Jana Bradley píše: Standardizované testy v USA ovládly vzdělávací osnovy. Zatímco v minulosti sloužily standardizované testy výhradně k účelu zjišťování připravenosti studentů ke studiu na vysokých školách, dnes testy slouží k porovnávání škol, k mezinárodnímu srovnávání, a jsou důležitým faktorem financování škol. Úspěch škol je posuzován a finančně ohodnocován na základě testových výsledků žáků. Výsledky žáků ve standardizovaných testech jsou vysvědčením škol a determinují atraktivitu měst a sekundárně ceny místních realit.
Z článku v Evropských rozhledech (2. část) vybíráme:
Důraz na standardizované testy vytvořil zvláštní vzdělávací klima. Stát vytváří testy a učitelé jsou pod vysokým tlakem produkovat výsledky a jsou nuceni přizpůsobovat výuku tak, aby jejich žáci v testech uspěli. Méně času se věnuje výuce vědomostí, důležitý je především nácvik testových dovedností. Školy jsou zodpovědné za výsledky v testech, a to, co se netestuje, se neučí. Standardizované testy zjišťují úroveň čtení, nikoliv nabyté vědomosti. Obsah vyučovaných předmětů se zužuje a vědomosti žáků jsou jen povrchní.
Schopnost kritického čtení je cílem základního a středoškolského vzdělání, méně už prostředkem k získávání vědomostí. Ve vzdělávacím procesu se klade důraz na výuku klíčových testových dovedností: porozumění čtenému textu, pochopení základní myšlenky z kontextu vytrženého odstavce, uchopení důležitých fakt z textu, analýza příčiny a následku, vyvozování závěru a předpovídání pokračování textu, nácvik definic nejčastěji testovaných cizích slov, schopnost dešifrovat neznámá slova na základě kontextu, atd.
Je nepochybné, že schopnost čtení s porozuměním je důležitým předpokladem k úspěšnému studiu a k pochopení studijních materiálů, a proto se mu věnuje cílená pozornost, často však právě na úkor výuky vědomostí.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Tak to vidíte. K mizerným výsledkům vzdělávání se dá snadno dopracovat - ať testujete nebo ne. Já si myslím, že jen testy za to nemůžou.
A standardy prostě potřebujeme. V diskusích učitelů je vidět naprosté rozdíly v učivu a jeho hloubce.
Řekl bych, že otázka v nadpisu článku je (záměrně?) špatně postavená - jakoby se nám snaží naznačit, že jsme fakt dobří, akorát ty testy, ty nám jaksi nejdou...
Realita je ale spíše taková, že nám "nejdou" ani ty znalosti. Tedy - nemáme ani znalosti ani schopnost je uplatnit při řešení dotazníků.
Kdo naslouchá velkým zaměstnavatelům v ČR tak dobře ví, že jsou s absolventy českých univerzit spokojeni vůbec nejméně ze všech východoevropských zemí. A naopak - velmi kladně jsou hodnoceni absolventi univerzit z pobaltských zemí.
Průměrný český tzv. VŠ vzdělaný mladý člověk podle personalistů velkých firem neovládá ani jeden cizí jazyk, není po VŠ ochotný pracovat 2-3 roky na zahraničních pobočkách velkých v ČR působících podniků a získat tam potřebné zkušenosti. Naproti tomu má absolvent obskurní české VŠ extrémně vysoké očekávání kariérové a platové – nástupní pozice mistra je pro něj pod úroveň, plat pod 30-35 000 Kč je nepřijatelný.
Není divu, že zahraniční investoři jsou českým trhem práce zklamáni a pokud přímo neodcházejí, na odchod se připravují...
A začíná to na základní škole – např. klamáním sebe sama, jak jsme dobří. A rozhodně by bylo nefér tvrdit, že je to pouze vina učitelů.
Petr S.
Petře, tyhle řeči by chtělo podložit nějakým odkazem na zdroj. Jinak je lze (při znalosti Vašeho vztahu k našemu školství) považovat za pouhou manipulaci.
Pavel
Anonymní 14. února 2011 9:28, tento formát neumožňuje nějaké větší analýzy a odkazy. Budete buď muset věřit mým odborným vědomostem, nebo si to prostřednictvím svých osobních zkušeností a četbou publikací NÚOV a SVP PedF UK pozjišťovat sám.
Co se týká mého vztahu k českému školství – je odrazem jeho úrovně - a co je mnohem horší než jeho úroveň – jeho zrychlujícím se úpadkem.
Petr S.
Vážení, tento článek je opět jen ukázka nepochopení vzdělávání. Není možné si nevšimnout, že se stále hovoří o tom, že žáci mají umět myslet v souvislostech, že mají být kompetentní, že mají umět pracovat s textem,, že si mají umět vyhledávat informace raději než je nosit v hlavě, že mají být schopni argumentovat a projevit svůj názor, raději než něco vědět, apod. Takovýchto obecných kydů se od nejrůznějších "reformátorů" lze nadíti jak na běžícím páse. Ale zkusme to konečně konkrétně. Co to je, to myšlení v souvislostech? Jak to vypadá? Existuje nějaký příklad, jak se projevuje neschopnost myslet v souvislostech? Byl by některý z těch "reformátorů" ochoten nám takový příklad předložit?
Nadpis článku je projevem hlouposti pisatele. Když se žáka, který rozumí definici logaritmu zeptám na jednoduchou otázku, třeba jaký je rozdíl mezi definičním oborem přirozeného a dekadického logaritmu, nebo aby spočítal logaritmus minus Pí, tak snadno poznám, zda žák pojmu logaritmus rozumí, či nikoliv a to s velkou pravděpodobností. Znamená to, že takový žák opravdu umí řešit jen testy, nebo to také do značné míry znamená, že rozumí pojmu logaritmus a je schopen ho aktivně používat při výpočtu složitějších problémů? Snaha těchto všelijakých pseudoreformátorů, kteří podle mého mínění jen využívají současného přeliberalizovaného stavu českého školství a možnosti do všeho kecat a prostě jen prosazují takový směr, který jim samým nejvíce vyhovuje. Takový směr, v němž není možné poznat, že ten který "reformátor", či jeho synáček jsou hloupí, líní, neschopní, či jinak omezení. Proto jsou proti testům za každou cenu, proto budou do nekonečna omílat, že testy nezměří všechno, že lidé se nedají vměstnat do tabulek, nebo podobná klišé hlupáků. Najednou by totiž byla jasně daná míra znalostí, schopností a dovedností. Bylo by možné říci, že tenhle neumí matematiku a tenhle neumí jazyk. A tomu oni se snaží v rámci udržení vlastní představy o sobě samých a o svých intelektuálních velikostech všemožně zabránit. Je to představa světa, v němž nejsou hloupí a chytří, jsou jen různí, individuální, neměřitelní a neporovnatelní. Svět v němž nikdo nemůže nemít maturitu, protože přece maturita je tady pro lidi a ne lidi pro maturitu. A když se tam individualita nevejde, ohneme přece maturitu, ne individualitu.
Okomentovat