. Kde jsou výsledky našich "slavných" ŠVP, když se neustále v rámci světa propadáme - viz. PISA. Buď jsou blbá děcka ( což nejsou ), jsou blbí kantoři ( pravdou je, že díky platům učí druhá a třetí liga, ta první již dávno neučí)nebo je hrubě rozrýpané české školství jako systém, podceňování práce učitelů za posledních dvacet let ze strany všech možných vlád .....
Post a Comment