NÚOV: Se školami spolupracuje stále více sociálních partnerů

Do podpory odborného vzdělávání  se zapojuje stále více sociálních partnerů  a tvorba školních vzdělávacích programů  k tomuto trendu jednoznačně přispěla. Vyplývá to z šetření provedeného v rámci projektu Kurikulum S v roce 2010, jehož výsledky budou prezentovány na konferenci na téma Sociální partnerství odborných škol 1. března 2011 v Brně. Na konferenci zazní také příspěvky od zástupců škol a sociálních partnerů, kteří představí svou vzájemnou spolupráci.

Z šetření vyplývá, že si odborné školy uvědomují význam a přínos spolupráce s regionálními sociálními partnery a za nejdůležitějšího z nich označují zaměstnavatele, zejména proto, že umožňují žákům výcvik ve skutečném pracovním prostředí. Kromě zaměstnavatelů považují zástupci škol za důležité partnery rady školy, úřady práce a zřizovatele škol a také rodiče, samotné žáky a absolventy školy. Zajímavé je, že dotazované školy nepovažují za své sociální partnery jiné střední školy (s výjimkou zahraničních), a to ani oborově nebo místem blízké.

Překážky ve spolupráci

Přes určitý pozitivní  trend k rostoucí spolupráci si však stále zástupci třetiny škol myslí, že podniky jsou málo ochotné s nimi spolupracovat. Situace škol tak není mnohdy jednoduchá. Při navazování spolupráce narážejí na určité překážky, zejména nezájem zaměstnavatelů a ekonomickou krizi. Další překážkou, především v oblasti služeb, je existence převážně malých firem v regionu, které nemají dostatečnou kapacitu pro spolupráci. „Nutno dodat, že rezervy v navazování spolupráce s podniky a dalšími partnery jsou i na straně některých škol,“ říká obsahová manažerka projektu Kurikulum S Jana Kašparová.

Úspěšnost škol při navazování sociálního partnerství je přitom oborově podmíněna. Školy vzdělávající v oborech, po kterých je na trhu práce velká poptávka (např. technické obory), získávají sociální partnery zpravidla snadněji. Zaměstnavatelé v oborech s limitovaným počtem absolventů mají zájem o spolupráci a snaží se své potenciální budoucí pracovníky získat již během jejich studia. Např. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická v Brně spolupracuje s 15–20 velkými zaměstnavateli. Spolupráce spočívá v zajišťování praxí pro žáky, ve spolupráci s odborníky z firem, kteří jsou v kontaktu s učiteli školy a předávají jim cenné informace o firmě, nových technologiích či výrobě. Škola se také účastní nebo sama pořádá konference a workshopy, na kterých dochází ke kontaktu mezi lektory školy a odborníky z firem.

V horší situaci jsou školy, kde je poptávka po absolventech menší, jako například v ekonomických oborech a v oborech, které nepřipravují bezprostředně pro trh práce. Případové studie na pěti různých odborných školách v republice nicméně ukázaly, že i tyto školy mohou navázat a udržet nějakou formu sociálního partnerství. Střední odborné škole podnikatelské v Trutnově se podařilo navázat nadstandardní formu spolupráce hned s několika partnery. Škola spolupracuje s rekvalifikačním centrem Most k životu, které s žáky realizuje fiktivní výběrová řízení pro budoucí zaměstnání, formou exkurzí a praxí studentů spolupracuje s úřadem práce, finančním a městských úřadem, pojišťovnami a okresním soudem v Trutnově.

Tipy pro úspěšné sociální  partnerství

Partnerství je obecně založeno na symbiotickém vztahu dvou či více subjektů, které jsou propojeny nějakou vzájemně prospěšnou vazbou. Pro školu je proto důležité udělat ze sebe zajímavého partnera, který může ostatním nabídnout něco, co nemají a co by mohli využít. Může jít o zkušenosti školy a znalosti vyučujících, nebo o žáky jako potenciální pracovní sílu. Pro zaměstnavatele může být zajímavé i poskytnutí prostor školy pro vzdělávání zaměstnanců firmy, anebo možnost pro vlastní reklamu. Další formou spolupráce je výpomoc firmám na jednorázových akcích, využití sítě absolventů školy nebo institucí veřejného sektoru, jako jsou úřady práce nebo městské úřady. Školy se dále mohou zapojit do regionálních a odborných sdružení nebo využít potenciálu základních nebo vysokých škol.

„Tvorba školních vzdělávacích programů je vhodnou příležitostí pro prohloubení této spolupráce, pro hledání nových partnerů a forem spolupráce,“ říká zástupce hlavní manažerky projektu Kurikulum S Pavel Petrovič. „Šetření ovšem ukázalo, že pouze třetina škol ji využila k rozšíření spolupráce o nové partnery nebo formy. Největší rozvoj spolupráce uvádějí školy vyučující technické nebo zemědělské obory, zatímco v oborech ekonomických a službových k výraznějším posunům nedochází“.

Pro školy je podstatné mapovat situaci v místě a kraji a podle požadavků trhu rozvíjet spolupráci s pestrou škálou sociálních partnerů na různých úrovních. Zástupci škol přitom musí být aktivní, samostatně vyhledávat a tvořit sítě sociálních partnerů, stavět na tradici školy, udržovat si specializaci a dále ji odborně rozvíjet. Je třeba také poznatky sociálních partnerů zavádět do výuky a s partnery neustále komunikovat.

Další informace o výstupech z šetření na téma sociální partnerství odborných škol najdete v publikaci Odborné školy a jejich sociální partneři, vydané v Národním ústavu odborného vzdělávání v roce 2011.


Projekt Kurikulum S - Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání je tříletý národní projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.